Dom za vešanje
Il tempo dei gitani
Dom obesenca
Time of the Gypsies
Obsahy(1)
Hlavní hrdina filmu Perhan žije se svou babičkou Hatidžou, strýcem Merdžanem a nemocnou sestrou Danirou v romské osadě, ze které jsou pravidelně unášeny děti do Itálie, kde jsou využívány Ahmedovou mafií k různým zločinům. Perhan se zamiluje do krásné Azry, ale k docílení svatby potřebuje peníze, a tak se vydává na dlouhou cestu do Milána Kusturica svým filmem reagoval na článek v novinách, kdy skupina jugoslávských Romů byla zatčena italskou policií a obviněna z vykupování dětí z chudých romských rodin. Děti převážela ilegálně do Itálie, kde je nutila k žebrání, prostituci a krádežím. Kusturica odjel do Skopje a několik měsíců žil v romské osadě, ve které naslouchal starým mýtům vyprávějících o svobodě a smrti. Ve filmu propojil dokumentární rovinu se symbolickou, ve které jsou protagonisté čistší, věří ve své sny a touží po šťastnějším volnějším životě. Film získal cenu za režii na MFF v Cannes v roce 1989. (oficiální text distributora)
(více)Videa (1)
Recenze (95)
Nádherný film! Nejlepší Kusturicův počin - domnívám se a tvrdím!!! . . . Navíc skvělá hudba Gorana Bregoviče, skvělý soundtrack! Ederlezi... Tohle vás dostane do cikánského pekla. Nebo nebe... - - - P.S. Ejhle - kdesi jsem četl "Gipsy Punk Opera"...: http://www.youtube.com/watch?v=bStwaOGxy_Q&feature=related (Slovo "Ederlezi" v romštině znamená z bulharských tradic vycházející i romský svátek "Den svatého Jiřího", situovaný na 6.květen. Balkánští Romové sv. Jiřího uctívají jako svého ochránce). ()
Tenhle cikánský epos miluju snad nejvíce ze všech Kusturicových filmů. Cesta mladého míšence Perhana z malé cikánské kolonie do velkého světa, kde místo štěstí najde jen peníze a zmar, je natočená s empatií a precizností, která svědčí o tom, že Kusturica mezi cikánskou komunitou žil a naučil se ji chápat jinak než jako režisérský "gádžo". Výkony herců i neherců jsou výborné, humor je černý jak bota, tragika převelice lidská a některé scény v sobě mají (i díky famózní Bregovičově hudbě) magickou uhrančivost. Je úžasné sledovat, jak původně bodré líčení života v kolonii přechází do těžce tragického závěru, ve kterém se Perhanův svět zbortí jak ten dům k pověšení. Mistr ve vrcholné formě! ()
Kusturica přitlačil na pilu a hned je to znát. Spíše úsměvnou, první část, střídá druhá depresivnější polovina. Psychologická proměna hlavní postavy, mladého cikánského míšence Perhana, je přesně to, co drží diváka v pozoru. Propojení více rovin, občasné až snové sekvence a psychokinetické schopnosti hlavního hrdiny pak dodávají filmu určitý ráz neskutečnosti. Zatím nejlepší Kusturica, kterého jsem zhlédl, a to jsem k tomuhle filmu přistupoval s velkým respektem. ()
Začátek filmu by se dal charakterizovat jako cesta do hlubin cikánské duše. Postupem času dostává film nový rozměr. Prodávání dětí do Itálie a Perhanův vzestup, který je ovšem diskutabilní a končí tragicky (stejně jako skončil i Perhanův herecký představitel v reálném životě). Vadou na kráse je značná délka a nevyrovnanost. Občas je problém vyznat se, jak se čas posunul kupředu a co se stalo. Na druhou stranu jsem to čekal daleko horší. 70% ()
Tento film som si našiel na doporučenie herca L. Latináka , ktorý ako hosť v rádiu Slovensko rozprával o hudbe i filmoch.(Denníček). Goran Bregovič vykúzlil božskú hudbu a pieseň Ederlezi(modernejší remix), ktorá sa nesie či už v spievanej či inštrumentálnej podobe celým filmom a je veľmi vydarená a chytľavá. Dom za vešanje je cigánsky film, tak ako čisto cigánska bola i Kusturicova komédia Čierna mačka biely kocúr. Majú strašne veľa spoločného, i tu sa dá pobaviť, len Dom za vešanje je s pribúdajúcimi minútami čoraz vážnejší a z komediálneho žánru sa postupne prepracujeme až k dráme a ceste za pomstou. Trochu dlhší film je natoľko "Kusturicovský" , že si jeho dĺžku pri sledovaní nevšimnete. Film je natočený v rómštine alebo nejakom cigánsko -srbskom dialekte, pretože som nerozumel takmer nič. Ako bonus pridávam verziu skladby Ederlezi od bývalej naj rockovej skupiny z bývalej Juhoslávie - Bijelo Dugme. Gádžovia, dik skvelý cigánsky film! 80%. ()
Galerie (16)
Photo © CPT Holdings, Inc.
Zajímavosti (5)
- Emir Kusturica si za film odnesl z festivalu v Cannes v roce 1989 cenu pro “Nejlepšího režiséra“. V roce 1991 získal film od Švédského filmového institutu cenu Guldbagge (Zlatý brouk) pro “Nejlepší zahraniční film“. (džanik)
- Velký americký kabriolet, ve kterém jezdí Ahmed (Bora Todorović), je Pontiac Bonneville z roku 1970. (Saur.us)
- Milostná scéna, kterou Perhan a Azra sledují v kině, je z jugoslávského filmu režiséra Rajka Grliće Jen jednou se miluje (1981), v hlavní roli s Mikim Manojlovićem. (Iggy)
Reklama