Lolita

Konečně jsem shlédla svoji milovanou Lolitu (knihu a film z roku 1997 s Jeremy Ironsem v hlavní roli) i v původní filmové verzi z roku 1962. Byl to trochu nezvyk, Irons byl totiž jako Humbert Humbert geniální. Ovšem jako Lolita byla o stupínek lepší Sue Lyon. Mám jedinou výtku, která padá na hlavu obou režisérů (ačkoli Kubrickovi lze málokdy něco vytknout) - totiž Lolitě je, když ji Humbert prvně spatří a na první pohled jí podlehne, 12 let; právě to, že je ještě holčička a přitom mnohdy i žena, Humbertovi učarovalo, proto pro něj byla "nymfička". Obě představitelky Lolity byly ve svých 16, respektive 17 letech fyzicky příliš "dospělé", byť po herecké stránce zvládly vše na výbornou. A ani jednomu z filmů neuškodila víceméně vynucená zdrženlivost, spíše naopak. Vynikající drama, Kubrick i Nabokov. (24.08.2006)

Vždycky, když se objevil Peter Sellers, trochu jsem znervózněl. Je totiž v tomhle filmu naprosto smrtelně geniální, každou vteřinu, a já musel pořád myslet na to, jaká je ostuda, že ho teprve teď poprvé vidím v nějakým filmu nedabovanýho. To, jakým způsobem mluvil, jak měnil hlasy a jak se u toho tvářil, chacha, neuvěřitelný. Stávám se jeho velkým fanouškem. Jinak se mi Lolita líbila, i když jsem měl dojem, že málem všechny scény, který mám v knížce nejradši a na který jsem čekal, Kubrick pominul nebo natočil úplně jinak, než bych chtěl. Ale když o tom zpětně přemějšlím, řek bych, že to nevadilo, protože režisér si vybral z knížky jen tolik, kolik se mu hodilo do filmu, aby fungoval tak, jak má. I když z toho vyplynulo, že na konci jsem měl úplně jinej pocit, než po přečtení Nabokovova románu. A proč nedávám pět hvězdiček? Odpověď je v traileru: "Jak mohli natočit Lolitu?!" (prostě to nejde) (03.04.2007)

První pokus o zhlédnutí trval asi 24 minut. Druhý pokus byl úspěšnější. O moc úspěšnější. Po té, co jsem kdysi zhlédl tuhle kokotinu, která snad vzdáleně měla připomínat něco jako film, jsem v sobě dlouhé roky hledal chuť a odhodlání podívat se na stejné téma z dílny mistra Kubricka. Tento film, reskeptive námět, se dnes potýká se zcela zásadním problémem. Hranice toho, co je nějakým způsobem skandální, či pobuřující jsou dnes zcela jinde, než tomu bylo v době vzniku a slávy tohoto filmu. Zdejší relativně vysoké hodnocení mě tedy poměrně překvapuje. Každopádně, k mému velkému a neskrývanému úžasu musím přiznat, že se mi film celkem zamlouval. Kubrick z toho dýchal na každém kroku. Vztah mezi hlavními hrdiny je vykreslen krásně a uvěřitelně. A především poté, co nadržená matka vběhne pod auto, tak se z filmu stane velice zajímavý a dramatický road movie. Peter Sellers byl vynikající. Rovněž chválím velmi pěknou angličtinu, kdy bylo všem luxusně rozumět. Zaráží mě, že se takovému procentu hodnotících líbil ten sračkoidní remake. Já dávám skoro 4 hvězdy a těším se na poslední setkání s Kubrickem. (05.02.2016)

Strašně bych toužil zhlédnout tu Kubrickovu verzi legendární Lolity, která nemusela ustupovat přehnaně úzkostné iniciativě cenzorů a plně by odrážela Stanleyho obrazovou genialitu. Ovšem i tak, sestřiháno k nepoznání, nabízí toto zpracování Nabokovova mistrovského postmoderního románu tolik filmové krásy, hutné erotické atmosféry, úchvatně stylizovaných záběrů a chytře napsaných dialogů, že nelze ani náznakem mluvit o "slabém" Kubrickovi. Scény, které se zdají býti vleklými a nadbytečnými, jsou ve skutečnosti nesmírně rafinovaně promyšlené a obsahově i atmosféricky dokonale zapadají do unikátní filmové skládačky, která postupně, tu tragicky, tu s nevinným ironickým úšklebkem, odkrývá společensky nepřípustné motivy a která také zcela přirozeně stmeluje několik různých žánrů, kriminálním filmem-noir počínaje a dobrodružnou road-movie konče. Nad vším pak zcela vyčnívají excelentní James Mason, jehož vyčerpávající kreace citově posedlého pedofila je zcela určující pro emocionální stránku filmu, a veledůležitá postava hereckého velikána Petera Sellerse, jehož svérázné řečnické výstupy patří k absolutním vrcholům příběhu. Kubrickova Lolita je ve výsledku spíše velmi komorní odyseou do útrob prapodivného, duševní chorobou rozpolceného charakteru, která nemá takový myšlenkový rozsah jako obsáhlá kniha a nesleduje se vždy úplně jednoduše, ale její uměleckou hodnotu a formální vytříbenost už jí nikdo neodpáře.. 85% (07.04.2015)

Nebudu zdaleka první, kdo hodlá obě slavné verze srovnávat, nelze se však ubránit.____ Nemůžu si pomoct, ale šestnáctiletá Sue Lyon vypadá nejmíň o pět let starší než sedmnáctiletá Dominique Swain - a v tom bych viděl kámen úrazu. Opravte mě jestli se mýlím, ale nemělo by Lolitě podle Nabokova být třináct? U Dominique Swain to nevadí, je svůdná, nevinná, a hlavně k nakousnutí. Sue Lyon se však podle mě Kubrickovi "nepovedla", ne snad že by nebylo dost hezká, chybí jí ale to, co má jen Swain - ten tolik potřebný výraz "Lolitky", bez kterého to prostě nejde.___Zpočátku jsem něco podobného chtěl napsat i o Jamesi Masonovi a Jeremy Ironsovi, postupem doby mě ale Mason přesvědčil, chtíčem šíleného stepfathera totiž sehrál bravurně a zasloužil si tak moje uznalé pokývání. Irons je ve výrazu lepší, herecky však dominuje Mason.___ Peter Sellers exceluje (a jako doktora Zempha jsem ho poznal), v roli Quiltyho měl však příliš málo prostoru (a příliš rychle mluvil).___Po Mechanickém pomeranči, Olověné vestě a Eyes Wide Shut je to mé další setkání s Mr. Kubrickem, a řekl bych, že z vyjmenovaných spolu se Spalující touhou jeho nejlepší počin. (02.10.2008)