The Children Act

Páčilo sa mi to a aj to pekne plynulo. Pôvodne som si z prečítania popisu myslela, že to bude o samotnom prípade a nie o živote Emmy Thomson. Zaujalo ma to do takej miery, že som celý čas nepozrela, koľko ešte zostáva dokonca. Čo sa mi, ale nepáčilo bol záver filmu, vôbec neviem, čo som si z neho mala zobrať. 3,4* (21.09.2018)

Mám pocit, že "The Children Act" mohol byť oveľa silnejší. Ku koncu filmu sa nám všetko snaží naznačiť, že máme byť smutní, mali by sme roniť slzy. Lenže akosi to zo mňa nešlo. A čo tomu chýbalo? Trošku lepšie napísaný scenár. Nemám pocit, že je to úplne odfláknuté a rozhodne sú tu dobré momentky, no pravdou ostáva, že najlepšie scénky tu mali medzi sebou Emma Thompson a Stanley Tucci. Ich spoločné momentky fungujú skvele. Pôsobia ako skutoční manželia, ich dialógy sú dobré a rád som ich sledoval a fandil som ich manželstvu. Ale potom tie scénky medzi Adamom a Emmou Thompson sú trošku zvláštne. Neviem čo si mám úplne o tom myslieť. Rozumel som tomu jeho obdivu a tomu, že cítil veľkú vďačnosť voči tomu, že chcela, aby žil a to napriek tomu, čo mu jeho viera kázala. A rozumiem tomu všetkému. No keď on od nej potom chce niečo viac, tak to celé pôsobí zvlášť. Obzvlášť jedna scénka, ktorú nebudem spoilovať (pre tých čo videli poviem, že je to časť predtým než nastúpi do taxíka) pôsobila maximálne divne pre mňa. A neviem čo si mám o nej myslieť. Pretože nemám pocit, že by tomu niečo pridala. Záverečné časti majú dobré momentky. Emma Thompson za klavírom je super, časť v hospici má niečo do seba a aj posledných 5 minút je super. Lenže reálne mám pocit, že niečo v strede mi chýbalo k tomu, aby som dokázal tie scénky prežiť o niečo viac. Aby mi dali pocit, že sa udialo niečo, čo je skutočne silné. Niečo kvôli čomu budem zo záveru cítiť všetko, čo Fiona. Lenže to tu nie je. Pretože mám pocit, že nejaké časti medzi ňou a Adamom tu chýbajú. Alebo minimálne im mali dať akúsi väčšiu pointu a viac na nich niečo postaviť. Dať im viac dialógov. Ukázať nám viac z básní ktoré Adam napísal. Dať nám možnosť lepšie spoznať to, čo sa v ňom odohrávalo. Vysvetliť nám, čo vlastne k Fi reálne pociťoval. Pretože úprimne poviem, že som z toho viac zmätený. Myslím si, že za pozornosť film stojí, no nie som si istý, či dokáže reálne emocionálne zapôsobiť tak, ako by reálne chcel. Hodnotenie: B (08.10.2018)

Fiona Mayeová (Emma Thompsonová) je předsedou soudkyně Nejvyššího soudu v Londýně, která předsedá s moudrostí a soucitem nad eticky komplexními případy rodinného práva. Za svou pracovní zátěž však zaplatila velkou osobní cenu s manželkou americkým profesorem Jackem (Stanley Tucci) společně odcizili. V tomto okamžiku osobní krize Fiona rozhodla pro případ "Adam Henry (Fionn Whitehead), brilantního chlapce, který odmítá transfúzi krve, který zachrání jeho život." Adam má tři měsíce před 18ti narozeninami a stále je podle zákonů - dítě. Fiona navštíví Adama v nemocnici a jejich setkání je velmi emotivní. (16.09.2018)

Film nabízí pěkný pohled do soudnictví Velké Británie a taky na náboženské zásady Svědků Jehovových, o kterých já toho zase tolik nevím. Hlavním lákadlem pro mě byla Emma Thompson (a taky i Stanley Tucci, který se zde ale zase až tolik neobjevuje), která svou roli zvládla bravurně a já jí plně věřila, že je skutečnou soudkyní. Nicméně příběh nemá moc velké grády a v podstatě se natahuje jen jedna dějová linie, ve které se nemocný chlapec zamiluje do postavy Emmy, jež zrovna řeší manželské problémy. Tohle už mi přišlo takové trochu přetažené ze vlasy. Dobré aspoň je, že film má délku tak akorát, takže se nic nenatahuje. Nakonec dávám 3* za výkon Emmy a za to, že jsem se přiučila novým věcem. (15.09.2018)

Film jsem viděla několikrát, protože jsem mu pořád nemohla přijít na kloub. Jako by něco podstatného scházelo. Nakonec jsem se donutila přečíst si knihu, která mě navedla na chyby scenáristy a režiséra. Film se od předlohy liší jen v detailech, bohužel některé z nich jsou klíčové a při jejich zařazení by umožnily zcela pochopit jednání postav a pointu. Pro srovnání: O Adamovi se v knize dozvídáme nejvíce skrze dva dopisy a básně, o Fioně zase prostřednictvím vnitřního monologu, což se na plátně těžko realizuje. K plnému pochopení by myslím stačilo přidat pár vět, v knize podstatných, a onu scénu s kontroverzním polibkem natočit o kapku jinak. I přes zmatky dávám 4 hvězdičky za hlavní manželskou dvojici, atmosféru a myšlenku (byť nedotaženou). Nápověda: Za hlavní téma nepovažujte náboženskou fanatičnost, spíše institucionalizovanost versus lidskost a odpovědnost za rozhodnutí o životech jiných. !!!Spoiler!!!! Vysvětlení: Po soudním zásahu Fiony byl Adam zmaten. Uvědomil si, že rodiče jej milovali více než Boha (plakali radostí, že je živý!). Připadalo mu to pokrytecké, zvlášť proto, že vinu za transfuzi můžou oni i církev hodit na "zkažený systém a soudkyni". Začal žít bez církve, moderně, svobodně, a přitom bez jakéhokoliv vedení. To mu však začalo chybět, a proto se upnul na Fionu, která mu rozšířila obzory. Ten polibek byl vyústěním zmatků toho chlapce toužícím po porozumění a spřízněné duši. A to, že se Fiona hned neodtáhla, pramenilo z probíhající manželské krize, rovněž toužila po blízkosti a porozumění. Svou neprofesionální chybu si pak uvědomila, poslala ho pryč a už na jeho dopisy nereagovala. Zasáhla mu do života, otočila jej o 180 stupňů, ale už mu nedala návod na to, jak ho žít. Zkrátka žádal vedení ve světě bez víry, který neznal, a Fiona mu to neumožnila. Když znovu onemocněl, jeho nesouhlas s léčbou se rovnal sebevraždě. Nemohl se už vrátit do svého starého světa a nevěděl, jak žít v tom novém. Cituji z knihy: "Adam ji vyhledal a ona mu místo jeho náboženství nic nenabídla, žádnou ochranu, i když zákon mluví jasně, jejím prvořadým zřetelem měl být jeho prospěch. Prospěch, duševní pohoda, zájem dítěte, to všechno jsou společenské věci. Domnívala se, že její odpovědnost končí na prahu soudní síně. Jenže jak by tam mohla končit? Vyhledal ji, chtěl to, co chtějí všichni, co mohou dát jen svobodomyslní lidé, žádné nadpřirozené bytosti. Smysl." (06.09.2019)