Dode's-Ka Den

Několik povídkových příběhů, jejichž zpracování by vydalo spíše na několikadílný epický seriál,ale budiž, film také funguje, především obrazová stránka je přinejmenším zajímavá a i průřez osudy několika lidí na "sociálním okraji" nabízí variace na "věčné příběhy"... Takhle bych mohl pokračovat ještě dlouho, filmu se dá málo co vytknout, ale přibrzdil bych u emocí, které jsem kupodivu slýchával ve spojitosti s tímto filmem poměrně často... Musím bohužel přiznat, že já jsem tolik zasažen nebyl a ačkoli film na první pohled hýří barvami, uvnitř tolik barvitý není... alespoň pro mě ne... škoda - jinak ovšem patří k tomu lepšímu, co Kurosawa natočil (ale Rudovous to prostě není:) )... slabší 4 hvězdy (18.10.2006)

Dode's-Ka Den, Akiru Kurosawu, mi síce ponúkol naozaj množstvo rozličných postáv na okraji japonskej spoločnosti, a to so vskutku naprosto nepredstaviteľne ťažkými životnými situáciámi, až mi normálne tých ľudí bolo miestami skutočne veľmi ľúto, keďže neustále bojovali s「veternými mlynmi」, pričom, zároveň ten počet všetkých vystúpujúcich charakterov, jednoznačne vnímam a pociťujem, ako snáď najväčší『kameň úrazu』, pretože sa skrátka poriadne nevenoval ani jednému z nich, ku komu by som si vlastne mohol aspoň trochu vybudovať - buď akési väčšie sympatie, alebo proste ďalej nadviažem v tom zmysle, že rovnako nemôžem tiež prehlásiť, že by mi bol niektorý z nich - viacej sympatickejším, skôr by som to pomenoval zrovna tak, že by som si dokonca našiel i svoju obľúbenú postavu, ale bohužiaľ musím skonštatovať to, že ani nebolo dostatok času - sa s ňou bližšie identifikovať, či povedzme, zoznámiť sa, lebo režisér pomerne často prestrihával medzi týmito postavami, kvôli čomu na mňa tento film pôsobil mätúcim, rušivejším dojmom, čo mu súčasne strhávalo percentá smerom nadol, že som popritom istý čas rozmýšľal práve nad tým, či by som náhodou nemal ísť s hodnotením ešte trošku nižšie, a to len na 2* , no svedomie mi to jednoducho vôbec nedovoľovalo, aby som tak následne i učinil. • V podstate by sa dalo povedať, že k tomuto režisérovi prechovávam nekonečný rešpekt a hlbokú úctu, a tak predsa dokážem prižmúriť jedno očko, aby som zase voči nemu nebol strašne prísnym katom, čo by si určite nezaslúžil nielen on, ale ani jeho (ne)úspešný počin, kvôli ktorému chcel potom spáchať samovraždu, no taktiež som si medzitým stihol všimnúť, že podobným spôsobom uvažovali i niektoré postavy z tohto snímku, čiže tým pádom sa vytvára akási zvláštna paralela medzi fikciou a realitou, z čoho nakoniec mám čudný pocit... • Trebárs, ak by najviac hereckého priestoru dostal hneď úvodný hrdina - s jeho mimoriadnou vášňou pre mašiny, inak by ho zrejme všetci len tak pre nič, za nič, neprezývali, ako『blázon na trati』, tak pevne verím tomu, t.j. viem si predstaviť, že by sa napokon dalo z filmu vyťažiť oveľa viac. Mimochodom, tento「rušňovodič」, sa akosi počas diania vytrácal, aby sa ešte na záver pripomenul, čo by som prirovnal k premárnenému potenciálu. Na strane druhej som sa zas obával, aby ho na plátne nebolo príliš veľa. • Už táto recenzia predznamenáva predovšetkým to, že i recenzent prežíval v rámci sledovania, dosť podivuhodné pocity, ktorých sa napevno nikdy nezbavil, čo značí, že by si repete s týmito『stratenými prípadmi』, akiste nezopakoval, ale nie preto, že by nimi opovrhoval, skôr naopak, že ich bolo nadmieru, a tak teda nevedel, komu má z nich skoršie venovať svoju pozornosť. • Namiesto toho sa mal hádam najviac uprieť na tohto mašinistu, skrz ktorého optiku by som sa postupne zoznamoval s týmto prostredím, vrátane podaktorých postáv, ale nie všetkých, áno, viaceré by som ihneď vystrihol... (08.03.2023)

Ten film není špatnej, to ani náhodou, navíc je pro Kurosawu poměrně dost zásadní. Jenže pro běžného diváka, domnívám se, nestravitelný. Strašně pomalé tempo a neutuchající bída všech účastníků. Atmosféru to má, navíc si Kurosawa pohrál i s vizuální stránkou, když už to měl barevné. Přesto ale tam něco chybí, nejde o to, že to nemá děj, ale je to hrozně nevyrovnaný, některý příběhy jsou dost zajímavý, jiný jsou takový hodně zvláštní, ostatně jako celý film.Snímek skutečně ocení a docení asi jen skuteční znalci díla japonského mistra, mezi které se já rozhodně nepočítám. Ale jsem rád, že jsem ho viděl, ale nemyslim, že bych se na ten film ještě někdy kouknul. (27.04.2009)

Počas sledovania som nemal vôbec tendenciu porovnávať toto dielo so zvlášťnym názvom, ktorého význam je nám odkrytý hneď v úvodných minútach, s inými Kurosawovými dielami. Viac ma to lákalo k porovnávaniu s príbuznými Buňuelovými Zabudnutými, De Sicovým Zázrakom v Miláne alebo aj s Federicovými Cabiriinimi nocami. Ttým sa totiž podarilo viac v rámci soc-drámy zapojiť do deja a celkového vyznenia aj samotné prostredie mesta/predmestia. Kurosawa naopak výrazne štylizuje a že sme v Tokiu, o to akoby ani vôbec nešlo. Možno tento krok docením časom, momentálne je tento film pre mňa akasi výnimka, ktorá potvrdzuje pravidlo, že Akira je môj najobľúbenejší klasický režisér. (04.09.2017)

Vlastně již klasický Kurosawův obraz humanismu, různorodosti lidských povah i nelítostného světa. Silné drama i humor pro mě nakonec vyznívá spíše rutinně, to ovšem nic nemění na nadprůměrnosti snímku, jenž nám představuje velkou mozaiku nádherných lidských figurek, některé velice originální, jako je např. doživotní strojvůdce či lidový filosof a léčitel duší pan Tamba. Film nám též připomíná existenci našich paralelní světů, které bezpochyby žijeme a nosíme si je uvnitř, záleží jen na nás, jestli s nimi seznámíme někoho dalšího...realita je totiž, jak známo, ten nejrelativnější pojem ze všech. (17.09.2017)