Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Debut Zity Kabátové ve slavném románu Maryny Radoměrské  Román úspěšné spisovatelky Maryny Radoměrské Světlo jeho očí, který vycházel v oblíbeném časopisu Hvězda na přelomu let 1934/1935, je symbolem kariéry Zity Kabátové. Tehdejší debutantka se stala přes noc hvězdou a stálicí mezi nejoblíbenějšími herečkami 30. a 40. let. Světlem jeho očí začala slavná éra Zity Kabátové, během které natočila téměř 40 hlavních rolí.  Příběh obětavé ošetřovatelky a slepotou stiženého mladíka z dobré rodiny byl příležitostí nejen pro Zitu Kabátovou, ale také pro Jiřího Dohnala, Jiřího Steimara a Václava Trégla. Diváci se mohou těšit i na R. A. Dvorského a jeho Melody Boys. (Filmexport)

(více)

Recenze (41)

blackrain 

všechny recenze uživatele

Budu mírná, protože mám pro prvorepobklikové filmy slabost, ale k tomuto filmu přece jenom nějaké výtky mám. Bylo tu pár scén, bez který bych se klidně obešla. Přišly mi zbytečné a směšné. Film působí tak, že je jeho stopáž mnohem delší než ve skutečnosti je. Ve své době si musel velmi snadno pohrávat s city žen a dívek. Je to taková přeslazená limonádka. Dívala jsem se na něj především kvůli Zitě Kabátové. ()

Marthos 

všechny recenze uživatele

Kýč jak bič. Uragán konzumní literární komerce, jakým je bezpochyby i stejnojmenný román Maryny Radoměrské, vtrhl na filmová plátna se vší bezpříkladnou zuřivostí a lstivostí, že z toho i těm nejmírnějším kritikům musela vzkypět krev. Mnohem smířlivější postoj ovšem zaujali diváci, v tomto případě spíše divačky, které se mohly v zešeřelých kinosálech nad podobnými příběhy dosyta vyplakat. Dnes, po více než pětasedmdesáti letech od svého vzniku, je love story obětavé ošetřovatelky a slepotou stiženého mladíka z dobré rodiny pro mnohé z nás mrtvou záležitostí, přesto jej nelze kategoricky zavrhovat coby symbol naprosté šmíry, ale pokusit se jej reflektovat jako jeden z přirozených jevů pokleslé prvorepublikové kultury. ()

Reklama

NinadeL 

všechny recenze uživatele

Na celém filmu je nejzajímavější jeho recepce skrze soutěž v Hvězdě, tehdejším nejpopulárnějším časopise. Kromě titulní Zity Kabátové film udělal také Nancy Rubensovou (debutující jako Lolu Janečkovou) a Dohnal si tu jen posílil svůj tehdejší milovnický statut. Společně se Steimarem pak jen zopakovali své osvědčené triky z ND. Hvězda dále do filmu dodala trojici čtenářek Mary Šlégrovou, Lídu Ondrovou a R. Bačákovou, které si zahrály menší role Heleny, Micky a lékařky. Dnešní hysterie, které tento film provází zejména díky "poučeným" olomouckým študákům, by zřejmě ráda ustanovila nový pranýř a zavedla staré pořádky a vrátila tak škatulku exemplárních kýčů, ve které by bylo Světlo jeho očí po boku Krbu bez ohně s odkazem na Pytlákovu schovanku. Což je sice pěkná akadamická snaha, ale v momentě, kdy i tato mládež pochopí, že Pytlákovka parodovala zejména filmy typu Plynových lamp a Občanů Kaneů, bude lépe na světě. Čili díky za střízlivý pohled té části diváků, kteří si nehrají na Rádlovu mládež. ()

castor 

všechny recenze uživatele

Takhle jsem se u "vážně" myšleného filmu dlouho nebavil.. Modelový charakter mizerné látky z období českého filmu, kdy se četně adaptovala červená knihovna!! Snímek má několik zásadních (rozuměj nezapomenutelně hloupých) scén - oslepnutí, autonehoda, závěrečné zjištění, že hlavní hrdina je otcem.. Atraktivní milostné peripetie hlavních představitelů neznají mezí!! Vřele doporučuji.. ()

sportovec 

všechny recenze uživatele

Červenoknižním odpadem se brodící autorsky nesourodý scénář nedává nenápadité a až příliš odvozené nepůvodní režii ani hercům mnoho šancí k vyniknutí. Podstatná část děje i obsahu zrovna zvoní hluchotou a jalovostí. Na druhou stranu má film i svá silná místa a znamenité výkony (Jiří Steimar a snad ještě více začínající Zita Kabátová, už tehdy uchvacující lepostí své vyvážené a kultivovaně sebevědomé elegance a noblesy; o něco slabší se mi tu zdála jinak tradičně dobrá Růžena Šlemrová). Za zmínku stojí i zachycení Dvorského MELODY BOYS v jejich plném rozmachu a nejvlastnější koncertní činnosti. Z červenoknižního záběru vybočuje i zmínka o propouštění (v republice stále nepříjemně přetrvávala hospodářská krize). Film byl natáčen s nespornou ambiciózností; přes relativní diváckou úspěšnost však muselo už tehdy být zřejmé, že tyto ambice ve svém výsledném tvaru byly víc než nadsazené. ()

Galerie (15)

Zajímavosti (4)

  • Interiéry zřídila továrna na nábytek a dekorace B. Mayer, Štěpánská 55, Praha II. (ČSFD)
  • Román Maryny Radoměrské původně vycházel časopisecky na stránkách Hvězdy československých paní a dívek na přelomu let 1934/5. Knižně pak vyšel v roce 1935, krátce před filmem. (NinadeL)

Reklama

Reklama