A Clockwork Orange
A Clockwork Orange
Mechanický pomaranč
A Clockwork Orange
Režie:
Stanley KubrickScénář:
Stanley KubrickKamera:
John AlcottHrají:
Malcolm McDowell, Patrick Magee, Warren Clarke, Adrienne Corri, Anthony Sharp, Philip Stone, Margaret Tyzack, Steven Berkoff, David Prowse, Gillian Hills (více)VOD (2)
Obsahy(2)
Miloval násilí, sex a Beethovena. Malcolm McDowell v britském kultovním filmu. Žije jen pro tři věci: násilí, sex a Beethovena. Alex deLarge, vůdce čtyřčlenné party výtržníků, před níž si není nikdo jistý. Chodí v buřinkách a bílých kostýmech s velkými suspenzory, navštěvují mléčný bar „Korova" a pijí tamní specialitu – drogami obohacené „moloko", které je pokaždé vybudí k pořádné dávce ultranásilí. Tu brutálně zmlátí opilého tuláka kdesi v podchodu, tu se servou s konkurenčním gangem, tu přepadnou poklidný dům spořádaných občanů... Pak se však jednoho dne ono pověstné ucho utrhne a Alex skončí ve vězení. Ve vězení, z něhož je jediná cesta: stát se pokusným králíkem, nechat si v nejnovějším experimentu „vymýt mozek" tak, aby vše, pro co dosud žil, začal nejen nenávidět, ale přímo fyzicky nesnášet...
Kriminální satira s prvky sci-fi je jedním z nejprovokativnějších filmů režiséra Kubricka. V příběhu, natočeném podle románu Anthonyho Burgesse a odehrávajícím se „v Londýně nedaleké budoucnosti", se – zejména v poruštěné angličtině – projevují vlivy dnes již odeznělé studené války a překračují mnohá tabu, která do té doby v kinematografii byla. Film vzbudil samozřejmě rozporuplné ohlasy, bylo mu dokonce vytýkáno, že díky němu vzrostla kriminalita městské mládeže. O dva roky později, kdy již Kubrick pracoval na Barrym Lyndonovi, bylo násilím vyhrožováno jemu i jeho rodině. Ze všech těchto důvodů byl film – na režisérovu vlastní žádost – v tichosti stažen z kin a až do Kubrickovy smrti nebylo ve Velké Británii povoleno jeho promítání.
Rozporuplný postoj k filmu se projevil i při mezinárodních hodnoceních. Kromě Ceny Kruhu newyorských kritiků za nejlepší film a režii nezískal totiž Mechanický pomeranč nic z řady cen, na něž byl nominován. (Konkrétně na 4 Oscary, 7 cen BAFTA, 3 Zlaté glóby...). Při udílení Oscarů v r. 1972 Kubricka „porazil" William Friedkin se svou Francouzskou spojkou, nicméně při slavnostním ceremoniálu on sám vyslovil to, co si zřejmě myslelo i mnoho dalších: že nejlepším filmovým tvůrcem roku je právě Stanley Kubrick...
Film stojí a padá s výkonem Malcolma McDowella, bez něhož – jak se režisér vyjádřil – by nemohl vzniknout. V hercově filmografii je to nepochybně nejvýraznější a nejlepší role, jakou kdy odvedl, nicméně ani on se žádného oficiálního ohodnocení nedočkal.
(Česká televize)
Recenze (1 267)
Krimi/Drama/Sci-FI??? To by mě zajímalo, proč tam POMO, či ten dobrák kdo to dělal, nehodil i Komedie? Je to naučné, je to poučné, je to zábavné. Je to geniální. ()
Projekt 100 /2007/ Film o ktorom ste určite už počuli, ale málokto mal tú možnosť si ho aj pozrieť v kine. Tá možnosť pozrieť si túto kultovú klasiku Stanleyho Kubricka v kine je až teraz a to vďaka projektu 100. Jedná sa o adaptáciu románu Anthonyho Bergessa s tým istým názvom, ktorý je typický aj svojím osobitým jazykom. Film však po svojom uvedení vyvolal vlnu kritiky a v uliciach Anglicka sa rozmohlo pouličné násilie, preto ho Kubrick stiahol z obehu. Celý príbeh sa točí okolo mladého Alexa (Malcolm McDowell), ktorý má dve hlavné záľuby. Ultranásile a tá druhá a teraz pozor hudba Ludvika van....Beethovena. Spolu so svojimi troma kamarátmi trávy čas v mliečnom bare Korovo kde si vychutnáva hudbu Ludvika van. A pod rúškom noci robí strašné „ó strašné svinstvá milý bratia“. Nechýbajú šokujúce zábery ako napríklad znásilnenie ženy pred očami jej manžela, pri ktorom si Alexík pospevuje známe „spievanie v daždi“. Laškovanie s ultranásilím ho privedie až do väzenia, kde sa podrobí experimentálnej liečbe ktorá ho má zbaviť svojho démona. Ako to dopadne a či táto liečba bude úspešná, alebo je Alex naozaj len úbohá obeť vládneho experimentu sa dozviete ak zdvihnete svoje tučne rite a pôjdete sa na to pozrieť do kina. „Natáčanie s Kubrickom bolo ako obliehanie Stalingradu.“ (Malcolm McDowell) ()
to je ale, s prominutím, úchylárna! ()
Název filmu vybral Kubrick ze starého londýnského argotu, v němž znamená tato bizarní fráze cosi, jež je na povrchu zcela obyčejné a normální a v nitru něco zcela zvráceného. Psychická degradace filmově znásilňované herečky, panický strach McDowella z hadů, proto dostal od režiséra dárek do postele v podobě krajty, a poškození rohovky téhož herce. Tím vším „týral“ za účelem autenticity svůj herecký ansámbl Stanley Kubrick. Naprostá kontroverze ve své době, která má kořeny podle knihy Antonyho Burgesse, jehož těhotnou ženu znásilnili 4 američtí dezertéři. Ihned po jeho uvedení do kin (1972) se zvedla vlna nevole, která tak připisovala na vrub filmu každý násilný čin, jež se v Anglii stal. Dokonce se jeho distribuční existence projednávala v britské Dolní sněmovně. Po telefonických výhružkách se sám Kubrick nakonec od filmu distancoval. Toto všechno je „mechanický pomeranč“, brutální zacházení s lidmi za šíleného Zpíváni v dešti či ultranásilí při poslechu tónů Ludwiga van (jak by řekl sám hrdina). Odpověď společnosti „vymazáním“ mozku a připodobnění obrazu svému je ale menším zlem? Původně z toho měla být jen temná groteska, nakonec se z tohoto díla stala kultovní záležitost a stálá provokace. ()
Hm....nevim, jestli o tom můžu říct, že to je lahůdka, protože ten obsah je opravdu dost hnusný. Každopádně zanechá to na vás nebo vašem mozku hodně velkou stopu (morální či nemorální). Kamera je moc dobrá, nedovolí, abyste se od toho mohli byť jen na vteřinu odtrhnout. Ke konci mi to přišlo už takový moc dlouhý, ale to je detail k jinak velmi propracovanému filmu. ()
Nejvíc mě překvapilo, jak skvěle fungují všechny roviny filmu. Poprvé mě z filmu mrazilo, podruhé na mě působil depresivně (v kladném slova smyslu), potřetí jsem se musel velmi často nahlas smát. ()
Snímok, ktorý zaviedol pojem „kultový“ aj do filmového odvetvia... ()
strasne precenovany film.. ()
THE BEST ()
Nikdy nie je dobré, ak je na jednom mieste príliš veľa géniov. Autor dokonalej predlohy Anthony Burgess ním bez pochýb je. Kubrick ním je pravdepodobne taktiež. Lenže pokiaľ je už predloha neprekonateľná, treba ďalšiu osobnosť, aby pretvárala jej obsah a prispôsobovala ho svojej predstave? Z nadčasovej, osobitej a osobnej predlohy sa stáva v Kubrickovom podaní jeho osobný pamätník, kde nerešpektuje silnú autorskú ruku, ale pretvára si dielo k obrazu svojmu, kde najmä koniec nepôsobí tak ako by mal a kde je mnoho línií zamlčaných. Som ochotný zožrať subjektívny prístup pri originálnom filme, nie pri knihe, ktorú som si zamiloval. Mechanický Pomaranč stráca v Kubrickových rukách minimálne polovicu svojej univerzálnosti a nadčasovosti. P.S.: V dobe remakeovania každej hovadiny, nemal by nejaký realistický režisér, ešte nezaslepený vlastným egom záujem o remake? Osobne by som Mechanický Pomaranč v kulisách dnešného veľkomesta privítal s otvorenou náručou. ()
Uff, mechanický pomaranč je filmom ktorý ma absolútne dorazil po všetkých stránkach (réžia, námet, hudba, a hlavne vynikajúci herecký výkon Malcolma McDowella). Strhujúci príbeh o násilníkovi ktorý je vzápätí nato uväznení, a prepustený ako úplne nový a napravený človek. Ale jeho hriechy a činy z minulosti na seba nenechajú dlho čakať a nepozerajúc nato že už sa zmenil a je novým človekom ho zastihnú. U mňa jeden s najlepších Kubrickových filmov aké mal. 92% ()
Ten film mě naprosto znechutil. Až k slzám.Ne kvůli násilí, aby bylo jasno, ale proto, že film nedává východisko. Možná "kritizuje studenou válku, estabilishment nebo maloměšťáky", ale to je jen maska za kterou kritizuje člověka jako takového. Od mistra jako je Kubrick je snadné nechat si s**t na hlavu, ale nebudu mu za to ještě tleskat. ()
Oproti predlohe slabý odvar.... ()
Jednou za čas lidé vytvoří dílo, které se dotkne hvězd: Egypťané postavili pyramidy, Michelangelo vysochal Davida, Nietzsche napsal svého Zarathustru, Josef Groll uvařil 1. pivo plzeňského typu a Stanley Kubrick natočil Mechanický pomeranč. ()
Moje malé hodnocení vyplývá z toho, že mi tenhle film protekl mezi prsty a nezanechal vůbec nic. Někdy se na něj kouknu znovu a budu doufat, že mezitím intelektuálně dospěji :) ()
Nejsem nijak fanatickým vyznavačem Kubricka a z Mechanického pomeranče jsem se také uplně nepo. . ., ale je to prostě dobrý film. ()
Původní próza je jedna z těch, které se dají označit slovy mnohvrstevnatá, vizionářská, s mřihmouřením obou očí snad i geniální; film by mohl být ještě lepším, a skutečně lepším je, naneštěstí však nezachycuje děj v původní podobě – končí před pro vyznění knihy klíčovou klíčovou poslední kapitolou, ani to však neubírá snímku tolik, abych jej neohodnotil pěti hvězdičkami a nezařadil mezi mých top 10. Po vizuální stránce svou nekompromisní stylizací správně šedesátkově ulítlé, hudbně jeden z nejlepších filmů vůbec (Ludwig van je holt Ludwig van), scéna Singing in the Rain další z těch nezapomenutelných. P.S. Pokoj těm, kterým se film nelíbí pro údajnou adoraci násili. ()
I dnes, po 30 letech, působí film velice kontroverzním dojmem. Vždycky se mi líbila první část, před Alexovým uvězněním. Staré dobré ultranásilí, sex, a život mladíků bez jakékoli budoucnosti v ošklivé výstavbě nového Londýna. Tahle část je velice působivá. Od uvěznění je to ovšem slabší. A scéna v domě oběti, s pološíleným vdovcem, který se děsivě pitvoří je asi nejslabší, byť pečlivě natočená, část filmu. Závěrečný cynismus ministra vnitra je ovšem nepopiratelně pravý. Politici se spojí s kýmkoli, aby mohli být u moci. Ale to jsem se od filmu dostal úplně někam jinam. ()
Drzé, bizarní, šokující, šílené, slizce propracované. O žádné další rozumy se raději pokoušet nebudu, tohle se prostě MUSÍ vidět. Dost dobře si nedovedu představit knižní předlohu, ale rozhodně si ji seženu a přečtu. Film viděn za jedné deštivé noci v letním kině. 90% Btw. Singing in the rain už nikdy nebude takové jako předtím)) ()
Související novinky
Zemřel představitel Darth Vadera David Prowse
Ve věku 85 let zemřel po krátké nemoci britský herec a bývalý bodybuilder David Prowse. Prowse budou fanoušci nejlépe znát jako muže, který na sobě v původních Star Wars nosil ikonický kostým Darth… (více)
Projekt 100 / 2007
Již 13. rokem se můžeme těšit laskavé péči organizátorů putovní filmové přehlídky Projektu 100, AČFK. Ti kažodorčně dbají o pravidelný přísun deseti mimořádně kvalitních filmů na stříbrná plátna po… (více)
Snímek dodnes patří mezi jeden z nejkontroverznějších filmů v historii kinematografie. Kubrick v Mechanickém pomeranči otevírá hned několik filozofických otázek a s jistou nekompromisností nám dává nahlížet pokrytectví (nejen) tehdejší společnosti. I přesto, že je film plný vizuálně brutálních scén, nejsou ve filmu použity samoúčelně (násilí pro násilí), ale mají svůj hluboký smysl a sílu. Hlavním poselstvím filmu je bezesporu otázka možnosti volby :“ Přestává být člověk člověkem, když ztratí možnost volby?“. Ve filmu je nejednou nahlíženo na křesťanství s jakýmsi ironickým úšklebkem (hodiny náboženství ve vězení, zvrhlé Alexovy představy při čtení bible, sošky „tančících“ Ježíšů v Alexově pokojíčku). Na druhou stranu je to ale právě vězeňský kněz, který ve filmu plní jakousi roli morální postavy a klade jedny z nejzásadnějších otázek. Alexovi rodiče jako kdyby ve filmu představovali zase tu část společnosti, která si názory na svět utváří pouze podle toho, co „se píše v novinách a říká v televizi“. Po celou dobu sledování filmu se nám v hlavě honí spousta otázek a pocitů – jednou Alexe nenávidíme a odsuzujeme ho za jeho brutální chování, podruhé s ním soucítíme – jako s obětí (systému). Tohoto výsledku je dosaženo hlavně díky tomu, že celý příběh sledujeme očima Alexe jako vypravěče. Tento postup bylo bezpochyby nutné zachovat proto, abychom se mohli co nejvěrněji ztotožnit s hlavním hrdinou i přes jeho násilnické sklony. A to je přesně ten okamžik, kdy se divák přistihne, že vlastně Alexe nemůže nenávidět a zároveň s ním soucítit, nebo se s ním i v určitých prožitcích identikovat. A právě ony protichůdné pocity diváka přímo paralyzují, bourají vžité konvence, naučené vzory chování a myšlení a zároveň ho nutí ke konfrontaci se společností stanovenými morálními hodnotami. Na snímek však lze nahlížet i z duchovního pohledu. Alex se po podstoupení léčebné kúry Ludovico vrací zpět do svého přirozeného prostředí a ne náhodou je postaven na místa, kde za sebou v minulosti zanechal stopy násilí. Nejprve se setkává se starým bezdomovcem, kterého hned na počátku filmu ztloukl do bezvědomí. Vzápětí narazí na své někdejšími kumpány, ze kterých se mezitím stali policajti (i zde se divák nemůže ubránit ironickému pošklebku). Další Alexovy kroky nevedou nikam jinam, než do domu spisovatele, kde Alex brutálně znásilnil jeho ženu. A není s podivem, že všichni tito zúčastnění se chtějí mstít a učinit spravedlnosti za dost. A Alex – na dobré cestě k tomu, aby se stal řádným občanem - se nemůže díky podstoupené léčebné kúře bránit, protože je „naprogramován“ konat dobro a nic jiného než dobro. A v této chvíli se nabízí otázka, zda si Alex neodžívá jakési své „karmické skutky“ ještě v témže životě. Protože vše, co vykonal, se mu vrací jako bumerang s ještě mnohem větší intenzitou. Kouzlo celého filmu dokresluje dokonalý vizuální koncept scén, který se pohybuje na pomezí futuristického designu a tehdejších módních trendů. Jednotlivé scény naprosto brilantně doplňuje pečlivě vybraná hudba – ať už je to samotný Ludwig van, Rossini, či proslulá elektronická aranžmá od Waltera Carlose. Specifický (ale pro Kubricka typický) je i způsob snímání záběrů, které mají podtrhovat celou situaci právě tím, z jakého úhlu pohledu jsou jednotlivé záběry pořízeny (záběry shora x záběry z podhledu). Zajímavé je sledovat i scény, které jsou zpomalené či naopak zrychlené – celému snímku tak dodávají novou dynamiku. Film přímo překypuje falickými symboly a prvky otevřeně poukazujícími na sexualitu (eroticky vyznívající obrazy, sochy nahých dívek v mléčném baru, obscénní skulptury, masky s předimenzovanými nosy, suspenzory, Alexův had Basil). Za poznámku stojí i symbolika čísel, se kterou si Kubrick pohrává. V jedné z filmových scén, kdy se Alex potká s Dinem a Petem v policejních uniformách označených čísly 665 a 667, se nabízí otázka, kdo by mohl být nositelem (ďáblova) čísla 666... I přesto, že by bylo celkem obtížné převést na plátno specifický slang hlavních hrdinů (jazyk „týnů) v plném rozsahu, některá slovní spojení jsou ale ve filmu téměř nepostradatelná. Mnohá slova byla sice pro lepší srozumitelnost nahrazena více uchopitelnými ekvivalenty, ale některá (dnes již kultovní) slovní spojení ve filmu zkrátka chybí. I tak si ale tento snímek zaslouží čestné místo na výsluní a to i proto, že neztratil ani po čtyřiceti letech na své aktuálnosti a naléhavosti. () (méně) (více)