Murder on the Orient Express
Vražda v Orient exprese
Murder on the Orient Express
Murder on the Orient Express
Murder on the Orient Express
Murder on the Orient Express
Režie:
Kenneth BranaghScénář:
Michael GreenKamera:
Haris ZambarloukosHudba:
Patrick DoyleHrají:
Kenneth Branagh, Johnny Depp, Daisy Ridley, Michelle Pfeiffer, Penélope Cruz, Willem Dafoe, Judi Dench, Lucy Boynton, Leslie Odom Jr., Derek Jacobi (více)VOD (4)
Obsahy(2)
To, co začíná jako luxusní jízda vlakem z Istanbulu do Londýna, se rychle promění v jeden z nejnapínavějších a nejzáhadnějších detektivních příběhů, jaký byl kdy vyprávěn. Předloha Agathy Christie popisuje osudy třinácti pasažérů uvízlých v přepychovém vlaku Orient expresu kdesi ve sněhových závějích na Balkáně. V okamžiku, kdy ve vlaku dojde k záhadné vraždě amerického obchodníka, každý z nich se stává podezřelým. Ve vlaku naštěstí nechybí jeden neobyčejný Belgičan s velkým knírem a dokonale pracujícími šedými mozkovými buňkami. A právě tento nejslavnější detektiv na světě, Hercule Poirot, musí závodit s časem, aby vyřešil smrtící hádanku dříve, než neznámý vrah znovu udeří. (CinemArt)
(více)Recenze (866)
Přiznávám že jsem velká fanynka Agathy Christie a Poirota v podání Davida Sucheta, takže ač jsem se snažila sebevíc, nedokázala jsem se přenést přes toto moderní zpracování, kde Poirot běhá, pere se, střílí se po něm (a trefuje), šlape do trusu a šlape do něj schválně znovu, vyšetřuje vskutku nepoirotovsky. A tak dále a tak dále. Tohle prostě není Hercule Poirot. Kdyby se předlohou jen inspirovali a detektiva nazvali třeba Jarda Vomáčka, tak je to fajn a asi by bylo snazší se přesné přes tohoto nového Poirota, ale nope. Navíc i když to mělo takové krásné obsazení, tak mi herecké výkony přešly tak uťáplé, že jsem se vlastně neměla na koho soustředit a poměrně jsem se během filmu nudila (kromě scén, kdy se Poirot odpoirotil, neb jsem se rozčilovala a fanynka klasiky ve mně se bouřila). Přiznávám, že vizuál to mělo krásný, ale tím to hasne. Za mě určitě zklamání na plné čáře. ()
Kenneth Branagh mi v roli Poirota vůbec neseděl. Já jsem prostě zvyklej na Davida Sucheta. Ale i když zapomenu na seriál, tak je problém v tom, že jsem viděl hvězdně obsazenou verzi z roku 1974 od samotnýho Sidneyho Lumeta. A když mám oba filmy porovnat, tak Lumetova verze mi přišla taková tísnivější, s lepší atmosférou a celkově se mi prostě líbila víc. Ale věřim tomu, že někomu zase víc sedne tohle modernější zpracování s rozmáchlejší výpravou. Lepší 3 hvězdy. Kdybych neviděl starší verzi od Lumeta, tak možná dám i 4. ()
Je to taková tuctová a neobjevná adaptace (a nevím, kdo vymyslel, že Hercule bude mlátit lidi hůlkou), ale ani zdaleka mi to nepřišlo tak strašné, jak to někteří recenzenti vykreslovali. Nicméně z dlouhodobého hlediska mám dojem, že se Kennethovi děje něco závažného s psychikou. ()
Libovolný díl SHERLOCKA má v sobě několikanásobně víc energie, nápadů, napětí a vtipu než tohle, nemluvě o práci s postavami. Řemeslně zručné (nebo rutinní, vyberte si, co vám zní líp) oprášení detektivní klasiky, které se sice opírá o prověřený příběh, pěkné záběry a silný herecký ansámbl, jenže překvapivé vyústění příběhu dobře známe, pěkné záběry nedodávají patřičnou klaustrofobicko-paranoidní atmosféru a herci jaksi nemají co hrát, protože postav je jako na orloji a místa/hloubky charakteru pro každou málo. Potěšilo mě, že jsem po dlouhé době zase viděl Michelle Pfeiffer, a taky melancholická, morálně diskutabilní pachuť rozuzlení. Ale i tak mi to celé přišlo jen jako sexy nabalzamovaná mrtvola. ()
„The killer is mocking me. Good. His first mistake..“ S nápaditými kamerovými jízdami scénou, vizuálem připomínajícím expres spíše Polární a mládětem fretky přilepeným pod nosem vzal Kenneth Branagh do tělocvičny malé šedé buňky. Většina už tuší, že Mstitel nevinných není ve vlaku jen jeden a tak je i prostor zaměřit se na pokorný filmařský um a drobné finesy. Třeba když při nečekaně častém opouštění vyhřátých vagónů nejde postavám z pusy spolu s mlživými frázemi i pára nebo na aranžmá v ústí tunelu, při kterém mon přemoudřelý amie uděluje rozhřešení tuctu apoštolů u poslední večeře.. ()
| Rozpočet: 55 miliónov $ | Tržby: 351.8 miliónov $ | V prvom rade je potreba povedať, že je Branagh fakt veľký frajer. Zrežírovať tak komplexný film a pritom v ňom hrať hlavného protagonistu, je distiplína, ktorú zvláda(dal) na tak vysokej úrovni asi len Mel Gibson. Inak ale pokladám podobné filmy s knižnou detektívkovou predlohou za ťažko zvládnuteľné: vzhľadom k rozsiahlej predlohe majú filmové verzie vždy problém so skrátkovitosťou a neschopnosťou dosiahnuť podobnú gradáciu, ako knižky. I práve preto je Vražda na Orien Expresse len slušnou, remeselne bezchybnou adaptáciu, kde sa najdú úžasný herci v kúzelnej výprave, ale príbeh s divákom len zťažka zamáva... ()
Parádní herecké výkony, moderní a dynamický vizuál (zajímavá práce s kamerou uvnitř stísněného prostoru Orient expresu) a kruťácká pointa, která je už dnes klasikou. Branagh výborný, takového Poirota si nechám líbit i vícekrát. ()
O moc lépe to natočit nešlo, ovšem já a Agatha Christie se asi jen tak kamarádit nebudeme. Samozřejmě jsem měl dávno vidět původní slavný film a příběh by mě ničím nepřekvapil, ale já si nemůžu pomoct, to rozuzlení mi přišlo strašně hloupé a nevěřil jsem svým očím, že tohle někdo myslí vážně. Kenneth Branagh si i se svým příšerným knírem šel hrdě za svým, přilákal k filmu tolik známých herců, až se tomu u prvního traileru nechtělo věřit a precizně zrežíroval klasický příběh pro novou generaci, tedy i pro mne. U Nilu budu taktéž, a vím, že je to velmi naivní tužba, ale opravdu by to příště nešlo bez toho kartáče pod nosem? 😁 ()
Přebarvená a přehnaně opulentní krimi limonáda v rukou prvotřídního fajnšmekra estéta, pedanta a milovníka klasických literárních předloh v jednom. Že to nejde moc dohromady ? To je pravda a podle toho to vypadá. Ne snad, že by Branagh před kamerou nebyl dobrý. Ze všech je naopak nejlepší, ale zároveň je jediný koukatelný. Pokud tedy nepočítáme působivé kamerové celky Istanbulu a horských výšin. Na to si ale člověk může pustit discovery. Ušetří si alespoň zklamání z nenaplněných očekávání kvalitní a hutné detektivky. ()
Vražda v Orient expresu patří mezi nejproslavenější Poirotovky Agathy Christie. Poprvé vyšla v roce 1934, česky vychází od následujícího roku pravidelně. Kauza Lindberghova dítěte je nechvalně proslavená také, její dosah může ilustrovat například fakt, že ve své době vyvolala strach i u Marlene Dietrich, která své dceři pořídila hned dva bodyguardy. Trauma vyvolané skandálem bylo téměř hmatatelné po celá 30. léta... Existuje celá řada adaptací, ať už ve filmu, v televizi, v rozhlase, na divadle, v komiksu nebo ve videohrách. Je to tedy dobrá volba pro start nové série? Není na škodu začít vyprávět nové případy Poirota právě takto notoricky? Zatím se zdá, že měl Kenneth Branagh šťastnou ruku. Zanedlouho znovu přispěchá a jistě vyřeší další slavný případ - Smrt na Nilu. Jaký tedy byl recept - Branagh se nebál natočit i pro dnešního diváka klasický all star film, kde je důležité, aby i ty nejmenší roličky hráli respektovaní herci. Celé je to dostatečně idealizované, vědomě si pohrávající s pietou a přesto napínavé a tam, kde je to žádoucí, i vtipné. Jedná se tedy o počin, kterým se lze bez zaváhání potěšit. A jako bonbonek je tu nová píseň nazpívaná Michelle Pfeiffer - Never Forget. ()
Předlohu neznám, takže netuším, jak moc mohli/nemohli tvůrci hýbat s prostorem jednotlivých postav, nicméně mi těch hereckých es ve "vedlejších" rolích přišlo chvílemi líto. Například Penélope (i přes takovou stopáž!) vedle detektiva prostě nemá šanci vyniknout, což je škoda.. Každopádně vizuálně vytříbená one man show pana Branagha, který si celý film ukradl pro sebe a evidentně si to náramně užíval. Rád cestuji vlakem a touhle parádou bych se rád projel, takže možná lehce nadhodnocuji - 70%. ()
Ano, smíšené pocity rozhodně převládají. Ono pojmout návrat Hercula Poirota nějak neotřele není vůbec žádný med. Prostě tenhle slavný detektiv cestuje luxusním vlakem z brány do Orientu směr Londýn a rád by odpočíval. Jenže dojde k mordu a motiv k vraždě nebo příležitost k ní měl leckdo ze smetánky, kterou tahle mašina přepravuje. Na scénu tak nastupuje pomalejší tempo, hodně dialogů, postav, přetvářek a lží. A jedna puntičkářská ikonická postava s výrazným knírem. Několik (vyšetřovacích) kroků nám tvůrci úplně nevysvětlili, podezřelí jsou pouze jednorozměrnými figurkami, ač je hrají vesměs výborní herci. Mnohé scény i přes komornější pojetí působí velkolepě, modernějšího looku se hlavní strůjce téhle zábavy Kenneth Branagh nebojí. Sen se mu každopádně splnil, beru, já ale zase bude snít o něčem jiném. Hutnou detektivku si prostě představuju jinak. ()
Viete aký má zmysel tento remake? Žiadny. Viete aký má zmysel sledovať tento remake? Žiadny. ()
Agathu Christie mám zaradenú v špičke spisovateľov, ktorí formovali klasickú detektívnu literatúru. Prečítal som mnoho titulov, ktoré napísala. Vrátane tých, v ktorých je hlavným hrdinom Hercule Poirot. Videl som i nejednu filmovú, či skôr seriálovú adaptáciu kriminálnych prípadov, ktoré vyšetruje tento svojrázny detektív. No priznám sa, že som tomuto Belgičanovi s francúzskym akcentom a podivným knírkom akosi nevedel prísť na chuť. To sa však zmenilo, keď som zahliadol snímok "Vražda v Orient exprese". V roku 2017 ho zrežíroval a zároveň v ňom stvárnil aj hlavnú postavu Kenneth Branagh. Bolo to výborné. Dramatické, napínavé, vizuálne úchvatné. Herecky hviezdne obsadené, režisérsky bravúrne zvládnuté. Parádna filmová jazda, parádnym Orient expressom. Stačí si vyložiť nohy na stôl, dať si popcorn a coca colu (v mojom prípade tyčinky a pivo) a nechať sa unášať skvele napísaným a skvele natočeným detektívnym príbehom. ***** ()
"Vrah se mi vysmívá. Dobře. Jeho první chyba!" Jak rád bych nevěděl, jak to dopadne, říkal jsem si od začátku do konce, protože kdyby mi Vražda v Orient expresu nabídla i to detektivní tajemno, byla by ještě lepší. To ale samozřejmě není chyba filmu, který je téměř po všech stránkách dokonalý. Středem veškerého dění je pochopitelně Poirot (v Branaghově skvěle umírněném a citlivém podání, s knírem jako ze školy v Bradavicích), nicméně na ostatní postavy se rozhodně nezapomíná, výprava je sice skrznaskrz digitální, ale krásná, a když má dojít na emoce, dojde na ně a je fuk, jestli předlohu znáte, nebo ne. Trochu navíc mi přišlo snad jen Poirotovo vzpomínání na Katherine (ze Záhady Modrého vlaku?) a příliš se mi nelíbil ani závěrečný oslí můstek, který naznačuje, že pokračování se bude odehrávat "na tom zatraceném Nilu". ()
Výborně obsednuté herci i herkami, avšak přestilizované. Skvělý Branagh, ale ne Poirot. Vlaky smrdí. ()
Hvězdně obsazené ano, Ale také v první půlce uchourané a zbytečně nafouklé. Chyběla mi tam ta správná agathovská atmosféra. ()
"Lhali a lhali - žasnu, co nám toho stačili za to odpoledne nalhat." (použito z knihy) ... Zase úplně jiný Poirot. Jen příběh zůstává stejný. Christie je vždy o napětí .. a lhářích. A oceňuji hudbu, vážně pěkná. ()
Já prostě nedokážu akceptovat tolik papírem šustících elementů v jednom filmu, tolik dějových náhod, tu přemíru vypravěčské extravagantnosti (našlapávání hoven apod.). Což mě mrzí o to víc, že mě jinak Branagh dokonale uzemnil zmáknutou koordinací všech herců, svěžím vizuálem a pohlcujícím divadelním finále. ()
Související novinky
Disney oznámilo své plány
Studio Disney čerstvě oznámilo své plány na příštích sedm let, a vzhledem k tomu, kolik toho je, pojďme se do toho rovnou pustit. Nejvýznamnější část novinky se pochopitelně týká nových Star Wars. Po… (více)
Gal Gadot v pokračování Orient expresu
Filmová adaptace klasiky Agathy Christie Vražda v Orient expresu v loňském roce vydělala 352 milionů dolarů a potěšila jak diváky, tak kritiky – zaslouženě se tak dočká pokračování. Snímek s názvem… (více)
Artemis Fowl míří do kin
Kenneth Branagh letos ohromně zabodoval s Vraždou v Orient expresu. Film už má na kontě 311 milionů dolarů a chystá se pokračování (Smrt na Nilu), Branagh si ale není jistý, jestli ho bude režírovat.… (více)
Velkorysá oslava zálibnosti, soukromého požitku z prožívání porozumění kráse plynoucího života, nekonečně laskavého, trpělivě budovaného nekonečně jemného porozumění, jež postupně celý život zrálo a tříbilo se v hlubokém duševním osamění, nedobrovolném, leč vynuceném tím, že člověku tak velké mysli a ducha a schopnosti tak dokonalého ponoru a vhledu není příliš často dopřáno sdílení oněch soustředěných, vzrušujících a výlučných prožitků porozumivého dialogu s komplexní realitou s druhými, jimž vhled překrývají nejrůznější kognitivní limity, emoční bloky či egoistické cíle a často všechno z toho zároveň. *** A chvála efemérnosti a subtility signálů, v nichž se odehrává jak samo vyjevování skutečnosti jakožto velmi cudné a stydlivě i důvtipně v pestrých šátcích zahalené milenky, tak zároveň i její souhlasné přitakávání a milostné zpovolnění, když jí člověk dokáže se stejným dovtipováním se rozumět a jedná s ní, jako by uctivě tančil, aby neporušil řád jejího utváření, ale setrval na každém kroku ve svrchovaném souladu s její vnitřní krásou a mystériem vyšší rovnováhy a spravedlnosti. A mohl si ji právě díky tomu zároveň naplno s rozkoší vychutnat. *** Tento film je tak především nevšedním milostným příběhem. Odkrývá Hercule Poirota v jeho nedobrovolném vnitřním exilu jako stále ostýchavého, milenčinou proměnlivou, plynoucí krásou ustavičně pohotově dojímaného, překvapovaného i těšeného milence, navýsost zamilovaného do objevování pravdivosti bytí. Jako člověka, jenž si s pomocí svého velkého ducha, mysli a nelehkých okolností na rozdíl od mnohých jiných, kteří dali přednost moci, vypěstoval i velké srdce, takže jeho pověst slovutného detektiva je pro něj jen vedlejším produktem oné pravdivosti, a byť je celou společností veřejně oslavovaný jako nedostižný detektiv právě za to, jak svou genialitou po celý život pokorně slouží pravdě, ve svém posledním případě zůstává poslušen hlubšímu řádu věcí a rozhoduje s láskou ve prospěch nikoli společenského nazírání spravedlnosti a pravdy, ale ve prospěch krásy, úměry a vyšší pravdivosti životní. A jelikož se v tomto případě jedná o vzájemně neslučitelná rozhodnutí, proviňuje se tím na formální spravedlnosti společenské a je mu zřejmé, že tím přestoupením hranice bude muset ukončit svou kariéru. Právě proto je to jeho poslední případ, neboť v něm vykoná formální soud nad postavou detektiva, jehož přestal pravdivě ztělesňovat, jehož vnitřním nazíráním přerostl. A to přestože je - jako ostatně celý život - jediným, kdo ví, k čemu doopravdy došlo, a kdo zná skutečnou hloubku, ušlechtilý smysl i praktický dopad a význam svého konání. I to je však řádu věcí, teskné, smutné i hluboce uspokojivé a těšící. *** Tenhle komentář jsem dlouho dlužila, protože i po dvou letech ve mně vzpomínka na tento film rozněcuje ostýchavost, rozechvělost, dojetí, pokoru, úctu a probouzí jakousi zároveň posmutnělou i radostnou intimní sounáležitost s tím člověkem, který není v očích druhých z praktického života vyčleněným pozorovatelem a soudcem ani tak z vlastní vůle, jako z neúprosné banální statistiky výskytu důvtipu a ryzosti pohromadě v jednom těle, byť právě on v sobě má dost odvahy, síly, vitality a nezištné laskavosti k pravému a plnému prožívání a život po jeho boku by mohl být jedním velkým plynulým dobrodružstvím plným odhalovaných vnitřních krás a společným dotahováním gest tam, kde okolní realita přechází ve vlastní bytí člověka a vydává se mu v jeho dosahu do rukou, aby ji se vší svou morální silou a integritou a vším svým důvtipem a pohotovostí harmonicky dotvářel - a pokud možno nic nezkazil. A Hercule Poirot jako jeden ze vzácného mála lidí doopravdy nic nezkazí. Jeho bych věru mohla milovat jako nejlepšího přítele vlastní duše. A hádám, že pro tu zamilovanost, která mě okamžitě zaplaví, když si tenhle jemný filmový skvost v jeho labužnicky pomalém plynutí a zároveň neuvěřitelné náročnosti na rychlost zpracovávání všech umně servírovaných podnětů, má-li si je divák vychutnat, jak náleží, a držet krok, tančit s filmem, jsem i po těch dvou letech s to napsat jen tenhle prachšpatný, nepostačivý komentář. Snad ještě časem dorostu a dozraji, abych ho tu jednou změnila v mnohem výstižnější a klidnější poctu. *~ () (méně) (více)