Reklama

Reklama

Zlatý podraz

  • Slovensko Zlatý podraz (více)
Trailer 1
Drama / Romantický / Sportovní
Česko / Slovensko, 2018, 106 min (Alternativní 103 min)

Režie:

Radim Špaček

Hrají:

Filip Březina, Patrycja Volny, Zdeněk Piškula, Ondřej Malý, Alena Mihulová, Jan Hartl, Stanislav Majer, Jiří Roskot, Jan Mansfeld, Jiří Vojta, Martin Klapil (více)
(další profese)

Obsahy(1)

Příběh o vášnivé lásce, basketbalu a životě ve stínu politiky. Film začíná v roce 1938. Hlavní linii snímku tvoří osudová láska mladého právníka a sportovce Franty (Filip Březina) k tanečnici Michelle (Patricia Volny), s kterou se seznámí na poválečném Mistrovství Evropy v basketbalu v Ženevě. Michelle je osudem pronásledovaná dívka, která prchla z vlasti před Stalinem i Hitlerem. Jejich příběh, který kromě politiky ovlivní i dva protikladní jedinci trenér Valenta (Stanislav Majer) a funkcionář Hrabal (Ondřej Malý), vrcholí v roce 1951, kdy Evropu už na mnoho let rozdělila železná opona. (Falcon)

(více)

Videa (2)

Trailer 1

Recenze (206)

HonzaBez 

všechny recenze uživatele

"Jenom buď vždycky fér..." V životě mladého basketbalisty (a hrajícího trenéra Františka Prokeše) i dalších našich tehdejších mladých basketbalistů toho až příliš moc nebylo fér.... Mě zas přijde maličko nefér, že Českého lva za nejlepší hudbu nakonec nedostal Jakub Kudláč za filmovou hudbu k tomuto filmu, protože jeho hudba je úžasně nápaditá, umí pobavit, dojmout i být dramaticky vypjatá. A závěrečná hudba k titulkům, kdy nejprve zní jazzové variace na slovenskou část naší tehdejší národní hymny a poté maličko drsnější remix té české části, je pak už jen takovým bonbonkem či bonusem. Pokud jde o celý film, je to jistě krásná pocta našemu basketbalu, o jehož slavné historii jsem doposud nic nevěděl. Zároveň tu o sport (či "jen" o sport) vlastně ani tak nejde. Stejně tak ani moc nejde o tu nenaplněnou lásku Franty a Michelle, což je asi důvod, proč tato dějová linka vyznívá v závěru tak trošku do ztracena. Film se snaží ukázat, jak výrazně se trpké poválečné děje v Československu promítly do dějin našeho sportu (Pozn.: že nešlo jen o basketbal svědčí osud Bóži Modrého a našich tehdejších hokejistů). To se Špačkovi více méně podařilo (viz věta pronesená funkcionářem Hrabalem: "Proti Sovětskému svazu my nikdy protestovat nebudeme." a samotný pak závěr, z něhož až mrazí), i když v tom okamžiku rozuzlení před odjezdem na ME 1951 to celé proběhne nějak ve zkratce. Dost dobře si neumím představit, že by celý tým tu trpkou událost s koncem působení svého hrajícího trenéra nesl tak "statečně"... ()

Nach 

všechny recenze uživatele

Děsivý a dramaturgicky velice zajímavý námět, který ale bohužel byl vytěžen jen částečně a bohužel ne tak kvalitně, jak si zasluhoval. Problém uvidím už v tom základním: postavách. Kromě té ústřední, jsem se nedokázal prokousat na dřeň ostatním charakterům basketbalového týmu. Velice mě potěšila postava Jana Hartla, kterého jsem si v dramatické rovině nesmírně vychutnal, ale tím pro mě výčet pozitiv pomalu končí. Neznalí historie se zde budou ztrácet, neb počítám, že bez informací typu: aktuálního letopočtu, nebo kdo to jsou ti pánové bez uniforem s označením na rukávu (pro neznalé: Lidové milice), čímž nám tvůrci naznačují, že přichází vítězný únor. Některé lokace, typu: Francie, doslova křičí umělostí způsobenou nedostatkem peněz. Nicméně, i přesto musím druhou polovinu filmu vyzdvihnout. Jakmile přijde strašák komunismu, děj nabírá na obrátkách, atmosféra houstne a objeví se i několik až ironických politických vtipů. Bohužel, je to pozdě na zvýšení kvality k pěti hvězdám. Dokonce i na čtyři slunce. S výčtem řečených negativ a kladů, uděluji Zlatému podrazu tři socialistické odznaky z pěti a doporučuji jej hlavně novodobým, historii znalým jedincům. 65% ()

Reklama

blackrain 

všechny recenze uživatele

Očekávala jsem něco víc. Pořád jsem čekala, až byl najednou konec. Nejvíce mě bavily sportovní scény. Zbytek mi přišel jen jako pouze nutná výplň. Taky jsem se při sledování trochu ztrácela v ději. To už se mi dlouho nestalo. Taky mě to začalo štvát. Jsem z tohoto filmu rozladěná. Pořádně nevím, co si o něm mám myslet. To je škoda. ()

Marze 

všechny recenze uživatele

Film má nezaměnitelnou kameru Vladimíra Smutného. Je příjemný jak vypráví upřímným zaujetím. Válku shrne film v několika úsporných obrazech, počínaje tajným večírkem v tělocvičně se swingem, náletem a klukovskou frajeřinou a konče výjevem z gestapa, po němž následuje pocta oběti. Stylová, tichá a docela uměřená; Špaček neždímá emoce násilím. Film je plný pohledných, slušných, dychtivých a nadšených mladíků, jejichž nevinnost se zábavně vyjímá v nevěstinci. Zlatý podraz zosobňuje klasickou epickou stavbu, v dnešní domácí kinematografii dost vzácnou. Ale právě tady se vynoří i hlavní problém. Nejde o drobné doslovnosti, ať se týkají rozbité boty jednoho z hráčů, nebo zbytečné sexuální úchylky ústředního zlosyna, kterého výtečný Ondřej Malý dovede vystihnout bez berliček karikatury. Zásadní potíž vyvstává s nadnárodní romancí hlavního hrdiny, kterého ztvárnil Filip Březina, a uprchlické tanečnice ze Lvova, již hraje Patrycja Volny. Milostná zápletka působí, jako by ji autoři scénáře Jakub Bažant, Kristina Nedvědová a Jiří Závozda dosadili do originálního sportovně-politického dramatu ryze účelově, podle kinařského pravidla, že „láska táhne“. Osudový vztah rozdělený železnou oponou už filmaře zlákal mnohokrát, od Rebelů ke Studené válce, a především podprahové jiskření uvnitř dvojice ze Zlatého podrazu se blíží nule. Možná i proto, že herečka je nositelkou jediného výrazu. Od jejího vstupu na scénu včetně mile rozpačitých rodinných Vánoc se tok vyprávění lehce rozklíží. Popis doby se nadále drží střídmých, o to silnějších prvků, třeba nástup Lidových milicí vnímaný přes výlohu hodinářství naprosto stačí coby předzvěst nové nesvobody, ale loučení milenců zase dojem zkazí. Z trojboje romantiky, politiky a sportu tedy vychází láska jako nejslabší a basketbal, ač u nás na rozdíl od Spojených států nemá fanouškovskou tradici na plátně ani mimo ně, jako naopak nejsilnější článek. Pařížské finále s povinným politickým závazkem, že „budeme druzí za Sovětským svazem“, znovu zážitek pozvedne náladou připomínající památnou hokejovou odvetu za ruskou okupaci; navíc mu nahrává tajemství, protože málokdo kromě odborníků ví, jak se tehdejší utkání vyvíjelo a co rozhodlo. ()

kingik 

všechny recenze uživatele

Trpěný buržoazní sport jako nástroj komoušů k persekuci a k troufalému podrazu na české reprezentaci. Zastávky ve vyhrocených letech 1938-1951, které můžeme (s trochou fantazie) nazvat biografií kapitána basketbalové reprezentace Františka Prokeše, jsou totiž pozoruhodné. Dostalo se jim pozornosti kritiků, k vidění jsou skvělé technické aspekty a Radim Špaček se vrací po dlouhé divadelní štaci na filmové výsluní. Přesně deset let po jeho pozoruhodném náhledu do hnusného nitra jednoho estébáka (Pouta) mu nedá spát další období v českých nechvalně známých dějinách, a sice funkcionářské příkoří a hořký osudový moment na československé basketbalové reprezentaci, která na ME v basketbalu musela spolknout pořádně otrávenou pilulku vyrobenou v Sovětském svazu. Než se k tomu onomu stěžejnímu okamžiku dostaneme, není šance na nějaké standardní obrázky, které by režisér horších kvalit podnikl, ovšem Špaček se na danou éru stává přeborníkem, co svůj film nepojímá jako jakési dokumentární zmapování všech událostí, nýbrž dává celku osobitý rozměr. Jeho tým basketbalistů vypadá, jak kdyby se vyloupl z dobových fotografií, má velmi neokoukaný a svěží rozměr, vždyť jen Zdeněk Piškula je z něj tím nejznámějším, Filipa Březinu v hlavní roli už jste sice v českém filmu také zahlédli, ovšem zbytek týmu už jsou jen neznámá jména a mezi nimi čahoun z reklamy Jiří Vojta. Tenhle tým se do toho sympaticky opřel zejména na palubovce. Bylo znát, že tvůrčí tým dal do sportovní přípravy hodně péče, (scenáristická) účast odborných poradců v podobě Jakuba Bažanta a Jiřího Závozdy se do celku promítla značnou měrou a i kamerou se film vyznamenává. Ale rozhodně nečekejte, že každý výjezd reprezentačního týmu znamená také podrobné "zdokumentování" jejich zápasů (olympijské zápasy se směle obrazově přeskočí). Soudruzi by totiž pak nic jiného nedělali, než jen hlídali, zda je každý zápas v souladu s jejich ideami. A vlastně by se tolik nedostalo na záludně komoušskou "reinkarnaci" Ondřeje Malého, na něhož režisér Špaček, který ho před deseti lety dotáhl ke zlomovému bodu v jeho herecké kariéře, nezapomněl ani tentokrát a věnoval mu důležitou roli funkcionáře, jež se dá považovat za jakési variování jeho tehdejší nejzásadnější role. Zajímavým objevem je německý import Patrycja Volny coby milá hlavního hrdiny, i když jejich vztah nemusí být každému po chuti. Košíková přílišné zastoupení v české tvorbě nemá, z filmového hlediska je naprosto neprobádaná a spojení s totalitním režimem působí opravdu netradičně a zajímavě. Sport seriozním pohledem a údobí českých dějin, o kterých se nikdy příliš nehovořilo, jsem nadšeně přivítal v kvalitním filmovém zpracování a nějakou tu cenu na Českém lvu by mohl trhnout. Prostě to byl pěkný hod za tři hody. 10/10 ()

Galerie (43)

Zajímavosti (24)

  • Během natáčení vznikly i scény ze střechy pražského paláce YMCA v ulici Na Poříčí, kde tým skutečně hrával. Ve výsledném filmu byly nakonec vystřiženy z časových důvodů. (WertGar)
  • Ve filmu se objeví i dva čeští basketbalisté. Jedním z nich je aktivní hráč Washingtonu Wizards Tomáš Satoranský a dnes již bývalý basketbalista Jiří Welsch, který ve filmu hraje basketbalistu Itálie. (Durdas)
  • Natáčelo se od 3. ledna do 25. května 2018 v Česku – v Praze, Přelouči, Jimramově, Hradci Králové, Slapském zámku a v Hýskově. (Varan)

Související novinky

Kino na hranici - on-line na konci listopadu

Kino na hranici - on-line na konci listopadu

10.11.2020

Po dvou nezdařených pokusech uspořádat filmový festival Kino na hranici v tradiční podobě se organizátoři rozhodli, že letošní ročník uspořádají on-line. Bude se konat ve dnech 23.–29. listopadu.… (více)

26. Český lev – výsledky

26. Český lev – výsledky

23.03.2019

Letošní 26. ročník cen České filmové a televizní akademie Český lev se tradičně udílel v pražském Rudolfinu. Večer plný největších hvězd českého filmu moderoval herec Václav Kopta, a to poprvé pod… (více)

Reklama

Reklama