Režie:
Karel LamačHudba:
Jára BenešHrají:
Vlasta Burian, Theodor Pištěk, Helena Monczáková, Máňa Ženíšková, Jiří Hron, Čeněk Šlégl, Jan W. Speerger, Jindřich Plachta, Ivo Richard Stuchlý (více)VOD (1)
Obsahy(1)
Ačkoliv populární pražský divadelní komik Vlasta Burian byl častým hostem ve filmových ateliérech ještě v době němého filmu, teprve zvukový film dokázal úspěšně využít mnohostrannosti a výjimečnosti jeho talentu, jehož nedílnou součástí byl slovní projev, muzikálnost a nesporné nadání k imitacím všeho druhu. Hned jeho první zvukový film z roku 1930 C. a k. polní maršálek, který režíroval Karel Lamač, se stal hitem. Diváci se hrnuli do kin nejen proto, aby z plátna uslyšeli českou řeč, ale hlavně aby uviděli a uslyšeli Vlastu Buriana, který zde přesvědčivě dokazoval, že teprve dar řeči z něj dělá prvotřídního komika a znamenitého herce. Předlohou filmu se stala fraška E. A. Longena, komedie o setníku Františku Procházkovi, který využije situace a vyzkouší si maršálskou uniformu. Je tak považován za vrchního velitele rakouské armády a způsobí u zapadlého útvaru v Haliči nevýslovný poprask. Filmový přepis překypoval situační komikou i slovním vtipem, umocněným režijními nápady. Film přesvědčivě dokázal, že čeští tvůrci si rychle osvojili nejen novou technologii, ale že našli i adekvátní filmovou řeč. Umělecký úspěch se zde snoubil s mimořádným úspěchem technickým i diváckým. (Česká televize)
(více)Recenze (104)
Vlasta Burian si dvanáct let po smrti monarchie odvážně tropí šprťouchlata z poměrů v rakousko-uherské armádě, ostatní postavy vyrábějí humor pro hospodyňky (paní Monczáková terorizuje uťápnutého manžela, důstojnický sluha omdlévá při spatření špiona etc.), k tomu jedna povinná romance a několik pěveckých čísel, mezi tím spousta vaty – a první česká zvuková komedie byla na světě a byl to panečku sukces. Ukoukat to celé je dneska spíš za trest, ale dávám tři hvězdičky z respektu k tomu, jak se autoři statečně poprali s možnostmi nového média (dokonce je tam i pár neumělých zvukově-obrazových gagů – a pak ovšem ten dojemný zvukařův výkřik „Pššt, ticho!“ zapomenutý uprostřed milostné scény). ()
V roce 1930 explodovala v pražských biografech bomba jménem C. a k. polní maršálek. Že se jednalo o mimořádnou událost, která bezkonkurenčně drtila pomyslné žebříčky divácké návštěvnosti v pražských i mimopražských kinech, je bez diskuze. Lamačův film překypuje vtipem, situačním humorem, hýří originálními režijními nápady. Ale především nabízí vděčný ring pro Vlastu Buriana a jeho vodopád poťouchlostí, drobných impertinencí, neodolatelných průpovídek a brutálních frků, jimiž poráží již celé generace vděčných diváků. Stačí to? Jak komu a jak kdy. Leccos už nezabírá, něco je dávno passé a některé Burianovy vtípky naopak dokáží vyvolat smích i při dalších reprízách. Jedno je ovšem nezpochybnitelné – nekorunovaný král komiků tehdy dobyl trůn, kde sedí podnes. A plným právem. Haló? Feldruf klášterní tajemství... Musím oznámit, že nám chcípnul kanár, poněvadž měl nohu udělanou ze sirky, ergo protézu, vlítnul nám na kamna, škrtnul si vo plát a uhořel. Poklona uctivá, poroučím se. Jdu bumbat. ()
Shlédl jsem a byl jsem spokojen, nad míru co jsem očekával. Proč? Pan Burian opět předvedl pořádek, jak jsem již předznamenal v To neznáte Hadimršku. Tentokrát to snad bylo ještě silnější stylem výhružek, typu: Jestli to prozradíte, tak vás nechám zastřelit kanonem. V dnešní době již můžeme závidět procesí, jaké se vytvořilo kolem polního maršálka. Všechny ženy si vzali to nejlepší oblečení, protože to byla kulturní událost. Všimněte si a podívejte se na místa narození herců. Všichni se narodili v Rakousku-Uhersku. A právě tak skvěle nám zdokumentovali svoji dobu, nám jejich potomkům. Snad i my se dobře zhostíme podané ruky a dál poneseme číši, kterou nám tak skvěle vymodelovali a připravili ve světě filmové kultury první a nejlepší čeští herci v čele s panem Burianem, Plachtou a dalšími. Tento film mě závěrem velmi potěšil, neboť dopadl shovívavě a přiměřeně. Obludný a podlý špion byl nalezen. 4 hvězdy a klobou dolů... ()
Vďaka titulnej piesni a následnému interaktívnemu prepojeniu s internetom som zase o čosi múdrejší. Pohľad do googlu prezradil, že es šálek v refréne pesničky je vlastne vojenský plechový ešus. V s vyznením piesne i filmu si myslím, že hranatý tvar tohto ešusu "zdobí" nielen hlavu poľného maršála, ale všetkých mocibažných, veliacich uniformistov strpčujúcich každodenný život väčšiny z nás tisíckami nezmyselných príkazov a zákazov - a rozhodujúcich spravidla kdesi v teple svojich prekúrených, zaprdených úkrytov. ()
Lamač se od začátku filmu satiricky pouští do vojenské vrchnosti a celého vojenského systému. Zobrazuje člověka, který vyšoupnut z celého sytému rozkazů a nařízení prožívá "životní krizi, ze které se může dostat jenom návratem k vojenské službě. Ve své kůži se cítí jenom sám ve svém poslušném světě nebo mezi kumpány v hospodě, kde se zachovává určitý systém, ve kterém je nahoře. Poté se mu naskytne se mu příležitost ještě jednou obléct uniformu a splnit si své sny... Film ukazuje určitou hloupost celého vojenského systému, ukazuje neupřímnost a pouhou formální stránku mezi vojáky. Nejvíce se pouští do samotného velení, a to už titulní písní, nebo třeba hláškou : "Diť nemůžu mít rozum když jsem polní maršálek." Snímku samozřejmě převažuje humorná stránka, a tak veškeré rýpání a odsuzování je zobrazeno humornou formou. Tím chtěl podle mě autor ukázat, jak přílišná snaha o podbízení nadřízeným působí humorně. Motiv záměny není u Buriana ničím novým (Přednosta stanice, Revizor), jeho herectví je opět skvělé. 75% ()
Galerie (21)
Photo © Elektafilm
Zajímavosti (15)
- Souběžně s českou verzí filmu byla vyhotověna také německá verze pod názvem K. und K. Feldmarschall. V praxi to vypadalo tak, že na každé scéně se točilo s českými herci, které po chvíli zastoupili němečtí. Před kamerou zůstával jen Vlasta Burian. (SeanBean)
- V čase 00:13:48, po prvním zpěvu Františka (Vlasta Burian) písně „C.k.polní maršálek“, je v pozadí za Františkem vidět dvoukrká kytara. (HonzaR.)
- Počnúc týmto filmom patril Vlasta Burian (František Procházka) k najlepšie plateným hercom, jeho honorár bol sto až stotridsať tisíc korún. (Raccoon.city)
Reklama