Sedmý den Bůh odpočíval
Good Tramp Bernášek, The
Režie:
Karel LamačKamera:
Otto HellerHudba:
Eman FialaHrají:
Karel Lamač, Ella Nollová, Jiřina Steimarová, Theodor Pištěk, Čeněk Šlégl, Fanda Mrázek, Emanuel Hříbal, Fred Bulín, Ladislav Herbert Struna (více)Obsahy(1)
Snaživý akcesista Bernášek bydlí v podnájmu u vdovy Novotné, která má trafiku a hezkou dceru Jiřinku. Neprůbojný Bernášek věnuje volné chvíle včetně nedělí čtení služebních předpisů. Ironií štěstěny právě tento nesportovní typ vyhraje ve veřejné soutěži hausbót. - Každý víkend se Pražané hrnou k vodě a do lesů. Také paní Novotná tráví ráda neděle v přírodě a Jiřinka vyjíždí s trampy. Novotná se o dceru bojí, a proto ji jedné neděle zamkne v bytě a sama odjede na výlet se svým tajným přítelem. Podnikavá Jiřinka si však poradí, obalamutí naivního Bernáška a uteče přes jeho pokoj. Bernášek dívku tajně miluje. Aby ji získal, chce se stát rovněž trampem... (ČSFD)
(více)Recenze (20)
No, není to sice žádný zázrak, ale nenudil jsem se a občas se objevil i nějaký ten celkem podařený fór ("Pro vás bych lhal celý den. Mimo úředních hodin"). Lamač je tu podobný nekňuba jako v Kantor ideál. Méně známá Jiřina Steimarová působí velice sympaticky, navíc je to příjemná změna proti obvyklým prvorepublikovým herečkám. Zajímavá je i postava genderově nevyhraněného trampa:-) ()
Tento film jasně parazituje na trampingu, který prý byl tak populární, že vedle dobových celebrit jezdily na tramp i pražské prostitutky. Díky tomu, že jde o nenáročnou komedii s řadou dobrých herců, to sice takový odpad jako Osada mladých snů, ale tři hvězdičky si film nezaslouží ani tak za své kvality, které také nejsou kdovíjaké, jako za záběry vltavského údolí, které je dnes zatopeno vodami přehrady. ()
S přibývajícími léty (a kily) se Karel Lamač objevoval před kamerou jen výjimečně, také proto, že pobýval mnohem častěji mimo pražské ateliéry, u německých sousedů. Ale jak se říká, čest výjimkám. V případě této rozverné trampské hříčky jde ovšem o figurku z poněkud jiného kadlubu – Lamač tu vytvořil nepřístupného, popudlivého úředníčka, starého mládence a nekňubu, který se, podle nepsaných pravidel filmové grotesky, stává majitelem hausbótu. Nebohý Bernášek, čelící statečně nástrahám matky přírody, ale není ve své komické neohrabanosti osamocen: terčem posměchu, i když v poněkud odlišném významu, je také velkoměstský floutek ve vynikající interpretaci Čeňka Šlégla, jsa, oddávaje se trampování z pouhého rozmaru a pro vylepšení své vlastní image, poprávu nazýván paďourem. Film, třebaže nedokonalý a v lecčems už spíše úsměvný, je cenný pro všechny vyznavače trampingu, tím spíš, že navždy uchovává místa dávno změněná či zdevastovaná. Drobné okamžiky, které byly zaznamenány pro nás, pro budoucí generace vděčných diváků. ()
Takový malý a milý nostalgický bonbónek. Vzpomínka na staré dobré tramské časy. Karla Lamače mám hlavně zapsaného jako filmového režiséra, takže pro mě bylo velké překvapení, že si zahrál i v několika filmech. Tady měl dokonce hlavní roli. Velmi mě potěšily záběry dnes již zaniklých míst, která byla zatopená díky vltavským přehradám. Nenáročný kousek. Píseň Marta je klasika, která neomrzí v jakékoliv podobě. ()
A pak, že nejde něco vyhrát, ačkoli se nikam nepřihlásíte. To byla příroda ještě v té době nezničená odpadky a průmyslem a tramping byl velmi populární stejně jako obecně turismus a výlety do přírody. Přeci jen průmyslová revoluce bujela naplno a lidé pociťovali touhu provzdušnit plíce a očistit mysl. Tento film je jeden z mála, který se podobnému tématu věnuje, byť o tramping v pravém slova smyslu nešlo. Vidíme sice mládež zpívat s kytarou, hlavní roli ale hrají lodě a trávení času tam. Pravda je, že jsem se místy pobavil, ale pak jsou i trochu sušší místa. ()
Reklama