King Charles III
Režie:
Rupert GooldKamera:
Philippe KressHudba:
Jocelyn PookHrají:
Tim Pigott-Smith, Oliver Chris, Charlotte Riley, Adam James, Tim McMullan, John Shrapnel, Max Bennett, Rupert Vansittart, Grant Crookes, Daniel Eghan (více)VOD (2)
Obsahy(2)
Britská královská rodina se účastní státního pohřbu Alžběty II. Pro Charlese to znamená, že se stává novým králem. Ale už první návštěva ministerského předsedy Evanse vyvolá nečekanou roztržku. Charles odmítne podepsat zákon omezující svobodu tisku. Marně předseda připomíná, že role panovníka je čistě formální a že Alžběta musela podepsat řadu zákonů, se kterými vnitřně nesouhlasila. Charles trvá na svém pojetí služby lidu, a když mu Evans připomene podíl médií na tragickém konci princezny Diany, jen se ještě víc zatvrdí. Ale ani premiér nehodlá ustoupit, a tak Charles využije práva, které mu dává ústava, rozpustí sněmovnu a oznámí vyhlášení nových voleb. V zemi vypuká chaos, před Buckinghamským palácem protestují davy lidí? (TV Nova)
(více)Diskuze
Rozhodně zajímavé a velmi odvážné téma, obsah i konflikty, rozhodně ne neaktuální, ale ta forma ... Ta forma ... !!
Ta forma je pro mne absolutně nepřijatelná. Nejsem žádný fanda monarchií nebo něco takového, ale posadit tu fikci na dosud žijící lidi považuji za poměrně velkou sprosťárnu. A to i kdyby nešlo o královskou rodinu.
Já úplně nesnáším, když mi někdo v diskuzi řekne: "... ty bys to udělal takto ..." nebo dokonce "... ty si myslíš ...". Takže sledovat film, kde autoři podobně podsouvají svoje myšlenky skutečným lidem a dělají si z nich své loutky, bylo pro mne fakt hnusným zážitkem. Zcela to pak anulovalo jinak zajímavé téma a bylo docela náročné soustředit se na to, o čem to vlastně je. A že to téma morálního konfliktu povinnosti, zodpovědnosti, mocenských ambicí a touhy po klidném osobním životě zajímavé je.
Kdyby to bylo pojato jako fikce postavená na vymyšleném království s vymyšlenými postavami, přestože by v nich diváci viděli analogii v žijících lidech nebo fikce postavená úplně za obzor současnosti, tak to vezmu. Ale takto mi to přijde, jako by někdo fabuloval, jak by jednala moje žena, až by mi přišla na moji nevěru (ne kdyby mi na ni přišla, ale AŽ by mi na ni přišla ...) a že by pak na náš konflikt reagovaly naše děti tím, že by zase (ZASE, ne nově) začaly chlastat apod. Prostě že by to podal, že jsem ženě zahnul a děli už před tím byly alkoholici a hotovo. Já bych ho asi šel zažalovat ...
