Reklama

Reklama

Dode's-Ka Den

  • Česko Dodeskaden (festivalový název) (více)
Trailer

Obsahy(1)

I ti nejchudší mají své zářící sny a bydlet se dá v lecčem. Mozaika osudů obyvatel jedné z předměstských kolonií Tokia koncem šedesátých let minulého století.
Film byl natočen v roce 1970. Během pětileté odmlky po filmu Rudovous (v němž naposledy spolupracoval se svým kmenovým hercem Toširóem Mifunem) jen těžko sháněl peníze na další projekt. Nebyl v tom však sám, což nakonec vedlo čtyři nejvýznamnější japonské režiséry Kinošitu, Ičikawu, Kobajašiho a Kurosawu k vytvoření tzv. Projektu Jonkinokai, volně přeloženo jako Sdružení čtyř rytířů, které se mělo vzájemně podporovat a zaštiťovat své projekty.
Prvním filmem a vlajkovou lodí této společnosti se stal film Dodes'ka den. Pro Kurosawu měl tento film v mnoha ohledech zlomový význam. Po dlouhých letech to byl první film, v němž nehrál ani Toširó Mifune ani Takeši Šimura, pro nějž nesložil hudbu Masaru Sató a který nenatočil černobíle. Pro režiséra, který si pečlivě vybíral spolupracovníky, a poté jim zůstával věrný, to byla značně složitá situace. Zůstal mu kameraman, šéf výpravy a především věrný scenárista Hideo Oguni, musel se však vyrovnat se zcela jinými možnostmi barevného materiálu i s řadou dosud neznámých, či málo známých herců.
Film je adaptací románu Šúgoróa Jamamoty a líčí v mozaice osudy obyvatel nejchudší předměstské kolonie Tokia. Lidí, jimž z různých důvodů nezůstalo skoro nic a přežívají jen silou vůle, podobně jako jejich zchátralé příbytky.
Název filmu Dodes'ka den není žádné konkrétní slovo. Vyjadřuje rytmické skandování, jímž retardovaný chlapec Roku čan napodobuje zvuk milovaných vlaků, jež denně míjejí zchátralý slum a pro něj představují zpodobení všeho luxusu a krásy, již je schopen si představit. Podobně jako Roku čan mají i ostatní obyvatelé své sny a naděje uprostřed své dennodenní bídy.
Trudný námět filmu se netrefil do nálady tehdejšího publika, které se chtělo především bavit, a tak, ačkoliv natočil Kurosawa film se sobě vlastní poezií, porozuměním a režijním mistrovstvím, film u publika propadl. Kurosawa se odmlčel na dalších dlouhých pět let, v nichž se pokusil o sebevraždu, překonal ji a nakonec nabral druhý dech filmem Děrsu Uzala (1975). Ten pak odstartoval Kurosawovo další tvůrčí období, v němž následovaly filmy jako Kagemuša (1980) a Ran (1985), který posbíral dlouhou řadu cen, včetně amerického Oscara.

Tragikomické epizódy zo života obyvateľov žobráckej štvrte v povojnovom Tokiu sú smutnokrásnym vyjadrením lásky a obdivu k ľuďom, ktorým sny pomáhajú v každodennom boji o prežitie v nehostinnom svete. Príbeh posplietaný z osudov viacerých obyvateľov slumu zachytáva retardovaného chlapca, ktorý celé dni riadi imaginárnu električku, deti, ktoré kradnú, aby priniesli rodičom peniaz (oficiální text distributora)

(více)

Recenze (56)

RHK 

všechny recenze uživatele

I pro fanoušky Kurosawy až příliš nudný film - zeširoka pojatá freska ze života lidí žijících ve slumu na okraji skládky odpadků. Vlakoblb Dode's-Ka Den možná neměl chybu, kamera byla taky výborná (odraz duhy na cestě braný přes kapky jsem ještě neviděl, volně poletující sáček se později objevil citovaný i v Americké kráse), výprava taky dobrá (hnědozelený "fešák" vycházející ze své hnědozelené boudy). Přesto film byla jedna dlouhá obrovská nuda i přes své umělecké kvality a nedivím se, že to byl Kurosawův komerční propadák. Zklamání. Trailer: http://www.csfd.cz/film/5421-dodeska-den-dodesukaden/videa/ ()

gudaulin 

všechny recenze uživatele

Citlivě natočený film z Japonska, které už dnes naštěstí pohřbila minulost, kdy se v příběhu zobrazené chudinské slumy přesunuly do jiných měst a jiných zemí. Kaleidoskop drobných příběhů obyvatel jedné chudinské čtvrti, kde nechybí láska, nevěra, hádky ani smrt. Místy komické, místy lehce sentimentální, trochu romantické, ale především chytře natočené. Název filmu je slovním spojením, které používá psychicky nemocný mladík, který sní o tom, že je strojvůdcem vlaku. Probíhá městskou periférií s haldami odpadků a nekonečnými řadami chatrčí a věří tomu, že se sebou má dlouhou řadu vagónů a lokomotivu. Prakticky každý z hrdinů má své sny a věří nějaké iluzi, i když ji nedává najevo tak, jako onen prosťáček. První barevný film Akiry Kurosawy a okouzlení barvou je na režisérovi vidět - s rozkoší se vyžívá v hrátkách s barevnou kompozicí. Divák může například vidět na zemi odraz duhy po dešti. Jako už tradičně je u Kurosawy velmi dobrá obrazová kompozice, výběr herců, dialogy i kamera. Celkový dojem: 90 %. Pro mě jeden z nejlepších Kurosawových filmů. Jediný problém, u režiséra tradiční, je v nasazeném tempu - Kurosawa je prostě pomalý... ()

sportovec 

všechny recenze uživatele

Zdá se, jakoby se v tomto případě Kurosawa inspiroval ve svém díle u umělců jako byli El Greco nebo někteří rensanční malíři s jejich chmurnými vizemi. Slamy - bidonvilly - jsou vždy rubem nejrůznějších hospodářských zázraků. Ale i v nich žijí lidé se svými touhami, ideály, přáními, lidé zlí i zranitelní a kupodivu také dobří. Mozaika jejich prostých příběhů zalidňuje tu hrůzu nepředstavitelného odpadu a smetí, vniká do prostředí, která sice nejsou atraktivní, ale možná právě proto o to více lidská. Snad bychom mohli mluvit o japonském uchopení hrabalovské "perličky na dně". Symbol toho všeho, nadhled vůči tomuto karikaturnímu rozměru průlomového japonského vzmachu poslední třetiny minulého století, expres, po němž je film pojmenován, symbolizovaný "pracovitostí" polosvéprávného prosťáčka, který tu nachází své uplatnění, by tomu alespoň nasvědčoval. Nemyslím, že v době akčnosti pro akčnost akčních filmů nejrůznějšího druhu toto přemýšlivé dílo ztratilo svou hloubku a burcující účinek. A nemyslím, že by byl býval měl Kurosawa rezignovat poté, co při realizaci tohoto nesnadno uchopitelného projektu narazil na nepřízeň doby. Je dobře, že nevšední, svébytná krása tohoto díla je všeobecně dostupná na DVD nosičích. ()

Artran 

všechny recenze uživatele

"Nemá smysl si z toho dělat hlavu. Teď to chce hlavně klid. Zavři oči. Prostě zavři oči a v klidu lež. Nic to není." ()

Spooner 

všechny recenze uživatele

Pro mě trochu slabší Kurosawa, aspoň mě tedy moc nevzal. Ta atmosféra bídného života v děšných podmínkách mě totiž moc neoslovila, tempo bylo příliš pomalé a herci nehráli tak dobře, jak jsem u Kurosawy zvyklí. Navíc mi tomu chyběl nějaký celistvější příběh, i když vím že to bude asi jenom můj problém a chápu že přesně takhle to chtěl natočit. Stále se zde totiž najde spousta scén, které se mi hodně líbily a nechyběl zde občas také jeho typický humor. Jinak to ale pro mě patří k tomu slabšímu z jeho filmů. ()

kinej 

všechny recenze uživatele

Tento film by se mohl klidně jmenovat Příběhy z bídy. Určitě je to nejdepresivnější z Kurosawových filmů. Vypráví příběhy lidí, žijících v jakýchsi slumech. Každou z postav postihla nějaká zdrcující událost, někdy není ani vysvětleno co, a film zachycuje jak tito lidé žijí s následky jejich traumat v bídě na dně společnosti. Nic jako naděje, světélko uprostřed temnoty se nekoná. Jen bída a ještě větší bída. Dodesukaden je prvním Kurosawovým barevným filmem a nutno říci, že se s barvami vypořádal skvěle. Všudypřítomnou šedou a černou, barvu slumu, občas proložil nějakou ostře kontrastující barvou, takže po výtvarné stránce se jedná o lahůdku. Vytknul bych jen, že film ze začátku trochu nudí, ale jakmile divák přistoupí na pravidla tohoto snímku, nechá se pohltit. ()

Mi Nü-Chai 

všechny recenze uživatele

Kurosawa předvádí těžký život ve slumech. Bohužel, to je asi tak vše. Dodesukaden postrádá příběh, atmosféru, nápady, napětí...celé dvě hodiny se vlečou, téměř nic se neděje, občas proběhne přes plátno nějaká vtipná či tragická postava a jinak ničehož nevidíme ni neslyšíme. Zajímavá a snad i kvalitní je občas stránka visuální - barvy a masky, které připomínají až horrorové rekvisity. Naneštěstí se tam již žádná další positivní věc nevyskytuje. ()

misterz 

všechny recenze uživatele

Niektoré osudy tých nešťastníkov ma celkom zaujali a zasiahli, no bolo tu i veľa takých, ktoré ma nechali pocitovo chladným, alebo ma dokonca rovno nudili. Ako koláž skladajúca sa z jednotlivých príbehov ľudí žijúcich v slume to nebolo zle myslené, výsledok však mierne zaostal za mojimi očakávaniami. Možno to je do istej miery spôsobené tým, že do japonskej kultúry ako Európan moc nevidím, a niektoré nuansy problému, narážky alebo vtip mi mohol uniknúť. Japonci si tento film určite užijú viac. U mňa slabší nadpriemer. 70/100 ()

mchnk 

všechny recenze uživatele

Vlastně již klasický Kurosawův obraz humanismu, různorodosti lidských povah i nelítostného světa. Silné drama i humor pro mě nakonec vyznívá spíše rutinně, to ovšem nic nemění na nadprůměrnosti snímku, jenž nám představuje velkou mozaiku nádherných lidských figurek, některé velice originální, jako je např. doživotní strojvůdce či lidový filosof a léčitel duší pan Tamba. Film nám též připomíná existenci našich paralelní světů, které bezpochyby žijeme a nosíme si je uvnitř, záleží jen na nás, jestli s nimi seznámíme někoho dalšího...realita je totiž, jak známo, ten nejrelativnější pojem ze všech. ()

Rudovous 

všechny recenze uživatele

Puvodne jsem se zarekl, ze komentovat dilo sveho nejoblibenejsiho tvurce proste nebudu. Byl bych snad prilis tendencni, protoze tomuhle panovi sezeru uplne vsechno. Beru to,ze jde o film ne pro kazdeho a at si tomu klidne nekdo dava odpad,ale informace, ze po uvedeni tohoto filmu chtel Kurosawa kuli jeho neuspechu spachat sebevrazdu je fakt mimo. I kdyz ano,casove se to s Kurosawovou krizy kryje. Takze dovolte abych byl trosku tendencni. Ja jsem se bavil a pribehy ve filmu vypravene se me dotkly (jo, brecim taky u telenovel) a prislo mi to celkem jako zajimavy pocin, snad ne reziseruv nejlepsi, ale furt trida. Takze jestli vychodoasijske kinematografii nehovite, tak sedte doma u Novy a koukejte na Hvezdnou branu a od Kurosawy ruce pryc ! ()

Tsuki 

všechny recenze uživatele

Vidím, že jde o hodně rozporuplně hodnocený film. Já v něm na jednu stranu viděla ty umělecké hodnoty, a navíc sledovat tuhle sebranku chudých lidí, žijících na okraji společnosti, bylo chvílemi zajímavé, ale na druhou stranu je to příšerně táhlý film, který poměrně rychle začne nudit. Na vině je podle mě hlavně to, jak obšírně se věnuje všem těm postavám najednou, až vlastně není možné plně docenit životní příběh žádné z nich. Například onen "vlakoblb" alias "dodeskaden", podle kterého se film jmenuje, tam ve výsledku nebyl diváku moc přiblížen, vlastně o něj téměř nešlo a stejně jako ostatní postavy nám ho jen párkrát ukázali. Bylo by fajn se s postavami seznámit blíže, i když chápu ten záměr ukázat nám ten celek, tedy souhrn všech těch postaviček z jedné chudé kolonie. Ale z mého pohledu to nefungovalo a 140 minut dlouhý film působil úmorně dlouze. Plus se na mém negativním zážitku podílely ještě další faktory, například to, že do sálu kina Lucerna tentokrát odněkud hrozně táhl studený vzduch a na mém sedadle jsem doslova mrzla. V druhé polovině filmu jsem se tak v jednom kuse dívala na hodinky a v duchu čas popoháněla, jen aby to už skončilo. Ve výsledku mě v celém filmu zaujalo jen několik scén a dějových linek (dcera s nevlastním otcem, který ji zneužíval; fantasmagorie nuzného žebráka a jeho malý synek...) Ale na dobrý zážitek z celkového díla mi to nestačilo. (Viděno v rámci Eigasaie 2018.) ~(2,8)~ ()

Anderton 

všechny recenze uživatele

Počas sledovania som nemal vôbec tendenciu porovnávať toto dielo so zvlášťnym názvom, ktorého význam je nám odkrytý hneď v úvodných minútach, s inými Kurosawovými dielami. Viac ma to lákalo k porovnávaniu s príbuznými Buňuelovými Zabudnutými, De Sicovým Zázrakom v Miláne alebo aj s Federicovými Cabiriinimi nocami. Ttým sa totiž podarilo viac v rámci soc-drámy zapojiť do deja a celkového vyznenia aj samotné prostredie mesta/predmestia. Kurosawa naopak výrazne štylizuje a že sme v Tokiu, o to akoby ani vôbec nešlo. Možno tento krok docením časom, momentálne je tento film pre mňa akasi výnimka, ktorá potvrdzuje pravidlo, že Akira je môj najobľúbenejší klasický režisér. ()

nascendi 

všechny recenze uživatele

Tak som si myslel, že po 8 či 9 filmoch, ktoré som v poslednom čase od Kurosawu videl, ma už nič neprekvapí. Prekvapilo a pátram po príčinách. Ponúka sa mi vzdialená paralela s Formanovým Taking Off, ktoré som videl pred pár dňami. Tak ako Kurosawa bez Mifuneho, Shimuru a Satóa už nie je Kurosawom, na ktorého sme boli zvyknutí, tak ani Forman v Amerike už nie je Formanom doma. To však nezabránilo jednému, ani druhému po adaptačnom poklese (u Formana) a zlyhaní (u Kurosawu) pokračovať vo svojej úspešnej tvorbe. Forman sa vďaka odlišnej kultúre, z ktorej vyšiel a tiež z dôvodu znesiteľného neúspechu prvého filmu v nových podmienkach, nemusel o samovraždu ani pokúsiť. ()

mat.ilda 

všechny recenze uživatele

Varování! Vhodné pouze pro fanoušky Kurosawy, Japonců a obdivovatelů jejich mentality. A kdo si navíc libuje v bezpointových příbězích z okraje japonské společnosti - tak ten bude nejspíš chrochtat blahem. Já rozhodně nesplňuji ani jednu z výše uvedených podmínek, proto asi po hodině sledování podivné směsky ztroskotanců mou pozornost několikrát upoutala pavučina v rohu obýváku, a to není dobrý základ k vysokému hodnocení filmu :-( ()

classic 

všechny recenze uživatele

Dode's-Ka Den, Akiru Kurosawu, mi síce ponúkol naozaj množstvo rozličných postáv na okraji japonskej spoločnosti, a to so vskutku naprosto nepredstaviteľne ťažkými životnými situáciámi, až mi normálne tých ľudí bolo miestami skutočne veľmi ľúto, keďže neustále bojovali s「veternými mlynmi」, pričom, zároveň ten počet všetkých vystúpujúcich charakterov, jednoznačne vnímam a pociťujem, ako snáď najväčší『kameň úrazu』, pretože sa skrátka poriadne nevenoval ani jednému z nich, ku komu by som si vlastne mohol aspoň trochu vybudovať - buď akési väčšie sympatie, alebo proste ďalej nadviažem v tom zmysle, že rovnako nemôžem tiež prehlásiť, že by mi bol niektorý z nich - viacej sympatickejším, skôr by som to pomenoval zrovna tak, že by som si dokonca našiel i svoju obľúbenú postavu, ale bohužiaľ musím skonštatovať to, že ani nebolo dostatok času - sa s ňou bližšie identifikovať, či povedzme, zoznámiť sa, lebo režisér pomerne často prestrihával medzi týmito postavami, kvôli čomu na mňa tento film pôsobil mätúcim, rušivejším dojmom, čo mu súčasne strhávalo percentá smerom nadol, že som popritom istý čas rozmýšľal práve nad tým, či by som náhodou nemal ísť s hodnotením ešte trošku nižšie, a to len na 2* , no svedomie mi to jednoducho vôbec nedovoľovalo, aby som tak následne i učinil. • V podstate by sa dalo povedať, že k tomuto režisérovi prechovávam nekonečný rešpekt a hlbokú úctu, a tak predsa dokážem prižmúriť jedno očko, aby som zase voči nemu nebol strašne prísnym katom, čo by si určite nezaslúžil nielen on, ale ani jeho (ne)úspešný počin, kvôli ktorému chcel potom spáchať samovraždu, no taktiež som si medzitým stihol všimnúť, že podobným spôsobom uvažovali i niektoré postavy z tohto snímku, čiže tým pádom sa vytvára akási zvláštna paralela medzi fikciou a realitou, z čoho nakoniec mám čudný pocit... • Trebárs, ak by najviac hereckého priestoru dostal hneď úvodný hrdina - s jeho mimoriadnou vášňou pre mašiny, inak by ho zrejme všetci len tak pre nič, za nič, neprezývali, ako『blázon na trati』, tak pevne verím tomu, t.j. viem si predstaviť, že by sa napokon dalo z filmu vyťažiť oveľa viac. Mimochodom, tento「rušňovodič」, sa akosi počas diania vytrácal, aby sa ešte na záver pripomenul, čo by som prirovnal k premárnenému potenciálu. Na strane druhej som sa zas obával, aby ho na plátne nebolo príliš veľa. • Už táto recenzia predznamenáva predovšetkým to, že i recenzent prežíval v rámci sledovania, dosť podivuhodné pocity, ktorých sa napevno nikdy nezbavil, čo značí, že by si repete s týmito『stratenými prípadmi』, akiste nezopakoval, ale nie preto, že by nimi opovrhoval, skôr naopak, že ich bolo nadmieru, a tak teda nevedel, komu má z nich skoršie venovať svoju pozornosť. • Namiesto toho sa mal hádam najviac uprieť na tohto mašinistu, skrz ktorého optiku by som sa postupne zoznamoval s týmto prostredím, vrátane podaktorých postáv, ale nie všetkých, áno, viaceré by som ihneď vystrihol... ()

Šandík 

všechny recenze uživatele

Opět velmi silný zážitek a opět velmi bolavý. Naštěstí je film kurosawovsky proložen humorem. Jediné co mu vytýkám je jistá umělost, která sice může být uměleckou stylizací, ale spíše je dána možnostmi práce s barvou a se světly. Škoda, že se to netočilo v reálném slumu s reálnými exteriéry... ()

Flego 

všechny recenze uživatele

Mozaika zo všedného života v chudobnej predmestskej štvrti. Všadeprítomná bieda a s tým spojený alkoholizmus, incest a večne nezrealizované sny... Dobre odpozorované, hoci zbytočne zdĺhavé. A čo znamená Dode's-Ka Den ? To sú večne opakujúce slová mladého blázna, ktorý sa hraje na lokomotívu. ()

Xeelee 

všechny recenze uživatele

Kurosawa si opravdu vyhrál s dlouhými scénami a barevným laděním filmu. Odstíny šedé míchá s výraznými kontrastními barvami a díky statičnosti scén a jejich neuvěřitelné délce jsem měl pocit, jako bych se díval na sérii fotografií. Většina obrazů působí velmi expresivně. Děj nikam nepospíchá, spíš pomalu plyne a podtrhává bezútěšný jednotvárný život chudých lidí ze slumů s jejich osudy a vysněnými světy. Dode's-Ka Den je sice pesimisticky laděný smutný film, ale je plný zvláštního humoru a nadsázky. Rozhodně není depresivní, jak tu někdo psal. Svůj první barevný film Kurosawa pojal opravdu netradičně. I když neměl komerční úspěch, tak ho považuji za jeden z jeho nejlepších, a mám ho radši než Kurosawovy vynikající černobílé samurajské a psychologické filmy, které dnes patří mezi klasická díla světové kinematografie. Oproti ostatním Kurosawovým filmům je tahle artovka úplně někde jinde, a musím říct, že mě dokonale vcucla do děje, který jsem hltal od začátku do konce. Dode's-Ka Den, Dode's-Ka Den, Dode's-Ka Den, Dode's-Ka Den, Dode's-Ka Den… ()

stub 

všechny recenze uživatele

Pro mě jeden z nejlepších snímků Akiry Kurosawy. Velmi smutné příběhy lidí ze sociálního dna tokijského slumu, které mají společné jen místo děje a skutečnost, že dohromady skládají mozaiku snad všech archetypů lidí žijících v bídě. Vizuálně nádherný, skvělá hudba. Nechci, aby to vyznělo nějak cynicky, ale nemůžu si pomoct - hláška filmu: "..Takhle se ryba nepřipravuje.." ()

Související novinky

Začíná festival EIGASAI

Začíná festival EIGASAI

22.02.2018

Ve čtvrtek 22. února začíná v pražském kině Lucerna 11. ročník festivalu japonského filmu a kultury EIGASAI 2018. V letošním roce uplyne 20 let od chvíle, kdy se do filmového nebe odebral Akira… (více)

Reklama

Reklama