Reklama

Reklama

Vzpomínáš na Dolly Bell?

  • Jugoslávie Sjecas li se, Dolly Bell (více)
Komedie / Drama / Romantický
Jugoslávie, 1981, 106 min

Šestnáctiletý Dino (Slavko Štimac) prožívá první lásku i zklamání prostřednictvím dívky Dolly Bell, ale i první střet s bolestnou životní realitou, kdy je svědkem nemoci a smrti otce alkoholika.

Nostalgický příběh o nelehkém dospívání mladíka v komunistické Jugoslávii je obrazem neutěšené reality sarajevského předměstí na počátku šedesátých let, v druhém plánu pak osobní režisérovou výpovědí: sám vyrůstal v multikulturním prostředí, ovlivňován otcem marxistou a religiozitou zbytku rodiny. (pm)

(více)

Recenze (31)

Marek1991 

všechny recenze uživatele

Autobiografický príbeh o neľahkom detstve autora dáva filmu srdce. Dino zažíva chorobu a smrť otca, ktorý bol komunista, ale rodina zostala aj tak veriaca. Zažíva prvú lásku v osobe jednej dievčiny, pre ktorú sa aj pobije s jej bratom, ktorý ju predáva. Film síce dopĺňa dobrá hudba, ale je tam veľa hluchých miest a veľmi sa tiahne, čo ho robí nudným. Zo samotného detstva tam je iba časť a nedáva komplexný pohľad na život Dina. Kusturica nám ukazuje aj zlé stránky ľudí ako alkoholizmus, zneužitie dievčiny viacerými bosnianskymi chlapcami. Napriek tomu humoru je to celé také šedé, čo vypovedá o komunizme a správaní ľuďoch, ktorí sami robili tie časy takými, akými nakoniec aj boli. To sťahovanie pre mňa aj symbolizuje to, že odvtedy už Kusturica iba napredoval. Toto bol síce priemer, ale ako jeden z prvých jeho filmov bol veľmi na úrovni. Pekný príbeh, pekný film, ja som na jeho filmy a špeciálne na juhoslovanské veľmi náročný, lebo viem, že majú často naviac, ako nakoniec dopadnú, ale keď sa už podaria, stoja za to. Po prehodnotení svojich názorov a dodatočnom pochopení, niektorých motívov ako pochmúrne počasie a iné, dávam s prehľadom štyri hviezdičky. ()

Vančura 

všechny recenze uživatele

Nádherné coming-of-age drama a vydařený celovečerní debut, v němž už Kusturica předznamenal většinu rysů svých pozdějších filmů. Mně se vždy strašně líbil už samotný název filmu, který mi vždy přišel prostoupený neobyčejnou nostalgií a univerzální srozumitelností - snad každý přece zná z dospívání nějakou svou vlastní "Dolly Bell", na kterou si občas vzpomene, kde je jí asi dnes konec... Ta Kusturicova, v odzbrojujícím hereckém podání krásné Ljiljany Blagojević, má v sobě všechny atributy toho, aby na ni člověk do konce života nezapomněl - ačkoli herecký prostor její postavy italské kurvičky v tom filmu není příliš velký a opticky ho do značné míry upozaďuje dominantní postava Dinova otce, stihne člověka dokonale okouzlit. Ačkoli to srovnání může znít trochu nepatřičně, zdá se mi, že tak jako má Hřebejk svoje Šakalí léta, má Kusturica svoji Dolly Bell - oba filmy představují celovečerní debuty o dospívání v politicky nelehké době, a v obou hraje výraznou roli hudba (byť Dolly Bell není klasický muzikál jako Šakalí léta, hlavní hrdina Dino zpívá v kapele, jejíž hudební produkce v tom filmu dostává nezanedbatelný prostor). Co se mi na tomto filmu líbilo nejvíc, je to, jak obratně kombinuje dojemné momenty s humornými - jednoduchý filmový děj se mezi oběma polohami pohybuje mimořádně přirozeně, a člověk se zde dočká rozverného smíchu i pohnutého dojetí. Finální panoramatický záběr na nákladní vůz se stěhující se Dinovou rodinou a výstavbu obřího sídliště v pozadí je potom zcela nezapomenutelný a dává tušit, jak bouřlivé změny mají v nejbližší budoucnosti nastat - celkově mi kamera v tomto filmu přišla nesmírně zdařilá a spousta záběrů mě naprosto nadchla (nádherně je například nasnímáno první milostné sbližování Dina a Dolly na půdě plné prchu a holubů). Když si vzpomenu, jak jsem byl v roce 2006 unešený z Kusturicova filmu Život je zázrak, kde Slavko Štimac ve svých 44 letech ztvárnil postavu srbského inženýra Luky, mám o to větší radost, že jsem měl nyní možnost ho vidět v tomto starším filmu, kde mu bylo pouhých 21 let - je to skvělý herec a už v tomto filmu mě bavil skoro tak, jako o 25 let později. Marná sláva, Kusturica už asi navždy bude moje srdcovka. Všem lidem, kteří to mají jako já a dosud tento film neviděli, ho lze jen vřele doporučit. ()

Reklama

ORIN 

všechny recenze uživatele

Celovečerní hraný debut Emira Kusturicy se často nese v lehce nostalgickém tónu. Nejednou jsem si vzpomněl na tvorbu české nové vlny, především pak na trojlístek Forman-Papoušek-Passer. Vděčného tématu dospívání a prvních sexuálních zkušeností se Kusturica ujal pevnou rukou a téměř jako zkušený matador a ostřílený mazák dává divákovi možnost nahlédnout pod pokličku vcelku poklidného života jedné rodiny na předměstí Sarajeva. Co mě na snímku nejvíce oslovilo, nehledě na "vztah" Dina a Dolly Bell, bylo vyobrazení vztahu mladíka a jeho otce. Ač se to na první pohled možná nezdá, oba muže pojilo velmi silné pouto... ()

Tomco 

všechny recenze uživatele

kusturica uz vo svojich zaciatkoch ukazoval, ze s nim treba do buducna ratat. dolly bell nie je ziadnym outsiderom jeho filmografie, prave naopak..ako jeden z mala velmi rad pustim plne hodnotenie..nechyba tomu stava, samozrejme dobra hudbicka, vyborni - prirodzene sa tvariaci herci a skvele, nesmrtelne myslienky. ()

dzej dzej 

všechny recenze uživatele

Kusturicův debut a zároveň příspěvek k subžánru „vzpomínkového“ filmu – jemně nostalgický obraz dospívání obydlený lidskými figurkami, období přerodu hlavního hrdiny v muže (Amarcord, Rocco a jeho bratři, Sluneční ulice). Nadpřirozené schopnosti hl. hrd. – autosugesce a pohybování s předměty, s příchodem zkušené Dolly Bell se přeskupuje hodnotový žebříček. Sex jako měřítko mužnosti a dospělosti. Vztah s otcem – despotickým alkoholikem, komunistickým teoretikem a zároveň velkým vzorem. ()

Galerie (5)

Reklama

Reklama