Posel úsvitu

Celkem zajímavý a kvalitní životopisný snímek by to byl, nebýt té zhoubné bolševické ideologie a propagandy. Bohužel to nejde přejít tím, že je to poplatné době, kdy se to točilo vzhledem k faktu, že přesně v této době bolševici popravili stovky, jinak zabily tisíce a uvěznili desetitisíce nevinných lidí. (31.10.2023)

Československý film vyprávějící o českém vynálezci a konstruktérovi Josefu Božkovi (1782-1835). Talentovaného mladíka, jenž se zapsal do historie konstrukcí prvního vozu poháněného párou, ztvárnil V. Ráž. Životopisný snímek vypráví o příchodu mladého nadšence do mechaniky do Prahy a o jeho těžkostech v prosazování svého talentu a uskutečňování svých průkopnických myšlenek. Potíže v jeho práci a rozvoji jeho schopností mu způsoboval především F. J. Gerstner, ředitel a zakladatel Královského polytechnického učiliště v Praze, předchůdce Českého vysokého učení technického, v podání J. Plachého. Ve snímku jsou dobře patrné historické události a souvislost oné doby, od Napoleonova tažení na Moravu v době Božkova příchodu do Prahy až po zobrazení počátků průmyslové revoluce v Čechách, kdy byly průkopníci jako pan Božek, často nepochopeni. Stroje poháněné párou začínaly být průmyslově využívány místo dělníků, kteří ztráceli práci, a to sebou neslo patřičné společenské problémy. Snímek V. Kršky, jenž se v některých svých dílech věnoval životům zapomenutých českých géniů, vnímám jako čistě historický, neboť jsem v něm zaznamenal pramalý vliv tehdejší všudepřítomné komunistické propagandy. Ona nespokojenost dělníků vůči vrchnosti a aristokracii pramenila z dobové situace, kdy stroje začaly nahrazovat jejich pracovní pozice, a navíc se celý děj odehrává ještě před vydáním komunistického Manifestu. V malých rolích se v tomto snímku objevili pozdější slavní herci jako S. Fišer, Z. Řehoř, V. Hrubý, a jak jsem se dozvěděl později, také J. Lír. Mistrovský kousek se Božkovi povedl, když svému příteli Václavovi (V. Švorc), který ztratil ruku v boji proti proti Napoleonovi, vyrobil umělou končetinu. Majitele továrny, jemuž Božek zdokonalil postřihovací stroj, který zvýšil produktivitu práce, ztvárnil B. Karen. Podporovatele z řad lidu, kteří Božkovi poskytovali útěchu a zpočátku přístřeší, představoval J. Vojta s J. Kurandovou. Božkovu manželku ztvárnila téměř neznámá H. Kavalírová. Krškův historický film se mi líbil a navzdory datu vzniku a jeho naprostému zapomenutí ho budu hodnotit nadprůměrně, neboť dává jasný příklad toho, že i filmy vzniklé na počátku nechvalně proslulých 50. let mohou být kvalitní a co je ještě výjimečnější, mohou být také neovlivněny tehdejším politickým režimem. (22.04.2023)

Září 1815, park Stromovka - právě zde byl předveden první parní vůz na našem území. Jeho konstruktérem byl právě Josef Božek. Tímto děkuji tvůrcům výborného filmu, že mi tuto zajímavou postavu našich dějin představili, neb ze školy jsem si ho vůbec nepamatoval. Přiznávám, že jsem technický ignorant. Jaká škoda, že tento film skoro nikdo nezná, viz zdejších dvě stě hodnocení. (22.09.2023)

Film, kterému stáří neubralo nic na kráse. Zajímavý osud životní dráhy české osobnosti Josefa Božka se mi líbil. Protože tu nasajete do sebe tu kouzelnou atmosféru průkopnické doby technických vynálezů a všeho, co s tím souvisí. Nemluvě o jedinečných záběrech poutavé Prahy, které popsat slovy nelze. A konečně skvělé herecké výkony nelze také přehlédnout. Obzvláště jsou vynikající Vladimír Ráž a pro mě dosud neznámá herečka v postavě Josefiny půvabná Hana Kavalírová. A už jenom letmá zmínka. Mimoděk mi duch tohoto filmu připomněl podobný film http://www.csfd.cz/film/3162-tajemstvi-krve/, kde se zasloužil o úspěch právě jako představitel Dr. Jánského také Vladimír Ráž. (12.12.2010)

„Již se Vám podařilo měl zničit, ale přijdou po mě jiní a ti moji myšlenku uskuteční. Parovozy budou jezdit a rozdrtí svými koly všechnu malichernost a sobectví lidského života…“ Film o Josefu Božkovi není úplně špatný, ale přeci jen je dost zatížen dobou svého vzniku. A nejde jen vyznění filmu, když se zdá, jakoby zatím, že se Božkovův parovůz nedostaly do běžného provozu mohla opravdu lidská malichernost a maloměšťáctví , zatímco ve skutečnosti za tím stály zmatky při produkci jeho vynálezu po průtrži mračen, kdy někdo ukradl pokladnu s vybranými penězi za celou produkci. Ve filmu jsou též tendenční scény ukazující, jak zlí kapitalisté využívají technického pokroku, aby mohli propouštět pracující a prohlubovat tak jejich bídu. Škoda tohoto ideologického balastu, Vladimír Ráž v hlavní roli se mi jinak dost líbil a myslím že ten film měl rozhodně větší potenciál. (19.11.2023)