Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Debut Zity Kabátové ve slavném románu Maryny Radoměrské  Román úspěšné spisovatelky Maryny Radoměrské Světlo jeho očí, který vycházel v oblíbeném časopisu Hvězda na přelomu let 1934/1935, je symbolem kariéry Zity Kabátové. Tehdejší debutantka se stala přes noc hvězdou a stálicí mezi nejoblíbenějšími herečkami 30. a 40. let. Světlem jeho očí začala slavná éra Zity Kabátové, během které natočila téměř 40 hlavních rolí.  Příběh obětavé ošetřovatelky a slepotou stiženého mladíka z dobré rodiny byl příležitostí nejen pro Zitu Kabátovou, ale také pro Jiřího Dohnala, Jiřího Steimara a Václava Trégla. Diváci se mohou těšit i na R. A. Dvorského a jeho Melody Boys. (Filmexport)

(více)

Recenze (41)

sportovec 

všechny recenze uživatele

Červenoknižním odpadem se brodící autorsky nesourodý scénář nedává nenápadité a až příliš odvozené nepůvodní režii ani hercům mnoho šancí k vyniknutí. Podstatná část děje i obsahu zrovna zvoní hluchotou a jalovostí. Na druhou stranu má film i svá silná místa a znamenité výkony (Jiří Steimar a snad ještě více začínající Zita Kabátová, už tehdy uchvacující lepostí své vyvážené a kultivovaně sebevědomé elegance a noblesy; o něco slabší se mi tu zdála jinak tradičně dobrá Růžena Šlemrová). Za zmínku stojí i zachycení Dvorského MELODY BOYS v jejich plném rozmachu a nejvlastnější koncertní činnosti. Z červenoknižního záběru vybočuje i zmínka o propouštění (v republice stále nepříjemně přetrvávala hospodářská krize). Film byl natáčen s nespornou ambiciózností; přes relativní diváckou úspěšnost však muselo už tehdy být zřejmé, že tyto ambice ve svém výsledném tvaru byly víc než nadsazené. ()

NinadeL 

všechny recenze uživatele

Na celém filmu je nejzajímavější jeho recepce skrze soutěž v Hvězdě, tehdejším nejpopulárnějším časopise. Kromě titulní Zity Kabátové film udělal také Nancy Rubensovou (debutující jako Lolu Janečkovou) a Dohnal si tu jen posílil svůj tehdejší milovnický statut. Společně se Steimarem pak jen zopakovali své osvědčené triky z ND. Hvězda dále do filmu dodala trojici čtenářek Mary Šlégrovou, Lídu Ondrovou a R. Bačákovou, které si zahrály menší role Heleny, Micky a lékařky. Dnešní hysterie, které tento film provází zejména díky "poučeným" olomouckým študákům, by zřejmě ráda ustanovila nový pranýř a zavedla staré pořádky a vrátila tak škatulku exemplárních kýčů, ve které by bylo Světlo jeho očí po boku Krbu bez ohně s odkazem na Pytlákovu schovanku. Což je sice pěkná akadamická snaha, ale v momentě, kdy i tato mládež pochopí, že Pytlákovka parodovala zejména filmy typu Plynových lamp a Občanů Kaneů, bude lépe na světě. Čili díky za střízlivý pohled té části diváků, kteří si nehrají na Rádlovu mládež. ()

Reklama

Marthos 

všechny recenze uživatele

Kýč jak bič. Uragán konzumní literární komerce, jakým je bezpochyby i stejnojmenný román Maryny Radoměrské, vtrhl na filmová plátna se vší bezpříkladnou zuřivostí a lstivostí, že z toho i těm nejmírnějším kritikům musela vzkypět krev. Mnohem smířlivější postoj ovšem zaujali diváci, v tomto případě spíše divačky, které se mohly v zešeřelých kinosálech nad podobnými příběhy dosyta vyplakat. Dnes, po více než pětasedmdesáti letech od svého vzniku, je love story obětavé ošetřovatelky a slepotou stiženého mladíka z dobré rodiny pro mnohé z nás mrtvou záležitostí, přesto jej nelze kategoricky zavrhovat coby symbol naprosté šmíry, ale pokusit se jej reflektovat jako jeden z přirozených jevů pokleslé prvorepublikové kultury. ()

blackrain 

všechny recenze uživatele

Budu mírná, protože mám pro prvorepobklikové filmy slabost, ale k tomuto filmu přece jenom nějaké výtky mám. Bylo tu pár scén, bez který bych se klidně obešla. Přišly mi zbytečné a směšné. Film působí tak, že je jeho stopáž mnohem delší než ve skutečnosti je. Ve své době si musel velmi snadno pohrávat s city žen a dívek. Je to taková přeslazená limonádka. Dívala jsem se na něj především kvůli Zitě Kabátové. ()

castor 

všechny recenze uživatele

Takhle jsem se u "vážně" myšleného filmu dlouho nebavil.. Modelový charakter mizerné látky z období českého filmu, kdy se četně adaptovala červená knihovna!! Snímek má několik zásadních (rozuměj nezapomenutelně hloupých) scén - oslepnutí, autonehoda, závěrečné zjištění, že hlavní hrdina je otcem.. Atraktivní milostné peripetie hlavních představitelů neznají mezí!! Vřele doporučuji.. ()

Galerie (15)

Zajímavosti (4)

  • Interiéry zřídila továrna na nábytek a dekorace B. Mayer, Štěpánská 55, Praha II. (ČSFD)
  • Román Maryny Radoměrské původně vycházel časopisecky na stránkách Hvězdy československých paní a dívek na přelomu let 1934/5. Knižně pak vyšel v roce 1935, krátce před filmem. (NinadeL)

Reklama

Reklama