Sedm samurajů

Tři hodiny černobílého Kurosawy. Pro fanoušky režiséra, nebo alespoň žánru to bude skvělý zážitek. Pro ostatní to bude asi trochu zdlouhavé. Ale úměrně délce je děj vyplněn různými detaily, které navozují atmosféru a leccos vysvětlují. Není to akční film, kde ve vteřině zemřou davy, ale výpravný, hrdinný příběh se vším všudy. Sedm statečných mě nikdy nebralo, ale toto ANO! (09.10.2013)

"Čo je to?" "Môj kôň pane." "Myslel som, že je to tlstá myš."_ Davové scény úžasné, ale v tých komorných to škrípalo a ak aj k niečomu viedli, tak až priveľmi pomaly. Hoci záverečná mrazivá múdrosť ich predsalen prehbuje_Opäť raz film, v ktorom som si uvedomil, ake sú čísla dôležité ( banditov 30, zabili troch - už len 27 - zabili ďalšieho, 26 atď) a aká dôležitá je poctivá stratégia a plánovanie. A že krása je v detailoch . To je najzábavnejšia časť, postavená na jednoduchom precvičovaní si matematiky a odčítavaní živých banditov. Survival masaker, v ktorom sa režisér hrá s tým, akým spôsobom banditov zabije a ako nám to vyrozpráva. Takto som viacej stotožnený s pocitmi postáv v dedine a s tým, ako oni vnímajú aktuálnu situáciu, keď som si vedomý toho, koľko banditov ich tam vonku ešte čaká, akú eufóriu prežívaju pri zabití každého jedného nepriateľa a naopak aký prežívajú obrovský strach a neistotu, keď sa im nie všetko vydarí a sami umierajú. Dedinčania sú však tupé svine, ktorých životy mi boli ukradnuté. Narozdiel od samurajov, ktorí predstavovali tie skutočnejšie ľudské hodnoty - a bolo mi ľúto smrti každého z nich, čo je obrovské plus (Takže tie komorné scény predsalen k niečomu viedli, ale stále až priveľmi pomaly)_ Hoci je to čiernobiely film, prírodu je cítiť na každom kroku. Je nádherná. (19.12.2013)

Ono to není vůbec špatný film, naopak výborná práce. Nečekal jsem od něj mnoho, ale jsem mile překvapen. Plný počet poprávu uděluji, člověk se po celou délku filmu nemůže nudit. (04.05.2014)

Kurosawovo nejznámější dílo na mě zapůsobilo tak nějak neutrálním dojmem. Nejspíš když jsem na DVD viděla citát, že je to nejlepší akční film všech dob, jsem očekávala něco nadprůměrně originálního. Bohužel Kurosawovi dlouhé scény mě pomalu postupem času přestávali bavit. Technicky natočeno suprovně, myšlenku taktéž oceňuji, ale neni to až tak můj šálek kávy. (05.11.2014)

Bylo pouze otázkou času, než shlédnu tento klenot, který inspiroval slavných Sedm statečných. Musím podotknout, že to byla moje japonská prvotina, a tak jsem se na začátku musel rychle otřepat ze šoku, který mi přichystala japonská kinematografie a její zvyklosti. Po pár minutách jsem se věci, které mě rozčilovali naučil ignorovat a bral to jako japonský standard a už si dál jen užíval příběh velikého hrdinství v boji dobra proti zlu. Čtyři hvězdy. (04.01.2015)

Celý film pojednáva o farmároch ktorý, zúfalí z nájazdov, najmú sedem roninov (samurajov bez pána), ktorí im sľúbia pomoc v nadchádzajúcom boji. Vycvičia dedinčanov, ozbroja ich a opevnia dedinu. Nakoniec sa dedinčanom skutočne podarí dedinu uchrániť a zbojníkov definitívne poraziť. Kurosawa sa dokázal majstrovsky vyhrať s charaktermi jednotlivých samurajov, každý jeden z nich bol výnimočnou osobnosťou. Vodca samurajov Kambei bol starý, rozvážny a bojmi skúsený samuraj, v kontraste sním bol zase Katsushirō mladý, neskúsený učeň. Pridal sa k nim vždy dobre naladený a usmievavý Gorobei Katayama, starý priateľ Kambeia Shichirōji, komický Heihachi, ktorý vynikal drevorubačským umením a Kyūzō, tichý a skromný majster meča. Nakoniec ku sebe priberú ešte veľmi impulzivného a náladového Kikuchiyo, ktorý sa prezentoval dokumentom trinásťročného chlapca. A táto sedmička rozdielnych hrdinov sa dokázla spojiť a spoločne chránili dedinu. Postupne ako sa hlavný príbeh vyvíjal, Kurosawa odkrýval príbehy jednotlivých postáv. Dedinčania sa spočiatku samurajov báli skoro rovnako ako banditov. Samurajovia mali v japonsku mnohé právomoci, mohli beztrestne zabiť kohokoľvek kto im nepreukazoval dostatočnú úctu alebo toho kto sa im znepáčil. Dedinčania sa obávali o svoje bezpečie, ale ešte väčšmi sa obávali o dedinské ženy, ktoré sa podľa nich mohli stať lahkým cieľom a korysťou ako zbojníkov tak samurajov. Starší dediny túto situáciu komentoval slovami: "Prečo sa bojíš o bradu keď môžeš prísť o hlavu." Zo strachu o svoju dcéru Shino, jej otec ostrihal vlasy a obliekol ju ako chlapca. A práve medzi Shino a Katsushirōm, vznikne romatická zápletka ktorá potom dodáva filmu citlivejší pohľad na situáciu. Istú paralelu vidím vo farmárovi Rikichim, ktorý o svoju ženu prišiel pri útoku. Tieto dva osudy mi prišli ako dve strany jednej mince. Veľkou záhadou celého filmu však bola práve postava Kikuchiya (Toshiro Mifune). Zjavil sa vlastne odnikiaľ, v úvode filmu nebol jeho pôvod poriadne vysvetlený a pravdu o jeho živote sa človek dozvedal postupne, napríklad z citátu: „Dobrej nápad!Hej, vy!Co si myslíte o farmářích?Že sou svatí?Pche!Sou to prohnaný bestie!Říkají: "Nemáme rýži, nemáme obilí. Nemáme nic!"Mají všechno!Kopejte pod podlahou!Nebo prohledejte stodoly!Najdete toho spoustu!Rýži!Sůl! Fazole! Saké!Podívejte se do kaňonu!Ukryté farmy!Tváří se jako svatí ale sou samá lež! Když cítí bitvu, loví ty poražené! Poslouchejte! Farmáři sou lakomí, prohnaní, ufňukaní, podlí, blbí a vražední! Sakra! Takoví sou! Ale proč! Kdo z nich udělal takový zrůdy? Vy ste to byli! Vy, samurajové! Pálíte jejich vesnice! Ničíte jejich farmy! Kradete jejich jídlo! Nutíte je pracovat! Berete jim ženy! A zabíjíte je, když odporují! Tak co mají farmáři dělat?“ (11.01.2015)

Superlativy vynechám a zaměřím se na ze všech stran opěvovaného Kikučia. Vím, že je to úmysl, ale mě tam ta postava prostě neseděla. Ostatní postavy také přehrávají, ale rozhodně ne tak okatě. Nerozumím, proč se ostatním lidem líbí do nebe volající přehrávání Toshira Mifuneho. Přijde mi, jako by většina lidí pouze slepě souhlasila s názorem nějakých rádoby odborníků, což může být problém nakonec i celého filmu. Když ještě před shlédnutím ze všech stran slyšíte jen samé "mistrovský" v tomhle a "revoluční" v támhletom, nedíváte se na film objektivně, ale snažíte si vštípit, že to úžasné opravdu je, aby jste si nepřipadali hloupě, když se vám tak "revoluční" film vlastně moc nelíbí, a přitom jsou filmy vaším nejmilejším koníčkem. (28.11.2015)

Chtěl sem napsat ňákej dlouhej koment, ale na to se můžu vysrat. Jediný co řeknu je, že: někdo chodí do kostela, já čumim na Kurosawovo filmy a Mifune je nejvíc kůl týpek, co kdy nosil tanga. (07.12.2015)

O japonskú kultúru som sa nikdy nezaujímal, ani filmy z tejto krajiny nemám v obľube. Ale Sedem samurajov je výnimočné dielo. Napriek vysokému veku filmu a dĺžke cez 200 minút som sa nenudil. Dej upúta pri hľadaní "sedmičky samurajov", strategickej príprave, či samotnej bitke. Herci prekvapili obstojnými výkonmi a kamera je na vysokej úrovni, ale aj tak "Sedem statočných" na mňa zapôsobilo viac... (26.03.2016)

Když člověk zná 7 samurajů, tak se na hloupou kopii 7 statečných už nikdy nebude chtít dívat. Porovnejme jen věty: "Umí to s mečem jako žádný jiný" a "Umí to s nožem jako žádný jiný". Ten mistrný samuraj svůj meč samozřejmě používa. Ten kovboj naopak vytáhne nůž po souboji jen jednou a zapíchne jej akorát do nějakého pařezu nebo co to tam je. Samurajové umírají, protože nemají lék na neosobní střelné zbraně. Střelec není nikdy vidět. A pistolníci co? Mají revolvery úplně stejné jako loupežníci, ne-li lepší. (02.04.2016)

Je to dlouhý film, pro mě na dva večery. Přestože je film z roku 1954, nepůsobí nijak zastarale, postavy jsou zajímavé a většina dialogů taky. Dost se mi líbilo úvodní představování děje a postav, a také čekaní na bitvu i když trvá prakticky dvě hodiny, než se něco semele. Jsem rád, že jsem film viděl a mohu ho doporučit i těm, kteří ještě váhají. (11.08.2018)

Plusy: 1) První film s přestávkou uprostřed, který jsem měl tu čest vidět. :D 2) Divák má perfektní přehled o tom, kolik padouchů zbývá zabít. Mínusy: 1) Lapkové bezhlavě útočí, vesele dělí svoje síly a nechávají se po jednom zabíjet. Věřím tomu, že kdyby zbýval poslední bandita, stejně vyrazí na zteč, jako by ho ovládala umělá inteligence z nějaké prastaré RTS. 2) Díky tomu, že banditů zbývá už jen 13 a jsou tak ve výrazné menšině, tak moc nefunguje taková ta osudovost u poslední bitvy. U filmu jsem se ale nestihl nudit a to zřejmě i díky poměrně častým humorným vsuvkám (i když nemusely být úmyslné). Na druhou stranu, člověk neuvidí moc z toho samotného samurajského povolání. Většina banditů je totiž zabita přesilou vesničanů s kopími. (04.01.2020)

Velice starý, leč výborný snímek. Postava Mifuneho byla obvzláště výborná. 6 samurajů a silák, se vydávají bránit vesnici za hrst rejže. Dnes klišé, tehdy možná originál. Bohužel v té černo/bíle, mi připadal film, místy chaotický a občas jsem si pletl dvě postavy. Když jsem viděl film, Poslední samuraj, už vím, proč jsem brečel. Protože amici neumí natočit film z prostředí Japonska a samurajů. (30.01.2020)

Po několika letech jsem se na film podíval opět: zcela seríozně jde o jeden z nejlepších filmů všech dob, možná pokud má tento žebříček smysl a validitu, nejlepší vůbec. Jedině co mne mrzí že legenda Sedm statečných znalostí tohoto filmu výrazně ztrácí na kvalitě, pravda až na postavu Calvery. (11.09.2020)

[2021-03-13] * (13.03.2021)

Přestávka v polovině byla milosrdná. Na rozdíl od přístupu samurajů k lapkům. (08.08.2021)

Nesmírně dlouhé, nikoli nudné a japonsky bláznivé. (19.01.2022)

Vážně špatně se hodnotí filmy několika násobně starší, než jsem já samotný. A tak ani nemohou říct zda je dobrý či špatný, ale geniální určitě není. Dialogy v té době už existovali a přesto je scénář jak z pravěkých maleb, o čase ani nemluvě. Jediný kameraman věděl, co dělá a držel mě u filmu do konce (29.04.2023)