poster

Otec na služební cestě

  • Jugoslávie

    Otac na službenom putu

  • Jugoslávie

    Отац на службеном путу

  • anglický

    When Father Was Away on Business

  • Slovensko

    Otec na služobnej ceste

Drama

Jugoslávie, 1985, 136 min

  • dzej dzej
    ***

    Reflexe 50. let titovské Jugoslávie. Příběh vyprávěn očima dospívajícího kluka (tedy klasické schéma, zde ovšem oproštěno od nostalgie a historické neobjektivity), ostatní postavy jako typy (sukničkářský otec, útrpná matka). Represivní aparát nakonec rozbíjí i rodinné vztahy a otec je poslán do dolů. Fotbal jako metafora vztahu Jugoslávie a ostatních zemí (závěrečné vítězství nad SSSR). Magický realismus – náměsíčnost hrdiny (podobně pohybování předměty ze Vzpomínáš na Dolly Bell? a hypnóza z Domu k pověšení).(15.11.2005)

  • ORIN
    *****

    Druhý celovečerní Kusturicův film se částečně nese v duchu jeho debutu, opět s lehce nostalgickým nádechem. Několik a to vcelku velkých rozdílů tu ale lze nalézt. Film pojednává o daleko závažnějších momentech jugoslávské historie (1948-1952), kdy se nezdolný soudruh Tito neshodl se Stalinem, což vyústilo až k veškerému přerušení hospodářských styků. Příběh o rodině, jíž se politická čistka nevyhla, je zobrazen očima šestiletého Malika. Takto chytře zvolený formální prostředek dovoluje Kusturicovi jemně oscilovat mezi tragickou, komickou a tak trochu magickou notou. Vyrovnávání se s těmito těžkými momenty jugoslávské minulosti je pak dle mě daleko snažší... Zvlášť zajímavě vyzní Mešův (otec Malika) "odjezd na služební cestu". Alespoň tak je dětem otcova absence vysvětlena, divák ale ví, že muž směřuje do lágru, paradoxně ho tam pošle bratr Mešovy manželky, tedy vlastní švagr. Velká škoda, že podobné snímky nevznikají i u nás. Báječná léta pod psa působí oproti tomuhle skvostu jako chudý příbuzný...(21.1.2008)

  • farmnf
    *****

    Geniální vyprávění dětskýma očima z 50. let Titovské Jugoslávie. Hudba nádherná, herecké obsazení Miki Manojlovic, Mirjana Karanović se více zdařit nemohlo. "Raději ruské hovno než americké dorty". Zatýkaní se tu děje i na oslavě dětské obřízky za zvuků harmoniky. Po třetím shlédnutí jsem si všimnul velmi podstatné dějové linky tohoto vynikajícího nenápadného díla. Vztahu Malika a dcerky ruských emigrantů Máši. "I židi tohle dělají" ohodnotí fungl novou obřízku nahého Malika velmi lakonicky Máša.(22.8.2011)

  • asLoeReed
    ****

    Slavný film (Zlatá palma, nominace na Oscara) stojí v podstatě na počátku Kusturicovy kariéry a je sympatické (a pravděpodobně i odvážné), že snímek ještě v polovině 80. let vcelku tvrdě – zjemňován komikou či lyrikou – reflektuje politické a společenské ovzduší Titova komunistického režimu, zhruba jeho první poválečné dekády. Doba je přiblížena skrze příběh prosté rodiny z venkova – otec Meša, často z domova vyjíždějící na služební cesty, je náhle „odejmut“ rodině a ztrácí se na určitou dobu v pracovním táboře. Perspektivou syna Malika, vyrůstajícího a zakoušejícího i první doteky lásky, nahlížíme běh let, čas odloučení, následný návrat otce a dopad deprese z lágru na rodinné vztahy, včetně zamlčování skutečného stavu věcí. Film (podle scénáře bosenského spisovatele Abdulaha Sidrana) se dotýká témat jako vynucovaná loajálnost vůči straně, nevěra a násilí v rodině, podezření, vina a odpuštění, a zahrává si jak s přímočarou, efektní magičností (Malikova náměsíčnost) a absurdně-líbivými prvky (neustálá přítomnost fotbalu – a to i v klíčových momentech dění), tak i náhlými kontrasty k „zaručeně dojemným“ scénám a trpkým momentům zoufalství – jak je ostatně příznačné vzhledem k zakončení v roce 1952.(3.1.2013)

  • Marek1991
    ***

    Tieto autobiografické filmy má Kusturica veľmi rozťahané, nebyť tej nudy, mohli by to byť skvelé filmy, lebo obsahovo sú výborné. Tento skvele opisuje situáciu ľudí žijúcich v komunistickej Juhoslávii. Ide viac menej o príbeh rodiny, ktorej otec odišiel, kvôli politickým názorom preč a príbeh, ktorý je rozprávaný viac menej malým chlapcom, načrtajú sa tam aj témy ako nevera, futbal, vojenčina a iné. Kusturica pripája aj svoje motívy ako svadba, pochmúrne počasie, či iné. Je mi to až ľúto, lebo svoje čaro to má.(9.4.2012)

  • - Natáčení probíhalo v Sarajevu v Bosně a Hercegovině. (Terva)

  • - Film měl premiéru na Filmovém festivalu v Canes roku 1985, kde získal cenu kritiků Fipresci a cenu Palme d´Or. (Terva)

  • - Podtitul příběhu zní "Historický film o lásce". (Terva)

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace