poster

Bábušky z Černobylu

  • USA

    The Babushkas of Chernobyl

Dokumentární

USA, 2015, 72 min (Alternativní: 50 min)

Scénář:

Holly Morris

Kamera:

Japhet Weeks

Hudba:

Rob Teehan
(další profese)
Nastala chyba při přehrávání videa.
  • tahit
    *****

    Babušky jsou ukázány, tak, jak jsou, říkal jsem si, už to, že žijí, je skoro zázrak. I přes nepřízeň osudu, jenž postihl Černobyl, jsou vděčni za každý prostor k životu. A dovedou se těšit z velkého daru života. Nevyhnutelné věci prostě umí přijmout a žít dál, jak nejlépe to jde, bez zbytečného spěchu. Víc už snad není třeba nic dodávat.(10.9.2017)

  • Jimmy15
    *****

    Tak tohle se povedlo. Příjemný dokument o lidech, kteří se nesmířili s vystěhováním po černobylské tragédii a navrátili se zamořených míst, kde žijí dodnes. Moc se mi to líbilo. Pěkný byl ten kontrast sešlá vystěhovaná babka někde 200 km od oblasti a naproti tomu aktivní stařenka, která je živa z plodů z radioaktivní půdy. Doporučuji všem, i když místy sem tam až mrazí.(23.3.2016)

  • Frajer42
    ***

    Příjemné nahlédnutí do zakázané zóny, kam se navzdory katastrofě vydalo několik postarších paní prožít život, který zde zahájily. Před zhlédnutím jsem neměl tušení, že tato zóna má své obyvatele a že se z tohoto místa stala turistická atrakce. Celkem zajímavý byl i vědecký pohled ukazující, že jsou tato místa velmi nebezpečná. Díky své neznalosti si z toho paní nic nedělali. Střechy mají z azbestu, na oběd si dají radioaktivní houby a stejně se hravě dožijí osmdesátky. Zřejmě za to může alkohol, který dle vlastních slov nepijí, aby se opily, ale aby byly zdravé. Celkem mě překvapilo, že se na Ukrajině měří radioaktivita v Rentgenech, měl jsem za to, že se používají Sieverty. Možná jsou jen zaostalí. Příjemná dávka radioaktivní radosti ze života.(19.5.2017)

  • luka4615
    *****

    Skvělý dokument o ženách, které se i navzdory jaderné katastrofě v Černobylu odmítají odstěhovat ze Zakázané Zóny, potažmo i ze svých dobových chaloupek, ve kterých žijí již od nepaměti. Snímek na Černobyl i na celou katastrofu s celým jejím dopadem nahlíží jak z pohledu "Bábušek", tak i z pohledu vědců a překvapivě, i z pohledu nelegálních "STALKER" výletníků, kteří po zóně chodí pěšky, popíjí radioaktivní vodu či v Pripjati pojídají ovoce z rostlých stromů.(24.3.2017)

  • Autogram
    ****

    Veľmi milé bábušky zo skanzenu, nerobia si starosti, zapíjajú vodku vínom a nikdy za z uzavretej zóny nemienia odsťahovať. Môžu tam polooficiálne žiť len preto, že sa predpokladá, že staroba ich zabije skôr ako radiácia. To sa predpokladá už tridsať rokov a bábušky sú stále tam, pestujú si svoje potraviny, chovajú sliepky a prasce, zbierajú a jedia huby. Vojaci a vedci u nich robia výskum a to je asi celkom neoficiálny dôvod, prečo ich tam nechajú, ako objekt výskumu. V jednej nenápadnej scéne, keď vojak kontroluje radiáciu v dome, ani nechce na kameru prezradiť, koľko nameral. Podľa jednej štúdie ale tí, čo odišli, umierajú skôr, ako tí čo zostali. A možno je to tým, že ženy vydržia viac, preto medzi nimi nie je žiadny deduško a spoločnosť im robí len mobil. Dokument nie je vedeckou štúdiou, ale jednoducho podáva fakty a hlavne to, ako sa žije bábuškám. Trochu inou kategóriou sú squateri, ktorí preliezajú ploty, po ceste stretávajú aj bábušky, a nakoniec zo strechy bytovky obdivujú Pripjať, najzelenšie mesto na svete. –––– V Kyjevě je vzduch horší než zdejší. Každé auto vypouští celou periodickou tabulku. Tady v uzavřené zóně se život nikdy nezastavil. Příroda to prostě převzala. Nikam nepůjdu. Za žádnou cenu!(3.2.2018)

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace