poster

Revoluční rok 1848

Drama / Historický

Československo, 1949, 122 min

Režie:

Václav Krška

Předloha:

Karel Josef Beneš (kniha)

Kamera:

Jan Stallich

Hrají:

Vladimír Ráž, Václav Voska, Josef Bek, Zdeněk Štěpánek, František Smolík, Helena Friedlová, Vlasta Fabianová, Zdeněk Dítě, Soběslav Sejk, Jaroslav Mareš, Jiří Plachý st., Vítězslav Boček, Saša Rašilov st., Zdeňka Baldová, Věra Petáková, Theodor Pištěk, Jaroslav Marvan, Eva Karelová, Jiřina Petrovická, Zvonimir Rogoz, Bedřich Vrbský, Eduard Dubský, Karel Dostal, Libuše Freslová, Eduard Kohout, Felix le Breux, Marie Popelková, Václav Vaňátko, Jiří Dohnal, Vladimír Salač, František Černý, Karel Jelínek, Marie Kautská, Jan Stanislav Kolár, Marta Májová, Viktor Očásek, Ota Motyčka, František Vnouček, Antonín Šůra, Josef Mixa, Jiří Vondrovič, Robert Vrchota, Jarmila Bechyňová, Božena Helclová, Zdena Kožíková, Hynek Němec, Růžena Gottliebová, Jaroslav Seník, Josef Bělský, Jiří Němeček, Vladimír Brabec, Oldřich Šmalcl, Stanislav Remunda, Bolek Prchal, Rudolf Deyl ml., Václav Švec, Vladimír Řepa, Karel Richter, Vladimír Hlavatý, Antonín Holzinger, František Kreuzmann st., Eman Fiala, František Marek, Zdeněk Hodr, Vojta Plachý-Tůma, Josef Kotapiš, Jan W. Speerger, Miloslav Jenčík, Miloš Kopecký, František Klika, Josef Příhoda, Antonín Kandert, Josef Maršálek, Václav Špidla, Karel Hovorka st., Karel Pavlík, Richard Záhorský, Soňa Červená, Vlastimil Fišar, Jaroslav Zrotal, Radovan Lukavský, Helena Scharffová-Tomanová, Jarmila Patzeltová, Josef Leitner, Otto Tutter, Ladislav Janeček, Karel Šašek, Ada Dohnal, Ladislav Kulhánek, Josef Steigl, Antonín Jedlička, Jiří Majer, Karel Svoboda, Egon Kulhánek, Harold Mayer, Břetislav Král, Method Buitcik, Vladimír Jedenáctík, František Holar, Ilona Kubásková, Zdeněk Šavrda, Otakar Brousek st., Oskar Hák, Stanislav Litera, Věra Ralston-Hrubá
(další profese)

Komentáře uživatelů k filmu (25)

  • Radek99
    ***

    Místy ideologicky sporný a dobové propagandě poplatný film, který má však i přesto historicky co nabídnout. Jelikož takovéhle filmy se dnes vůbec netočí (a pro svou nákladnost ani už nejspíš točit nebudou), je nutno vzít zavděk historickými velkofilmy starými přes padesát let a odmyslet si ten ideologický nános v podobě pochybné přehnaně sociálně laděné motivace mas a dějinné hybné síly dělnictva, nevnímat Fričovy a Sabinovy komunisticko-patetické proslovy a soustředit se na sled historických událostí revolučního roku 1848. Tvůrci sice trochu manipulují s historickou věrností a jejich přehnaná snaha má místy až cimrmanovské vyznění (úvodní scéna jakoby z oka vypadla z filmu Jára Cimrman ležící, spící, ta koncentrace slavných obrozenců je až směšná, obdobně vyznívá i scéna, kdy Karla Havlíčka Borovského po skončení bojů na barikádách varuje před policií malý ,,Honzík Nerudů z Malé Strany"...). Celý film je cenný hlavně v tom, že mapuje události jednoho roku a tomu podřizuje i svou strukturu, upozaďuje nosnou dramatickou složku a je vystavěn na principu široké dobové fresky. Pakliže vás zajímá česká historie a jste schopni identifikovat ideologické nánosy socialistické propagandy, pak je to film právě pro vás...(9.6.2008)

  • Rob Roy
    ***

    10 zfilmovaných stran učebnice Dějepisu. Zfilmovaných s naivitou ( úvodní scéna, kde se spolu v salónku baví snad všichni velikáni české kultury je mimořádně roztomilá ) ale i nadšením. Charaktery postav samozřejmě omezeny pouze na svojí historickou funkci. Občas je znát dobové ideologické zabarvení, ale kdo by se divil vzhledem k roku vzniku. Po technické stránce jde ovšem o vynikajicí a nákladné dílo(20.3.2006)

  • Karlos80
    ***

    Epická freska vypjatých událostí z června roku 1848 zachycující známé osobnosti z řad českých velikánů té doby nebo např. mladé radikály Josefa Václava Friče či Karla Sabinu a jejich postoje a požadavky k pražským revolučním událostem, kdy došlo jednak k významnému národnímu vzpěpětí a kdy byly formulovány požadavky na sebeurčení českého národa. Snímek nemá typického ústředního hrdinu, je to spíš jak jsem už psal výše, epická freska, která mapuje klíčové události tzv. studentské revoluce a jako v mozaice letmo zobrazuje osudy vedoucích osobností národního hnutí. Jako ilustrativní doplněk výuky národní historie si myslím že tento film tenkrát obstál, opravdu se jedná dle mého skromného mínění o celkem vkusný a určitě i nákladný film který rozhodně neurazí a potěší nejen všechny ty co se zrovna moc o relativně blízkou historii nezajímají.(19.5.2006)

  • Kulmon
    ****

    Tento film vznikl za jasným ideologickým záměrem, a přesto je velmi dobře, že vznikl. Sto let od revoluce 1848 přišla revoluce další. Prý vítězná, tedy jak pro koho. Komunistický systém této shody využil a sto let staré události se snažil ukázat k obrazu svému, tak jak potřeboval. Čili vykořisťování chudého lidu, to prý bylo, oč v revoluci 1848 šlo. Přestože má film tento jasný ideologický nádech, je přesto celkem věrně zpracován se zaměřením na události, které se komunistům hodily. Dost nevěrohodná je již úvodní scéna, kdy se v jedné místnosti setkávají všichni politicko - kulturní protagonisté 19. století. Všimněmě si, že i Palacký je zde spatřován spíše negativně, přestože jde bez pochyb o největší osobnost 19. století, a to ne jen v rovině politické. Ale celkově hodnotím film kladně, kdyby tak všechny historické epochy byly tak nákladně a poctivě zpracovány pro nevzdělaný český lid, který radši čumí na bezduché americké rádobykomedie ...(8.6.2008)

  • sportovec
    ****

    Toto dílo je - podobně jako příbuzné filmy JAN ROHÁČ Z DUBÉ nebo ROZINA SEBRANEC - produktem vývojově starší řady českého historického velkofilmu, kterou na konci dvacátých let na sklonku němé éry začíná SVATÝ VÁCLAV. Tomu odpovídá poetika, ideový záběr i prostor, věnovaný pro podání bližších charakteristik hlavních představitelů. Představa, že film je poplatný známému sloganu Nejedlého "Komunisté dědici pokrokových tradic naší minulosti" je ovšem nepřesná; film byl realizován v době přetrvávajícího vlasteneckého nadšení z porážky hitlerovských okupantů a dlouhodobého pojištění národní a státní samostatnosti a svébytnosti a pohledu Palackého filozofie českých dějin (jakkoliv nepravděpodobně to dnes může znít). Přestože postavy jsou z větší části živými schématy a ambicí filmu - vcelku slušně Krškovou režií zvládnutou - je být kronikou bouřlivých měsíců let 1848-1849, nevzniklo sterilní dílo. Naopak, pohled je to svým způsobem dodnes podnětný a shoduji se svými předpisateli i v tom, že vlastně na věcné parketě svého působení nenahraditelný. I tak ovšem vyniknou jeho limity v porovnání s neprávem zatracovanou Vávrovou a Kratochvílovou husitskou trilogií, vlastně jen o několik málo let mladší.(26.3.2008)

  • NinadeL
    ****

    Zakladel historických filmů, ze kterých tak výborně čerpal Jára Cimrman.(4.3.2009)

  • mchnk
    ****

    Neohrožený Vladimír Ráž v čele odbojového hnutí, které má bezesporu husitské ideály. Boj za svobodu vlasti ještě více povzbuzuje rok vzniku filmu. Odhodlanost, cílevědomost i proradnost. Lidstvo se v těchto situacích vždy rozdělí do několika kategorií. Každopádně nejen barikády jsou společným faktorem v podstatě každé české revoluce. Nho až na tu poslední to byla spíš kontrarevoluce rozvrácená zevnitř. Určitě perfektní školní pomůcka dějepisu.(21.3.2012)

  • Spinosaurus
    ***

    Ale fuj! Revoluční lůza, které se nechce pracovat, u mě žádné sympatie rozhodně nevyvolá. Mnohem raději bych viděl práci našich velikánů - třeba něco ve stylu Evropa tančila valčík, doplněné o scény z barikád, ale takhle ne! Naši velikáni jsou zde dokonce líčeni jako zrádci!!! Postavy jsou už od začátku rozděleny na dobré a zlé. Ti dobří kolem sebe neustále kopou, dělaj kravál a když někdo z nich umře, tak se z toho můžou všichni pos*at. Zatímco když zastřelí paní W., tak má divák div chuť nezatleskat. Jelikož toto není první revoluční film, který jsem viděl (kvalitou patří k tomu lepšímu někam mezi husitskou trilogii a prasárny typu Rudá záře nad Kladnem), bylo mi jasné, že revolucionáři jsou géniové, které zastaví jen jedna věc a to je zrada! A prásk, pochopitelně je tam. :D Normálně bych dal čtyři hvězdičky, protože film řemeslné kvality má, ale za to špinění Palackého, Šafaříka a spol. si to víc než tři nezaslouží.(2.2.2013)

  • NinonL
    ****

    Velmi zajímavý film o trochu opomíjeném období naší historie. Film je hvězdně obsazen a vypráví celou historii trochu dokumentárním způsobem. Nevěděla jsem, kolik zrádců se skrývalo v českém (?) národě.(10.9.2017)

  • Sandiego
    ***

    Až na cimrmanovskou úvodní scénu docela povedený a hlavně koukatelný historický film, který se trochu inspiroval u sovětských epických vzorů, ale to tu není nijak na škodu, neboť některé záběry jsou bezesporu působivé i dnes.(9.6.2008)

  • dr.fish
    ****

    Rok vzniku tento film poznamenal, ale zas ne tak, jak by člověk čekal. Lze očekávat, že radikální vrstvy zde dostanou největší prostor, ale upřímně řečeno, byly taky nejvíc vidět. Několikeré zdůraznění zájmů dělnictva, zviditelnění nejnižších vrstev a další drobné dezinterpretace nemohou zakrýt poctivou snahu natočit svědectví doby, načrtnout stav české společnosti v předvečer revoluce, najít vzory v minulosti. A to se myslím v rámci možností povedlo na výbornou. V době, kdy k vlasti má náš národ vztah jen v rámci MS v hokeji či Eura, možná film bude působit trochu směšně, ale jednou třeba zase národní hrdosti nabudeme a pak nám tyto vzory budou dobré...80%(25.6.2012)

  • slunicko2
    **

    Trocha té historie nikoho nezabije... 1) Snímek je dynamicky natočen, pořád se něco děje. 2) Ovšem dobové ideové zadání z filmu čouhá jako sláma z bot. 3) Výstižný koment: Kulmon(22.5.2018)

  • Elisebah
    ***

    Trochu naivnější dílko, ale jinak proti němu nic nemám. Je to natočené pěkně, i když je z toho trošku i cítit doba nejen ta v které se to odehrává, ale i ta v které se film natáčel.(12.9.2008)

  • Stegman
    **

    Jenom proto, že je tohle náš jediný film o roce 1848 (když pominu Filosofskou historii), ho ještě nebudu hodnotit líp. Sice si dokážu odmyslet ideologický nános o socialistických myšlenkách, ale co pak z filmu zbyde? Příběh je jednoduchoučký, postavy pohádkově černobílé, chybí památné scény (kromě té úvodní - cimrmanovské :)) nebo jsou odbyté: třeba ta s Windischgrätzovou ženou u okna si přímo říkala o pořádnou dramatizaci. Nevyužitá šance.(25.2.2012)

  • majo25
    ***

    Historická dráma o historickom roku. Priznávam, nemal som poňatia, ako tieto revolučné roky prebiehali na západ od rieky Moravy. Režisér Krška sa snažil o akčnú epopej, ráznu ako mentalita mladých ľudí, ktorí chcú zboriť starý svet, aby na jeho ruinách mohli postaviť nový. V.Ráž sa však hodí skôr do rozprávok ako princ či kráľ. Tiež sa nedá filmu uprieť teatrálnosť emócii ako ľud - deti bohatých mešťanov, novinári, spisovatelia, hudobníci a robotníci - drží pokope a ťahá za jeden povraz vpred novým začiatkom - bohužiaľ začiatkom socializácie a budovateľstva. Hodnotenie: 65%(27.4.2014)

  • Gekacuk
    ****

    Historický s mírnou nadsázkou lze říci velkofilm mistra Kršky. Účinkuje zde obrovské množství herců, i když někteří opravdu jenom pár vteřin, jako například Pištěk, Sperger, Kopecký… Na škodu filmu může být, že zde bylo k hlavnímu tématu národnostnímu přidáno i téma sociální. Jinak filmu nelze nic vytknout. Z historického hlediska je to látka mimořádně rozsáhlá a bohatá, takže mnohé nemohlo být zobrazeno vůbec a zbytek jen zkratkovitě. Možná by bylo lepší natočit o událostech let 1848-1849 trilogii. Jistě by to prospělo k lepší orientaci diváka v jednotlivých historických událostech a zvolnilo by to tempo vyprávění.(24.2.2012)

  • Mikino00
    ***

    To jsem nevěděl, že revolucionáři roku 1848 byli takoví kovaní komunisté. aneb scénář je dosti poplatný své době. Jinak se podařilo tvůrcům docela solidně vylíčit průběh i to co předcházelo revoluci, ukázat důležité osoby, nejzajímavější okamžiky, škoda jen zveličení sociálního podtextu. Překvapilo mě jak zdařile trefili podobu např. Palackého, Havlíčka či Friče.(3.1.2014)

  • Jimmy15
    ****

    Na to, že je to Vávrův film z roku 1949, na který se asi jen tak někdo nepodívá, se mi překvapivě docela líbil, neboť historický dozor Arnošta Klímy se zde zapřít nedá a film byl tedy opravdu koukatelný.(2.11.2014)

  • Tormentor665
    ****

    Když si uvědomíme, kdo tohle psal a v jakém roce to vzniklo, tak výsledek prostě nemohl být jiný. Je to prostě zajímavé už z toho pohledu, jak poválečný etos zachycoval dobu událostí 1848. Za zmínku stojí především typografie obsazení - především otázka Františka Palackého, který ve filmu nakoec vyznívá dosti negativně, ale zase ho hraje "charakterní" Zdeněk Štěpánek. Jinak samozřejmě výprava a davovky jedna báseň. Musím dodat, že film silně připomíná sovětskou propagandistickou školu a to docela " v dobrém." Jeho poselství je ahistoricky naroubované a jasné, že prostě víme, kam to má směřovat. Navíc minimum schovávaček, což je paradoxně co se týče vyznění filmu k lepšímu. Pravda, že v otázkách tehdejších soudobých souvislostí (první republika, důstojnící v armádě) je tento styl jednoznačně konfrontační, ovšem v záležitosti interpretace starších dějin se jedná již "jen" o účelové naroubování. Tvůrci to udělali asi nejlépe jak mohli, aby se zachoval dobrý film. A povedlo se, dle mého soudu.(9.2.2015)

  • Schlierkamp
    ****

    Československý historický film o příčinách, průběhu a zániku pražské revoluce v roce 1848. Domnívám se, že tendenční poúnorová propaganda se v tomto případě vyskytovala pouze v nejnutnější míře, a sice zejména v přehnaném zájmu o dělnickou třídu a tradičními plamennými až hysterickými projevy řečníků. V dramatu se objevuje vskutku neobyčejné množství slavných historických postav té doby, zejména úvodní scéna, v níž jsou všichni v jedné místnosti, se stala proslulou. Hlavní postavy představující radikální křídlo české opozice vedené J. V. Fričem (prchlivý a neústupný V. Ráž) a K. Sabinou (elegantní V. Voska). Ve vedlejších rolích ukázali svoje umění charismatický Z. Štěpánek (umírněný F. Palacký), J. Marvan (mluvčí opozice Faster), prvorepublikový milovník J. Dohnal (P. J. Šafařík se svým dojemným slovanským proslovem), překvapivě k režimu neutrální J. Bek (zdrženlivý novinář F. Havlíček), pražský místodržící hrabě Thun (aristokratický B. Vrbský) či nenápadný B. Smetana (V. Salač). Groteskního pražského klenotníka Housku, jenž se přidával k politickým hnutím, podle toho, co se mu jevilo jako nejvýhodnější v daném okamžiku, ztvárnil S. Rašilov. Ve druhé polovině se děj přiostří, revoluční snahy radikálů se vedle rakouské armády ukážou jako naivní a jsou generálem Windischgrätzem (K. Dostal) a jeho dělostřelectvem rozprášeny. Ze ženských postav mě kromě nevýrazné B. Němcové (V. Fabianová) zaujala obětavá kyprá revolucionářka Filoména v podání E. Karelové. Revoluční rok 1848 měl zřejmě sloužit jako manipulující paralela s pučem, jenž nastal v Praze o sto let později, avšak domnívám se, že se tento záměr bohudík nezdařil, neboť Krškovo drama podle scénáře O. Vávry hodnotím jako nadprůměrné a byl jsem mile překvapen jeho neposkvrněnou historickou autentičností.(23.11.2015)

<< předchozí 1 2
Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace