Reklama

Reklama

Mladá léta

  • angličtina Youthful Years (neoficiální název)
Československo, 1952, 110 min

Režie:

Václav Krška

Hrají:

Eduard Cupák, Nataša Tanská, Karel Jelínek, Jaroslav Vojta, Jarmila Kurandová, Milan Veit, Radovan Lukavský, Vladimír Salač, Jiří Dohnal, Zdeněk Štěpánek (více)
(další profese)

Obsahy(1)

Jiráskovo mládí od školních lavic v broumovském gymnasiu, události vojny v roce šestašedesátém, studia na universitě v Praze, příchod do Litomyšle, jeho láska k Marií Podhajské, pozdější Jiráskově manželce, vyhrocení konfliktu s maloměstskou reakcí, vrcholící vleklou oční chorobou, to vše zachycuje nový životopisný film režiséra Kršky. Jako protiváha maloměšťácké společnosti je ve filmu zdůrazněno lidové hnutí, vyvolané nadšenými čtenáři Jiráskových děl, které nakonec maří komplot reakce, snažící se vyrazit Jiráskovi pero z ruky. Jirásek může opět svobodně psát. (Filmový přehled)

(více)

Recenze (18)

GIK 

všechny recenze uživatele

Válka: „Jde o Šlesvicko – bylo to v novinách.“ ha ha ha Šíření propagandy, paniky a strachu stejně jako dneska. U profesora naleštěný globus. Na žáky Jirásek ukazuje zednářský kosočtverec (merkel sign). Pak ho ukazuje ještě jednou a je to obzvláště pikantní, neboť při tom pronáší tato slova: „Úloha učitele má být budit v žácích zálibu k poznání a pravdě.“ No větší šaškárna těžko může být. U ředitele taky globus. Vláda se bojí lidu – to určitě. Cupák má úplně jiný hlas, než jen o pár let později. Celkem věrohodné historické lokace, kostýmy i mluva. ()

sportovec 

všechny recenze uživatele

Budovatelská rozjásanost, typická pro dobu hospodářského rozvratu a justičních vražd, nesporných opatření směřujících k emancipaci (ale také rdousivému rovnostářství) i těch, která tvořila lid dvojí kategorie, se nemohla nepodepsat na tomto filmu. Pozoruhodnější je však to, čím toto dílo dobový budovatelský brak přesahuje: chvějivá kamera, lyrická atmosféra (Cupákův Jirásek v mnohém připomíná Ratkina ze STŘÍBRNÉHO VĚTRU), precizní vystižení litomyšlské maloměstské atmosféry (o poznání jistější a přesvědčivější ve srovnání s Vávrovou starší rovněž výbornou FILOSOFSKOU HISTORIÍ), skvělé herecké obsazení (nejen Höger jako vlastenecký frázista, ale i Rašilov v úloze okresního hejtmana, Filipovský coby omezený gymnaziální ředitel, Eman Fiala v úloze obojetného katechety). Páchnoucí, již tehdy zpozdilý biedermaier na nás dýchá po celý film. Jsou tu i další rozdíly: jaký že to byl režim, který Jiráskovi umožňoval publikování vlastně protirežimních děl, účinnou obranu proti likvidačnímu náporu státní moci i projevy vůle mladé liberální generace, k níž tehdy mladičký a postupně dozrávající AJ patřil. Česká společnost v okamžiku svého strmého vzmachu je tu popsána a zachycena s až jímavou důkladností. V rozhodném historikovi-popularizátorovi Palackého filozofie českých dějin (vynikající "štěk" Zdeňka Štěpánka) tušíme budoucího proklamátora slavné národní přísahy 13. dubna 1918 z balkonu Obecního domu hlavního města Prahy. Zajímavé jsou i školské scény a způsob Jiráskova pedagogického působení. Vynechány jsou některé pozoruhodné postavy Litomyšle: např. učitel Roman Nejedlý nebo spisovatelka Tereza Nováková (Lanhauserová). MLADÁ LÉTA patří nesporně k vrcholným výkonům prvního lyrického období Krškovy filmové tvorby. ()

Reklama

Disk 

všechny recenze uživatele

Na životpisném filmu o začátcích spisovatele Aloise Jiráska je samozřejmě znát doba vzniku (co byste také chtěli v roce 1952), ale vše zachraňují výborní herci a Krškou výborně zachycená atmosféra maloměšťácké Litomyšle. Začátek je sice kvůli časovým skokům trochu chaotický, ale jakmile budoucí kantor a spisovatel Jirásek stane ve studentském městě, stávají se Mladá léta skvělým diváckým zážitkem. Na to, že mladičký Eduard Cupák ve svém druhém filmu dostal rovnou hlavní roli, tak předvedl pozoruhodný výkon. Stačí si připomenout scénu Jiráskova vyprávění o tragickém údělu kutnohorských havířů v 15. století. Zaplaťpánbu za náhodu, která Krškovi přihrála Cupáka do náruče a uchránila mladého herce před doly, jež mu hrozily. Nebyl by pak žádný Vilík Roškot ani Jeník Ratkin. ()

Flakotaso 

všechny recenze uživatele

Jedno ze slabších Krškových děl, které začíná být i pro fanouška campu zajímavé až v několika málo chvílích, kdy se jme téměř odkapávat patos z obrazu - jako například těsně před závěrem, kdy snad celý svět provolává "my chceme Jiráska!" nebo ve chvíli, kdy Nataša Tanská slepotou ohroženému Jiráskovi slibuje, že se kvůli němu naučí rešeršovat i v latině. Očekávaně topornější tempo naštěstí čas od času oživuje brutálně rozjetý a krásně přehrávající Höger, který v každé scéně, ve které účinkuje, odhaluje potenciál svěžeji pojatého obrozeneckého opusu bez upjatých proslovů s pohledem do dáli a pravítkem v krku (a s Högerem místo Cupáka v hlavní roli). ()

slunicko2 

všechny recenze uživatele

Apoteóza lidu a husitství. 1) 43letý Karel Höger (supervlastenecký profesor Hubka) či 45letý František Filipovský (nový ředitel gymnásia Boehm) a plejáda dalších špičkových herců spolu s uměřenou angažovaností daly vzniknout zajímavému dílu. Pravda, doba se podepsala na schématickém zobrazení - protijiráskovští měšťáci jsou spíše parodie než portréty, projiráskovci jsou zase pochmurně revolučně vážní - jak taky jinak rok před Stalinovou smrtí. Cítím k tobě nelásku / profesore Jirásku / tři roky tu u nás strašíš / táhnout odkud přišels račiž. 2) 52letý gay Václav Krška pomohl 20letému Eduardu Cupákovi, čerstvě vyloučenému za svou homosexualitu z JAMU, který měl jít pracovat do těžkého průmyslu. Při kamerových zkouškách Cupák přesvědčil Kršku natolik, že místo zamýšlené vedlejší role mu režisér svěřil roli hlavní a stal se i jeho oblíbeným hercem v dalších filmech. ()

Galerie (2)

Zajímavosti (3)

  • Eduard Cupák mal pôvodne hrať malú rolu, ale pri kamerových skúškach zažiaril natoľko, že dostal hlavnú úlohu. (Raccoon.city)
  • Filmování probíhalo v Praze, v Litomyšli,v obci Machov a Potštejn, Domažlicích, Trhanově, Broumově, Nízké Srbské, Hronově, Náchodě a na zámku Veltrusy. (M.B)

Reklama

Reklama