poster

Skandál

  • Japonsko

    Šúbun

  • Japonsko

    醜聞

  • Japonsko

    スキャンダル

  • Japonsko

    Shūbun

  • anglický

    Scandal

Drama

Japonsko, 1950, 104 min

  • Foma
    *****

    Poněkud zapomenutej film, kterej Kurosawa natočil těsně před Rašomonem. Je to ovšem dílo nesoucí většinu charakteristik jeho slavnějších filmů. Slavnej malíř (v podání Tošira Mifuneho) se náhodně setká v horách s ještě slavnější zpěvačkou, nabídne jí svezení do hotelu, kde se ještě setkají. Sledují je paparazziové, nafotí a vydají lživou reportáž o jejich utajeném románku. Malíř se rozhodne to tak nenechat a dát je k soudu, v tu chvíli se objeví právník (skvěle ztvárněnej Takaši Šimurou) a nabídne mu svoje služby. Má nemocnou dceru a svoje slabý místa a všechno spěje k finální scéně u soudu. Na Kurosawu celkem komorní film, kde se pro Kurosawu ne zcela typicky odehrává velká část v soudní síni, idealistickej, humanistickej a dojemnej.(20.2.2007)

  • VanTom
    ***

    Posunutím (úvodu) téměř do komedie se Kurosawa snažil připravit půdu pro průhledně moralistický soudní proces, který bezúhonný malíř vedl proti bezskrupulóznímu bulvárnímu plátku kvůli vymyšlenému románku se slavnou zpěvačkou. Hlavní postavou se však brzy ukázal snaživý, jenomže slabý a bezpáteřní právník (s čistou, nemocnou dcerou), jenž s poskytnutou důvěrou a šancí se vzmužit a narovnat dlouho nevěděl, jak naložit. Myšlenky tedy ctnostné, ovšem nekompaktní snímek je deklamoval nahněvaně polopaticky, často v dlouhých, přiopilých (polo)monolozích.(13.11.2018)

  • kinej
    *****

    Toshiro Mifune, ale zde především Takashi Shmirua herecky excelují pod taktovkou největšího japonského režiséra. Sešli-li se tyto tři osobnosti v jednom snímku, byla to sázka na jistotu a jejich umělecká spolupráce dokázala vyzdvihnout i průměrný příběh na něco mimořádného. Jako většina filmů Akiry Kurosawy i tento je hluboce lidský a plný pojednání o morálce. Původcem zla ve společnosti jsou zde jednak bezpáteřní bulvární novináři, ale také lidská slabost. Takashi Shimura fenomenálně ztvárnil kdysi dobrého člověka, který však zanevřel na svět a setkání s morálně čistým umělcem mu zrcadlí zdeformovanost jeho osobnosti v plné síle. Skandál asi nepatří mezi Kurosawovy opusy, neboť je to vlasntě malý film, ale již nese všechny jejich kvality.(7.12.2011)

  • tomtomtoma
    **

    Skandál je topornou společenskou moralitou s nepřesvědčivým a nešikovným hereckým vyzněním. V nemotorných tazích polemického proudu se skrývá dětinská ukřivděnost a křeč vzteku. Hrdina se svým přístupem vyrovná úrovní ušlechtilosti Ježíše, všemožně se dokládá humanistický základ představovaného požadavku. Vlastní postoj se citově zneužívá vydíráním životním smutkem smrti a vlastní pravda a láska vítězí nad lží a nenávistí. Hlavní postavou nahněvaného moralizování je Ičirō Aoje (Toširó Mifune), oceňovaný současný výtvarník a ideální vzor galantního opravdového muže moderního střihu. Nemravnost novinářského cechu musí být ztrestána dle principů civilizované společnosti. Zákeřnost strany zla je morálním bahnem společnosti a dobro po zásluze přijímá svou slavností satisfakci a do svého kruhu přijímá zpět napravené kajícné hříšníky. Důležitým symbolem morální nápravy je Otokiči Hiruta (Takaši Šimura), právní zástupce spravedlivě rozhořčené pravdy a životní slaboch. Strázně ho neposilují, spíše zdokonalují přizpůsobivé plynutí vlastního zaprodávání se. Vnitřní boj je sebelítostivý. Hlavní ženskou postavou je Mijako Saidžo (zajímavá Shirley Jamaguči), společenská celebrita z hudebního světa a druhá polovina novinářského lhaní. Prostá a skromná cudnost se přidává k boji za své veřejné očištění. K výraznějším postavám patří Sumie (zajímavá Noriko Sengoku), Ičirova modelka a stoupenec jeho pravdy a čistoty. A také Masako Hiruta (Jóko Kacuragi), křehká Otokičiho dcera se smířlivým přijetím neodvratnosti souchotin. Nejúčinnější hlas morálního kárání. Karikaturní tváří bezcharakterního zla je Hori (Eitaró Ozawa), vydavatel pochybného bulvárního plátku Amour. Jeho charakterové neduhy jsou pestrobarevně rozvíjeny. Z dalších rolí: vystrašený novinářský editor Asai (Šin'iči Himori), nedůvěřivá matka Mijako (Fumiko Okamura), rozumný soudce nápravy sporu (Masao Šimizu), tichá Otokičiho manželka Jasu Hiruta (Tanie Kitabajaši), či velmi respektovaný právní zástupce strany zla Dr. Kataoka (Sugisaku Aojama). Skandál patří k nepovedeným filmovým pracím slavného japonského režiséra Kurosawy. Vítězství pravdy a lásky nejsou zárukou uměleckého či filmového prožitku. Účelová sebestřednost.(3.9.2018)

  • Martin741
    *****

    Film, ktory je nadcasovy svojimi etickymi a moralnymi otazkami, ktore nastoluje. Pribeh moze niekoho nudit, lebo dejova linia plynie pomaly, a ako je u Kurosawu dobrym zvykom, opat je vo filme pomale, rozvlacne tempo, ale rozhodne neuspava, to zase nie. Rezia je brilantna, vidno ze sa Kurosawa pohral doslova s kazdym detailom filmu a hlavne perfektne film tahaju dopredu vyborni herci ako Tosiro Mifune /Opily Andel, Mlcenlivy Souboj/ a Takasi Shimura. Krasne je vykreslena moralna dilema, ci ma mlady pravnik radsej vziat peniaze a tak si vyrazne financne pomoct, alebo na druhej strane moze sa radsej zastat klienta, ktory je nespravodlivo obvineny? Pochopitelne s tym, ze sa jeho financna situacia nezlepsi a financne problemy budu pokracovat. Tot otazka. Tato tema je nadcasova a ako fungovala v rokoch 1750, 1850, tak fungovala aj 1950 a bude fungovat stale. Hoci sa niektore aspekty filmu /kulisy, exteriery/ mozu zdat z moderneho uhla pohladu uz zastarale. 95 %(16.4.2016)

  • - Snímek, jenž jako obvykle u komornějších Kurosawových filmů doplňuje hudba Fumio Hayasaky, vznikl začátkem roku 1950 pod legendární japonskou filmovou společností Shochiku a stal se jednou z prvních spoluprácí pověstné dvojice Kurosawa - Mifune. (vendysek)

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace