Deštivý den v New Yorku

Deštivý den krásný, nedoceněný a skutečně romantický... 80 % (02.01.2020)

Už pár let od Woodyho nečekám zázraky, takže tyhle filmy do nepohody mi vlastně úplně stačí. Fain se na to kouká, i díky těm hlubokomyslným dialogům a originálnímu hudebnímu podkresu je jasné, kdo je autorem...a navíc pokaždé dostanu parádní obsazení v zajímavých rolích. Za mě zase dobrý. (17.02.2020)

Allenovo odhodlání nepřipustit, že se časy mění, jeho nové filmy tlačí přes tenkou hranici nostalgie do žánru utopické/dystopické sci-fi. Jestliže jeho hrdiny sedmdesátých let definovala slabost pro Gershwina a Parkera jako excentrické, ale uvěřitelné staromilce, eskapády Gatsbyho Wellese se zalíbením v pokeru, klavírním jazzu a starých filmech, kterého matka nutí do Henryho Jamese, jsou mimo tento svět. Tuto tvrdošíjnost by šlo odsuzovat, kdybychom mohli Woodyho Allena podezírat, že si není vědom devoluce, jež z jeho milovaného města udělala (asi nejen v jeho očích) v lepším případě žumpu. Allen ale nejednou umělecky formuloval stanovisko, že není na škodu, když jsou filmy odtržené, zvlášť když časy stojí za starou bačkoru; vzpomeňme na ceněnou, mnou nijak oblíbenou Purpurovou růži z Káhiry. A toto stanovisko nemění. Některé momenty navíc dokládají, že si posunů vědom je, ale z estetických důvodů je lepší to zmínit jen v náznacích či vtipu: You are going to like Soho. It's filled with creative people. Then it got commercially expensive, so all the creative people moved to Tribeka. And that got expensive, so they all moved to Brooklyn. Next move is back in with their parents. Tolik sociálního uvědomění bych od něho vlastně nečekal :-) Film si tak vychutnají spíše příznivci Allenovy sladkobolnější tvorby. Paralelní jízda Gatsbyho a jeho arizonské dívky Ashleigh simulakrem zmraženého Manhattanu, která vrcholí na pohřebním kočáru odhalené nelásky, v divákovi zanechá paradoxně úplně poprvé nejen stesk po zašlých časech, ale až dojmy až makabrózní, které v mém řípadě nezahnaly ani četné povedené vtipy: Film is my total thing. I've seen all the american classics. Particularly the europeans. Kurosawa is my favourite. (22.05.2020)

Nejsem si úplně jist, zda si tento film doopravdy zaslouží ty čtyři hvězdy – kterážto nejistota samozřejmě pramení z toho, že čtu komentáře ostatních uživatelů, a aby toho nebylo málo, tak o nich i přemýšlím. A ti kritičtější uživatelé mají v mnohém pravdu – ale přesto si nejsem jist, že si ty čtyři hvězdy skutečně nezaslouží. Protože já se většinu stopáže opravdu bavil, tj. nejenže mi některé dialogy vyloudily úsměv na tváři, ale docela často jsem se dokonce zasmál i nahlas. Chalamet mi do toho sednul dobře – skutečně si jej jde představit, jako takový ten typ romantického básníka zmírajícího v nevytopené podkrovní komůrce na souchotiny (což ovšem není Gatsbyho případ...). Elle Fanning, kterou marhoul skvěle přirovnala k roztomilému růžovému prasátku, zahrála svou zábavnou postavičku též nadmíru uspokojivě. Jude Law byl bohužel opravdu přímo hříšně nevyužit. I když to se možná dá říci i o ostatních. Příběh samozřejmě není nic světoborného (a nepochybně se Allen skoro ve všem opakuje – což tedy sám s jistotou nemohu říci, neboť jsem od něj zatím viděl jen Půlnoc v Paříži) a přídavné jméno snobský k filmu sedí perfektně. Ale to já vcelku rád. I když takhle vyhodit 5000 $ bylo na mne trochu moc. Nejslabší částí filmu bylo pro mne posledních 10-15 minut, které mne značně zklamaly. A které jsou také důvodem, proč film u mne teď balancuje na 7/10, nebezpečně blízko 6,5/10. Což je shodou okolností také jeho současné hodnocení na této databázi... (24.06.2020)

80% (01.02.2021)

Slabší tři hvězdičky, příběh je opět trošku jednodušší (jak bejvá u posledních Allenovejch filmů zvykem), ale zase je takovej neomšelej, zvláštně pozitivní. Elle Fanning je tu roztomile hloupá, ta role jí sedne perfektně. Já už jsem asi těch allenovek trošku přejedenej (protože jsou na jedno brdo), čili koukat na víc filmů v krátkým sledu trošku ztrácí účinek a atmosféru. Ale samostatně tenhle film fungovat musí. 🙂 (11.08.2021)

takový :z jedný vody šup na plot....Dialogy mi v některých momentech častokrát přišly až slaboduché. Výkony herců taktéž. (28.03.2024)

Chvíli před projekcí nového filmu Woodyho Allena jsem psal Dzvandzimu: "Teď uvidím dva filmy, od kterých nevím co čekat" a v duchu si jen říkal, že tohle přesně mám rád, protože pokud přijde skvělý film, je to velmi příjemné překvapení. No a helemese, ono to vyšlo hned u toho prvního! Zpočátku jsem byl však velmi rozpačitý (což je velmi důležité zmínit, pro diváka který není zvyklý na styl Woodyho Allena a tenhle snímek mu přijde náhodně pod ruku), hlavně jsem bojoval s hereckými výkony, které mi přišly jen jako stroze odříkané repliky. Od momentu kdy přišla na plac Selena Gomez jsem však byl okouzlen stejně jako mladý Gatsby a postupně se nechal lapit do propleteného a znamenitě zvládnutého scénáře. S jakým citem a vášní rozpravovali Gatsby s Chan o New Yorku jsem chytal nutkání okamžitě jít, nasednout na letadlo a nechat se kochat všemi místy z filmu za jakéhokoliv počasí. S jakým umem ve mně Woody Allen změnil pohled na tohle rušné a uspěchané město o 180°, tomu se musí jenom zatleskat. Nepochybně ve snímku zanechal část své duše a to jak v postavě režiséra Pollarda, tak v osudech mladých lidí obklopených prostředím deštivého velkoměsta. Jedině tímhle si odůvodňuji, proč dokáže Woody natočit i ve svém pokročilém věku takhle skvělý film. Namísto většiny nových a umělých slaďáren by právě tohle měl být biják oslovující mladé generace. Co se týče mne, já si ho i přes počáteční překážky užil velmi a vzhledem k vyvolaným emocím nemohu hodnotit jinak. V mém bucket listu nově přibývá návštěva New Yorku (ovšem za předpokladu, že bude pršet) a polibek s dívkou v 6 odpoledne pod hodinami v proslulé ZOO. Díky mistře za tenhle skvost! (11.10.2019)

Ach, Woody! Ty mi dáváš. New York zbožňuji jako Ty. Děkuji. Jsem unešen. [Kino Atlas 29.10.2019] (29.10.2019)

Opäť o niečo lepší Woody než minimálne v r. 2017 (Wonder Wheel) a r. 2016 (Café Society), a to aj napriek (nechcenej) ročnej prestávke, .... áno, stále ide o tie isté motívy tisíckrát opakované vo všetkých Allenovych filmoch v rôznych variáciách, no v tomto prípade je snímok o poznanie ľahší a divácky vstriecnejší, a to najmä vďaka sympatickému a dobre zvolenému obsadeniu a celkovej uchopiteľnosti príbehu. Príjemná, romantická kratochvíľa. (06.01.2020)

Timothée Chalamet mě zaujal už v Malých ženách. A role lehce výstředního newyorského intelektuála, jak to máme u Woodyho rádi, mu sedla skvěle. Krásný newyorský lokace, vtipný dialogy, nezbytná love story na všech frontách. A moc mě bavilo, jak se vždycky vyloupla nová postava nečekaně - Selena Gomez notnou chvíli otočená zády, Jude Law vynořující se že tmy kinosálu, Diego Luna přicházející z dálky a sundávají i si masku. Milá romantika, u které jsem se nenudila ani chvíli. (04.04.2020)

pseudointelektuální romantický béčko. už to nefunguje jako dřív, woody. (18.04.2020)

taka suchsia romantika raz musim zajist do NY prekrasne mesto (01.05.2020)

Romantika jak má být (13.09.2020)

Asi zatim nejslabsi Allen..co novy film, to vetsi škvár..brr.. (10.02.2021)

Začalo to vlažně, jsem si říkal že si to hraje na rádoby umělecko-filozofickou notu.. Ale pak se to slušně rozjelo a je z toho povedená komedie i povedená romantika podle Woodyho Allena...80% (17.11.2021)

I v dešti a zatažené obloze, je přece krása. Nečekaně příjemné překvapení a to i přesto, že už to tu přeci bylo, že Woody Allen přetáčí sám sebe. Jenže tady se to zase docela povedlo, což i vzhledem k jeho věku, klobouk dolů. Tedy, příběh je zase známý, ovšem s nečekaně podivnou téměř závěrečnou scénou (rozhovor matky se synem) a následným uvědoměním si (Chan), příjemné, romantické, avšak samozřejmě očekávané vyústění. Dvě hlavní postavy jsou velmi dobře napsány a samozřejmě i zahrány, především Timothée Chalamet byl výborný a Elle Fanning dokonale "prostá"... je vidět, v jaké době film vznikal. Za to zbytek velmi silného obsazení, má až příliš málo prostoru a to je samozřejmě škoda. Každopádně o světě filmu prozradí právě tyto vedlejší postavy mnoho a snad i o Woodym, už klasicky. Právě proto a pro ty dialogy tu jsou... vždyť dialogy zaujmou snad nejvíce, něco tak trefného, dokonale vtipného, jsem už od Woodyho nečekal. Příběh odlehčují a do jeho atmosféry jednoduše padnou! Ta je opět na vysoké úrovni, díky klasicky dokonalé kameře Vittoria Storara, jeho barvičkám, světlu a samozřejmě i hudbě, působí Deštivý den jako ze staré školy, což musí potěšit. Právě u této retro atmosféry měl možná Woody Allen zůstat a zasadit film do jiné doby, moderní technologie tu ruší. Opakem toho budiž zase krása New Yorku, alespoň ta filmová. 70% (27.09.2019)

Pár filmů Woodho Allena jsem v předchozích letech vynechal, ale i tak obdivuji, s jakou kadencí dokáže ve svém věku chrlit jeden kousek za druhým. A soudě podle toho posledního to zvládá stále kvalitně. A Rainy Day in New York nabízí Allenovský příběh o mladých lidech, kteří hledají sami sebe, příjemné prostředí deštivého New Yorku a klasické dialogy zdánlivě o ničem (zrovna konverzační stránka se mi v některých dřívějších režisérových filmech líbila více). Ve výsledku ve mě zůstal pocit, že jsem takový film od Allena už viděl, vůbec to ale nevadí. (13.10.2019)

Chalamet je na tu roli příliš hezoun. Jeho/Woodyho Gatsby je tak trochu Holden Caulfield z Kdo chytá v žitě, který sice o pár let zestárl, ale pořád nemá rád bohaté snoby a pořádně neví coby. A taky se rád potuluje po New Yorku, takže jde zároveň o další útržek režisérova vyznání tomuhle městu. Žádné výboje, ale kultivovaná komedie lehce ospravedlnitelná další sadou vtipných dialogů a zábavných postřehů za libozvučného soundtracku. (18.12.2023)

Nevím zda úmyslně, zaplněno většinou přehrávajícími postavami z nejstarších Allenových filmů, včetně autora samého. V dialozích z herců bez přemýšlení padají jeho stand-upové hlášky a trefná moudra. Kamera, kostýmy, lokace, hra s barvami a odstíny, střih, to vše je prostě skvělé, ale tak nějak až moc. Přijde mi to trpce bizarní. Jako by chtěl Woody Allen, s možnostmi, které má k dispozici dnes, natočit svůj film z před padesáti lety. Podobné pocity jsem měl u jeho novějších filmů vícekrát, ovšem Deštivý den v New Yorku je esence. Mám tvorbu Woody Allena natolik rád, že vůbec nevím, jaké dát hodnocení. (17.02.2024)