Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Počínaje rokem 1956, Brechtovým rokem smrti, se film ohlíží za dobou první světové války a životem Bertolda Brechta, německého dramatika, divadelního teoretika a režiséra, ve směsi fikce a dokumentu. (sator)

Recenze (3)

sator

všechny recenze uživatele

Počínaje rokem 1956, Brechtovým rokem smrti, se film ohlíží za dobou první světové války a životem Bertolda Brechta, německého dramatika, divadelního teoretika a režiséra, ve směsi fikce a dokumentu. ()

Mlle 

všechny recenze uživatele

Bertold Brecht, držitel Stalinovy ceny míru, dost možná sovětský protégé, ne-li špion. Film stylově zpracovává privátní a povahové aspekty první poloviny Brechtova života. Politické naopak upozaďuje, jakkoli právě ony Brechtův život, vedle milostných avantýr,  definovaly. Vydává tak mírně zavádějící svědectví o Brechtovi převážně jako o mentálně nestabilním, diktátorském floutkovi, který přeskakuje od jednoho cíle k druhému stejně jako od jedné ženy k druhé. Tom Schilling se do hloubi postavy vnořil se skvělým výsledkem, tak, jak jsme od něj již zvyklí. Nápad s prostřihy na výpovědi reálných Brechtových milenek a manželek film velmi osvěžuje. Z materiálu zřetelně vyvstává Brechtova egoistická a umíněná mysl. Jakkoli je Brecht povětšinou prezentovaný jako idealista a humanista, pro člověka jako takového nemá porozumění. Postrádá empatii, jedince nevidí, vnímá ho pouze jako odlidštěnou součástku ve službě celku. Plamenně ho ale využívá k ideologickým účelům, zcela v duchu svého oblíbeného marxismu – kolektiv vs. jedinec. O potřebě své vlastní osoby ve společnosti a svých náhledů v životech ostatních byl ovšem Brecht přesvědčen požehnaně. Tento zásadní aspekt jeho osobnosti byl také v souladu s jeho povýšeným, provokatérsky asociálním až sociopatickým vystupováním a také glorifikací, které se takto kontroverzním povahám, jen pro jejich excentričnost, ve 20. i 21. století hojně dostávalo. Do předválečného avantgardního Berlína si lepší povahu Brecht snad ani nemohl přát. Vedle silných ambic mu na výsluní pomohla i extrémně zpolitizovaná společenská atmosféra v Německu před válkou, během války a po ní, kdy se protiválečná a protisystémová témata těšila až zoufalému zájmu. Kdyby v Německu namísto NSDAP zvítězili socialisté, stal by se ovšem Brecht socialistickým Goebbelsem (i když pro své nervové postižení pravděpodobně jen v některé z nižších šarží). Nacisté mu prokázali ohromnou službu, když mu jako autorovi umožnili ověnčit své jméno gloriolou prominentního protinacistického exilového tvůrce. Film s Tomem Schilingem v hlavní roli se až příliš soustřeďuje na intimní stránky Brechtova života. Je to nepochybně velmi kvalitní zpracování části života výstředního dramatika, který je snad i nemožné postihnout naráz v obsáhlejší šíři. To, co fimu schází, ale nejde na vrub špatné filmařské práce, scénáře nebo režie. To jen Brechtův život sám o sobě není zase až tak zajímavý, aby byla zajímavá i jeho filmová biografie. ()

baclajean 

všechny recenze uživatele

Divák sa toho o Brechtovi nedozvie málo, no myslím, že spracovanie mohlo mať vyššiu kvalitu, a hlavne, v niekoľkých scénach pôsobil hlavný predstaviteľ pomerne naivne. ()

Reklama

Reklama