Režie:
Václav KrškaScénář:
Bedřich KubalaKamera:
Ferdinand PečenkaHudba:
František ŠkvorHrají:
Vladimír Ráž, Hana Kavalírová, Jiří Plachý st., Jiřina Steimarová, Zdeněk Kampf, Vladimír Hlavatý, Rudolf Deyl st., Marta Májová, Saša Rašilov st. (více)Obsahy(1)
Na začátku 50. let byli slavní vynálezci, umělci a nejrůznější buditelé představováni bezmála jako předvoj dělnické třídy. Vždy utrpěli útiskem a nepochopením měšťácké společnosti. Hrdinou tohoto filmu je Josef Božek, jenž mimo jiné sestrojil funkční vůz poháněný párou, avšak nepříznivé podmínky znemožnily, aby se prosadil. (oficiální text distributora)
(více)Recenze (21)
Krškův steampunkový velkofilm s opravdu krásným Vladimírem Rážem v hlavní roli. Škoda, že schéma nechápající vrchnosti a chápajícího lidu je sem našroubováno tak neústrojně. Asi proto, že logicky by to mohlo být skoro naopak, což film částečně naznačuje (šlechtici a průmyslníci se projevují jako mecenáši, dělníci ničí stroje, které jim berou práci), ale to se samozřejmě nehodilo. ()
"Parovozy budou jezdit a rozdrtí svými koly všechnu malichernost a sobeckost vašeho života." Další povedený životopisný snímek s Vladimírem Rážem v hlavní roli. Škoda, že oproti (o pár let později natočenému) Tajemství krve se Posel úsvitu úplně nedistancoval od doby vzniku, a tak film, který má spád, skvělou dobovou atmosféru, výtečnou hudbu a chlubí se senzačními herci a herečkami, tu a tam něco naruší. Především mám na mysli konflikt vrchnost vs. lid, který vyvrcholí povstáním v továrně, a pak do očí bijící (leč naštěstí krátkou) scénu, kdy při zprávě o Napoleonovi utíkajícím z hořící Moskvy začne jakýsi chudák na ulici radostně tančit kozáčka. Přesto čtyři hvězdy. ()
Film, kterému stáří neubralo nic na kráse. Zajímavý osud životní dráhy české osobnosti Josefa Božka se mi líbil. Protože tu nasajete do sebe tu kouzelnou atmosféru průkopnické doby technických vynálezů a všeho, co s tím souvisí. Nemluvě o jedinečných záběrech poutavé Prahy, které popsat slovy nelze. A konečně skvělé herecké výkony nelze také přehlédnout. Obzvláště jsou vynikající Vladimír Ráž a pro mě dosud neznámá herečka v postavě Josefiny půvabná Hana Kavalírová. A už jenom letmá zmínka. Mimoděk mi duch tohoto filmu připomněl podobný film http://www.csfd.cz/film/3162-tajemstvi-krve/, kde se zasloužil o úspěch právě jako představitel Dr. Jánského také Vladimír Ráž. ()
Špatným obsazením zpackaný výborný scénář nezachránila ani solidní Krškova režie. Rážův trvale unylý výraz se hodil pro role princů, milovníků, nebo nudných patronů, ale rozhodně ne pro zapáleného vědce, technika tělem i duší, bojovníka a buditele Božka. ()
Vykreslením doby až podivně aktuální film... Propouštění, propouštění a jak říká pan Kramerius, jako první to odnese česká kniha... ()
mam rad filmy o vynalezcoch a vynalezoch. Viem, kto vynasiel parny stroj, telefon, ziarovku, velky tresk ... a hrdo hlasim, ze aj ja som uz prispel k neustalemu progresu a pokroku na tejto planete a uz som uspesny vynalezca. Zatial sice moj vynalez nema prakticke uzitie /vynasiel som len hyperosviezovac zumpy/, ale nevzdavam sa a raz urcite vynajdem aj nieco potrebne a prospesne. Nadej umiera posledna a nikdy sa netreba vzdavat. 68 % ()
Velmi pěkný, i když skoro zapomenutý film. Stejně jako Josef Božek, mechanik a konstruktér, jehož pohyblivé protézy pomohly spoustě lidií a jeho přesné hodiny, které pro hvězdárnu Klementinum sloužily až do roku 1984 ()
Zaujímavé nahliadnutie do profesného života historického vynálezcu, mne síce teda úplne neznámeho, ale to vôbec nevadí. Som rád, že sa film točil okolo tvorby nových hračičiek, a nielen okolo životných radostí a útrap. Trochu vadí, že postavy sú šablónovito podané. Napriek tomu, že je tam do istej miery cítiť ideologický vplyv - robotníci sú tí naj, šľachta iba vydriduchovia a tie klasické nemilosrdné praktiky ziskuchtivých veľkozamestnávateľov - tak je to nie celkom čiernobiele a predvoj robotníckej triedy tu nie je ani v zárodku spomínaný. Svojou výpravou a pútavosťou nezostal iba históriou, ale dokáže zaujať aj dnešného diváka. ()
Dobrý počin zajímavý film...co film sráží je schematické vykreslení vrchnosti jakožto bandy lakomců a podvodníků... ()
„Již se Vám podařilo měl zničit, ale přijdou po mě jiní a ti moji myšlenku uskuteční. Parovozy budou jezdit a rozdrtí svými koly všechnu malichernost a sobectví lidského života…“ Film o Josefu Božkovi není úplně špatný, ale přeci jen je dost zatížen dobou svého vzniku. A nejde jen vyznění filmu, když se zdá, jakoby zatím, že se Božkovův parovůz nedostaly do běžného provozu mohla opravdu lidská malichernost a maloměšťáctví , zatímco ve skutečnosti za tím stály zmatky při produkci jeho vynálezu po průtrži mračen, kdy někdo ukradl pokladnu s vybranými penězi za celou produkci. Ve filmu jsou též tendenční scény ukazující, jak zlí kapitalisté využívají technického pokroku, aby mohli propouštět pracující a prohlubovat tak jejich bídu. Škoda tohoto ideologického balastu, Vladimír Ráž v hlavní roli se mi jinak dost líbil a myslím že ten film měl rozhodně větší potenciál. ()
Celkem zajímavý a kvalitní životopisný snímek by to byl, nebýt té zhoubné bolševické ideologie a propagandy. Bohužel to nejde přejít tím, že je to poplatné době, kdy se to točilo vzhledem k faktu, že přesně v této době bolševici popravili stovky, jinak zabily tisíce a uvěznili desetitisíce nevinných lidí. ()
Raz Bozek tady pusobi spis jako trumbera. Chytrej, ale nepouzitelnej. Tim me tenhle film vzdycky trosku drazdil. Na druhou stranu to je natoceny pekne, a z formalniho hlediska se tomu da tezko neco zasadniho vytknout. Takze stred. ()
Trochu skreslený, dobou ovplyvnený, ale i napriek tomu pútavý film o veľkom českom vynálezcovi, ktorý sa hádam vo filme tvári utrápene až príliš často... ()
Zajímavý film v souvislosti s dobou vzniku. Ukázala se zde plejáda českých herců, mezi nimiž vyniká zejména Jiří Plachý a Vladimír Ráž. . A pro Kršku mám slabost - jeho Měsíc nad řekou mne vždy dojímá. ()
Plachý – do očí bijící merkel sign. Božek má patrně horečku a fantazíruje: „Po jednom otočení země zůstavají hvězdy na stejném místě jako den před tím.“ Je příznačné, že mladého pána tyto prolhané žvásty nezajímají, protože dobře ví, že i když nikdo nic necítí, tak Země přece obíhá v elipse kolem slunce rychlostí 30 km za vteřinu. A že sluneční soustava letí Mléčnou dráhou rychlostí skoro milion kilometrů za hodinu. Ale hvězdy jsou zcela záhadně stále na stejném místě. Rok po roce, století po století, tisíciletí po tisíciletí. Nebo si snad pan vzdělanec Božek myslí, že země stojí ve vesmíru na jednom místě a nehne se ani o milimetr??? Zednáři vyzdobení maltézskými kříži. Nesmysl se seznámením. V Brně zahlédne holku, která se mu líbí. A v Praze ji úplně náhodou potká znova. Globusy všude – na univerzitě, u mladého pána. Asi rekordní počet globusů v českém filmu. On totiž Božek nebyl jen vynálezce. On to byl i astronom. A jeho šéf Gerstner rovněž. Kolem obou se motá podezřele moc Jezuitů. A co Jezuita, to astronom. A prominentní katoliční kněží 19. století jakbysmet. Božek vystudoval katolické gymnázium v Těšíně. 60 % ()
Československý film vyprávějící o českém vynálezci a konstruktérovi Josefu Božkovi (1782-1835). Talentovaného mladíka, jenž se zapsal do historie konstrukcí prvního vozu poháněného párou, ztvárnil V. Ráž. Životopisný snímek vypráví o příchodu mladého nadšence do mechaniky do Prahy a o jeho těžkostech v prosazování svého talentu a uskutečňování svých průkopnických myšlenek. Potíže v jeho práci a rozvoji jeho schopností mu způsoboval především F. J. Gerstner, ředitel a zakladatel Královského polytechnického učiliště v Praze, předchůdce Českého vysokého učení technického, v podání J. Plachého. Ve snímku jsou dobře patrné historické události a souvislost oné doby, od Napoleonova tažení na Moravu v době Božkova příchodu do Prahy až po zobrazení počátků průmyslové revoluce v Čechách, kdy byly průkopníci jako pan Božek, často nepochopeni. Stroje poháněné párou začínaly být průmyslově využívány místo dělníků, kteří ztráceli práci, a to sebou neslo patřičné společenské problémy. Snímek V. Kršky, jenž se v některých svých dílech věnoval životům zapomenutých českých géniů, vnímám jako čistě historický, neboť jsem v něm zaznamenal pramalý vliv tehdejší všudepřítomné komunistické propagandy. Ona nespokojenost dělníků vůči vrchnosti a aristokracii pramenila z dobové situace, kdy stroje začaly nahrazovat jejich pracovní pozice, a navíc se celý děj odehrává ještě před vydáním komunistického Manifestu. V malých rolích se v tomto snímku objevili pozdější slavní herci jako S. Fišer, Z. Řehoř, V. Hrubý, a jak jsem se dozvěděl později, také J. Lír. Mistrovský kousek se Božkovi povedl, když svému příteli Václavovi (V. Švorc), který ztratil ruku v boji proti proti Napoleonovi, vyrobil umělou končetinu. Majitele továrny, jemuž Božek zdokonalil postřihovací stroj, který zvýšil produktivitu práce, ztvárnil B. Karen. Podporovatele z řad lidu, kteří Božkovi poskytovali útěchu a zpočátku přístřeší, představoval J. Vojta s J. Kurandovou. Božkovu manželku ztvárnila téměř neznámá H. Kavalírová. Krškův historický film se mi líbil a navzdory datu vzniku a jeho naprostému zapomenutí ho budu hodnotit nadprůměrně, neboť dává jasný příklad toho, že i filmy vzniklé na počátku nechvalně proslulých 50. let mohou být kvalitní a co je ještě výjimečnější, mohou být také neovlivněny tehdejším politickým režimem. ()
Docela jsem měla obavy, že se u tak dlouhého filmu budu nudit, ale naopak byl vysoce výborný a napínavý jako kšandy. ani minutu jsem se u něj nenudila. Vladimír Ráž zahrál Božka úžasně. Ve filmu se střídaly krušné, radostné a nadějné chvíle a takové filmy já miluji. :-) ()
Září 1815, park Stromovka - právě zde byl předveden první parní vůz na našem území. Jeho konstruktérem byl právě Josef Božek. Tímto děkuji tvůrcům výborného filmu, že mi tuto zajímavou postavu našich dějin představili, neb ze školy jsem si ho vůbec nepamatoval. Přiznávám, že jsem technický ignorant. Jaká škoda, že tento film skoro nikdo nezná, viz zdejších dvě stě hodnocení. ()
Jakože životopisy nějak nemusím, tento se mimořádně povedl. Není to nic světoborného, ale prostě mne to kupodivu zaujalo. Že by za to mohl představitel hlavní role? ()
První scénář o nepochopeném vynálezci pro Bedřicha Kubalu. Nutno říct, že ti to opravdu ve své době neměli jednoduché, neboť proti nim stáli nejen nevěřící lidé, ale též tehdy ještě mocná církev. O Josefu Božkovi se v učebnicích asi opravdu neučí, ale jistě to nevím. Pamatuji si ze školy mnohé vynálezce, ale jeho ne. Ovšem komunisté téma vynálezu mírně upravili pro své účely. Naštěstí jen nepatrně. J. B. totiž doufal, že lidem práci usnadní, ovšem ti místo toho byli z velké části propuštěni. Když nad tím tak přemýšlím, tak se jedná o téma nadčasové. Vždyť i dnes do života lidského zasahuje robotizace a velmi se diskutuje nad tím, které všechny profese zaniknou. Jenže...co budou lidé dělat pak? Nad tím asi jen tak nikdo nepřemýšlí, zvláště je tato otázka palčivější s tím, jak obyvatelstva na planetě Zemi přibývá. V tomto filmu také debutoval Vladimír Hrubý. ()