Kodachrome

Ano, jistě, kdo říká, že je to plné žánrových klišé, není daleko od pravdy, ale když jste v rozpoložení trochu si zabilancovat, trochu se zalitovat, zavyčítat, tak nasedněte. A nebo se na sebemrsk vykašlete a nechte se unášet a dojímat výletem pod povrch a dočkáte se blahého uvolnění. A k tomu ještě ten soundtrack ... Pearl Jam a spol. (30.01.2023)

Možná je to tím, že za sebou ani scénárista, ani režisér nemají tolik projektů, nicméně bych i skousnul, kdyby opakovali starší podobně laděné kousky, ale aby u toho jednoduše byli vlídní, nepřikrášlení, uvěřitelní, vtipní, nostalgičtí.. prostě cokoliv. Jenže tak úplně nejsou. Protivný, ale v názorech přímý Ed Harris je uznávaným fotografem, jeho syn se zrovna nachází na pokraji svého konce v hudební branži. Roky se nevídají, syn otce za jeho letitý nezájem doslova nenávidí. Jenže ten umírá a čeká je tak poslední společná cesta, protože nerudný otec v ruce před definitivním vítězstvím digitální fotografie svírá své poslední diapozitivy. Laboratoř je daleko, prostoru pro dialog bude dost. Navrch s nimi cestuje i otcova ošetřovatelka, shodou náhod s tváří půvabné Elizabeth Olsen. Film předkládá veselé i bolestivé okamžiky, ovšem jen ojediněle jsou proložené opravdu bravurními dialogy. A když už tu hlavní roli nehrají ani převratné emoce (závěr mě nedojal), očekával bych uvěřitelně vystavěné situace (což dokonale pošlapává scéna z námluv s oblíbenou kapelou). Škoda. Herecky fajn, hudebně rovněž, jinak ale průměr po všech stránkách. (02.05.2018)

Kodachrome je moc fajn, jen by mu lépe slušel nějaký silněji nezávislácký kabátek - příběh o pozdním usmiřování protivného slavného fotografa a jeho přehlíženého syna je díky hereckým výkonům a zajímavým postavám (především Harrisův parchant je plnohodnotným odrazem hercova nejslavnějšího období) silný a uvěřitelný, ale vypointovaný způsobem, který tušíme dlouho dopředu a s přibývajícími minutami na něj víceméně jen čekáme. Čekání má krátit tradičně nádherná Elizabeth, ale v součtu je její postava tak trochu navíc, přestože osobně bych jí přidal ještě dvojnásobek času pro zvýraznění estetické stránky filmu. Nenudil jsem se a s aktéry mi bylo dobře, i když mě stále pár věcí zaráželo (opakující se jízdy autem za doprovodu melancholických písní; v jakém vesmíru by nejkrásnější ženská široko daleko pečovala o mrzutého starce a jaký debil by k ní byl zpočátku tak nezdvořilý jako Sudeikis?). Ale to jsou jen menší osobní výhrady, dojem z kvalitně napsané road-movie s emotivně vygradovaným vztahem titulních postav přeci jenom lehce vítězí. 70% (30.01.2019)

Problém tohohle filmu je, že má dva zvraty a o obou hned z kraje víte, že tam budou. Jinak je to ale příjemné malé drama s překvapivě dobrým Sudeikisem ve vážné roli. Táhne to samozřejmě spíš Harris, který taky hraje nejzajímavější postavu, ale potěší i Elizabeth Olsen nebo vždy skvělý Bruce Greenwood. The Fundamentals of Caring jsou emotivnější, tohle má zase zajímavou výpovědní hodnotu o umělcově duši. Takže všechno, co čekáte z traileru. "Happiness is bullshit. It's the great myth of the late 20th century." (27.05.2018)

Místama to bylo fajn, některé scény a momenty se mi moc líbily, ale bohužel převládalo spíše to negativní. Film je strašně utahaný a nudný, hlavně v takových pasážích, kdy má diváka zaujmout nebo alespoň v něm propudit nějaký cit. Tady je nic. Musím ale říct, že všichni herci mi tam sedli, nikdo mi vyloženě nevadil. Jen škoda, že nebyla žádná chemie mezi Jasonem a Elizabeth, mohlo by to být alespoň trochu zajímavější. K tomuto filmu se už určitě nikdy nevrátím, bohužel za to nestojí. (01.07.2020)