Nebe a peklo

Spoustu let jsem tento Kurosawův film plánoval, včera si jej konečně promítnul - a je mistrovský! ____  19 minut skvělé firemní drama (jež přitom na pozadí pokračuje až do úplného závěru), 40 minut brilantně gradovaný sociální thriller o únosu, 50 minut precizní procedurální detektivka - a nakonec 30 minut bezmála špionážní thriller. Každá část má jiný rytmus, jiné inscenační prostředky a jinak rozmístěné důrazy na jednotlivé postavy. Dohromady ovšem všechny zaklapávají do komplexní kriminální mozaiky, která končí scénou, jakou bychom hollywoodském filmu nenašli. ____  Z hlediska vyprávění je ovšem fascinující nejenom zmíněné přesouvání akcentů mezi postavami, kdy se vedlejší postavy jedné části stávají dominantními další. Zvláštním případem je překrývání druhé dvacetiminutovky, kdy se prvních čtyřicet minut ukáže jako paralelní trajektorie vývoje jiné klíčové postavy, nejen vydíraného boháče Gondoa, který je shodou okolností nucen uvažovat o platbě pro něj likvidační částky za cizí dítě. ____  E-e, fascinující je i sama práce s časem nejen na úrovni trvání projekce, ale zejména dynamikou proměňujících se vztahů mezi trváním osnovy a trváním světa. Dlouhé soudržné dramatické bloky s výpustkami, extrémně sevřená křížová montáž ve vlaku, často achronologická a velmi eliptická mozaika vyšetřování - a pak skoro delirická sledovačka, která se jeví odehrávat skoro v reálném čase, ačkoli je mnohem rozsáhlejší... a právě pro neuchopitelnost trvání napínavá. ____  Musím ale říct, že za nejgeniálnější, ač snadno prohlédnutelnou kvalitou filmu je neuvěřitelně suverénní práce s inscenováním figur v dlouhých záběrech s neustále se proměňující prostorovou hloubkou. Kurosawa velmi hluboké záběry dokáže během několika vteřin elegantně proměnit v dusivě klaustrofobické planimetrické kompozice, případně klíčový okamžik nechá se odehrát v dálce bez nástřihu na emotivní detail. Herectví zdánlivě vévodí Mifune, jenž obsáhne nebývalou škálu poloh expresivity, aniž by přestal být věrohodný, ale síla je v doplňující se rozmanitosti hereckých přístupů. ____  Cinefilní, ahistorickou zkratkou řečeno je NEBE A PEKLO jedním z úhlů pomyslného trojúhelníku funkčně paralelních filmů... spolu se ZODIACEM (2007) a VZPOMÍNKAMI NA VRAHA (2003). Dejte si jej! (11.03.2023)

Zlatý Lev - výběr (16.12.2005)

Velmi dobrá kriminálka na motivy knihy Eda McBaina a zároveň zřejmě nejlepší Kurosawův snímek neodehrávající se v dobách feudálního Japonska. Největší lahůdkou tohoto filmu není ani tak napínavý děj jako spíše skvostní herci a takřka dokonalá struktura vyprávění. Úvodních dvaapadesát minut se odehraje v jediné místnosti a o pár hercích. Jenže zdánlivě komorní příběh o muži v neřešitelné situaci plynule přejde v exteriérovou detektivku, kde opustíme původní dějovou linku a dopodrobna sledujeme vyšetřování případu na všech frontách, jen abychom se v závěru opět navrátili k dopadu na osud jednoho člověka. V roli zámožného obchodníka tradičně exceluje charismatický Mifune a ostatní na tom nejsou o moc hůře; což se naplno projeví v prostřední pasáži, ve které se Mifune takřka vůbec nevyskytuje. První dvě hodiny Nebe a Pekla jsou jednoznačně za plné hodnocení. Bohužel tvůrci nevěděli kdy přestat a tak je závěrečných dvacet minut ve filmu dosti přebytečných až zbytečných. Přesto navzdory tomuto faktu jde o jednu z nejlepších japonských kriminálek. (07.02.2007)

Jeden z 500 největších filmů všech dob časopisu Empire. Jeden ze 125 nejlepších neanglicky mluvených filmů - 125 Greatest Foreign Movies http://www.csfd.cz/uzivatel/136528-rhk/. (17.12.2009)

Zprvu pojednání o muži, jemuž chtěl vyděrač únést syna a omylem unesl jiného. V této prostorově komorní, ale jinak časově poměrně rozsáhlé části nazíráme na dilema, zda zachránit život cizímu chlapci, ale přijít o vlastní bohatsví vybudované obrovskou pílí. Další rozsáhlejší část zdatně popisuje policejní pátrání až k dopadení pachatele. Tradičně bezchybný Toshiro Mifune v roli obchodníka Gonda. Z Kurosavowých filmů ze současnosti jde asi o ten nejzdařilejší. (06.09.2009)

Nemyslím si, že by mě nějaký Kurosawa chytil tak moc. Napínavá kriminálka se slušným přesahem, která nezapadá do žádné škatulky a nenaplňuje žádné schéma, i když to tak zprvu vypadá. (18.03.2012)

Snímek na mě v rozporu s mnoha nadšenými komentáři nepůsobil tak silně, jak jsem očekával. Jako detektivka to bylo poněkud přímočaré a snad na mě rušivě působila i jiná kulturní východiska. Ale právě z hlediska vylíčení kulturních odlišností, především kolektivního vnímání, je Nebe a peklo spolu s klasickými Kurosawovými přednostmi, tedy výbornou kamerou a střihem, slušným nadprůměrným filmem. Oproti Kurosawovým středověkým filmům mě mile překvapilo civilní herectví jeho herců. Celkový dojem: 65 %. (11.07.2008)

Do teď jsem věděl, že Kurosawa je expert na samurajské filmy. Skvěle mu padnul i dobrodružný Děrsu Uzala. Že mě ale do kolen dostane tenhle krimi-thriller, to by mě nenapadlo ani ve snu. Začátek je výtečné drama, které si pohrává s lidskými pocity a názory na to, zda zaplatit výkupné za cizí dítě, pokud vás to má finančně totálně zruinovat. Zbytek filmu je precizně vykreslená detektivní práce, kdy se krůček po krůčku vyšetřovatelé dopátrávají k únosci. Kdyby někdo neměl dost a chtěl nášup z tohoto námětu, podívejte se na francouzský film Prožít si své peklo. Ten je ale emotivně mnohem těžší a vypjatější. (31.03.2012)

Světově rozhleděný Japonec nejenže dokázal prostředkovat mezi oběma kulturními světy, ale navíc ho obohacoval vlastními tvůrčími impulzy. Jeho dominantní herec Toširo Mifune je zážitkem vždy. A tedy i tentokrát. Opakované tvrzení, že i ve filmu je myšlenka vším a ostatní prostředky ničím, zde nalézá zvláště silné zdůvodnění. Základní mravní dilema hlavního hrdiny působí přirozeně a nenásilně. Velký zážitek, velké téma a velký režisér-autor. To vše a ještě něco navíc dělá velký film. (27.08.2007)

Pěkná, do detailu vypiplaná detektivka. Mifuneho bych tam po Toulavém psu ani nepoznal, ale to snad ani není divu, stačí že předvedl opět solidní výkon. Kurosawa točí/točil opravdu velice kvalitní filmy, ale zatím mě žádný tak nenadchnul, abych mu dal plný počet, i přesto naprostá spokojenost. (05.08.2008)

Nebe a peklo by se dalo rozdělit na dvě mistrovské poloviny, které na konci příběhu ladně prolnou do sebe. Na jedné straně tu máme doslova komorní drama snímané v dlouhých celkových záběrech, prosvětlené, situované "do nebes". Na straně druhé napínavé, "špinavé" detektivní pátrání s komplikovanou strukturou. Obě dvě části pak zjevně klamou tělem a tomu, kdo je ochoten opravdu naslouchat, zapějí další jinotajné souvislosti. Zvláště kriminalistický oddíl filmu se ve svém průběhu nenápadně transformuje, láme do sociálně kritické polohy (vylíčení nestálé a nevyrovnané ekonomické situace v tehdejším Japonsku, sonda do života lidí "ode dna"). Kamera je u Kurosawi tradičně zárukou kvality, i zde je královsky vypiplaná, což se pozitivně odráží na ostatních faktorech filmu. Neskutečně skvělému nasnímání bych mohl věnovat celé odstavce. Dech beroucí je hloubka ostrosti, všemožné vizuální lahůdky (z dlouhé řady vybírám speciálně trik s růžovým dýmem), míšení stylů. Z tohoto "ovlivňujícího" pohledu mne zaujaly již na východní kinematografii jedinečně střižené flashbacky. Hluboký a stylisticky vybroušený film. Jeden z nejlepších svého druhu. Jeden z nejlepších od mistra jménem Akira Kurosawa. (28.09.2008)

Kurosawa uměl natočit prostě všechno. Tato dokonalá kriminálka mě uchvátila. Kurosawa dokázal ve všech svých filmech naprosto bezchybně vykreslit hlavní postavy. Ať už se jednalo o adaptaci Shakespeara, či Eda McBaina. V první pasáži vidíme to, jak se hlavní postava vyrovnává s únosem chlapce. Tato pasáž je dalším hereckým koncertem Mifuneho. I zde sehrál typově odlišnou postavu a i zde ji dokázal díky svému charismatu a mnohovrstevnatému herectví ztvárnit geniálně. Ve zbylých pasážích pak vidíme realisticky natočenou tiťernou policejní práci v praxi. Detektivové musejí z minima důkazů vytěžit maximum a deduktivní prací se jim podaří dostat se až k únosci. I tato pasáž je úžasná, působí jako předchůdce dnešních Kriminálek Las Vegas atd. Závěrečný rozhovor Gondy a únosce je pak skvělou psychologickou pointou příběhu. (16.10.2007)

To je situácia.!!???? Perfektní vyjádření pocitů jednoho úspěšného muže, který je postaven před svou křižovatku života. (25.11.2009)

Vykutálený hračička Kurosawa opět exceluje, tentokráte pravda v neznámé, ale přesto naprosté klasice detektivního žánru. První polovina odehrávající se za staženými závěsy jediného apartmá je přímo Hitchcockovsky atmosférická, ale na rozdíl od mistra hrůzy ještě psychologicky vytříbenější - postavy se vzhledem k nastalé situaci chovají natolik věrohodně a projevují přesně takové emoce, jak racionální divák očekává u každého podobného příběhu.... Druhá půlka pak představuje už nepolevující detektivní jízdu, kde celý proces vyšetřování, sbírání stop, výslechů a závěrečného sledování znamená zásluhou inteligentního scénáře, sympatických herců a samozřejmě brilantní a svižné režie daleko výraznější zážitek než drtivá většina filmů o Sherlocku Holmesovi. A vše navíc naprosto přirozeně protknuto důležitými myšlenkami o tehdejší sociální nenávisti, kterou trpěla finanční spodina vůči závratně zbohatnuvším jedincům. z čehož v tomto případě vytěžil Kurosawa sice dosti nenápadný, ale zato neprůstřelně věrohodný zločinecký motiv, za který by dal dnes celý zástup áčkových scénáristů ruku do ohně.... Nakonec nikoli jen klasika, ale špička svého žánru. 100% (24.09.2015)

Najlepší film o odťahovaní a zaťahovaní závesov :-) A potom, že bol majstrom napätia Alfred Hitchcock. Začínam mať predstavu, ako by mohol vyzerať „kurosawovský noir“. Po zopakovaní napíšem k tomuto režisérovmu „žánrovému“ vrcholu niečo presahujúce formát komentára. 100% [Challenge Tour 2015: 30 dní so svetovou kinematografiou] (22.04.2015)

Jeden z najvydarenejších krimi thrillerov aký som mal doposiaľ možnosť vidieť. Dokonale prepracovaný a hrozne pútavý dej tu napína diváka ako gumu od trenírok aby tak s postupom času zvyšoval zvedavosť čo je za tým všetkým a aké bude rozuzlenie. Pritom na začiatku stojí len obyčajný únos, ktorý sa nezdaril celkom podľa predstáv, čo prišlo potom je ale jedna veľká paráda. Môj najlepší Kurosawa. Videné v rámci - 5x5 tour : Po stopách režisérov. (17.06.2016)

Nejdříve je to parádní psychologické drama, při němž Mifune dělá herecké zázraky. A najednou se film zlomí do výborné detektivky. Obě části jsou velmi dobré, první dokonce skvostná. (25.05.2013)

Záber na ulicu s japonskými smažkami si môže veselo potriasť rukou s hociktorým zo zombie filmov. Taktiež záverečná scénka dolapenia Takeučiho za doprovodu muzíčky á la Acapulco nemala chybu! To sa musí vidieť. Filmy zo 60. rokoch sú jednoducho perly! (10.03.2014)

Najlepší Kurosawa. V podstate typický napodobitel hollywoodskej kvalitnej kriminálky s presahom, lenže možno pre ne bol práve tento film inšpiráciou. Dokonalá kombinácia komercie a umenia. Drobná výčitka, ak niekoho unesiem a veziem v aute, zaviažem mu oči. Ale vzhladom k dobe vzniku filmu odpúšťam. Niekolko výborných scén ukazujúcich mravenčiu prácu polície, ako napríklad v Šakalovi. (02.08.2009)

Chudému pánovi se nelíbilo, že je chudý a že je pán na kopci bohatý. Tak se rozhodl následovat heslo Robina Hooda, a tedy bohatým brát a chudým (sobě) dávat. Jen to vyhnal malinko do extrémů a zařadil do celého procesu unesené dítě. Musím filmaře pochválit. S filmy ze zemí, kde jsou údy malé, kůže žlutá a oči šikmé, mívám obrovský problém v orientaci v postavách. Zde byly jednotlivé postavy odlišeny natolik, že jsem tento problém neměl a mohl jsem svoji pozornost naplno soustředit na psychologicko kriminální příběh, který byl velmi kvalitní. Opravdu promakaná kriminálka. Milovníkům tohoto žánru se určitě během sledování postaví jejich chlouba a ukápne jim nejedna slina. Výtka směřuje snad jen k příliš dlouhé stopáži. Kdyby byl snímek trošku kratší, a tím pádem atmosféra hustší, tak bych dal klidně i 4 *. Takhle to jsou krásné 3 kusy. Viděno v rámci Filmové výzvy 2017. Film mi vybral uživatel nascendi. (03.05.2017)