Režie:
Václav KrškaKamera:
Jan StallichHudba:
František ŠkvorHrají:
Vladimír Ráž, Václav Voska, Josef Bek, Zdeněk Štěpánek, František Smolík, Helena Friedlová, Vlasta Fabianová, Zdeněk Dítě, Soběslav Sejk, Jaroslav Mareš (více)Obsahy(1)
České obrozenecké hnutí je na konci první poloviny 19. století rozpolcené. Zatímco starší generace, např. František Palacký, nabádá ke zdrženlivosti, studenti se kloní k radikálním postojům. Zpráva o revolučních událostech v Paříži přiměje české Pražany k sepsání požadavků českého národa na sebeurčení a na vyhlášení konstituce. Napětí vyvrcholí během Všeslovanského sjezdu na pražském Žofíně. Vídeň české požadavky odmítne a sjezd je rakouskou policií brutálně rozehnán. Praha začne stavět barikády... (oficiální text distributora)
(více)Recenze (30)
Místy ideologicky sporný a dobové propagandě poplatný film, který má však i přesto historicky co nabídnout. Jelikož takovéhle filmy se dnes vůbec netočí (a pro svou nákladnost ani už nejspíš točit nebudou), je nutno vzít zavděk historickými velkofilmy starými přes padesát let a odmyslet si ten ideologický nános v podobě pochybné přehnaně sociálně laděné motivace mas a dějinné hybné síly dělnictva, nevnímat Fričovy a Sabinovy komunisticko-patetické proslovy a soustředit se na sled historických událostí revolučního roku 1848. Tvůrci sice trochu manipulují s historickou věrností a jejich přehnaná snaha má místy až cimrmanovské vyznění (úvodní scéna jakoby z oka vypadla z filmu Jára Cimrman ležící, spící, ta koncentrace slavných obrozenců je až směšná, obdobně vyznívá i scéna, kdy Karla Havlíčka Borovského po skončení bojů na barikádách varuje před policií malý ,,Honzík Nerudů z Malé Strany"...). Celý film je cenný hlavně v tom, že mapuje události jednoho roku a tomu podřizuje i svou strukturu, upozaďuje nosnou dramatickou složku a je vystavěn na principu široké dobové fresky. Pakliže vás zajímá česká historie a jste schopni identifikovat ideologické nánosy socialistické propagandy, pak je to film právě pro vás... ()
10 zfilmovaných stran učebnice Dějepisu. Zfilmovaných s naivitou ( úvodní scéna, kde se spolu v salónku baví snad všichni velikáni české kultury je mimořádně roztomilá ) ale i nadšením. Charaktery postav samozřejmě omezeny pouze na svojí historickou funkci. Občas je znát dobové ideologické zabarvení, ale kdo by se divil vzhledem k roku vzniku. Po technické stránce jde ovšem o vynikajicí a nákladné dílo ()
Epická freska vypjatých událostí z června roku 1848 zachycující známé osobnosti z řad českých velikánů té doby nebo např. mladé radikály Josefa Václava Friče či Karla Sabinu a jejich postoje a požadavky k pražským revolučním událostem, kdy došlo jednak k významnému národnímu vzpěpětí a kdy byly formulovány požadavky na sebeurčení českého národa. Snímek nemá typického ústředního hrdinu, je to spíš jak jsem už psal výše, epická freska, která mapuje klíčové události tzv. studentské revoluce a jako v mozaice letmo zobrazuje osudy vedoucích osobností národního hnutí. Jako ilustrativní doplněk výuky národní historie si myslím že tento film tenkrát obstál, opravdu se jedná dle mého skromného mínění o celkem vkusný a určitě i nákladný film který rozhodně neurazí a potěší nejen všechny ty co se zrovna moc o relativně blízkou historii nezajímají. ()
Tento film vznikl za jasným ideologickým záměrem, a přesto je velmi dobře, že vznikl. Sto let od revoluce 1848 přišla revoluce další. Prý vítězná, tedy jak pro koho. Komunistický systém této shody využil a sto let staré události se snažil ukázat k obrazu svému, tak jak potřeboval. Čili vykořisťování chudého lidu, to prý bylo, oč v revoluci 1848 šlo. Přestože má film tento jasný ideologický nádech, je přesto celkem věrně zpracován se zaměřením na události, které se komunistům hodily. Dost nevěrohodná je již úvodní scéna, kdy se v jedné místnosti setkávají všichni politicko - kulturní protagonisté 19. století. Všimněmě si, že i Palacký je zde spatřován spíše negativně, přestože jde bez pochyb o největší osobnost 19. století, a to ne jen v rovině politické. Ale celkově hodnotím film kladně, kdyby tak všechny historické epochy byly tak nákladně a poctivě zpracovány pro nevzdělaný český lid, který radši čumí na bezduché americké rádobykomedie ... ()
Toto dílo je - podobně jako příbuzné filmy JAN ROHÁČ Z DUBÉ nebo ROZINA SEBRANEC - produktem vývojově starší řady českého historického velkofilmu, kterou na konci dvacátých let na sklonku němé éry začíná SVATÝ VÁCLAV. Tomu odpovídá poetika, ideový záběr i prostor, věnovaný pro podání bližších charakteristik hlavních představitelů. Představa, že film je poplatný známému sloganu Nejedlého "Komunisté dědici pokrokových tradic naší minulosti" je ovšem nepřesná; film byl realizován v době přetrvávajícího vlasteneckého nadšení z porážky hitlerovských okupantů a dlouhodobého pojištění národní a státní samostatnosti a svébytnosti a pohledu Palackého filozofie českých dějin (jakkoliv nepravděpodobně to dnes může znít). Přestože postavy jsou z větší části živými schématy a ambicí filmu - vcelku slušně Krškovou režií zvládnutou - je být kronikou bouřlivých měsíců let 1848-1849, nevzniklo sterilní dílo. Naopak, pohled je to svým způsobem dodnes podnětný a shoduji se svými předpisateli i v tom, že vlastně na věcné parketě svého působení nenahraditelný. I tak ovšem vyniknou jeho limity v porovnání s neprávem zatracovanou Vávrovou a Kratochvílovou husitskou trilogií, vlastně jen o několik málo let mladší. ()
Zakladel historických filmů, ze kterých tak výborně čerpal Jára Cimrman. ()
Neohrožený Vladimír Ráž v čele odbojového hnutí, které má bezesporu husitské ideály. Boj za svobodu vlasti ještě více povzbuzuje rok vzniku filmu. Odhodlanost, cílevědomost i proradnost. Lidstvo se v těchto situacích vždy rozdělí do několika kategorií. Každopádně nejen barikády jsou společným faktorem v podstatě každé české revoluce. Nho až na tu poslední to byla spíš kontrarevoluce rozvrácená zevnitř. Určitě perfektní školní pomůcka dějepisu. ()
S takovou hereckou sestavou se rozhodně dal natočit mnohem lepší film. Tento snímek je nezáživný, dokonce i sekvence na barikádách jsou nudné. Před kamerou se míhají neživoucí postavy z učebnice dějepisu, krom patosu postrádají jakékoliv emoce. Do dění jsou uměle naroubovány osobnosti jako Božena Němcová nebo Jan Neruda. ()
Ale fuj! Revoluční lůza, které se nechce pracovat, u mě žádné sympatie rozhodně nevyvolá. Mnohem raději bych viděl práci našich velikánů - třeba něco ve stylu Evropa tančila valčík, doplněné o scény z barikád, ale takhle ne! Naši velikáni jsou zde dokonce líčeni jako zrádci!!! Postavy jsou už od začátku rozděleny na dobré a zlé. Ti dobří kolem sebe neustále kopou, dělaj kravál a když někdo z nich umře, tak se z toho můžou všichni pos*at. Zatímco když zastřelí paní W., tak má divák div chuť nezatleskat. Jelikož toto není první revoluční film, který jsem viděl (kvalitou patří k tomu lepšímu někam mezi husitskou trilogii a prasárny typu Rudá záře nad Kladnem), bylo mi jasné, že revolucionáři jsou géniové, které zastaví jen jedna věc a to je zrada! A prásk, pochopitelně je tam. :D Normálně bych dal čtyři hvězdičky, protože film řemeslné kvality má, ale za to špinění Palackého, Šafaříka a spol. si to víc než tři nezaslouží. ()
Velmi zajímavý film o trochu opomíjeném období naší historie. Film je hvězdně obsazen a vypráví celou historii trochu dokumentárním způsobem. Nevěděla jsem, kolik zrádců se skrývalo v českém (?) národě. ()
Až na cimrmanovskou úvodní scénu docela povedený a hlavně koukatelný historický film, který se trochu inspiroval u sovětských epických vzorů, ale to tu není nijak na škodu, neboť některé záběry jsou bezesporu působivé i dnes. ()
Trocha té historie nikoho nezabije... 1) Snímek je dynamicky natočen, pořád se něco děje. 2) Ovšem dobové ideové zadání z filmu čouhá jako sláma z bot. 3) Výstižný koment: Kulmon****. ()
Film ani nema ustredneho hrdinu, je to len akasi freska udalosti z 6/1848. Ako u kazdej revolucie, i tu sa stavali barikady, najma po Prahe ...... aj ked k defenestracii nedoslo, to by uz bolo kapku moc IV. Prazska defenestrace, vsetko je ale volne, ako vieme : 65 % ()
Historická dráma o historickom roku. Priznávam, nemal som poňatia, ako tieto revolučné roky prebiehali na západ od rieky Moravy. Režisér Krška sa snažil o akčnú epopej, ráznu ako mentalita mladých ľudí, ktorí chcú zboriť starý svet, aby na jeho ruinách mohli postaviť nový. V.Ráž sa však hodí skôr do rozprávok ako princ či kráľ. Tiež sa nedá filmu uprieť teatrálnosť emócii ako ľud - deti bohatých mešťanov, novinári, spisovatelia, hudobníci a robotníci - drží pokope a ťahá za jeden povraz vpred novým začiatkom - bohužiaľ začiatkom socializácie a budovateľstva. Hodnotenie: 65% ()
Rok vzniku tento film poznamenal, ale zas ne tak, jak by člověk čekal. Lze očekávat, že radikální vrstvy zde dostanou největší prostor, ale upřímně řečeno, byly taky nejvíc vidět. Několikeré zdůraznění zájmů dělnictva, zviditelnění nejnižších vrstev a další drobné dezinterpretace nemohou zakrýt poctivou snahu natočit svědectví doby, načrtnout stav české společnosti v předvečer revoluce, najít vzory v minulosti. A to se myslím v rámci možností povedlo na výbornou. V době, kdy k vlasti má náš národ vztah jen v rámci MS v hokeji či Eura, možná film bude působit trochu směšně, ale jednou třeba zase národní hrdosti nabudeme a pak nám tyto vzory budou dobré...80% ()
Jenom proto, že je tohle náš jediný film o roce 1848 (když pominu Filosofskou historii), ho ještě nebudu hodnotit líp. Sice si dokážu odmyslet ideologický nános o socialistických myšlenkách, ale co pak z filmu zbyde? Příběh je jednoduchoučký, postavy pohádkově černobílé, chybí památné scény (kromě té úvodní - cimrmanovské :)) nebo jsou odbyté: třeba ta s Windischgrätzovou ženou u okna si přímo říkala o pořádnou dramatizaci. Nevyužitá šance. ()
O rok 1848 se zajímám již 15 let pomocí renomovaných českých historiků. Všichni revolucionáři jsou skvěle oblečeni a dělají hovno. Žvaní po salónech a přednášej si básně pochybné kvality. Jen chudák Václav Voska nemá co žrát a topinky si maže rozpuštěnou svíčkou. Havlíček Karel musí být ve vyhnanství v Brixenu. Ve vytopeném baráku s kuchařkou. Kdyby žil v r. 1950, byl by v uranových dolech v táboře Nikolaj bez topení a kuchty. A najednou se tam čirou náhodou objeví dělnické hnutí. Ale o tom mi naši historikové neřekli ani hovno. Proč? Protože dělnické hnutí nebylo, je to prostě Vávrovo-Krškovská konstrukce. Vydržel jsem 30 min. ()
Trochu naivnější dílko, ale jinak proti němu nic nemám. Je to natočené pěkně, i když je z toho trošku i cítit doba nejen ta v které se to odehrává, ale i ta v které se film natáčel. ()
Historický s mírnou nadsázkou lze říci velkofilm mistra Kršky. Účinkuje zde obrovské množství herců, i když někteří opravdu jenom pár vteřin, jako například Pištěk, Sperger, Kopecký… Na škodu filmu může být, že zde bylo k hlavnímu tématu národnostnímu přidáno i téma sociální. Jinak filmu nelze nic vytknout. Z historického hlediska je to látka mimořádně rozsáhlá a bohatá, takže mnohé nemohlo být zobrazeno vůbec a zbytek jen zkratkovitě. Možná by bylo lepší natočit o událostech let 1848-1849 trilogii. Jistě by to prospělo k lepší orientaci diváka v jednotlivých historických událostech a zvolnilo by to tempo vyprávění. ()
To jsem nevěděl, že revolucionáři roku 1848 byli takoví kovaní komunisté. aneb scénář je dosti poplatný své době. Jinak se podařilo tvůrcům docela solidně vylíčit průběh i to co předcházelo revoluci, ukázat důležité osoby, nejzajímavější okamžiky, škoda jen zveličení sociálního podtextu. Překvapilo mě jak zdařile trefili podobu např. Palackého, Havlíčka či Friče. ()