Osvícení

Typický Stanley Kubrick. Vo filme niet chvíle, ktorá by nebola súčasťou prepracovanej mozaiky psychologického labyrintu. Všetko je perfektne načasované, plynulé, kamera sa väčšinu času pohybuje v pravých úhloch a v rozvnobežkách so stenami šablónovitého hotelu. V hudbe nezaznie jediný tón, ktorý by v nej nebol nevyhnutný. Výtvarný i hudobný minimalizmus najhrubšieho zrna, dokonale umocňujúci stiesňujúci pocit z prázdneho prostredia, kde sa príbeh odohráva. Jacka Nicholsona nesledujeme iba ako filmovú postavu, ale vďaka Kubrickovmu vizuálne naturalistickému režijnému pojatiu sa ním stávame. Rovnako ako v ňom, aj v nás sa stupňuje nervozita, až sa sami obávame, čoho by sme boli na jeho mieste schopní. Shining sa takmer ani nedá označiť nálepkou "horor", ktorá náleží bežným hororom pre žánrové pobavenie. A hoci je škoda, že mi jeho chlad a precízna vykalkulovanosť neumožňujú prežiť príbeh hlavných postáv ináč než iba myslou, dávam plné hodnotenie. Rešpektujem Kubrickovu odosobnenú cestu, ktorou sa vydal, pretože v tomto šialenstve budem nachádzať pri každom zhliadnutí niečo nové. (05.06.2002)

"Já ti neublížím. Jenom ti vymlátím mozek z hlavy." Rodinka Torranceových potkává v opuštěném horském hotelu zástupy lidí. Že by tu něco nehrálo? Neměl bych se už začít bát? Asi ano, ale když já to moc neumím. Nicméně Torrancova proměna vyrovnaného muže toužícího po klidu v šíleného mlátiče sekerou se mi líbila tak moc, že zbytek osazenstva si u mě ani neškrtl. Tedy kromě pana Kubricka, který si u mě škrtne vždycky. (24.07.2011)

Tímto filmem si mě Kubrick definitivně získal. Tak hustou atmosféru jsem neviděl u žádného jiného filmu (v poslední době se jí přibližuje M. Night Shyamalan svým hitchcockovským stylem). Mistr buduje napětí tak precizně, že už v půlce filmu jsou pocity úzkosti těžko únosné. Pomáhá si pomalou kamerou a vážnou hudbou 20. století, která už sama o sobě vyvolává u neznalého posluchače ne zrovna příjemné stavy. Pamatuji si, když jsem The Shining pouštěl spolubydličovi, mluvil jsem na něj, pak jsem na chvilku odešel, vrátil jsem se a on si toho vůbec nevšiml. Potom mi řekl, že takhle hluboko ho dosud žádný film nevtáhl. A měl sakra pravdu! PS: Doporučuju se poohlédnout po delší 144 minutové verzi. Zážitek z tohoto skvostu je pak ještě silnější. (22.07.2002)

Hodne husta zalezitost, ale bylo zde pro me jedno zklamani - nebal jsem se. Sice je tu opravdu dokonaly Jack Nicholson, kterej utahne film sam, ale narozdil od jinejch Kubrickovo filmu mi film prisel misty predvidatelny (hlavne zabiti cernocha) a misty zbytecne uspechany. Hned na zacatku mi neprislo, ze by to byla nejaka strasne skvela rodinka, ale narozdil od jinejch filmu byla uveritelna. Nicmene postupna zmena v silence se moc nekonala, vse se imho stalo ve scene s psanim knihy, kde z niceho nic zacal vysilovat. Ale je fakt ze az ke konci se to hezky stupnovalo. Jediny co tu je desivy je Nicholson a to tak, ze hodne, ale celkova atmosfera mi prisla hodne husta a neprijemna, ale ne moc strasidelna, i kdyz par drsnejch momentu se tu najde. Skvele se povedla hudba, misty skutecne az rvala usi. No na 5* to samozrejme je, ale jine Kubrickovo filmy se mi libily vic. (25.03.2006)

Po zkušenostech s režisérem jsem už k tomuhle filmu přistupoval docela s obavami. Přesto je to podle Kinga a naštěstí tam hrají herci, kteří tam hrají, takže až tak strašný to není. Ale přesto je to jako obvykle o ničem, zdlouhavý a nudný v každým záběru. Seru na to, jestli je kompozice obrazu nebo propojení děje a hudby nebo kamera a střih nebo režie geniální, pokud mě film nebaví a to tento tedy rozhodně nebavil. Je to sice jedna z podařenějších Kingových adaptací, přesto absolutně nedosahuje na filmy jako Zelená míle nebo Misery či jen to obyčejný televizní To (první část, abych byl přesný). Přechod Torrance z normálního chlápka je navzdory dlouhé stopáži uspěchaný a nerealistický. Vlastně je v jednu chvíli normální a během tří dnů naprosto otočí. A vysvětlení, které je paradoxně již na začátku, taky nežeru. Změňte přísloví Za vším hledej ženu na Za vším hledej indiánský pohřebiště, to už tu bylo nesčetněkrát a mnohem líp. Režisér se neustále vyžívá v dlouhých záběrech na neustále ty samé chodby, na stejné pokoje, na zdi, na nic doprovázené hudbou, která má navodit horrorovou atmosféru. Ale nenavodí, protože na to příliš burácí, příliš tu atmosféru vyžaduje, příliš o sobě dává vědět. Nicholson tu podává skvělý výkon, přestože o jiném člověku bych řekl, že přehrává. Přijde mi ale, že je to vlastně skoro stejná kreace jako jeho Darryl Van Horn v Čarodějkách z Eastwicku. No, vyvrcholení filmu je tentokrát opravdu vyvrcholením a ne nezáživným ničím. Konečně se tam něco děje a tak se divák aspoň těch posledních patnáct minut filmu nenudí. (17.10.2006)