• xaver
    ***

    Další z romantických snímků, které mě vůbec neberou. Roztahané, příliš patetické (chtěl jsem najít vhodnější výraz, aby to nevypadalo, že opisuji, ale na nic lepšího jsem nepřišel) a nepříliš přesvědčivé. Pozie Fráni Šrámka mě taky moc nebrala, a proto zřejmě i ten přístup k hodnocení filmové adaptace jeho stěžejního díla. Nelíbilo se mi ani jedno. Ale abych byl objektivní, tak ty 3* si asi zaslouží. Oboje.(25.4.2012)

  • ripo

    Fráňa Šrámek má v české literatuře zcela ojedinělé postaveni, neboť je básníkem v pravém slova smyslu generačním, a přece, jak to bylo vyjádřeno jeho jmenováním národním umělcem, jeho dílo má živý vztah k dnešku. Krška filmoval Šrámka proto, že v jeho překrásné lyrické komedii mohl plně rozehrát to, co v našem filmu bylo dosud vzácné — vnitřní citové vztahy člověka k člověku, a odkrýt krásu citového okouzlení mladých duší. Právě proto, že nechtěl, jak sám doznává, Šrámka formulovat a aktualisovat, ale že chtěl věrně zachovat atmosféru literární předlohy, že chtěl zdůraznit její životnost, pravdivost i kritičnost, vytvořil vskutku básnické filmové dílo lyrické intonace. Při filmovém přepisu zasáhl Krška podstatněji pouze do postavy Vilíkovy; Šrámkův Vilík prožil první světovou válku a ve střetnutí se Slávkou ztrácí sebejistotu předčasně vyspělého muže; Krškův Vilík setkáním se Slávkou na samém počátku svého rozletu dozrává. Tento záměr Krškův pochopil plně chlapecký představitel Vilíka — Eduard Cupák. Ostatní postavy filmu, zejména Slávku Hlubinovou, v mistrovském podáni Dany Medřické, vede Krška více méně přesně po šrámkovské linii. Filmový přehled 33/1953(8.11.2008)

  • Orlau32
    ***

    Asi nejsem romantik. Do dneška jsem si myslela, že jsem. Četla jsem Fráňu Šrámka též jako gamnazistka, dočetla jsem ho, napsala komentář do úhledného sešitu češtiny, založila a tím to skončilo. Na film jsem se šla podívat, protože nikde nic lepšího v r.1953 nebylo. No přetrpěla jsem to. Ačkoliv jsem v pozdějších dobách milovala paní Medřickou a zbožňovala herecké umění pána Cupáka, tehdy mi výkon obou připomínal deklamaci na pohřbu. Nic to ve mě nezanechalo. Žádnou touhu vidět to znovu, žádné nadšení. A tu mě napadá : tehdy mi bylo 20 let a filmy tohoto druhu byly pro mě OUT. Jako pro vás mladé, některé ty dnešní, které jsou už mimo vaši realitu. Takže... ani se nedivím.(2.10.2007)

  • gjjm
    odpad!

    Vrchol českého impresionismu? Ne-e. Jen nudné a sentimentální rádobysymbolické blábolení (pojmenovali byste jednu hlavní postavu Roškot a druhou Hlubina? spisovatel, který neumí svým postavám dát inteligentní jména, neumí vůbec nic...). Nejvíc mně na tom štvala plochost a nepromyšlenost postav i prostředí, které ještě zdůrazňuje teatrální Cupák (jinak skvělý herec) a prázdně tlemící se Medřická (kterou jinak nesnáším), stejně jako rozjařeně veselí představitelé starší generace (Štěpánek / Vydra) - ovšem kde nic není, ani smrt nebere. Měsíc nad řekou - hra - je možná nejpřeceňovanější dílo české literatury, v téměř doslovné filmové verzi stejně debilní, jako na prknech znamenavších svět.(1.8.2009)

  • Compadre
    ***

    Trochu mě to zklamalo..od Kršky jsem čekal víc. Sice se mi líbí ten jeho poetickej styl, i tady je docela znát, ale jinak se to celé jaksi nepovedlo. Dva kámoši nostalgicky vzpomínají na staré časy, pak se pohádaj, do toho jejich děti se doma taky pohádaj..a celá poetika najednou v prdeli. Hlavně mě hrozně štvala přechytřelá Medřická, která přehrávala jak o život a byla strašně nesympatická. Ach jo..(3.5.2014)

  • - Dana Medřická hrála roli Slávky již v brněnském a plzeňském divadle. (M.B)

  • - Snímek má důležité vazby na Písek. Autor předlohy Fráňa Šrámek strávil v tomto městě část svého života a velmi si ho oblíbil. V Písku se film také natáčel. [Zdroj: Festival nad řekou] (hippyman)

  • - Dobové noviny Rudé právo film velice kritizovaly. (M.B)

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace