A Clockwork Orange
A Clockwork Orange
Mechanický pomaranč
A Clockwork Orange
Režie:
Stanley KubrickScénář:
Stanley KubrickKamera:
John AlcottHrají:
Malcolm McDowell, Patrick Magee, Warren Clarke, Adrienne Corri, Anthony Sharp, Philip Stone, Margaret Tyzack, Steven Berkoff, David Prowse, Gillian Hills (více)VOD (2)
Obsahy(2)
Miloval násilí, sex a Beethovena. Malcolm McDowell v britském kultovním filmu. Žije jen pro tři věci: násilí, sex a Beethovena. Alex deLarge, vůdce čtyřčlenné party výtržníků, před níž si není nikdo jistý. Chodí v buřinkách a bílých kostýmech s velkými suspenzory, navštěvují mléčný bar „Korova" a pijí tamní specialitu – drogami obohacené „moloko", které je pokaždé vybudí k pořádné dávce ultranásilí. Tu brutálně zmlátí opilého tuláka kdesi v podchodu, tu se servou s konkurenčním gangem, tu přepadnou poklidný dům spořádaných občanů... Pak se však jednoho dne ono pověstné ucho utrhne a Alex skončí ve vězení. Ve vězení, z něhož je jediná cesta: stát se pokusným králíkem, nechat si v nejnovějším experimentu „vymýt mozek" tak, aby vše, pro co dosud žil, začal nejen nenávidět, ale přímo fyzicky nesnášet...
Kriminální satira s prvky sci-fi je jedním z nejprovokativnějších filmů režiséra Kubricka. V příběhu, natočeném podle románu Anthonyho Burgesse a odehrávajícím se „v Londýně nedaleké budoucnosti", se – zejména v poruštěné angličtině – projevují vlivy dnes již odeznělé studené války a překračují mnohá tabu, která do té doby v kinematografii byla. Film vzbudil samozřejmě rozporuplné ohlasy, bylo mu dokonce vytýkáno, že díky němu vzrostla kriminalita městské mládeže. O dva roky později, kdy již Kubrick pracoval na Barrym Lyndonovi, bylo násilím vyhrožováno jemu i jeho rodině. Ze všech těchto důvodů byl film – na režisérovu vlastní žádost – v tichosti stažen z kin a až do Kubrickovy smrti nebylo ve Velké Británii povoleno jeho promítání.
Rozporuplný postoj k filmu se projevil i při mezinárodních hodnoceních. Kromě Ceny Kruhu newyorských kritiků za nejlepší film a režii nezískal totiž Mechanický pomeranč nic z řady cen, na něž byl nominován. (Konkrétně na 4 Oscary, 7 cen BAFTA, 3 Zlaté glóby...). Při udílení Oscarů v r. 1972 Kubricka „porazil" William Friedkin se svou Francouzskou spojkou, nicméně při slavnostním ceremoniálu on sám vyslovil to, co si zřejmě myslelo i mnoho dalších: že nejlepším filmovým tvůrcem roku je právě Stanley Kubrick...
Film stojí a padá s výkonem Malcolma McDowella, bez něhož – jak se režisér vyjádřil – by nemohl vzniknout. V hercově filmografii je to nepochybně nejvýraznější a nejlepší role, jakou kdy odvedl, nicméně ani on se žádného oficiálního ohodnocení nedočkal.
(Česká televize)
Recenze (1 269)
Tak sugestivní film, až je to chvílemi fyzicky nepříjemné. Singing in the Rain, léčení, Alexovy oči a šok z toho, že nemám slov, chci skrývat pohoršení a zároveň nedokážu odtrhnout zrak. Jsem šťastný, že Kubrickova snaha ukázat světu něco, na co nemohl být ani trochu připraven, vyšla do posledního puntíku. Tím spíš, že takhle komplexní zážitek už i přes svůj vklad do historie filmu nikdy nezopakoval. ()
Knihu som (bohužiaľ) zatiaľ nečítal, ale Kubricka obdivujem a hoci som si Malcolma McDowella dlhý čas nevšímal, po pozretí MECHANICKÉHO POMARANČA sa pre mňa stal hereckým géniom, ktorý si zaslúži postaviť sochu za tú nechutne dokonalú scénu s „okom“, ku ktorej ho šialený perfekcionista Kubrick prinútil (vôbec, ich vzťah bol zvláštny, pohyboval sa niekde medzi láskou, opovrhnutím, obdivom a nenávisťou, obrovská škoda, že sa stretli len raz) a ktorú mal neskôr odvahu citovať len Steven Spielberg v MINORITY REPORT (ale to nebolo ono, u Kubricka to bolo naozaj, u Toma Cruisea predsa len o čosi menej). Úchvatná atmosféra, nákazlivý „jazyk“ (keď budete počuť, pochopíte), skvelé scény, tento film má NIEČO, čo vám zostane v hlave. Viac na mojom ex-blogu: http://ivokucera.blog.sme.sk/c/155909/Mechanicky-pomaranc-100.html ()
Tak na tenhle film jsem se hodne tesil, jediny z ceho jsem mel obavy bylo, jesli nebude stejnej jako trailer, ten je perfektni, ale takovou jizdu bych dve hodiny sledovat nezvlad. Nastesti film je trochu umirnenejsi. Prvni zhruba hodina je to neskutecna jizda, kdy Alex de od problemu k problemu, az ho zatknout. Kdyz se ocitne ve vezeni tak se film trosicku umirni (coz ovsem neznamena, ze by se tu nedelo nic zajimaveho, naopak) a od chvile kdy se dostane do programu Ludovic, je film jeste vic depresivni, misty az dojemnej, protoze Alex je v podstate bezmocnej a kazdej s nim zameta a i kdyz je to vlasne parchant, tak je to porad sympatak. Navic je celej film uzasne sviznej a doplnenej uzasnou hudbou. Po herecky strance je to taky parada, Malcolm McDowell je zkratka dokonalej. Jak dokazal zahrat cloveka, kterej na jedne strane miluje vaznou hudbu, mleko, nekouri atd. a na strane druhe kope do bezdomovcu a znasilnuje zensky. A ty jeho reci, misty sem sice nechapal co kterym vyrazem mysli, ale bylo to uzasny. Je fakt, ze film je hodne nasilnej, ale urcite to neni nic, z ceho by clovek omdlel nebo tak neco. Ale nektery sceny jsou nezapomenutelny. Proste dalsiho Kubrickovo skvelej film, po jehoz shlednuti se mi vybavilo rceni "Chovej se k druhym tak, jak chces, aby se oni chovali k tobe. (cca)", protoze se to vse Alexovi hezky vratilo, az mi ho bylo lito. Asi nejlepsi Kubrickovo film. ()
#70 WOW! Až se trochu stydím, že mi tenhle majstrštyk celé ty roky unikal. Čistá genialita v každém záběru ? Dost možná, i když musím se přiznat, že přes neskutečně divný úvod, který se mi líbil na celém filmu nejvíce a závěrečnou půlhodinku, jsem se v části s nápravným zařízením moc nekochal. Jako by na chvíly mistrovi došla nápaditost, pak se ale obrazy opět rozjely naplno, hudba mě opět začala očarovávat, pomyslně jsem slintal nad každým dalším přesně stylizovaným záběrem a mistr opět začal vládnout. A to jsem teprv u té formální stránky, když se přesunu k příběhu, opět musím smeknout. Nejdříve dekadentní mladý delikvent a jeho parta násilníků naprosto otřesou mou morálkou, málo kdy se stane, že násilí ve filmu je tak brutální až je mi nepříjemné, tohle je jeden z těch vzácných případů. Přesouváme se k problémům mezi násilníky, zradě a pokusu o nápravu. Alex má tu smůlu, že s ním systém začne poměrně nechutně zametat, zde jsem v sobě řešil tak trochu konflikt, zda si to protagonista (?) zaslouží, či nikoliv. Tuhle otázku jsem vyřešil až v závěru, to bych ale předbíhal. Následovná setkání s Alexovími předchozími oběťmi byla opět velmi nepříjemná. Na jednu stranu tu byla spravedlnost, které se prostě muselo dostat zadostiučinění, nicméně nejsem fanda oplácení stejnou mincí, konec konců bývalí Alexovi parťáci, nyní policisté mě svou vychcaností zvedali ze židle mnohem více. Konečné politické motivy vedlejších stran pro mě nebyly rozvedeny natolik, abych se nad nimi mohl nějak více zamýšlet, přesto ale příběh doplnily a ucelily po všech stránkách, tak jak si zasloužil. Popravdě, nakonec ale stejně zůstávám u toho, že odbourán jsem byl spíše formou, než obsahem. Možná kdyby některé novější filmy byly chápány stejně (zdravím Sucker Punch), nebylo by to odvěci. Každopádně se nehorázně těším, až si tenhle (pro mě už nyní klasický) kousek pustím v klidu znovu, protože už teď mám takové tušení, že tohle je dost možná to nejlepší, co jsem kdy viděl. No kidding! ()
(Předem bych rád upozornil, že můj komentář není určen pro ty, kteří film doposud neviděli a obsahuje spoilery) Smekám před genialitou Stanleyho Kubricka. 2001: Vesmírná odysea mě ohromila a považuji jej za nejgeniálnější film vůbec, ale teď pochybuji které z Mistrových děl je přecijen dokonalejší. Stanley Kubrick nás přivádí do odcizeného světa blízké budoucnosti, plného kýčovytých a zvráceně přitažlivých interiérů a amorálních lidí. Hlavní hrdina :)) Alex (Malcolm McDowell) je prostý mladík této společnosti, plný požitku z násilí a euforické rozkoše z poslechu deváté symfonie od Ludwiga van :)). Malcolm McDowell je zkrátka v této roli úžasnej a ani není příliš divu, že sic je spíše antihrdinou, stal se ve své době vzorem tolika mladých. Se svým nejinak zvrhlým gangem v buřinkách vyrážejí za zábavou, kterou vidí v pití zdrogovaného mlíka v pochybných barech, mrzačení bezbraných bezdomovců a přepadání "neviných" lidí v bezpečí jejich vlastních domů. Slovo neviných jsem dal do uvozovek zcela záměrně, neboť je jasné, že v téhle společnosti, kterou nám představuje, nevidí Kubrick nikoho jako neviného. Násilí, které sám Alex běžně nazývá ultra-násilí jakoby se jednalo o běžný sport, je zobrazováno zcela naturalisticky a bez obalu, kdy zbývá jen slupka onoho zla. Ti kteří podobně jednají v tom možná spatřují urážku, což je dle mého názoru důvodem kontroverznosti tohoto filmu. Nejsou to moralisté kdo hovoří proti, neboť toto není reklama na násilí. Naopak je to varování pro společnost a nutno dodat že Kubrick přesně ví na jakou notu zahrát. Když jsem se díval na zvrácené scény přepadání a znásilňování lidí, při kterých si Alex vesele zpívá "I'm singin' in the rain", nevěděl jsem jesli mám zvracet nebo ze všech sil tleskat. Zejména pak ta scéna, co nešťastně končí smrtí, byla brilantní. Hlavním motivem filmu ale nejsou výlety Alexe a jeho "přátel" za "zábavou". Tím je jeho násilná proměna z brutálního surovce na neškodného beránka a zejména pak jeho návrat zpět, kdy ho jiného společnost nepřijímá, využívá k vlastním nekalým záměrům a zvrhle se baví na jeho účet (viz. scéna kdy potká své bývalé přátele v policejních uniformách). Zkrátka úžasný příběh, vyprávějící o naprosté ztrátě morálky a to nejen pokud jde o Alexe a jeho kámoše. Je toho tolik co mohu chválit, barevné ztvárnění obrazu, dechberoucí dialogy včetně Alexovy vypravěčské zpovědi, perfektní hudba, peprný slang, jenž nevím zda není jen příčinou poněkud ruštěji orientovaných titulků, se kterými jsem tento film viděl :)) a mnoho dalších, zdánlivě náhodných elementů. Pokud ale jde o génia, a to v případě Stanleyho Kubricka bezesporu jde, náhoda je vyloučena. Tím hlavním, na co tudíž musím upozornit, je šokující atmosféra, díky které na chvilku každý uvěří realitě filmu Clockwork orange více než té opravdové. A možná taková ta naše opravdu je, i když to není snadné připustit. Clockwork orange se blíží dokonalosti a pro mne se zařadil mezi nejlepší "umělecká díla" co jsem vůbec viděl. ()
Z počátku depresivní, postupem času ale čím dál tím geniálnější a zajímavější. ()
Vynikajuci - co viac dodat. ()
Nejsem vůbec žádný zarytý příznivce Kubrika, ovšem "Mechanický pomeranč" je dle mého názoru jeden z nejlepších filmů v dějinách vůbec... Již samotné zařazení do žánru je v podstatě nemožné: sci-fi? parodie? komedie? horror? explotation? drama? krimi? ... v podsatě jakékoliv filmové zaměření je do filmu velmi důvtipně zasazeno a naprosto plynule přechází jedno v druhé ... Tohle je skutečné umělecké dílo. Vizuální a herecký koncert... Pocit z filmu je naprosto neopakovatelný a hlavně neznám film, který by tomuto byl třeba jen trochu podobný a mohl mu konkurovat ... Je to film, do kterého jsem se jednoznačně na první pohled zamiloval a bude to láska na celý život ... Nenajdu jedinou chybičku, tohle se prostě musí vidět a prožít ... ()
Způsob, jakým Stanley Kubrick pracuje v tomto snímku s diváky, je mistrovský. Zkuste si zapamatovat (popř. zapsat a pak porovnat), jak se vám jeví Alex, notujíce se si Zpívání v dešti a kopajíce do nebohého starce a poté co cítíte k Alexovi, kterak se nechává bezbranně topit svými dříve nejlepšími kamarády. U mě to jsou dva úplně odlišné pohledy. Film je doslova nabušený momenty, které prostě nepůjdou vymazat z paměti - příkladem jest nejmrazivější ústřední melodie, jakou jsem kdy slyšel, dále výtečný Malcolm McDowell a v neposlední řadě šokující experiment, skvělá kamera, hudba Ludwiga van a spousta nezapomenutelných a krásných obrazů. Další z nadpozemsky povedených děl mistra Kubricka. 2,2 miliónů dolarů(rozpočet)/26,5 miliónů dolarů(výdělek celosvětově) ()
Jeden z 500 největších filmů všech dob časopisu Empire. Jeden ze 200 nejlepších sci-fi filmů - 200 Greatest Sci-Fi Movies http://www.csfd.cz/uzivatel/136528-rhk/. Celosvětově divácky úspěšný film. Kubrickův perfekcionistický sci-fi majstrštyk, kde jako jeden z mála geniálních režisérů opět dokázal, že hudba tvoří půlku filmu. V případě Kubricka to je navíc výborně vybraná převážně vážná hudba. Scéna znásillnění při šťastném songu Zpívání v dešti, nebo mučení Alexe Beeethovenovou Ódou na radost, tomu říkám nápad a odvaha. K tomu vizuálně dokonalá budoucnost (snad až na ty mikrokazety), mnohem dokonalejší newspeak než v ve filmu 1984, vymakaný scénář a skvělá kamera. Trailer je zde na ČSFD: http://www.csfd.cz/film/5395-mechanicky-pomeranc-clockwork-orange-a/videa/ ()
Na svoji dobu neuvěřitelně odvážná záležitost plná (ultra)násilí, sexu a do jisté míry i provokace. Natočit tohle dílo chtělo velkou dávku odvahy, které měl Kubrick vždy dost a výsledek je fascinující. Naprosto ojedinělý snímek, kterému se žádný jiný nepodobá. Malcolm McDowell je v roli Alexe naprosto dokonalý a na jeho místě si neumím představit nikoho jiného. Společně se Shinning to nejlepší co mistr Stanley Kubrick vytvořil (i když Mechanický pomeranč řadím o chloupek výš)........ ()
Bití, znásilnění, sklony lidského násilí. MECHANICKÝ POMERANČ činí neopakovatelným zjevením na poli literatury 20. století je jednak slang, kterým je příběh vyprávěn a jednak použitý styl, jež svého diváka chronologicky provádí Alexovými osudy v období mezi jeho patnáctým a osmnáctým rokem, ale více než souvislému vyprávění se podobá sérii navazujících obrazů, jejichž konečný smysl více než na autoru záleží na úsudku svého diváka. Doporučuji si usednout jako první ke knize Anthonyho Burgesse, kde dochází k několika naprosto neočekávaným zvratům a přečíst ji až do konce znamená na knihu nikdy nezapomenout tak jako na film, kde nám to geniální režisér Stanley Kubrick představí v celé své genialitě. Netřeba dodávat, že MECHANICKÝ POMERANČ dnes patří do pokladnice světové kinematografie - bratři moji. ()
Dalo se to zfilmovat lépe? Nedalo. Tak vidíte. ()
Za agresivní kritiku společnosti, pichlavou kontroverzi a celkovou odvážnost příběhu bych nejprve chválil autora knižní předlohy, ovšem Kubrickova realizace je neméně geniální. Řadu scén, které nelze ani dost dobře popsat v textu (Singin' in the Rain), dotáhl Kubrick ke skutečné dokonalosti, dokázal dílo nejen zfilmovat, ale ještě vylepšit, pozvednout jeho přednosti, udělat ho mocnější, více šokujicí a přesto ne přímočaré, ani úplně doslovné, aby zůstalo předmětem dlouhého morálního rozjímání. V podstatě mu rozuměl více, než samotný autor, což spolu s jeho zapálením, perfekcionismem a nezměrným talentem pro režii dokazuje, že on je zde tím pravým umělcem. 9/10 ()
Kdysi šlo o mého prvního Kubricka. To byla mela! Dnes považuji Pomeranč za ten explicitnější, tedy více "okamžitý" kubrickovský zážitek - osobně upřednostňuju ty táhlejší, labužničtější a méně "in your face" kusy. Ale to nic nemění na ďábelské síle této adaptace. Mimochodem jsem rozhodně vděčný za vypuštění poslední kapitoly - takhle je to víc zdrcující. ()
Zase další kultovní sračka... Vezmu to rychle. Co se mi na tomto filmu líbilo: zpívání v dešti (pěkně brutální scénka), pak nástup do vězení (mam slabost pro filmy z vězení) a výkon Malcolma McDowella - Co se mi na filmu nelíbilo: všechno ostatní ... Genialitu Mechanickýho pomeranče jsem prostě neobjevil. Proč bych měl teda filmu dát vysoký hodnocení? Protože ho dávaj všichni ostatní? Protože je to "kultovní" film? Ani náhodou. Pro mě je to akorát úchylná slátanina a kýč s několika málo lepšíma momentama. Kubrick asi hodně ujížděl na LSD. Po zhlédnutí jsem to okamžitě smazal a už to víckrát vidět nechci. ()
Do jisté míry lehce surrealistický filmeček s poněkud podvratným poselstvím. Každopádně brilantní, i když podruhé už bych to nemusel. ()
Jeden z dalších filmů, který bourá mýtus o tom, že kniha je vždycky lepší. Jednak to nejde srovnávat, jednak tahle Kubrickova stylizace je výborná, zneklidňující, nezapomenutelná. ()
Moc Kubrickových filmů jsem neviděl, ale jestli jsou všechny jeho filmy aspoň podobně dobrý, tak je Kubrick jeden z nejlepších režisérů. V roce 1971 musel tenhle film vyvolat dost negativních ohlasů, protože takový násilí jaký tady Kubrick předvádí nebylo v tehdejších filmech zvykem. Kubrick ho v tomhle filmu dotahuje k dokonalosti, žádný nahraný rány nebo tak něco, tady se to řeže doopravdy, teda aspoň to tak vypadá a zpomalený záběry mě ještě víc utvrdily v tom, že všechny rány opravdu našly svůj cíl a facky to rozhodně nebyly. Prvních 45 minut, kdy Alex a jeho partička chodí a každýho koho viděj zbijou nebo ženský znásilněj je prostě neuvěřitelně drsná, ještě to všechno umocňuje taková stará temná atmosféra prázdných ulic a skvělá hudba, pro mě asi nejlepší část filmu, už nikdy nezapomenu na pohled Malcolma McDowella když poslouchal hudbu nebo na ty jeho kecy. Druhá část už je opoznání pomalejší, ale nouze o zajímý okamžiky rozhodně není, třeba scény ve kterých je McDowell nucen sledovat válečný či násilný filmy nebo když se nechává krmit, dělají tenhle film nezapomenutelným. Ostatně výkon McDowella v celým filmu je víc než úžasnej a vpodstatě bez něj by film nebyl tím čím je. BTW Přijde mi docela směšný, že tady na csfd je mezi herci uvedenej Adolf Hitler ()
Související novinky
Zemřel představitel Darth Vadera David Prowse
Ve věku 85 let zemřel po krátké nemoci britský herec a bývalý bodybuilder David Prowse. Prowse budou fanoušci nejlépe znát jako muže, který na sobě v původních Star Wars nosil ikonický kostým Darth… (více)
Projekt 100 / 2007
Již 13. rokem se můžeme těšit laskavé péči organizátorů putovní filmové přehlídky Projektu 100, AČFK. Ti kažodorčně dbají o pravidelný přísun deseti mimořádně kvalitních filmů na stříbrná plátna po… (více)
V násilnej budúcnosti sa spoločnosť nachádza na pokraji rozpadu. Na odsúdenom vrahovi Alexovi (M. McMdowell) otestujú nový revolučný proces s rozporuplnými výsledkami, ktorý sa má využívať na nápravu kriminálnikov za čo najkratší čas. ___ Kritici reagovali rozporuplne: zatiaľ čo technickú dokonalosť a estetickú rafinovanosť jednomyseľne oceňovali, zároveň Kubrickovi vytýkali povážlivú oslavu násilia. Film je podľa Reinhardta Baumgarta „dekoratívny a perverzný zároveň“. „Technická oslnivosť reklamných spotov“ sa podľa neho v A Clockwork Orange snúbi „s fašisticky zafarbeným strachom z budúcnosti“. Kubrickovo podobenstvo sa vymyká jednoznačnej interpretácii a nekladie dôraz na žiadne morálne stanovisko. Mnoho divákov reagovalo problematicky neisto, snímok ich fascinoval i znechucoval zároveň a podobne ako Brigitte Jeremiasová sa pýtali: „Čo má táto orgia násilia znamenať? Čo tým chce vlastne Kubrick povedať?“ ___ Z literárnej predlohy – ale len v obmedzenom množstve – prevzal Kubrick svojrázny, rusizmami a anglizmami nasiaklý jazyk „Nadsat“ (česky - „jazyk Týnů“) a tento zvláštny žargón mladistvých sa pokúsil vizualizovať: filmové triky, spomalenie, zrýchlenie, používanie širokouhlého objektívu a ručnej kamery vytvárajú subjektívne skreslenú perspektívu, ktorá umožňuje zároveň odstup aj identifikáciu. ___ Stanley Kubrick totiž nikdy nezrežíroval film, ktorý by nebol z istého hľadiska kontroverzný, ale A Clockwork Orange priniesol so sebou viac polemiky než všetky jeho doterajšie filmy dokopy. Obviňovaný za všetky vtedajšie zločiny (najviac v The Daily Mail), film nakoniec na žiadosť režiséra na takmer tridsať rokov stiahli z premiéry vo Veľkej Británii, ale len potom, čo sa jeho rodine začali vyhrážať smrťou (technicky ho však nikdy nezakázali). Obvinenia, že tento film podporuje násilie, sú smiešne, hoci narušení sociopati tých čias napodobňovali oblečenie a dialógy hlavnej postavy. Našťastie, podobné obvinenia nijako neovplyvnili skutočný úmysel a silu tohto filmu. Varovanie spisovateľa Anthonyho Burgessa pred nefunkčnou spoločnosťou, kde bandy kriminálnikov a násilní výrastkovia slobodne rabujú bez strachu, že by museli pykať za svoje činy, sa ukázalo oveľa prorockejšie, než si vôbec vedel predstaviť (rovnako aj násilie zobrazené v tomto filme nie je nič mimoriadne v porovnaní s násilím v dnešných filmoch). To zaručuje, že hlavná myšlienka filmu je aj dnes veľmi aktuálna. Štýlový, hrozivý, vplyvný, brutálny. Je len málo prídavných mien, ktoré sa nedajú použiť v súvislosti s týmto filmovým (kultovým) klenotom. ___ Vízia sveta v A Clockwork Orange ako u väčšiny filmov science fiction nepôsobí zastaralo, ale naopak ako nadčasovo platná. Vedľa umeleckých kvalít za to film vďačí aj rezignácii na explicitne formulovanú výpoveď. Kubrick dôsledne odmieta akúkoľvek vlastnú interpretáciu, zatiaľ čo autor románu prehlásil, že on by „dal prednosť svetu plného násilia, ktoré je vykonávané vedome, pred svetom, ktorý je podmienený len tým, čo je dobré a neškodné“. Podobné stanovisko zastáva – v konflikte s ministrom vnútra – väzenský duchovný: človek musí byť slobodný, aby sa mohol sám rozhodovať, aj keby sa mal rozhodnúť pre zlo. Kubrick predvídal kritiku svojho filmu, a preto doň vložil vtipnú narážku: Alexova prevýchova prebieha v kine. Vedci ho pripútajú pred plátno; s násilne otvorenými očami musí celé dni sledovať horory. Následne je vyliečený. 90% () (méně) (více)