Motýlek

Obávaná konfrontace s Motýlkem dopadla na výbornou. Dvouhodinový epos o strastech neoprávněně uvězněného frantíka je v návaznosti na zanedbatelný rozpočet zdařilým počinem, který v divákovi zaseje vzpomínky na nebohého Danta uvězněného na doživotí na ostrově If. Z pohledu scénáře není filmu co vytknout. 75% Celosvětový příjem k 12. 1. 2018: $4,516,580 (12.01.2019)

Doba remaková stále neskončila a tak se nám dostává recyklací a nových adaptací všeho, na co si jen vzpomenete, stále dokola. Motýlek patří k těm  příběhům, které byly  prostřednictvím filmových políček odvyprávěny téměř až zcela dokonale a tak je  další pokus zkrátka a jednoduše zbytečný. Proto jsem tuto verzi i docela opomíjel a do jejího sledování jsem se prakticky pustil jen díky výročí úmrtí Henriho Charriera. A de facto se dá říct, že ač platí výše uvedené o zbytečnosti,  Michael Noer alespoň nestvořil nic ostudného.  Co do charismat mi sice pánové Hunnam a Malek  Hoffmana a McQueena nepřipomínali ani vzdáleně a ani co do prostředí jsem si nepřišel jako na vězeňském ostrově. I ta scéna se samotkou tu byla prostě řidší, ale  za přece jen  slušné filmové  řemeslo klidně tu čtyřku obětuju. (05.12.2022)

Další zbytečný remake. 1) Tento filmový dort upekli známí globalizátoři pejsek s kočičkou a podle toho taky vypadá. Všemu šéfuje 39letý dánský režisér Michael Noer, který si do hlavních rolí vybral 37letého Angličana Charlie Hunnama (Motýlek), 36letého amerického Egypťana Rami Maleka (padělatel Louis Dega) a třeba 27letého Švýcara Joela Basmana (homosexuál Maturetti). Pece pro dort postavili v Černé Hoře, Bělehradu a na Maltě a na produkci se podílela i Czech Anglo Productions._____ 2) Snímek vlastně není špatný, jen mi vadí, že nic zásadně odlišného oproti předchozí verzi neuvidíme. Snad je tu více sexy kluků a, pravda, novější filmařské pojetí, jehož, snad nechtěnou, součástí je i polopatismus při vysvětlování toho, co se na obrazovce děje._____ 3) Výstižný koment: morfalou**. (04.06.2020)

Nepovažoval by som to za prerábku staršieho filmu s Hofmanom, ale za celkom iný film. Nie síce lepší, ale aj tak výborný. Je tu dosť menej beznádeje, keď sa päť rokov na samotke skráti na pár sekúnd a už sme z nej vonku. Zato Diablov ostrov ako pekné dovolenkové miesto sa mi celkom páčilo. –––– Ako sa mohol syn dvoch učiteľov dostať na takéto miesto? (24.03.2023)

Docela si vytýkám, že originálního Papillona s McQueenem v hlavní roli jsem doposud neviděl. Hlavně, že si jako první pustím nový remake. No nevadí, nemohu zatím porovnávat (časem to ale napravím). Příběh Henriho Charriera je bezesporu zajímavý, obsazení hlavní postavy považuji za správný krok, Hunnama já osobně řadím mezi sympatického herce (přesně i kvůli tomu se mi líbil i Král Artuš). A přítomnost Ramiho Maleka ve vedlejší roli jsem uvítal s otevřenou náručí. Co se týče samotné kompozice příběhu, tak tam to nabídne již slabší momentky. Samozřejmě se objeví velká řada chvil, jež vás dokáží emocionálně strhnout (poprava gilotinou, pobyt na samotce atd.), ale jako celek to nedrží naplno pospolu. Najdou se i nudné dialogy, dále pak situace, které hlavní příběhovou linii nikam neposouvají. Ale to špinavé naturalistické pojetí spojené s často pesimistickými výjevy na plátně to dost zachraňuje, o tom nemá cenu polemizovat. Asi to originálu neudělalo ostudu, konec mě zaujal. Slušná řemeslná práce.......ale pouze jen to. Nic víc, nic míň. Za mě dávám 66 % (01.05.2019)