From My Life
Z môjho života
Režie:
Václav KrškaKamera:
Ferdinand PečenkaHrají:
Karel Höger, Zdenka Procházková, Jaromír Spal, Bedřich Karen, Vlasta Fialová, Oldřich Lukeš, Eduard Cupák, Jana Rybářová, Libuše Matějová, Eduard Kohout (více)Obsahy(1)
Film zachycuje osudy Bedřicha Smetany od roku 1856 až do sklonku jeho života. Jde spíše o mozaiku jednotlivých epizod od mladých let až do chvíle, kdy se vyčerpán lidským i uměleckým strádáním dočká naplnění velkého snu, otevření Národního divadla. (oficiální text distributora)
Recenze (42)
Výborný Krškův životopisný film o Bedřichu Smetanovi se skvělým Karlem Högerem v hlavní roli. ()
Na thema Smetany není nic lepšího, než tato skvostná Krškova koláž z jeho života a z jeho díla. Ideální dvojprogram i s Daliborem. ()
Na jedné straně vynikající Karel Höger a scény typu úžasné montáže před položením základního kamene Národního divadla, Smetanova mimopražského pobytu, a přehrávání motivů z Vltavy a velmi dramatického ohluchnutí. Na straně druhé ale jakási Krškova režijní nenasytnost, kvůli níž se ve filmu na úkor děje roztahují sáhodlouhé výjevy ze Smetanových oper, které - natočené bůhvíproč v exteriérech - vypadají spíš jako od Otakara Vávry. Dal bych tři hvězdy, jenže Z mého života je ještě něčím jiným než oslavou Bedřicha Smetany a jeho krásné hudby. Ona se totiž při jeho natáčení sešla taková jména jako Talich, Blachut, Podvalová, Žídek, Bednář, čímž pro současného diváka a posluchače vzniklo vlastně něco jako dokument na druhou... A za to tu čtvrtou hvězdu prostě dám. Škoda, že dnes už se takových snímků, z nichž by sálala oprávněná česká hrdost a pýcha, zřejmě jen tak nedočkáme. ()
Není pochyb, že tento film je neobvyklý a že víc než kterékoli jiné dílo naší kinematografie vyžene na ostří spor „pro a proti", tím spíše, že je věnován osudům tak velké postavy naší národní hudby, jako je Bedřich Smetana. Autor scénáře — zřejmě ve snaze neopakovat ani v nejmenším methodu dřívějších našich i zahraničních životopisných filmů — zvolil cestu, která ho nakonec přivedla nikoli k obrazu Smetany jako dramatické postavy, ale k rozkouskovaným ilustracím ze skladatelova života, počínaje göteborským pobytem až téměř do jeho smrti, a k přehlídce jeho operní tvorby. Větší dramatickou roli než Smetana sám tu má jeho hudba — je to vlastně film o Smetanově hudbě, méně už o Smetanovi. Scénář byl přeplněn ukázkami z jednotlivých oper, a tak zbylo jen skrovně místa k vysvětlení skladatelovy životní cesty, toho, jak se dobíral svého hudebního, čistě národního výrazu, pro který ho milujeme. Smetanův osud je tu obsažen jen v narážkách a poznámkách, často srozumitelných jen dobrým znalcům jeho života. Vytvořit Smetanův filmový životopis byl náročný úkol. Film důstojným způsobem ukazuje letmé záběry ze skladatelova života a úryvky oper. Filmový přehled 38/1955 ()
Vlastní životopisná linka se mi líbila dost, a to Högera nijak zvlášť nezbožňuji. Mám ráda tenhle Krškův styl, jeho roztomilé herce (Cupák, Rybářová), roztomilé dialogy, Pečenkovu kameru, přes značnou idealizaci a naivitu citelné napětí i smyslnost. Dlouhé ukázky z oper jsou sice obohacující a jejich výprava velkolepá, ale přecejen příjemné plynutí filmu svou statičností zbrzdily. ()
O slavném skladateli neslavně natočeno... ()
3,5*. Takto nějak si představuji životopisné drama o velikánovi české hudby. Určitě mě zaujal více, než před pár dny zhlédnuté snímky o Dvořákovi (Americké dopisy, Koncert na konci léta). Karel Höger se na Smetanu hodí, zaznívá tu dostatek jeho hudby, vidíme i scény, kde skladatel přímo komponuje, kde dostává své hudební nápady a opomenuta není ani nastupující hluchota. Jediné, co bych snímku vytkl, je přílišná rozvláčnost, kdy některé scény mohou i nudit. ()
Krásně hrdý film, který je korunován nádhernou scénou plnou pokory génia, kdy Smetana přicházejíc do Národního divadla smeká klobouk. Jen je škoda, že všechny opery jsou zpracovány tak tuctově, že se stávají brzdou celého filmu. ()
"K téhle Vltavě se ještě vrátím." A scény s Mou vlastí jsou také to nejlepší, spolu se standing ovations na samém závěr. Ale co tam dělala ta hymna, to asi nepochopím. ()
Citlivý a romantický Václav Krška neměl ani v době slavné herecké generace lehký úkol, kohože obsadit do role našeho hudebního genia Bedřicha Smetany. Volba mistra Högera byla zodpovědná a tím měl vlastně napůl vyhráno. Umím si představit, že milovníci vážné hudby a jejích osobností, ale i příznivci životopisných filmů, mohli hodnotit klidně výše. Velice zdařilý snímek pro menšinovou cílovou skupinu. Koho by asi obsadili do této role dnes? A který režisér by se toho zhostil…? ()
B.Smetana a takovýhle že měl životopis? Nevydařený film... ()
Výborný Krškův životopisní film přibližující zákulisí hudební kariéry a tvorby jednoho z nejznámějších českých klasických skladatelů. Výprava velkofilmu na barevném plátnu je opravdu velkolepá, stejně jako herecké i pěvecké obsazení využívající mnohé tehdejší hvězdy divadla i opery. Jen mi místy mi přišlo, že na svou délku snímek nenabídl dostatek prostoru pro herectví většiny zde přítomných hvězd a naopak tady přebývalo moc těch videoklipů (jinak vizuálně pěkně udělaných) k vážným áriám z Branibořů a Dalibora, které jsou hůře strávitelné a zaujmou jenom fanoušky opery. Jinak dojem z filmu vynikající! Karel Höger si opět spestřil filmografii, tentokrát rolí slavného skladatele, v scénách s dialogy s dalšími mistry nebo nácviků oper na jevišti doslova exceluje. Psychologická scéna Smetanova ohluchnutí u klavíru mezi hosty působí mrazivě i navzdory velmi staré filmové technice bez možnosti větších zvukových triků. Historky kolem vzniku ústředních pasáží z libret oper nebo vzniku jejich názvů (Prodaná nevěsta) jsou někdy tolik úsměvné, že působí jen stěží uvěřitelně, ale proč bychom se netěšili, když nám pán Bůh zdraví dá...:-) (deníček - Z československého filmu 50.let: Pestrá paleta žánrů) ()
Vcelku nezajímavý film o zajímavém umělci. Pan Krška látku sice nezkazil, ale že by se mu podařilo stvořit nezapomenutelný snímek, to také nehrozí. Takže z kladů filmu diváka zaujme snad jen skvělý pan Höger. ()
Překvapivě zdařilý životopisný snímek. Neřve vlastenectvím a patosem. ()
Takřka nekoukatelné. ()
Pro mě příklad toho, jak se životopisný film dělat nemá - Smetana je podán až na pár malých výjimek pouze vnějškově, jeho život je navíc pojat ubíjející formou inspirace-tvorba za podopory i pochybností ostatních-slavná premiéra podána filmovými scénami (ty jsou jedinou světlou výjimkou a dokladem, že Krška měl režii v merku). Nejzajímavější materiál Smetanova sklonku života je jen tak letem světem přeběhnut a zakončen dlouhým záběrem z ovací po jeho Libuši, jenž jistě má dojemný účinek, ale spíše svým podáním než vztahu k načrtnuté osobnosti. Pro mě promarněná příležitost, na které má však spoluvinu i přímočarost ve vyprávění diktována dobou. ()
Již název přivolává představu, že jde jen o výseky života Smetanova, a je to vskutku tak. Je až s podivem, jak film natočený v roce 1955 je (naštěstí) nedotčen dobovou ideologií, naopak je to film natočený v ideologii pozdního obrozenectví, s kterým sdílí přímo metafyzickou víru v národ a velkou dávku naivity a též snahy o idealizaci a idylizaci, což asi byly také rysy páně režisérovy osobnosti. Takže i drama je zde trochu pocukrováno biedermayerovskou citovostí. Celé to dílo je hezké, barevné, křehké, kapánek sentimentální a směšné, ale i dojemné a v několika obrazech silné. Myslím, že Jiráskovi by se velice líbilo, neb je to více vlastenecká legenda než realita . ()
I mistr tesař, v tomto případě režisér, se holt někdy utne. 1) Schématický ikonicky pojatý medailón mého nejoblíbenějšího českého skladatele vážné hudby vděčí za svou jakous takous koukatelnost výborným hercům, zejména 46letému Karlu Högerovi (Smetana). Těžko říci, kolik fanoušků film opeře či Smetanovi získá, na moc bych to neviděl. 2) Národovecký patos této obrozenecké selanky skousnu, ale chybějící zážitky ze Smetanova barvitého života už ne. Scénáristicky odbyté období Smetanovy hluchoty pak jen dokresluje celkový nepříznivý dojem. 3) Zní zde hodně hudby. I když pominu z dnešního pohledu hrozný zvuk, tak filmové dotáčky mi k operám nesedly. Herci - zpěváci chodí, pobíhají nebo toporně stojí, hledí v dál a teskně vyjí. Nabízí se mi srovnání s nedávno sledovaným italským seriálem o Verdim (omlouvám se za anachronismus). 4) Výstižný koment: LiVentura***. ()
A mne sa to nevidelo. Ako reziser bol krska len rutiner, casto ani to nie, tvrdim ze sa do rezie nevyznal. Viem, ze je to film o Bedrichovi Smotanovi od roku 1856 do otvorenia Nardoneho divadla v Cittagongu, teda zase pardon, to mi uslo, samozrejme v Prahe som chcel napisat : 30 % ()
Je to především velkolepý oslavný hold a pouze maličko vlastenecký životopisný film. Jeden z nejvýznamnějších českých hudebních skladatelů a zakladatel moderní české národní hudby Bedřich Smetana je osobou minulosti, které se holdy přirozeně a jednoduše skládají. Ovšem tyto pocty se nevydávají za životopisné filmové dílo! Smetanova Má vlast je úchvatnou a strhující symfonickou básnickou skladbou. Je podmanivá ve svých tónech nesmrtelné věčnosti! Smetana byl významnou postavou a zanechal stále účinný hudební odkaz, tento film po velikosti a významu jen nesměle a z dálky vzhlíží a pokukuje, ale ani o metr se nepřiblíží. Zfilmované ukázky z několika oper jsou sice zajímavé, ale představují pouhé bezduché přeříkávání Smetanových výtvorů. Na vlastní životopis už nezbylo místo, děj zůstal v troskách a rozkouskován do nemnoha malých okamžiků. Mělo to být velkolepé představení, to se ale utápí v majestátních gestech patosu a v předčítání díla, byť vynalézavém. Nakonec, nejsilnějším zážitkem jsou fragmenty jedinečné Smetanovy hudby, a to je na životopisný film velmi málo. Hlavní postavou je hudební skladatel Bedřich Smetana (dobrý Karel Höger) a jeho ambice a ctižádost při utváření ryze českého hudebního proudu v kontextu s vlastní historií a celosvětovým společenským řádem. Z dalších rolí: oddaná mladá Smetanova manželka Bettyna (příjemná Zdenka Procházková), veselý společník, dobrý Smetanův kamarád a spisovatel Jan Neruda (sympatický Jaromír Spal), český poslanec a společensky důležitá osoba František Ladislav Rieger (zajímavý Bedřich Karen), vlivná götteborgská Smetanova příznivkyně paní Fröjda (elegantní Vlasta Fialová), nebojácný spisovatel, libretista a novinář Karel Sabina (sympatický Oldřich Lukeš), mladá a talentovaná spisovatelka a libretistka Eliška Krásnohorská (půvabná Jana Rybářová), český vlastenecký poslanec Karel Sladkovský (Eduard Kohout), Smetanův vzor a významný hudební skladatel Ferenc Liszt (příjemný Štěpán Bulejko), bezstarostná Smetanova dcera Žofie (půvabná Ludmila Vendlová), povýšená, hrdá a dobrá operní pěvkyně Eleonora Ehrenbergová (zajímavá Jarmila Pechová), či žárlivý a nepřející kapelník Jan Nepomuk Maýr (Felix le Breux). Smetana byl velikán, jeho hudba je stále čarokrásná, ale tento životopisný film není důstojný k jeho významu a odkazu! ()
Související novinky
Filmová ocenění benátského festivalu
Nejstarší filmový festival a jeho ocenění je nyní už i na ČSFD. Festival v Benátkách patří mezi tzv. "Velkou trojku", kterou tvoří festivaly v Benátkách, Cannes a Berlíně. Založen byl už v roce 1932… (více)