Malý vetřelec

Historickejšia atmosféra a dom, to sme tu už mali napríklad v Tí druhí a to bol špičkový film. Tento za ním nezaostáva len v ponúknutých podivínoch. Ako by do filmu nazbierali tých najincestovanejších Angličanov, predovšetkým z mesta zvané Stoke on Trent. Už prvý pajdavý krovák mi pripomenul staré dobré časy, keď som blúdil centrom tohto mesta a ako jediný som nemal fyzický alebo mentálny deficit. Nanešťastie som nakoniec zistil, že skôr ide o drámu z britského vidieka ako nejaký strašidelný dom. Hororové boli len spomienky, ktoré vyvolal. (10.01.2019)

Britsky odměřené, uhlazené chování souladí s chladnými vztahy a (neopětovanými) city, které chová mladý lékař z nuzných poměrů k "pozůstatkům" aristokratického rodu a jejich honosnému, ale upadajícímu sídlu. Plíživá atmosféra si umně pohrává s náznaky mysteriózní události (z minulosti rezidující do současnosti), ovšem k prostému hororu má daleko a na potvrzení čeká až do posledního záběru. Lepší 3* (14.05.2021)

Opravdu, ale jako opravdu hodně zvláštní podívaná, která mě svou výraznou atmosférou a podmanivým zpracováním poměrně dost oslovila, stejně jako její dějová nepředvídatelnost, kdy jsem až skutečně do úplného závěru vůbec netušil, jaké pointy se dočkám, což se ovšem nakonec ale bohužel ukázalo jako zásadní problém, jelikož právě tento typ ukončení filmů, tedy „milý diváku, domysli si“, vážně upřímně nesnáším, a i když jsem si v tomto případě tedy onu svou interpretaci vyústění nakonec zvolil, tak prostě mi i tak tento způsob závěru jakéhokoliv filmu jednoduše vadí. Každopádně, The Little Stranger určitě není komerčním filmem, jde o podívanou pro skutečně náročné publikum, nedisponuje tradičními prvky, které přitahují masové publikum, jako spád, zábavnost, napětí, ale naopak stojí prakticky jen na velmi pozvolném budování nejistoty a zpochybňování prakticky všeho, co se odehraje, což platí i pro veškeré postavy, o kterých se toho jednak divák příliš nedozví a vlastně ani ve výsledku neví, kdo tu byl nakonec za koho, a to včetně hlavního hrdiny, ve vážně výrazném podání Domhnalla Gleesona. The Little Stranger je tak zkrátka zatraceně neobvyklým a skutečně jen stěží popsatelným filmem, který určitě sedne jen málokomu, mě to ale rozhodně zaujalo a nebýt onoho závěru, jdu s hodnocením klidně i do nadprůměrných vod. (28.11.2020)

Knižní předlohu jsem tenkrát přečetla jedním dechem a musím říct, že přesto, že jsem už hororů přečetla opravdu hodně, tak jsem se fakt bála. Ale tady...herci byli vůči předloze vybráni velmi dobře (tedy až na Rodericka...), lokace perfektní, atmosféra temného prázdného domu byla také dobrá, rozvleklost děje také odpovídala předloze (proto jsem se divila, že se ji někdo odhodlal zfilmovat), ale tvůrci se bohužel věnovali víc těm rozvleklým částem děje než aby dali vyniknout těm děsivým. Vzhledem k výborné předloze je to velká škoda. (22.11.2018)

Prvý raz som Malého votrelca videl v roku 2018. Čakal som horor, nie explicitný, ale zákerne pomalý, plíživý, ponurý. Nedočkal som sa. Zostal som hrubo sklamaný a dal som 2*. O rok neskôr som si ale prečítal skvelý román od Sarah Waters a dostal som chuť dať ešte jednu šancu jej filmovej adaptácii. A už to bolo lepšie. Z toho mi však vychádza, že je to film, ktorý získava na sile až v prípade, že poznáte (a máte radi) knižku. V takom prípade si Malého votrelca vychutnáte. Určite je to o čosi viac horor, ako kniha (u ktorej dodnes neviem, či šlo o horor alebo nie). Film má asi lepší rozjazd, než dojazd, ale vo všeobecnosti to (po prečítaní knihy) nie je zlé. Nič netušiaci hrdina (pripomínajúci mladého Davida Thewlisa) prichádza krátko po konci 2. svetovej do ponurého, obrovského domu na vidieku, v ktorom žije zopár čudákov, ktorí zjavne „niečo“ vedia, no boja sa o tom hovoriť. Alebo majú iný dôvod pre svoju mlčanlivosť. Bohužiaľ, ako sa záhada postupne rozuzľuje, zisťujete, že vás to už vôbec nebaví a nezaujíma vás, ako sa to celé skončí. Domhnall Gleeson je vcelku sympaťák, ale všetci ostatní sú dosť nepríjemné osoby (Ruth Wilson mi svojho času spoľahlivou znechutila skoro každú sériu Luthera) a scenár je neskutočne nudný. Atmosféra nie je zlá, ale proste celé je to tak nezáživné, že vás to po prvej polhodine fakt prestane zaujímať a dopozeráte to dokonca skrátka len z toho dôvodu, že nemáte radi neodpozerané filmy. Ako na knihe, aj na filme je najdesivejšia jeho vystupňovanosť a depresia. Keď na začiatku spoznávame Hundreds Hall, je to sídlo majúce najlepšie časy za sebou, v ktorom z posledných síl dožíva malá skupina (bývalých?) aristokratov. „sranda“ je, že toto obdobie je s prihliadnutím na neskoršie udalosti ešte svojím spôsobom bombastické, šťastné a harmonické. Postupne sa sídlo čoraz naliehavejšie ponára do mora chudoby a jeho jednotliví ľudskí i zvierací členovia za rôznych tragických okolností odchádzajú zo scény, až nastane len ticho. A to je horor. (06.12.2018)