Opilý anděl

3,5 Já nevím, jsem z toho trochu rozpačitej. Na jednu stranu zajímavej příběh, docela zajímavý postavy a skvělej Mifune. Na druhou stranu hoooooodně pomalý tempo a docela nuda a taky to bylo zbytečně dlouhý. No ale tenhle film je důležitej hlavně tím, že se jedná o první spolupráci dvou nejmenovaných osobností japonského filmu, takže si myslím, že můžu být trochu shovívavý :-) (15.08.2010)

V první polovině poutavý příběh zdoben překrásným kytarovým motivem začíná být s přibližujícím se koncem čím dál tím více zdlouhavý. V nerozšířené verzi chybí vysvětlení některých souvislostí (například doktorův alkoholismus zde zůstává prakticky nerozvinut), nicméně o hodinu déle bych to sledovat už asi nevydržel... Také upozorňuji, že DVD z LK má velice špatnou kvalitu zvuku, především všudypřítomný šum mi dost vadil. (20.01.2008)

Kto je vlastne zrovna v tomto prípade, tým Opitým anjelom? Buď je to skrátka ten, mimoriadne výbušný doktor Sanada, alebo proste ten extra tvrdohlavý pacient, alias gangster Matsunaga, ktorý, zdá sa, je veľmi vážne chorý? V podstate si obidvaja spomínaní protagonisti, ľúbia poriadne „vyhodiť z kopýtka”, a tak to môže byť tým pádom pre divákov trochu mätúce, ak náhodou teraz intenzívne rozmýšľajú, na koho sa totižto vzťahuje titul tohto filmu, keďže následne podotýkam, že konkrétne pochádza ešte z rannej tvorby Akiru Kurosawu, kde práve jeho - čochvíľa oddaní hereckí súputníci, čiže  Šimura & Mifune, vskutku, "premiérovo" predvádzajú spoločný, a k tomu i vydarený, herecký koncert, spočívajúci jednoducho v tom, že druhý pán v poradí, sa už snáď pomaly stáva jeho dvorným hercom, a tak si je čoraz istejší vo svojom, priam, majstrovskom hereckom prejave, ale zase by som určite nepovedal, že by toho „staršieho”, nejakým, zvlášť podareným spôsobom, zatienil. • Najskôr sú úplne rovnocenní vo svojich úlohách, ktoré podtrhuje i neskorší príchod antagonistu, ktorého sa nielen tento lekár nadmieru obáva. A atmosféra, miestami, sychravého počasia, a zas na druhej strane i špinavého prostredia, napomáha tomu, aby som sa zväčša cítil, rovnako totálne nepríjemne a mizerne, ako predovšetkým i hlavná postava zločinca v podaní Toširóa Mifuneho, od ktorého ale vôbec neočákavajte divoké výstupy, ako povedzme v tých hollywoodských gangsterkách, typu Public Enemy, či trebárs v remaku Scarface. Skôr je tomu presne naopak. Nakoľko tento osobnostný charakter, väčšinou bičuje jeho momentálne prebiehajúca, závažná choroba, tak sa vyhýba typickým akciám so samými prestrelkami na konte, kadiaľ zakaždým potečú potoky krvi... Všímal som si niečoho, čo ho sprvoti extrémne zasiahlo - najmä na jeho duši, čomu jednak nechcel uveriť, až sa to s ním viezlo naprieč celým dianím, a  so zároveň akousi potenciálnou vidinou na uzdravenie sa. Namiesto štandardných zásahov, po(d)stupuje nadštandardné konfrontácie so svojim náprotivkom, ktoré sú oveľa zaujímavejšie, ako v opačnom ponímaní. A práve vtedy sa je najviac na čo pozerať, pričom, samozrejme, nie som ochudobnený ani o „poriadne finále”, po ktorom nasleduje konkretizovaný epilóg. • Na poli niečo málo nad 90 filmových minút, sa udalostí v tomto filme - vyskytlo pomerne mnoho, popritom súčasne sršal i mnohými režisérskymi nápadmi a celkovými kvalitami, aké vždy dokážem oceniť, a treba ho vidieť aspoň raz, ak teda chcete vedieť, ako títo umelci voľakedy začínali... A je to mimochodom, dosť prospešné zistenie, čo už podľa hodnotenia - si nie je ťažké domyslieť, ktorému ani príliš veľa nechýbalo k plnému počtu piatich hviezdičiek!  (07.01.2023)

První snímek s nímž Kurosawa výrazněji prorazil do podvědomí diváků a kritiky. Především však jeho první spolupráce s Toshiro Mifunem a tudíž zrod jedné z nejzásadnějších a nejplodnějších spoluprací herce s režisérem v dějinách světové kinematografie. Opilý anděl nemá špatný scénář, ani herce, ale dojíždí na přílišnou zdlouhavost a teatrálnost v některých scénách. Přeci jen Mifune se ke svým životní výkonům teprve rozehrával a Shimura tu nemá zase tak moc prostoru. Toto platí o klasickém sestřihu a upřímně řečeno si neumím moc představit jak vypadá ta verze, která je o bezmála hodinu delší. Slabší čtyři * a ve výsledku film, který je zajímavý spíše tím, že poprvé svedl dohromady dva velikány japonského filmu, než-li svou skutečnou kvalitou. (10.02.2007)

První snímek, ve kterém se seznamuji s tímto významným japonským režisérem a zdá se, že má očekávání byla celkem splněna. Zajímavý příběh, dobře zpracovaný. Herecké výkony se mi docela líbily. S japonskou a celkově výchdní kinematografií se setkávám celkem zřídka, takže nejsem schopen posoudit tento film v kontextu s jinými filmy té doby a tohoto prostředí. Prostě, příjemný filmový zážitek, ale neumím si představit, jak bych snášel 150-ti minutový Director's cut. Necelých 100 minut bylo tak akorát. (26.06.2008)