Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Lepší sněžný muž, nežli žádný muž... Asi čtyřicetiletá žena (Jiřina Bohdalová) žije navzdory své inteligenci a hezkému vzhledu sama. Občas na ni dolehne „tesknice“ a ona zatouží po společnosti muže. Jednoho dne se jí telefonem ozve přítel z mládí, Ing. Bohouš Čert (Vladimír Menšík), kterého si ona pamatuje jako štíhlého mladíka. Pozve ho na večeři, kterou připraví s mimořádnou péčí. Stejně tak si dá záležet na svém vzhledu. Jaké je její překvapení, když se ukáže, že ing. Čert ztloustnul a stal se z něj zanedbaný, drzý, poživačný a nevychovaný sobec. Delikátní večeři zhltne s hlasitým mlaskáním a srkáním a nadto sní i veškeré zásoby z ledničky. Ona mu však všechno odpouští, neboť doufá, že Čert se jednou vyjádří a požádá o její ruku. Jenže ani ženská trpělivost není nekonečná… (Česká televize)

(více)

Recenze (160)

Matty 

všechny recenze uživatele

„Sežral jsi nožičky od nábytku?“ Opravdu kousavá surrealistická satira pro dva herce a jeden byt (s výrazně stylizovanou výpravou s dotekem secese a okultismu). Zároveň společně se Sedmikráskami jeden z nemnoha otevřeně feministických (obsahem, neklasickou „rozbitou“ narací i barvitou výtvarnou stránkou) českých filmů. Krumbachová, sama označení „feministka“ odmítající (částečně proto, že jej nesprávně chápala jako pohrdání celým mužským pokolením), přitom v rozehraném souboji pohlaví nenadržuje ani jedné straně. Na vině je uzurpátorský, vše požírající muž, jenž svět řídí a zároveň drancuje, i povrchní žena bez ambicí a vlastního názoru (její třináctou komnatu v podstatě představuje lednička, kam chtivého muže nechává nahlédnout jen s velkou neochotou), která nastolená pravidla z různých důvodů (aby nebyla sama, aby se cítila žádaná, aby si vylepšila své společenské postavení, aby získala mužovy vědomosti) akceptuje a dotyčného si opakovaně pouští do bytu a obratnou manipulací, drobnými lstmi (a hromadami jídla) jej využívá k uspokojení svých tužeb. Závěrečné osvobození je pouze zdánlivé, dosud submisivní žena se pouze začíná chovat stejně majetnickým způsobem jako muž. Oba hrdinové zpřítomňují určité archetypy spjaté s jejich pohlavím (ďábel, čarodějka vařící namísto lektvarů skvělé pokrmy), ale současně jsou ve své přízemnosti, v tom, jaké své potřeby chtějí primárně naplňovat, velmi lidští. Obsazení Menšíka a Bohdalové do hlavních rolí chápu ze strany Krumbachové jako krásně podvratný krok, umožňující naivnímu divákovi (a tehdejšímu vedení Barrandova, které film schválilo), sledovat film jako neškodnou frašku. Neškodná ovšem Vražda na rozdíl od většiny ostatních normalizačních filmů skutečně není. Když odhlédneme od genderové roviny, lze tuto sérii typických ženských a mužských akcí a reakcí podobně jako jiné filmy vzniklé v posrpnové atmosféře (Spalovač mrtvol, Nezvaný host) číst také jako obecnou výpověď o českém konformismu a ochotě přijmout v zájmu vlastního klidu nestandardní situaci za přirozenou. 80% Zajímavé komentáře: Oskar, sportovec, tomtomtoma ()

Tosim 

všechny recenze uživatele

Tenhle film je jeden z důležitých v nové vlně a bohužel mi dlouho unikal a teď, když jsem ho konečně viděl, mě hodně nadchnul. Celá ta stylizace, Bohdalová a Menšík v netypických rolích, potměšilost, zajímavé nahození vztahů mužů a žen. Jediné, co považuju za zápor, je moment, kdy divák zjistí, jak jsou oba charaktery rozvržené. Pak už se nic moc nemění a ani zajímavý konec to víc nevyspraví. 90%. ()

Radek99 

všechny recenze uživatele

Muži a ženy jsou dva různé živočišné druhy. Ester Krumbachová to chtěla říci po svém. Ryze autorská filmová hříčka, která je vnitřně rozdělena na dvě trochu nesourodé poloviny - v první Krumbachová pracuje spíše se satirickým nadhledem a přivádí na scénu dvě protiznačné figurky, symbolizující nekompatibilní svět mužů a žen. On, tak ryze český machistický obžera (který dává vzpomenout na své obžerské závody s bernardýnem Bohoušem), a Ona, zoufale tragická pro vidinu sňatku submisivní hospodyňka, jejíž svět leží mezi kuchyní a šatníkem. Mezi tím vším poletují okázale vyprázdněné citáty a jména filosofů a psychoanalytiků. Potud vynikající zábava a mistrné herecké etudy obou hereckých legend. Pak ovšem výše popsané přeroste do půle druhé, půle autorského filmu, v němž ovšem manýrismus a tlak na přesunutí filmu do symbolických rovin vymýtí všechny dosavadní klady a zbude jen těžko dešifrovatelná změť čehosi. Škoda. Smutná, byť rozverná, surreálná tečka za tzv. Českou novou vlnou... ()

Oskar 

všechny recenze uživatele

Bezejmenná osamělá žena očekává pánskou návštěvu. Její byt je malým muzeem antikvárních předmětů; vše od divanu po poslední lžičku je malým uměleckým originálem. Bude ing. Bohouš Čert stejně výjimečný? Žena připravuje večeři o mnoha chodech a dává si nesmírně záležet na estetické stránce věci. Ing. Čert dorazí, všechny pokrmy do sebe mechanicky nahází, aniž by si všímal jejich rafinovaností, natáhne se na divan a mezi trávením ženu blahosklonně poučuje citacemi Schopenhauera a Freuda. Z dětství jsem měl na ten film zmatené vzpomínky. Vybavovaly se mi záhadné fragmenty jako Menšík, okusující nohy od nábytku, Jiřina Bohdalová, promlouvající na kameru ze zdobných oválů starých fotek a sténavý nápěv písně o sněžném muži. Vražda ing. Čerta je opravdu neobvyklý film, zašifrovaný do nečitelných gastronomicko-sexuálních symbolů, z kterých by měl i Sigmund Freud oči navrch hlavy. Připomíná mi trochu Sedmikrásky, ale bez jejich nabubřelé hysterie, trochu Ferreriho nudart Dillinger je mrtvý, ale s propracovanými dialogy a neotřelým humorem. Nemůžu říct, že bych se nudil; je to jako když nemůžete vstát od rozluštěné křížovky a říkáte si, to by v tom byl ing. Čert, abych tu tajenku nevyluštil. :-) Jenže vždycky se zadrhnu nejpozději u místa, kde Bohdalová s Ljubou Hermanovou navštíví vousatou kartářku a ta začne významně mluvit o sušených hrozinkách. Walter Matthau pronesl v jedné komedii větu "Použili jsme tolik metafor, že jsem zapomněl, o čem vlastně mluvíme." Ta věta vystihuje víc než co jiného můj dojem z Vraždy ing. Čerta, přesycené vlastním symbolismem. 60% ()

igi B. 

všechny recenze uživatele

"Nýče? Co to je?" . . . No co se kýče týče, je to krása, když se sejdou inteligenti, Frojd přitom není morský norský záliv a Bájrn není fotbalovej klub kdesi z Mýnchenu, že... %-))) . . . Haha, kolik tušašských >intošitů< všech dob a postavení se asi od tenkrát zhlédlo v tomhle rozkošně stylizovaném podobenství, čertovsky satirické komedii o věcech mužských i ženských, mo/mentálním soužití bytostí míjejících se v marném souznění. On medvěd, ona mondéna, každý gurmán po svém v duchu malého čecháčkoffství pokřiveného navíc dobovým socialistickým soužitím. Zvláštní, jak i po více jak čtyřiceti letech je tohle lehce surreálné dílko nadčasově svěží, špetka zase jednou té lehce dada poézie vedle vší té reál prózy, se slzou pózy a ženského po-nad/hledu na věc. J.B. navíc v oněch dobách co naplat byla ve všech těch šatičkách šumná švitorka a V.M. se svým chlupatym pupikem vypouštěje z papuly "...ach ty ženy..." či "...ty jedna prcinko..." je přímo kvintesencí českého opivního chlápka, >mačochcysty< ryze národního formátu... ;o] . . . D.m.s.n. je tenhle filmek skvělým uzavřením fenoménu zvaného "Nová vlna", umělecké etapy českého filmu, po níž následovala už jen vyprázdněná (krom politické a společenské i - až na zcela mimořádné výjimky - ta...) kulturní "Normalizece", konec lásky a her, úbyť uměleckých lavírování a zmar hravého vizuálního obžerství. Ejhle aspoň tedy stihla zbýt taková >malá žranice< po našem, o nás a pro nás. Co následovalo a pokračuje kontinuálně vlastně podnes si vyžer každý sám... °-| - - - P.S. Husu bych si taky dal, ale vystačím si povětšinou i s tou mladou kachničkou... ;o[] - - - - - (Poprvé viděno kdesi >klubově< kdysi v dobách hladových, hodnocení 3.11.2011 po obžerském repete na dvd 747., sytý komentář zde jako třiapadesátý - 3.11.2011) ()

Sarkastic 

všechny recenze uživatele

„Jak to, že máš hrozinky, které mi tajíš?! Ženy, ach ty ženy!“ A vůbec mu toho moc nenaservírovala…Pokud se u některých filmů s nadsázkou říká, že je lepší být před jejich zhlédnutím najedený, zde to platí dvojnásob. Jediný režijní počin výtečné a originální (zdaleka nejen) kostymérky Krumbachové je vtipně absurdní hříčkou dohasínajících 60. let. Bohouš Čert, žijící sám pro sebe, živící se syrovými, ovesnými vločkami, a Ona, nemorální, tak trochu zkažená žena, která výborně vaří a umí potěšit pány…Bohdalová a hlavně Menšík jsou tu perfektní, film na nich stojí. Upřímně jsem se bavil stylizovanými, střelenými, nápaditými scénami a dialogy. Zamrzí však, že to funguje jen cca 3/4 filmu, pak snímku začne docházet dech, snad kvůli důrazu na symbolismus a podobenství (ostatně divák si může ve filmu najít leccos). Každopádně, teď už vím, jak na návštěvě zdůvodnit, že jim okusuju kytky…Zdejší hodnocení filmu docela ubližuje, za mě zcela zasloužené 4*. „Miluješ mě? Odpověz.“ - „Miluju tě.“ - „Tak fajn. A už mě nezdržuj.“ ()

sportovec 

všechny recenze uživatele

Mimořádně zdařilý debut a současně labutí režisérská píseň velké a podle mého názoru nedoceňované osobnosti československé kinematografie Ester Krumbachové umožňuje mj. lépe pochopit některé aspekty filmů Chytilové FAUNOVO VELMI POZDNÍ ODPOLEDNE nebo HRA O JABLKO. Film, který není zcela vyrovnaný, jak oprávněně naznačuje Radek 99, je pozoruhodným projevem specifického českého feminismu: jízlivost, kterou Krumbachová častuje samolibost a sebestřednost obou pohlaví v důvěrných věcech člověka a jeho reprodukce, je přesně zařazena a rovnoměrně dělena či rozdělována v přesně zachycených silokřivkách tehdejší doby. Divák, chce-li rozumět, musí se snažit. A proklatě hodně snažit. I to je pozitivum této režie. Vynikající a velmi nekonvenční je nejen výběr herců, ale i jejich zařazení do rolí. Jak Bohdalová, tak Menšík tu dostali mimořádnou příležitost, kteoru dokázali beze zbytku využít. (Platí to i o dalších, např. o Ljubě Hermanové či Heleně Růžičkové.) Dílčí disharmonie na pozadí autorského záměru mimořádné osobnosti ustupují přednostem a neokázalým výjimečnostem vynalézavých původních postupů, které tehdy čtyřicátnická Krumbachová dokázala dobové filmové veřejnosti předestřít. VRAŽDA patří nesporně do zlatého fondu české a československé kinematografie. ()

Hellboy 

všechny recenze uživatele

Šílená alegorie... na co? Bláznivé podobenství... o čem? Kdo ví. Na tyto otázky se nedá lehce odpovědět, rozhodně ne tak jednoduše, jako třeba v případě filmu O slavnosti a hostech, na kterém se Ester Krumbachová také podílela... Ale každopádně se jedná o povedený film. Režie i herectví je prostě perfektní. A jak tohle mohlo vzniknout v roce 1970? To nechápu. ()

JitkaCardova 

všechny recenze uživatele

Silné, sevřené ztvárnění až absurdně šťastného nápadu, stejně burleskní jako rafinovaně, cizelovaně jinotajné... Kabaretní anekdota i svérázná sonda do psychologie osamělé, zaopatřené ženy, se vší ironií i dojímavostí, silou i zranitelností, prohnaností i bezmocí, ovšem vyjádřeno a servírováno autorsky, originálně, expresivně. lstivě a s důvtipem, zkrátka navýsost po žensku. Křehkost se tu snoubí s rázností, prozaičnost s fantasknem, téma samoty a opuštěnosti nezapadne, ale je na něj zřeno právě jako na dané východisko, a to okem komicky mžourajícím, ladně se přimhuřujícím i pronikavě a nesmlouvavě observujícím. *** Plus: pro mě jednoznačně první film z toho mála - byť zdaleka ne první, u něhož je patrné, že se o to pokouší -, kde je Jiřina Bohdalová s úspěchem předvedena jako skutečně krásná žena velkého světa, byť už odkvétající, snesla by ještě v této době bez uzardění srovnání se stárnoucí Bridgite Bardotovou: "Haló, Bohouši, někdo ohlodal v celém bytě nožky od nábytku. Jako by tu měli nory nějací cizopasní hlodavci, nenasytní, žraví, nestoudní. Co si mám počít? Jak mám přimět jakéhokoli řemeslníka, aby vykonal tak... tak podivnou opravu? Zvlášť v dnešních časech, kdy lidem tak zjemnělo nervstvo?" *~ ()

NinadeL 

všechny recenze uživatele

Ester, ty seš fakt láska mýho života. "Jde mi o lásku!" Extrémní trapnost a do sebe zahleděnost, která hravě předčí celý zázrak čs. nové vlny včetně papouškovské větve. A to už je co říct. ()

D.Moore 

všechny recenze uživatele

Výborně napsaný i zahraný film, který ale měl být raději kratší, protože ke konci mě přece jenom začal nudit. ()

troufalka 

všechny recenze uživatele

"Taková přesnost! Dokonce o deset minut přesnější!" Naprostá lahůdka k osamělému večeru, nejlépe pro nasycené čerstvě rozvedené dámy, případně ženy o rozvodu uvažující. Možno využít i jako terapii pro slečny vdavkůchtivé. "Pekelník jako já umí věci zničit, ale nikdy je nedá dohroamdy. Od čeho jsou tu ženy, než aby napravovaly zlo?" ()

PinokKio 

všechny recenze uživatele

"Přišel jsem za tebou, protože bez tebe nemůžu žít. Nemáš něco k jídlu?" .. Podívaná, při které hladina cholesterolu vyskočí na maximum .. a to jsme jen diváci. Jak na tom byl asi Vladimír Menšík hrající zde dokonalého vysavače všech těch dobrot i nepoživatin? : ) ()

venus 

všechny recenze uživatele

Brilantní šílenost, která by ale bez ústřední dvojice Bohdalová - Menšík chutnala dost suše. Jídlo prochází žaludkem a každého mužského na tu jeho oblíbenou pochutinu dostaneme! Krásný výtvarný dekor, umělecká kamera a aranžmá. Takovou kuchyň bych si dala líbit! Jen v kmínu bych asi doutníky neskladovala. ()

cheyene 

všechny recenze uživatele

Herecký koncert Vladimíra Menšíka, jehož je tu skutečně radost sledovat a musíte se smát při pohledu na jeho brilantní grimasy. Jiřina Bohdalová rovněž potvrzuje svoje výjimečné kvality. ()

DJ_bart 

všechny recenze uživatele

Jeden byt, dva milenci, hodně jídla, a jedna "vražda" – tak by se dalo laicky popsat schéma týhle bizarní konverzační komediální anti-romance, v níž se promítá silný tvůrčí důraz a vztah Ester Krumbachové vůči feminismu. Vše zde právě totiž stojí a padá na hereckém tandemu dvou hereckých es – Vladimíra Menšíka a Jiřiny Bohdalové.... On má rád jídlo a rozinky, hodně sladí, ale jeho chování je přes jeho povrchní gentlemanství dosti sobecké. Ona má ráda hřích, dobře vaří, ale je osamělá, a věří, že se inženýr Čert, s nímž se kdysi seznámila, dokáže polepšit. Jejich vzájemná tenze, vznikající v rozdílech mezi mužským a ženským pohlavím, dodává snímku specificky absurdní komediální ráz a chytlavou dynamiku. Onen smysl pro absurdno, který při gradaci děje v podobě jednotlivých návštěv expanduje do až krajních mezí humoru, společně se striktně komorní [ba až přímo divadelní] stylizací, mysteriózně laděným hudebním doprovodem a brilantně vystavěnými [ač mnohdy až nesmyslnými] dialogy, tvoří ve formální synergii geniálně satirickou a přesto trefnou čítanku genderových stereotypů.... zároveň jde o víc než zajímavý manifest o ochraně domácího nábytku. ()

Jacinda 

všechny recenze uživatele

Menšík se chová asi jako já, když přijdu k ledničce. Bohdalová se chová asi jako já, kdybych vařila v prostřeno. A já bych si ted dala všechno co tam měli :-) ()

lamps 

všechny recenze uživatele

Taková roztomilá blbůstka, kterou táhne nahoru především skvěle vymyšlená a nenažraná postava Vladimíra Menšíka. Bez něj by tenhle film nikdy nemohl fungovat.. 60% ()

Reklama

Reklama