Kruh

Až zoufalá snaha NĚCO sdělit, ale tenhle film nefunguje dramaturgicky, scenáristicky, herecky, načasováním, jde jen o prvoplánovou agitku bez nějakého uvěřitelného vývoje postav. A tentokrát i vedení dětí a jejich herectví je děsivé, takhle se možná mluvilo a jednalo v dětských třídách Krkonoš před sto lety, le ne dnes. (10.07.2006)

Příjemný rodinný film pro děti, myšlený možná jako varování malým sportovkyním před úrazem a zbytečným hazardem se zdravím v touze vyniknout. Mám stejně starou vnučku gymnastku a tenhle film oceňuji jako podporu mého výchovného nabádání k opatrnosti, aby se nezranila při tomto krásném holčičím sportu. Nerada bych ji jednou nosila v náručí jako Fanynku její filmová babička Emília Vášáryová. (11.06.2013)

Asi jsem na tenhle film příliš stará. Přišel mi hodně zvláštní a přišla mi divná mluva dětských herců. Takhle děti mluví? Tedy pokud opomenu slovní výlevy děcek vypuštěných po vyučování ze školy. Ten stojí kolikrát opravdu za to. Ale tady ty děti mluvily hrozně strojeně, možná až jako roboti. Natáčelo se na naší hořejší základní škole. Ten marťanský Pegas tam je pořád. (10.06.2013)

Co se snažili autoři filmem říct je zřejmé. Tragédie zasáhne do života holčičky, která ale díky tomu poznává nový svět, ale též top, kdo všechno jsou její přátelé. A objeví i zcela nové. Bohužel je příběh plný nepřesvědčivých epizod z života Fanynky, ale i jejích přátel. Všemu kralují hrozné dětské herecké výkony, kdy děti prostě jen odříkávají text, navíc totálně nelogický. Ani v době před dvaceti lety byste určitě neslyšeli dítě říct: „Děláš jednu hovadinu za druhou." Nebo: „Co jsem to provedla?" A do třetice: „Neboj, nožičky procitnou." Mimochodem, část použité hudby už jsem slyšel v seriálu Náměstíčko. (15.09.2021)

Jedna hvězda navíc za hudební složku. Pro fandy filmové hudby taková lahůdka a vzpomínka na geniálního Z. Lišku. My jistě oceníme a poznáme co je Hapkovo a co Liškovo. Nevím, zda to byla od Hapky taková poklona svému dávno zesnulému kolegovi, či za inspiraci a nebo zda krok použít archivní materiály Liškovy pochází od někoho z tvůrců. Našel jsem na Idnes toto: Zajímavou kapitolu Kruhu představuje hudba. Dělí se o ni dva autoři, Petr Hapka, který pracoval na osmi z šestnácti filmů Plívové-Šimkové, a dávno již zesnulý Zdeněk Liška, podepsaný pod prvními třemi díly téže režisérky včetně slavného titulu Lišáci-Myšáci a Šibeničák. Liškovy motivy objevily filmařky v archivu a na otázku, zda už někdy byly použity, reagují smíchem. Kukal pak vysvětluje: "Ano, ta hudba už zněla; víte kde? V Íránu, jako někdejší zakázka pro slavností otevření teheránského pavilonu." (13.10.2021)