Hwayugi

Jsou tu světlé, originálně zpracované (na začátku) a vtipné momenty.... Seriál je exkluzivní spíše pro slabomyslné. Sestry Hongovy bych strčila do blázince! Originálem je Sun Wukong, bohužel seriál je naprostá katastrofa, ani Lee Seung Gi to nemohl nijak zachránit.... jeho hraní bylo nejvíc uvěřitelné... bylo vidět, že seriálu dává maximum... Nechápu proč zrovna tohle si Hongovy vybraly, když tomu nerozumí a nemají vztah k mýtům a legendám... Povedlo se jim potopit tak skvělé herce... Většina žen na psaní fantasy spíše nemá buňky... ale to, co provedly Hongovy tak to je naprostá ostuda! Oproti sestrám Hongovým mít k dispozici takový rozpočet, skvělé herce, tak bych si na zpracování příběhu v moderní době opravdu dala záležet! Většinu času jsem cítila vztek... je mi to líto, ale opravdu musím dát odpad. Souhlas s Zíza, Vavča (23.03.2018)

Kdybych měla popsat průběh sledování seriálu: uvidíme, co se z toho vyklube -> hmmm, tak proč ne -> ach jo, trochu nuda -> už zase tohle? -> bylo to takhle nelogické celou dobu? -> předposlední díl je docela dobrý -> proč to ten poslední totálně zabil? Tak by to dopadlo asi takhle. V podstatě tenhle seriál kromě oblíbených herců a interakcí mezi Opičákem a Králem pekelským nemá moc co nabídnout. Jestli vám stačí pozlátko, berte. Jestli chcete zajímavý příběh, radím zkuste to o dům dál. Upřímně jsem se na to docela těšila, ale nakonec... bohužel hlavní hrdinka byla úplně o ničem a celkově její postava byla vykreslená tak sporně, že jsem vlastně už nevěděla, co si mám o ní myslet. Kromě špetky světlých momentů byla na zabití a člověk si vlastně říkal, co by na ní mělo být k pomilování... A pak celý ten příběh s kněžkou/šamankou z dávných dob... když se nad tím člověk zamyslí, nedává to zase takový smysl, jen to působí, že sestry Hongovy jen potřebovaly něco, co občas trochu hejbne s dějem, ale zabíjet to nechtěly, což je jedna z těch věcí, co nedávala moc smysl. Všechno bylo takové polovičaté, nedotažené, ale budiž. Nějakou dobu jsem si říkala, že by to bylo o hodnocení výš, ale pak se to totálně ke konci shodilo. Ten poslední díl je totálně na facku, v podstatě zahazuje to něco málo, co se budovalo celých 19 dílů! Opravdu od toho odcházím s pachutí a doufám, že na Netflixu objevím něco lepšího. P.S.: Hudba ušla. P.S. 2: Velký přínos: mám chuť si přečíst původní legendu. Přeloženo. (04.03.2018)

Ze začátku to docela šlo. Do seriálu jsem se pustila, protože to je enemies to lovers trope a já na to měla prostě nějakou náladu a chtěla jsem změnu. No a chemie mezi hlavními herci fungovala. Hlavně jsem poprvé narazila na Lee Seung Giho, který je skvělý. Ani na začátku nebyl děj nijak zvlášť dobrý, ale pak se většinu času zabýváme otázkou: Má mě rád, nemá mě rád? A to byla celkem otrava. Ke konci už ale šel děj do úplně nesmyslných obrátek jenom proto, aby se natáhl čas. Je to prostě zbytečně dlouhý! Za mě to stálo především na dvou hlavních postavách, protože se aspoň snažili o nějaké emoce a ztvárňovali i vážnější momenty, zatímco zbytek no… já nemusím ty korejské “srandovní” postavičky, které se snaží být až jako divně vtipný a má to být roztomilý. A tady jich zkrátka bylo až moc. (09.08.2021)

Cítím se vysílen jako po zápasu s Behemothem, korejského opičího krále jsem začal sledovat hned od prosince a kvalitu dílů byla jako na houpačce. Byly zde silné a geniální momenty, popkulturní vtípky, povedený začátek s nadrženým démonem unášející nevěsty, nebo 5. díl kdy Son Oh Gong (Lee Seung-gi) zařídí Jin Seon Mi (Oh Yeon-seo) rande snů, film The Man From Nowhere v kině, zelené šaty, zmrzlinu a předtím ji vyrve z nebezpečí korejského černobílého filmu z 30.let, kde hledá ducha krvežíznivé holčičky. Seriál má zásadní problém, že sestry Hongovy se sice důkladně vyřádily na předloze, která ke ukázkou tekuté postmodernity a interpretačních možností naší post doby, ale hlavní příběh nefunguje. Koncept si bere něco z Master's Sun, nebo titulů jako Bring It On Ghost. Proč zrovna nej scénáristky v Koreji mají potřebu se opakovat v duchařském fantasy žánru? Ale budiž, bral bych to, jenže díly jsou dlouhé, náročné na pozornost, příběh a vztah hlavní dvojky jakoby se nehýbal moc z místa, případně je neustále resetován, zcela zbytečný subplot se zombií, který nechápu. Ta herečka i linka příběhu táhla celou sérií dolů. Je to fakt škoda, bromance mezi Ma Wange a Sonem supr, Lee Seung-gi se jako opičák překonává, kdo by ho nechtěl mít doma (a to nejsem holka). Jenže on nemá odpovídající protihráče, spoluhráče. Jin Seon Mi jako postava je strašně málo rozvinuta, nemá moc prostoru něco předvést nějak více pohnout dějem, rozhodně to není vina herečky. Stěžoval jsem si v průběhu sledování, že je málo charismatická, nestačí na svoje mužské kolegy, působí jako utopená myš, jenže na galeriích Hancinema vidíte, že je to kočka, a prostě scénář jí přisoudil velmi nevděčnou roli, kdy její motivace je, nesmí mě sníst, musím zachránit opičáka:) Strašně mě to mrzí, takový průšvih sestry neudělaly od roku 2011 a na to jsme čekali dva roky? Do tokijské olympiády snad přijdou s něčím lepším, přitom měli vše, peníze, lidi na které si ukázali. Vím, že se neustále spekuluje, že je potřeba na výrobu seriálu více času, aby byl výsledek lepší, ale domnívám se, že veškerá selhání jsou na straně scénáře, nikoliv obsazení, technického týmu. Abych jen nekritizoval povedený OST. Fakt zatracená smůla Lee Seung-gi nechytil lepší sérii. (20.03.2018)

Takže jsem tady, abych vytáhla zdejší hodnocení aspoň o trochu výš. A to převážně kvůli hercům. Jsou tu hned tři esa. Prvním z nich je samozřejmě opičák Seung Gi, kterému kromě té ofinky nemám vůbec co vytknout. Naopak, dostal mě, zase mě dostal. A to stejné se povedlo největšímu šílenci a neskutečnému komikovi, který ze sebe dokáže udělat neuvěřitelnýho magora. Ano, správně, Cha Seung Won. To, co předváděl nemělo obdoby. A do třetice, Lee Se Yeong jako ta nejúžasnější (pro mě zatím vlastně jediná úžasná) zombice. Po její klidné a citlivé roli v The Crowned Clown jsem byla jejím rozsahem překvapená. Jako komik je prostě skvělá a musím říct, že mě zpočátku bavila o dost víc než Samjang. Ta měla hezké chvilky, ale taky s ní byla občas nuda. Trochu bych z toho vinila i stylistu. Moc nechápu, proč chodila polovinu času v obleku podobnému tomu, co nosil opičák. Zejména v těch zamilovaných scénách to mému oku úplně nelahodilo. Její postava prostě mohla být zajímavější. Naštěstí tu byla řada další milých a vtipných postav. Mezi nimi třeba sekretářka Ma, prasátko nebo opičákův tajemník. Hodně brzy jsem si tuhle bandu oblíbila a válela jsem se smíchy vždycky, když zasedli ke společnému stolu. Byly tam hodně povedené vtípky, narážky i camea. To se nedá říct o efektech. Ty byly jednoznačně slabší, o některých by se dalo dokonce říct, že byly mizerné. Sice to příběh a moje nadšení neovlivnilo, ale na druhou stranu je to zbytečná slabina seriálu. Říkám si, co za tím nízkým hodnocením stojí. Možná vysoké očekávání od proslulých spisovatelek? A nebo je možný, že se příběh vlekl a nedával smysl, a já si toho nevšimla, protože mě už jen samotný pohled na herce tak moc bavili. Tak či onak, já půjdu v tomhle případě proti... 4,5* Jo a soundtrack byl famózní! (10.06.2019)