Podivuhodná dobrodružství vlčího chlapce
The True Adventures of Wolfboy
Podivuhodné dobrodružstvá vlčieho chlapca
Režie:
Martin KrejčíScénář:
Olivia DufaultKamera:
Andrew Droz PalermoHudba:
Nick UrataHrají:
Jaeden Martell, John Turturro, Eve Hewson, Chris Messina, Chloë Sevigny, Stephen McKinley Henderson, Kate Thulin, J.J. Alfieri, Michelle Wilson (více)VOD (1)
Obsahy(1)
Třináctiletý Paul trpí hypertrichózou, nemocí, která způsobuje nadměrný růst ochlupení po celém těle a obličeji. Po katastrofálním zážitku na karnevalu, kde je kvůli svému vzhledu terčem posměchu, se Paul vydává hledat matku, která ho po narození opustila. V New Jersey potkává řadu neobvyklých postav včetně transsexuální dívky Aristiany, která pracuje jako drag queen, a mladé bezdomovkyně Rose živící se vykrádáním obchodů na benzinových pumpách. Paula a jeho společnice pronásledují dva lidé - pan Silk, tajemný majitel lunaparku prahnoucí po pomstě za zničený pojízdný karneval, a policista Pollok, který byl najat Paulovým otcem, aby vypátral jeho zmizelého syna. (HBO Europe)
(více)Recenze (29)
Taková malá, příjemná "amblinovka". #KVIFF2019 ()
Vo svojej podstate smutný príbeh, ale dejová linka mi prišla až príliš fádna a s očakávanými situáciami. Ten záporák mi tiež prišiel taký divný.... Pozerať sa to dá, ale nečakajte žiadne dramatické terno. Priemer. 60/100 ()
Zpočátku realisticky pojaté drama se zdá být příběhem o hledání identity ve společnosti, která není příliš přátelsky nakloněna výrazným fyzickým odlišnostem, na něž často reaguje útočně či posměšně, ale od toho film bohužel poměrně rychle upouští a místo toho uniká do mnohem bezpečnějšího prostoru snového, pohádkově imaginativního světa, který se řídí vlastními pravidly, a v němž je smíření člověka se sebou samotným mnohem jednodušší. Hlavními protagonisty filmu jsou třináctileté, předčasně vyspělé a bizarně uvažující děti, které se ale v lecčem chovají jako dospělí, a pohybují se v nesmyslně stylizovaném prostředí poskládaném z nahodile působících motivů, zatímco jim je v patách policie a John Turturro v prazvláštní roli potrhlého kolotočáře. ()
Skoro to vypadá jako film pro celou rodinu, ale vzhledem k tomu, jaká individua hlavní hrdina potkává a co se mu děje, bych to asi nedoporučil. Jinak jako film slabé a zdlouhavé. ()
Jméno režiséra Krejčího je známé hlavně skalním fanouškům karlovarských festivalových znělek, a proto není divu, že jeho celovečerní režijní debut byl promítán právě zde na KVIFF. Námět rozhodně nepostrádá jistou originalitu (o nemoci, kterou trpí hlavní hrdina, jsem žádný film ještě neviděla), hodně pomáhá účast sympatických herců v čele s talentem Jaedenem (který byl skvělý už v předloňském "It"), ale neseděl mi ten podivně magický svět, kde se celý příběh odehrával... ()
Toto už neni normálne, čo sa dá vymyslieť a natočiť. Zgrcal som sa. ODPAD! ()
[KVIFF 2019] Zcela nečekaná záležitost. A příjemná už od začátku. Už jenom tím, že jsem se dostal na film vlastně na pozvání samotného režiséra Krejčího. To zní hustě, co? A taky to takové bylo. I přesto jsem nevěděl do čeho jdu. A šel do toho s určitou skepsí. Ta ale dokázala postupně pominutou, když jsem viděl, že rejža ví co dělá. Postupně si totiž začnu zvykat na Wolf boye, který se více a více sympatický. A to celé eskaluje do situace, kdy jsem se do situace suprově sžil a prožíval jsem to. Film si mne získal. Já bych v tom asi neviděl vyloženě nějaký manifest LGBT nebo transgender. Jde o milý film o klukovi, který se snaží nalézt sám sebe. I přes všechny ty překážky. A najde se v tom i humor. Zajímavé je, že hned logicky po Martellovi Turturro, který kouzelným způsobem je vlastně nejslabší článkem, ale zároveň nejsilnějším. Asi kvůli tomu, že byl tak výrazný, že do filmu občas zapadá, občas ne. To vše spolu s milým odvyprávěním, dech beroucí "grafikou" a dobrými hereckými výkony dělá velmi dobrý film. Na Krejčího debut dokonalý. A hned americký. No a co víc. Jde už asi jenom o slabost, jelikož Martin byl neuvěřitelně milý a pokorný člověk. Děkuji, to nezapomenu. ()
Nezaujalo. I přes krátkou stopáž mě to nudilo. Námět byl velmi dobrý, ale zpracování se dle mého názoru moc nepovedlo. ()
The True Adventures of Wolfboy je vážně hodně podivné drama, které je pro mě fakt těžké hodnotit, jelikož v podstatě ani příliš nevím, co si o tom celém filmu, respektive příběhu, mám myslet, natož co tím chtěli tvůrci vlastně říct. Žánrově to má každopádně asi nejblíže k teenagerskému dramatu o problémech s dospíváním, ovšem ozvláštněný postavou hlavního hrdiny, trpícím hypertrichózou, což ho značně odlišuje od ostatních lidí všeobecně a zatraceně hodně mu to prakticky ve všech ohledech znepříjemňuje život a právě na tom je vlastně postaven celý film, jak se s tím vším tento netradiční mladík vyrovnává. Zásadní problém nicméně je, že veškeré zde ony navozené situace, se kterými musí právě ,,Wolfboy,, bojovat, jsou značně nedramatické, nevýrazné a především zcela postrádající emoce, a to ani nezmiňuji samotný závěr, který vyšumí úplně do prázdna, jinými slovy, je prostě bez pointy. K nějakému kvalitativnímu zlepšení tu pak nepřispějí ani ostatní postavy, které jsou vyloženě nezajímavé a ani nikdo z hereckého ansámblu tu nedokázal nějak výrazněji zaujmout, či alespoň zvířit až příliš moc poklidné vody tohoto snímku. A jelikož to celé nefunguje a nezaujme ani v dalších ohledech, jako je atmosféra, případně styl, a v podstatě tu za celou dobu není k zaznamenání ani jediný oživující element, musím tuto podívanou bohužel označit za vyloženě prázdnou, nezáživnou a prostě a jednoduše nepovedenou. ()
Nevím, proč si pan Krejčí vybral pro svůj celovečerní debut zrovna tohle okrajový téma, co ho k tomu vedlo, čím ho to oslovilo, jaký k tomu měl pohnutky..? Můžu jen napsat, co to dalo mně: Za prvé radost, že český režisér za oceánem získá pro svůj film Johna Turturra a Chloë Sevigny. Pak pocit, že jsem si měl skrze Paulovo celoživotní a doživotní utrpení znovu uvědomit, jaký mám štěstí, že se já, ani nikdo z mých blízkých- zejména děti- nepotýkáme s podobně děsivou anomálií. Že se už jen proto mám/e radovat ze života. Dávno to vím, ale taky jasně cítím, že to není úplně od věci, když mi to někdo občas připomene. A do třetice mě film pana Krejčího obdaroval zjištěním, že ten prvotní šok z podoby Paula Harkera se postupně úplně vytratil a já jsem na konci filmu nekoukal na děsivýho vlkodlaka, ale na vyděšenýho třináctiletýho kluka s nešťastnou poruchou. To je podle mě důkaz, že se postižení lidé nemají uzavírat před okolním světem, protože pokud si přejí, aby je společnost přijala, pak je třeba, abychom si na ně zvykli. A taky je to důkaz, že ten film není špatnej a už vůbec není zbytečnej. ()
Začalo to dobře a zajímavě, pak je to ale taková příšernost a bizár, že nejde jinak, než odpad! ()
Snaha o filmové umění „po emericku“. Neinvenční a nic nového nepřinášející práce s tématem, které je samo o sobě klišovité. -------- V titulcích filmu uvedeno: rok výroby 2018. ()
Takové mile dojemné drama o odlišnosti a hledání sebe sama v tomto mnohdy hnusném světě. A i díky pohádkovému vyprávění se ten příběh dá zvládnout a pochopit daleko lépěji než kdejaká ždímačka citů, která by se z toho mohla vytvořit. A třešinka v podobě jako vždy sqělého Johna Turturra. AJo, mě to fuckticky oslovilo a pohladilo na duši. Za mě hladkosrstých 80% ()
Pro mě je tento film velkým překvapením. Jméno režiséra jsem neznala, protože karlovarský festival mě nijak zvlášť nezajímá. Zezačátku jsem si říkala, jaký je to smutný příběh. Děti v pubertálním věku mají co dělat samy se sebou, i když jsou zcela zdravé. A co potom tento chlapec s ochlupením v obličeji, který je vyčleněný z kolektivu a nemá kromě táty nikoho blízkého. A on jako každý se potřebuje někomu svěřit, s někým si popovídat o tom, co ho trápí. Potřebuje kamaráda. Na své cestě za matkou, kterou nikdy neviděl, se setkává mimo jiné s dívkou Aristianou, která ho přijme takového, jaký je. Neposmívá se mu, jeho vzhled ji neděsí. Složitá a dobrodružná cesta mu sice nepřinese sblížení s matkou, ale dá mu odpovědi na mnohé otázky, které si klade. Optimistický závěr filmu nepůsobí násilně. Milý film s krásným hudebním a výtvarným doprovodem. ()
Krkolomné, polopatické..... ()
Režisér Krejčí v rozhovoru řekl, že ho mrzí kritické recenze na ČSFD a začal pochybovat o kvalitě svého filmu. Myslím že zbytečně. Člověk, který se liší svým vzhledem, chováním či sexuální orientací od " normálních" lidí to bude mít v životě vždycky těžké, ikdyby byl anděl. Martin Krejčí se za svůj trochu naivně natočený film stydět nemusí. Poctivé 3* ()
"Takže jsi utekl z laboratoře?" Ta hudba Dana Nekonečného mne překvapila, až pak jsem zjistil, že jde o českého režiséra. A špatné to nebylo. ()
Vcelku zajímavý nápad, slušné herecké výkony, ale jinak nuda a vlastně chybějící pointa. To je to. co mě na tom filmu nebavilo. ()
Z celkem zajímavě vypadajícího drama o snaze malýho kluka přizpůsobit se a zapadnout do společnosti, se během 10 minut stal divný road movie s ještě divnějším Turturrem. Co tím chtěl Martin Krejčí říct? Ve výsledku hodně slabý a hlavně hodně nudný film... ()
To byla celkem otravná blbost. Hvězdička za Chloë Sevigny (i když těch jejích pár minut snad nestojí ani za řeč) a snad za nemalý podíl české stopy v hudbě. ()