Kidding
Kidding
Tvůrci:
Dave HolsteinHudba:
David WingoHrají:
Jim Carrey, Catherine Keener, Frank Langella, Judy Greer, Justin Kirk, Cole Allen, Juliet Morris, Juliocesar Chavez, Ginger Gonzaga, Kelly Coffield Park (více)VOD (1)
Série(2) / Epizody(20)
Obsahy(2)
Jim Carrey hraje v tomto komediálním seriálu Jeffa, jehož alter ego Mr. Pickles je ikonou dětské televizní zábavy, vzorem laskavosti a moudrosti pro vnímavé mladé mozečky a rodiče, kteří s ním vyrostli. Jeffovi se tak na silné značce podařilo vybudovat úspěšné mnohamilionové impérium. Když se však jeho rodina – manželka, dva synové, sestra a otec – začne postupně rozpadat, Jeffův život má k pohádce daleko. Zbožňovaná celebrita se rázem ocitne v krizi, kterou nedokáže zvládnout. Následkem toho začne tenhle dobrák v krutém světě pomalu přicházet o zdravý rozum, což je sice legrační, ale současně velmi skličující. (HBO Europe)
(více)Recenze (64)
Tento seriál má několik důvodů, proč by je divák a milovník filmů, potažmo v tomto případě seriálů, měl vidět. Jedním je tvůrce a tím je Michel Gondry a druhým je hlavní role, kterou si tu užívá Jim Carrey. Pokud totiž filmy, potažmo seriály a filmový Hollywood obecně trošku sledujete, tak víte, že Michel Gondry ujíždí na efektivnosti a anti-hollywoodském absurdistánu. No a Jim Carrey? To je herecká postava, která prostupuje celým mým životem, takže zde důvod vidět jeho v čemkoliv absolutně postrádá důvodu se obhajovat. Nicméně u výsledku bych byl trošku rozporuplný. Pokud totiž znáte práci Michela Gondryho, tak můžete počítat s tím, že zde to jiné nebude. Na druhou stranu, Jim Carrey tu hraje trošku sebe a nemůžu se rozhodnout nad tím, jak moc sebe hraje. Jeho postava je totiž hodně smutná a místy tak depresivní, že ona deprese prostoupí až do vašeho vědomí. Možná ale proto mě ten seriál tak moc zajímá. Jim a deprese? Že to nejde k sobě? ()
V Kidding je snad nejlépe popsána ta nezřetelná hranice mezi genialitou a bláznovstvím, Mr. Pickles je naprostý psychopat a zároveň odzbrojující dobrá duše, milující manžel i stalker v jedné osobě, těžko se to zamotané klubko jeho charakteru rozplétá... Žánrově je to chvílemi komedie s naprosto černým humorem a chvílemi až tragicky vyznívající silně depresivní drama. Humor však vítězí...depresi a bolest nepřebíjí však úplně, jen ji milosrdně zacloňuje. Zvláštně smutnodivnočarokrásně neuchopitelné...prostě Gondry... :-) ()
1. série - 70% - Dlouho jsem žil v přesvědčení, že půlhodinové dramedy od stanice Showtime zůstaly nenávratně zamčené nějakých deset let zpátky. Dave Holstein (ne náhodou jeden ze scenáristů skvělého kousku Weeds ze stejné televizní stáje) se rozhodl, že tuhle díru na kabelovém trhu zaplní, ale vzal to snad až moc velkou silou. Hořkých chvilek je totiž daleko víc, než těch sladkých, hranice mezi zvláštním a divným se celou sezónu povážlivě třese a několikrát i zlomí. Tak jako se několikrát odehraje scéna, o které jsem nikdy netušil, jak moc jsem ji potřeboval vidět, mnohem častěji se objeví nějaká, kterou jsem rozhodně vidět nepotřeboval a nechtěl. S hodnocením si moc nevím rady, protože i přes výtečného Carreyho a moje oblíbence Judy Greer a Justina Kirka ve vedlejších rolích je to se sympatiemi k ústřednímu chlapíkovi slušně na štíru. Stoupající intenzita jeho epizod a zmatků zneklidňuje, čekání na pořádný zlom slušně napíná, ale po posledním díle (jakkoli perfektně vypointovanému) nějaká moje část proti všem seriálovým zvyklostem ani nechce pokračovat dál. 2. série - 85% - Odstup od neuchopitelných výjevů směrem k dramatu. Občas poťouchlému, častěji pak překvapivě smutnému, ale hlavně dobrému. Carrey se navíc v téhle roli definitivně našel a právě Jeffova zranitelnost mi opakovaně vháněla slzy do očí. Krásný úkaz, kdy seriál odchází (byť nedobrovolně) po své nejlepší epizodě. ()
Divak se musi na tenhle serial naladit, ja jsem zkouknul prvni dil v ocekavani klasickyho Carreyho humoru, kterej se tady nekona a byl jsem rozhodnutej, ze na takovou sracku fakt nemam chut koukat. Jenze nejak nebylo casem do ceho stournout, tak jsem zkouknul druhej a treti dil a u tretiho jsem si zacal rikat, ze to tak spatny vlastne neni. No a pak jsem to s chuti dokoukal az do konce. Nicmene je pravda, ze humor tu je hodne specifickej, navic je to spis smutny/dojemny drama, nez vylozene komedie a vsechny postavy jsou krapet mimo, samozrejme v cele s Carreym, kterej to ale hraje skvele. Takze nakonec docela fajn serial, ale musi se mu dat cas, jsem zvedavej na druhou serii. ()
Skvěle napsaný a Carreym zahraný hlavní hrdina se v průběhu první série dostává z těžké melancholie pod až drtivý tlak a pocit blížící se katastrofy je téměř hmatatelný. Celé to oplývou výraznou gondryovskou poetikou a vtipem. Rozhodně jedna z nej seriálových novinek roku 2018. ()
„To vás baví být pořád za dobráka?“ Kým je hlavní hrdina? Panem Picklesem, veřejností milovanou a obdivovanou postavou z pořadu pro děti? Nebo Jeffem, o kterém se dá říct téměř přesný opak? Jsou to 2 tváře téhož člověka, který v soukromí truchlí nad smrtí syna, potýká se s rozpadem manželství a vrávorá nad propastí šílenství, aby před kamerou dál rozdával smích a naději. Kidding je zvláštní seriál. Je těžké ho zařadit, jakkoliv ho můžete odbýt označením „tragikomedie“. Dojímavý, úsměvný, infantilní, vážný, fantazijní, zábavný, depresivní, mimózní…a všechny tyhle stavy se mnohdy mění během okamžiku. Skvělý Carrey jednoznačně táhne celý seriál, ale kupř. i Gondryho příležitostnou režii rozpoznáte, ačkoliv v 2. sérii už méně často. Vůbec je druhá řada dokonce ještě podivnější. I po ní zůstávám na slabších 5*. „Jmenuje se Vivian.“ - „Pěkný jméno pro pěknou holku. Jsem napnutej jak kšandy!“ - „Je o něco mladší.“ - „To nevadí, pokud teda neprodává skautský sušenky.“ - „Krásně se směje.“ - „Ty klikaři!“ - „A doktoři jí dávají 6 týdnů.“ ()
20/20 Jim Carrey a Michel Gondry pořád umí velké věci. Nikdy nebylo tak emočně náročné navštívit zákulisí dětského pořadu. Herecky to celé stojí na Jimovi, který na to pořád má. Skvěle mu sekunduje Frank Langella (před 50 lety skvělý Dracula) nebo Catherine Keener. I v hostovačkách se tu a tam objeví zajímavé tváře. Intenzivní zážitek. ()
Skvelý cringe sitcom, ktorý strieda neskutočne vtipné a riadne nepríjemné scény, odohrávajúci sa v gondryovskom svete obskúrnych bábok a s bohovským Jimom Carreym, ktorému je táto rola zjavne písaná úplne na telo, až sa zdá, že niekedy hrá sám seba. Len škoda, že posledná scéna prvej sezóny je pomerne prvoplánová. 9/10 ()
Zajímavý seriál z obecně neznámého prostředí vzniku nekonečného dětského seriálu. Neustálé prolínání "absolutního" dobra s "absolutním" zlem a překračování a mísení jejich hranic občas zcela překrucují pravidla logiky a pohříchu i etiky. ()
Kidding je seriálové překvapení dost možná nejen tohoto roku, ale i dekády. A ač epizody nejsou kvalitativně vyrovnané (čti: nejsou vždy na 100% hodnocení, ale nikdy nespadnou do průměru), nejvýraznější části si nezadají s nejkvalitnějšími dramaty velkého plátna. Michel Gondry neztratil nic ze svého pověstného snílkovství, které převádí i na obrazovku, nicméně je potřeba vzdát hold především tvůrci Daveu Holsteinovi, který celou tuto unikátní podívanou vymyslel. Postavy jsou takřka bez výjimky skvostné. Trochu jsem měl zpočátku problém s mladým Willem, ale i ten mi nakonec přirostl k srdci. Prim ovšem hrají především Frank Langella a samozřejmě Jim Carrey. Pokud si tento seriál neodnese řadu ZASLOUŽENÝCH ocenění, budu zklamán. Zní to sice jako otřepaná fráze, ale Kidding rozhodně není pro každého. Pokud si ovšem k němu najdete cestu, čeká vás nesmírně silný zážitek. ()
Velice vtipný a hlavně inteligentní seriál s výborným Jimem v hlavní roli. Takový malý, nenápadný pohlazení na duši. Měli by jsme se dívat, poslouchat a taky naslouchat, někdy je to vážně moc a moc potřeba, protože stačí málo a pak už je pozdě. Za mě fakt všema deseti a jinak platí, co jsem napsal v předposledním komentu, možná mi něco uniká, ale vážně nechápu, proč nejde u některých seriálů komentovat a hodnotit celou sérii, když už jsou všechny díly na světě. Budu se na to asi muset zeptat otce zakladatele- napraveno 13.11. ()
Jednotlivé dějové linie se utápějí v klišovitě znázorněné životní mizérii a měl jsem pocit, že jsem to mnohokrát viděl. Připomíná to tragikomické ságy o disfunkčních rodinách. V dialozích se objevují se přechytralé nepřirozené hlášky. Postava Jeffa je napsána jako přecitlivělý umělec s přebujelou imaginací, s ambivalentní unikavou povahou. ()
Reálně-absurdní, hořko-sladký, mrazivě-hřející, temně-barevný, optimisticko-pesimistický, nadějně-beznadějný, láskyplná krutost, snová radost, přes všudypřítomnou bolest. Ne každý skousne Gondryho fantazie. Ne každý má rád Jima. Já můžu oba. A Jima? Toho pokládám za jednoho z nejlepších protagonistů, kterého jsme měli možnost poznat. Jeho Muž na Měsíci je jedna z nejkrásnějších rolí, která vznikla a tady mě dostává opět. Jak často říkám: obsadit excelentního komika do vážné role je teprve biják, který chytí za srdce. V těchto případech je vidět, jak jsou mnozí, (divákem často shazovaní) komikové talentovaní a výjimeční. Ať už je to Robin Williams v Čas probuzení, Adam Sandler ve Volání o pomoc, Bolek v Zapomenutém světle, Bohdalka ve Fany nebo Jim Carrey ve K smíchu. ()
Další z inovativních půlhodinových formátů se svým ojedinělým tvůrčím uchopením na pomezí dramatu/komedie může zařadit vedle počinů jako Atlanta nebo Barry. K smíchu na jednu stranu funguje jako seriózní rodinné drama o nemožnosti se vyrovnat se ztrátou dítěte, na druhou stranu tuto rovinu podrývá imaginativní tvůrčí uchopení na hraně absurdity a černé komedie. I když může seriál ze začátku klamat tím, že jde o další ze zástupu unylých indie dramedií, s přibývajícími epizodami není pochyb o jednom z nejvíce autorských počinů roku, kterému vévodí tvůrčí trio Michel Gondry, Dave Holstein (seriál Tráva) a Jim Carrey, jehož psychopatický/lidsky dojemný herecký výkon je hodný televizních ocenění. Skutečně šokující záležitost, která je v jednu chvíli přepáleně surrealistická a v druhou příjemně civilní podívaná se srdcem. ()
Pozorujeme hroucení hlavního hrdiny v přímém přenosu. Jim Carrey musel být rád, že má roli, kde předvádí víc než jenom škleby, a tak HRAJE. No, a podle mě přehrává. ____ Postupně vysvítá, že všechny postavy jsou vlastně nesympatické, zlé, sobecké a nepříjemné. Mě takový svět nebaví a ani nevěřím, že takový skutečně je (aspoň ne kolem mě). Dala jsem jen první řadu, další už nepotřebuji. A ani ten dětský pořad, ve kterém se to odehrávalo, nebyl sympatický (snad až na komikoně a možností, jak toho kostýmu využít). SHRNUTÍ: Deprese a deziluze. ()
Velké velké sympatie ke Carreymu a k tomu, o čem seriál je. Bohužel většina linek není extra zajímavá a tak by formátu slušel spíše televizní celovečerák. ()
Jako oukej, na jednu sezónu asi dobrý (koukal jsem čistě ze zvědavosti, bo starší gondroviny já tuze rád), ale že bych s tím chtěl utloukat čas i za rok, to fakt ne. Pravidelná instantní dávka maňáskové deprese s tu a tam dobře mířeným fórem, většinou však spíše jen papundeklová tvůrčí křeč bez hmatatelného pulzu. ()
smutné,tragikomické,bizarní,přesto ale zvláštně Gondryovsky milé a hravé.Není to seriál pro každého,ale ta kombinace a to jak je vše zahrané a podané je přitažlivá natolik,že těch 10 dílů uteče jako voda.Carrey extrémně zestárnul,ale zahrál to tak přesvědčivě,že jsem s ním prožil každou minutu.Všechna ta bolest a deprese je místy až hmatatelná...70% ()
První série mě svojí nápaditostí a chytrým míšením dost depresivních témat s černohumornými vsuvkami vyloženě nadchla, druhá naopak s příklonem k ještě větší depce s výraznými změnami charakterů postav už ne. U druhé série mi totiž přijde, že se celý původní koncept rozpadl a vydal zvláštním, mysteriózně-fantasy směrem, ze kterého bych jinak byl nadšený, ale tady jsem mu na chuť jaksi nepřišel. Poslední epizoda je sice povedená a filmařsky se to celou dobu drží na obstojné úrovni, ale jinak mě druhá série zklamala. Ony vůbec jsou obě série tak odlišné, až si říkám, jestli se příliš nezměnil tvůrčí tým, jak to celé bylo naprosto jinde... Škoda, protože tím seriál celkově dost ztrácí. A přitom tu Carrey dostal roli na tělo... Podrobněji u jednotlivých sérií a epizod. 3* ()
1. série: Tenhle seriál se nepodobá žádnému jinému a těžko popsat slovy, čím to je. Na jednu stranu na vás dýchá pozitivností, ale na druhou vám láme srdce. Jim Carrey exceluje ve své po dlouhé době dramatické roli a je vidět, že přesně tohle potřeboval a v jeho životní fázi si chtěl pomocí postavy dětského vzoru vystřihnout částečnou reflexi svého života alespoň v seriálové podobě. Scénář je sám o sobě hrozně zvláštní, často jsem nevěděla, co si o něm myslet, i ta forma na mě působila hrozně zvláštně a vůbec ne seriálově. Gondryho styl je zkrátka extrémně nezařaditelný a osobitý a proto mi i trvalo se ke Kidding dostat a opravdu si to pustit. Nicméně, ty dialogy a promluvy jsou tak oduševnělé, lidské, tragické, ale i nevídaně vtipné a každá z postav působí jako z jiné planety, proto si mě Kidding získává i na druhou sérii, přesto, že z nějakého důvodu mám rozpaky. Svět Mr. Picklese je totiž naprosto z jiného vesmíru a já nevím proč.2. série Kidding je ještě víc out of this world než ta první, což už si fakt vysvětlit nedokážu. Začíná se tu zapojovat hodně mysteriózních až fantasy prvků - třeba linie se synem Willem pro mě byla strašně zajímavá, ale druhá série byla takový mess, že vůbec nevím, jestli se dá veškeré dění nějak odůvodnit či objasnit. Twisty ale nabírají na obrátkách, víří tu ještě mnohem více emocí a každá postava řeší palčivé životní strasti. Líbila se mi tu postava Justina Kirka, která děj obohatila o zajímavou linku. Sice je nutno říct, že jednotlivá kvalita dílů dosti skáče, při čemž hlavně prostředek zeje tvůrčí prázdnotou a ten pátý s Arianou Grande byl totální mindfuck, ale ty tři poslední díly byly neskutečně brilantně napsané, absolutně mě strhly po emocionální stránce a promluvily mi do duše několika filozofiemi o životním štěstí a neštěstí. Každá postava dostala svůj prostor na zakončení své linky a dlouho jsem neviděla lepší závěr seriálu. Bohužel to ale nevykompenzuje ty předešlé nudné díly. I tak se mi ale tento seriál vryje do paměti svou lidskou stránkou. ()