Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Ve válečném Bělehradě v roce 1941 se furiantští přátelé Marko a Blacky zabývají obchodem se zbraněmi a jinými lumpárnami. Protože své nepříliš čestné kšeftování obratně spojují s partyzánskými nájezdy, získají v krátké době reputaci hrdinných bojovníků za svobodu. Když se Blacky musí jednoho dne musí začít skrývat, Marko je ukryje spolu s dalšími uprchlíky ve sklepě svého dědečka. Válka pokračuje, uprchlíků přibývá, rodí se děti a ve sklepě se pomalu vytváří autonomní svět. Když se v roce 1944 vrátí mír, udržuje Marko ostatní obyvatekle sklepů v nevědomosti - jednak proto, že s pověstí hrdiny dosáhl v titovské Jugoslávii vysokého politického postavení, jednak proto, že se s Blackym nechce dělit o krásnou Natálii, kterou oba milují. Uplyne patnáct let, než se první sklepní lidé dostanou na povrch - tím však celý příběh zdaleka nekončí. (oficiální text distributora)

(více)

Videa (1)

Trailer

Recenze (171)

Omnibus 

všechny recenze uživatele

Mám trochu problémy s filmy, kde je se to jen hemží samýmy nosnými myšlenkami a jej jich tam jak malých myší na poli. To pak vždycky nevím, kam dřív skočit a kterou sežrat dřív... Navíc mi po třech hodinách "tklivého" hudebního podbarvení filmu žádné žestě a jiné zrůdnosti pěkných pár týdnů nesměly do baráku. Což nemění nic na tom, že mám jiné Kusturicovy filmy opravdu hodně rád. ()

Radek99 

všechny recenze uživatele

Natočit takhle komplexní film si vyžaduje odvahu a také mimořádný režijní talent a ten bezesporu absolvent pražské FAMU Emir Kusturica má. Jinak by z jeho Undegroundu vzniklo cosi na způsob Jakubiskových posledních filmů, tedy Nejasné zprávě o konci světa (nemluvím o propadáku Post Coitum, který je obsahově někde docela jinde...), tedy východní sága s velmi širokým záběrem, která ale Jakubiskovi nedrží při sobě a ve více než dvouhodinové stopáži se divákovi rozpadá. Underground je až překvapivě homogenní film, velká freska složitých jugoslávských dějin a zároveň podobenství o balkánské širé duši, o nemožnosti domluvy a kořenech neshod a nesvárů, které sahají až někam do druhé světové války a ještě i mnohem dál... V další rovině filmu ale Kusturica akcentuje čistě komediální peripetie drobných místních postaviček, svérázný životní styl obyvatel Balkánského poloostrova, vpravdě pábitelské životní etudy místních hrdinů a furiantství, které je spjato s životem ve společnosti, kde každý se musí starat především sám o sebe a maximálně ještě o svou rodinu a hlavně sebe i ji materiálně zabezpečit. A jako na českém venkově 19. století jde i tady především o velikost ,,gruntu", množství úspor a naspořeného majetku a také o to své bohatství náležitě prezentovat. Tenhle film je nejlepší politologická sonda (i když má hodnotu spíše paušalizujícího soudu) vysvětlující, proč se země bývalé Jugoslávie ještě dlouho nebudou moci emancipovaně integrovat do evropského společenství. Balkán jako prostě mořem symbolicky unášený ostrov kamsi daleko od břehů Evropy... Podobné filmy: Černá kočka, bílý kocour, Život je zázrak, Kdo to tam zpívá, Hezké vesnice hezky hoří, Taxidermia, A fost sau n-a fost? ()

Reklama

Marigold 

všechny recenze uživatele

Podobenství o jedné nešťastné zemi, jejích roztodivných obyvatelích a bratrovražedných válkách. Udržet masivní metaforu Jugoslávie 20. století pohromadě vyžadovalo veškerý Kusturicův um a ačkoli je na několika místech zřejmé, že to bylo nad jeho síly, přesto Underground uspokojivě funguje v obou rovinách: jako film o lidech i jako podobenství. Komedie i drama splývají v v unikátní Kusturicově poetice v jedno, za každým vtipem dříme špetka tragiky... Bregovičova hudba je naprosto nezbytná, je to právě ona, která dokonale souzní s náladou příběhu a ještě umocňuje jeho vyznění. Jeden z největších evropských filmů všech dob, doslovně i přeneseně... ()

ancientone 

všechny recenze uživatele

Rigorózna všehochuť. UNDERGROUND je niť kusturicovského príbehu prepletená pomedzi autentické historické udalosti krajiny, ktorá najviac vyskakuje a prekvitá v častiach, kde historické udalosti hrajú akýsi background pre veľkú príbehovú hru, ponúkajúcu široké spektrum nálad a znení. Naopak, film sa zadrháva v častiach s dôrazom na historické udalosti, vytiahnuté do popredia, obzvlášť autentické zábery udalostí (nacisti v Srbsku, Titova smrť) znejú v súvislosti s kusturicovským jazykom trochu nesúrodo, priveľmi kontrastne (tento spôsob zobrazenia sa oveľa viac hodí skôr k autorovi ako je Klimov) taktiež tvoria menšinovú časť filmu. Veľký koncert pojednávajúci o národe a nielen o ňom. .......... Obrovský príbeh prezentovaný bujnými obrazmi sa prevleká občas rezko, občas zasa opozitne, tragicky, cez udalosti štátu, v ktorom sa „stále niečo deje“ – aura filmu je ako symbol aury krajiny, respektíve jej národa. Živelne strieda humor s tragikou, oslavu s masakrom, šťastie so smútkom, všetko podáva bohato, intenzívne a tvorivo s naozajstnou emotívnu silou v objemnom príbehu, v ktorého strede stoja dve mužské postavy predierajúce sa hlavnými životnými esenciami filmu, čiže láskou a vojnou. .......... Najokúzľujúcejšie sú práve chvíle až po okraj naplnené režisérovou náruživosťou – hlučná dychovka, bujaré oslavy a absurdne (čierno)humorné situácie, kde opice lezú do tanku, tancuje sa po stoloch a okolo tankových hlavíc, z vojny sa stáva len stav konzervovaný v pivnici alebo udalosť zinscenovaná pred kamerami (práve túto časť beriem ako rezkú sebairóniu z režisérovej strany). Postavy aj divák sa ľahko nechávajú unášať náladami a túžbami. Ale UNDERGROUND nie je zďaleka len o tom, jeho záber je oveľa širší, má v istom zmysle národniarsky charakter a Kusturicovo zachytenie národa je zaujímavé, originálne a v prvom rade svojské, tunajší rukopis autora je nazameniteľný. Zvláda celú širokú obrovskú škálu v drvivej väčšine s prehľadom. Práve monštruózna rozľahlosť jeho myšlienkového rozletu, početnosť nosných pilierov, je to, čo by som filmu vytkol. ......... Kusturica snímkou komplexne zachytil veľké množstvo tém , s precíznosťou a umom, to áno. Avšak v istom bode začína jeho práca prekypovať, prerastať do rozmerov bezmála obrovských, simultánne aj naďalej technicky perfektných, stáva sa z nej síce bravúrna, no ťažko v celej šírke plne zachytiteľná a stráviteľná masa silného príbehu s kúskami histórie, ktorú by bolo dobré trochu okresať, ukrátiť o časť jej nepretržitého rastu. ......... Spomenuté prerastanie a prekypovanie sa ukazuje obzvlášť v preťaženom závere, kde sa na krátkej časovej ploche stretneme s niečím ako krátkou sumarizáciou všetkého, čo vo filme bolo zobrazené – pevné stmelenie elementov zdanlivo nemohúcich existovať a fungovať takto po kope sa nakoniec mierne, v rovine extenzívnej, vymyká z rúk. ()

Sawy 

všechny recenze uživatele

Zvyknout si na Kusturicovu balkánskou extravagantnost, agresivní stylizaci a neočekávané kloubení komiky a tragiky chvíli trvá. Na pochybné myšlenkové podhoubí filmu si člověk zvyknout ani nemůže. Underground ale svému divákovi dává dost času na to, aby se do něj ponořil. A v poslední třetině se před ním vyloupne jako nesmírně ambiciózní freska, která nakonec drží pohromadě a Kusturica z ní vytěžil podívanou, kterou člověku dá hodně práce vyhnat z hlavy. Portrét jugoslávské povahy v celé její kráse i ohavnosti, ambivalentní film celým svým konceptem, který nemá v rámci evropské kinematografie obdoby. 85 % ()

Galerie (10)

Zajímavosti (6)

  • Režisér Emir Kusturica hrozil ukončením práce na filmu poté, co srbská kritika označila film za propagandu sjednocené Jugoslávie. (mi-ib)
  • Natáčanie filmu začalo na jeseň 1993 a trvalo do začiatku jari 1995. Okrem územia Srbska, sa natáčalo v Nemecku, Bulharsku, Českej republike. (MikaelSVK)
  • V roce 1996 Jugoslávská rada Akademie filmového umění a vědy zvolila tento snímek jako třetí nejlepší srbský film za období 1945 až 1995. (mi-ib)

Související novinky

Goran Bregović má namierené do Bratislavy!

Goran Bregović má namierené do Bratislavy!

14.09.2017

Po takmer trojročnej pauze sa do Bratislavy vracia kráľ balkánskej hudby Goran Bregović aj so svojím legendárnym Wedding And Funeral Bandom. Koncert sa uskutoční 28. septembra 2017 v Bratislavskej… (více)

Reklama

Reklama