When You Return
Režie:
Václav KrškaScénář:
Václav ŘezáčKamera:
Josef StřechaHudba:
Eman FialaHrají:
Otylie Beníšková, Jarmila Bechyňová, Ljuba Hermanová, Jiřina Stránská, Libuše Zemková, Václav Voska, Jaromír Spal, Eman Fiala, Eduard Dubský, Rudolf Walter, Ota Motyčka, Saša Danešová (více)Obsahy(1)
V nevzhledném činžovním domě, jehož zdi jsou stejně oprýskané jako duše nájemníků, čeká stará žena, až se její syn vrátí z vězení. Její sousedé si však myslí, že ve své ošoupané kabele, kterou chrání jako oko v hlavě, skrývá velký majetek, a chtějí se jí za každou cenu zmocnit. (oficiální text distributora)
Recenze (22)
Do děje je vsazeno více drobných zápletek, ale nějak to na škodu není. Ale také to není žádný velefilm. 2 hvězdy v lepším slova smyslu. 060920117926/8010++++++ Spousta různých příběhů, všechny stejně zajímavé. Herci byli také na úrovni a jistě by se na to dalo dívat i podruhé. Mne osobně nejvíce zaujal pan Ota Motyčka. 20200821 7944/8103 ***/6 szi ()
Film tak na jedno zhlidnuti - sentiment, prumerne herecke vykony - nic vic. ()
Zas tak hrozné to není. Hlavní linie je sice hodně naivní a předvídatelná, ale jednotlivé epizody z toho domu hrůzy mě bavily. Atmosféru to má dobrou. Krška tentokrát sice nezakomponoval žádnou gay zápletku, ale volejbalisti v tangách se mu povedli. ()
Plejáda méně či v podstatě neznámých hereček čs. kinematografie v sociální mozaice obyvatel jednoho, už od pohledu depresivního, činžáku, ve kterém marnost a životní lopocení, ve kterém nakonec žijeme všichni, dostává ještě silnější obraz. I když z toho souboje o jednu kabelku nevyjdou všichni tak moc zle a některé scény mají svou sílu, také atmosféra a jistá gradace filmu není vůbec špatná, celkově průměrné. Scénář takový zbrklý, v některých momentech podivný, stejně tak přehnaně dramatická (uřvaná) hudba Emánka Fialy, zdejšího bláznivého tuláka s malým dítětem, možná jakýsi pokus o variaci na Chaplina. To vše filmu dost ubírá, velmi rád ale vyzdvihnu postavu pana inšpektóra, jenž je pro všechny ta nejvyšší autorita a kterého zde opravdu dobře zahrál Eduard Dubský. ()
Poetický film se sociální tématikou, kombinace jako blázen. ()
Kdo jiný mohl z filmu noir udělat poetismus, než Václav Krška? ()
Film sice v mnohém zastaral, ale pořád je působivý zejména ve scénách, kde figuruje Václav Voska. Hodnocení na ČSFD neodpovídá skutečným kvalitám filmu. :) Souhlas s komentářem vitekpe. ()
Krátce po válce natočený snímek Václava Kršky ukazuje dojemný příběh matky, která marně čeká na návrat svého syna z vězení Ten mezitím prchá, aby mohl sledovat ženu, s jejíž přispěním se do vězení dostal. Ta už mezitím rozvíjí další přátelství s jiným mužem. Matka pozná, z čí ruky že to věštila. Ve chvíli, kdy se syn snaží matku zkontaktovat, ta umírá na mrtvici. Celý film je prodchán pocitem lidí z činžovního domu, že kabelka, kterou matka neustále nosí u sebe, skrývá veliké bohatství. Nakonec po smrti ubohé ženy se ukáže, že tím bohatstvím byly různé předměty a fotografie jejího syna. ()
Já myslel, že sentimentálním melodramatům překypujících naivitou dávno odzvonilo během třicátých let, ale kdepak! Václavu Krškovi se ještě těsně před znárodněním československé kinematografie podařilo natočit naprosto ukázkový příklad červené knihovny. A že jsem nestačil valit oči! Takovou snůšku nesmyslů jsem v jednom filmu dlouho neviděl a tak jsem se potom už jenom vyloženě bavil, s čím dalším Krška vyrukuje. Největší WTF předvádí zádumčivý Václav Voska, který během filmu promluví až ke konci a to dvěma větami : "To jsem já maminko, Vladimír." Kdo jí to udělal?" Další herecké obsazení nic moc, Otýlie Beníšková jako stará Šachová je nevýrazná a celek aspoň trochu zachraňuje Eman Fiala coby bláznivý Franta, který ke snímku složil i hudbu. Opravdu mám moc rád poetiku pozdějších Krškových filmů, ale tohleto věru přestřelil úplně mimo mísu, taková sada by byla moc i na ta třicátá léta. Ten film by se klidně mohl jmenovat "Tajemství staré kabelky". Jedinou, velmi silnou hvězdu uděluji za ten pochmurnej pavlačovej barák, který jakoby byl vystřižen z nějakýho hororu. ()
Starý česko-slovenský noir určený dnes už len fanúšikom. Matka čaká na návrat syna z väzenia a stráži kabelku ako oko v hlave (zaujímavý MacGuffin). Dobré noirové intro s ruchom mesta, rovnako dobrý fatalistický záver. Noirovú atmosféru dotvárajú blikajúci neón za oknom, kúdol cigaretového dymu či mraky pary. Ponurá atmosféra činžiaku a jeho panoptikum pripomenie blázinec... ()
Téma jak z červené knihovny... ()
Sociálně-kritický obraz obyvatel jednoho omšelého činžáku. Krška se téměř naturalistickým popisem zaměřil na povahokresbu nájemníků a jejich pokřivené charaktery. Výborná kamera, taktéž herecky velmi dobře zvládnutý snímek. ()
Myšlenka i námět jsou pozoruhodné, zpracování je však dosti bídné a rovněž ani herecké výkony se nedají vyzdvihnout. Nebylo se tedy čeho chytit. Velmi průměrné dílko na rozhraní dvou a tří hvězdiček. ()
Skvele! Perfektni (temer) noir a nemluvnym uprchlikem Voskou, nadhernou Zemkovou, detektivem Dubskym, a se spoustou postav s ponurym osudem, to vse v ponurem dome... Nedherne natocene, podivana. P.S.: Ljuba tehdy 34 leta... ;) ()
Váslav Voska sa veľa zo "moralizačného" scenára učiť nemusel, prvé dve tretiny filmu nepovie ani slovo, vo zvyšku filmu mu stačili tak tri vety. Miestami nezvládnutá dejová línia, ale efektný koniec a vydarený herecký výkon policajného komisára. A aby som nezabudol na skutočne pekné herečky. ()
Až na třetí shlédnutí jsem tomuto filmu přišel na chuť. Příběh muže, který utíká z vězení, do něhož ho dostala láska k barové tanečnici, je propojen s osudy lidí činžáku, v němž najde podnájem vězňova milující matka, trpělivě vyčkávající, než si její syn odpyká zasloužený trest, ale která je pro ostatní nájemníky záhadou. Všichni touží vědět, co ukrývá v kabele, již nosí stále s sebou, věří se,, že v něm ukrývá své úspory či šperky, a tak se mnozí legálně i nelegálně snaží s ženou o její "bohatství" podělit nebo oloupit. Tragická chvíle nastává ve stejné chvíli, kdy se syn vracá domů, kde už na něho ovšem čekají kriminalisté... Výborný výkon Olylie Beníškové i Knížete Emama Fialy. ()
Bohužel, výsledný dojem o dost sráží konec filmu, který se převrátí až do grotesky (různé naháněčky a schovávačky po pavlači, psychologická plochost postav). Alespoň že ten úplně poslední záběr nás vrátí do poetičtější roviny. Pokud film stojí opravdu za něco vidět, tak je to krásná kamera. ()
Tlučou se tam dva divně poslepované příběhy. Nájemníci z toho nejhoršího možného bydlení: naprosto šílený polorozpadlý pavlačový dům těsně před demolicí. Hodinář (neuvěřitelný nafoukanec a sígr) chce nesmyslně útéci od půvabné manželky s nehezkou kabaretní pěnicí do ciziny. Syn místní čarodějnice, která ve svém doupěti věští z karet, utíká z kriminálu. Synův návrat do pavlačáku se změní v nechtěnou komedii do které hraje vesele klimpr. Jeden bábu vzbudí, druhej jí vyděsí k smrti, třetí k ní jde krást. Ale nejhorší je asi místní cestovatel - vyprávěč - uspávač hadů s globusem. A policie odvádí synáčka pěšky na stanici. 50 % ()
Čtvrtou hvězdičku dávám protože se zde vyskytla zapomenutá krása Jarmily Bechyňové, která tam měla docela velkou úlohu. Jinak je to snímek s pochmurným dějem a nešťastným koncem. ()
Opravdu krásný snímek, který je zcela neprávem zapomenut a zde navíc těžce podhodnocen. Jsou zde patrné vlivy francouzského poetického realismu. Václav Řezáč napsal skvělý scénář, kde je činžovní dům spojovatelem různých životních osudů a tragédií. Pan Krška s kameramanem Střechou pak vše obohatili krásnými záběry. Zajímavé je, že zde vystupuje docela dost mně naprosto neznámých herců. Znovu se ukazuje, že naše kinematografie mezi Druhou světovou a Vítězným únorem byla hodně kvalitní, a je škoda, že byla utnuta dříve, než řekla své poslední slovo. Ale na druhou stranu nemá cenu brečet, běh dějin už zpět nevrátíme... ()