Reklama

Reklama

Kamarádi z dětství Julián a Tomás kdysi tvořili nerozlučnou dvojici. Jejich přátelství však nakonec postupně vyprchalo. Zatímco rozvedený Julián zůstal ve Španělsku, kde prožíval vzestupy i pády během své herecké kariéry, učitel Tomás emigroval do Kanady, kde si díky své práci, ženě i dětem vybudoval poklidný život. Když se jednoho dne v Madridu opět shledají, jejich přátelství je rázem obnoveno, jakoby ani nikdy nevyhaslo. Společně stráví několik úžasných dní ve městě plném nostalgických vzpomínek a nezapomenutelných zážitků – ovšem s vědomím, že si během svého znovushledání budou muset dát poslední sbohem. Snímek je humorným a upřímným portrétem o odvaze přistoupit na to, že smrt je jen další součástí života. (HBO Europe)

(více)

Videa (5)

Recenze (14)

emma53 

všechny recenze uživatele

Asi jsem si ten film nepustila právě ve vhodnou chvíli, v tom vidím jádro pudla. Je to smutné a je škoda, že jsem vše viděla jako v jedné tónině, kde se až tak moc nevybočí. Ano, do takové situace se může dostat kdokoliv, kdykoliv a co s tím dál? Ještě navíc se psem Trumanem velikosti kredence, ale kterého milujete. Jako komedii bych to žánrově nedala, nebylo tam moc momentů, při kterých bych se smála od ucha k uchu, možná jen pár jemných, skoro neviditelných náznaků. Ricarda jsem teď viděla poslední dobou často a ten byl tím středobodem celého snímku. Jeho kámoš, který za ním přijel, byl na můj vkus až moc nedomrlý, neustále udivený, prostě mi do té role moc nesednul, figurína by stačila, asi tak jsem to cítila já. Takže za mě pouhopouhá trojka. ()

Rob Roy 

všechny recenze uživatele

Dvě hodiny mluvících hlav s prakticky statickou kamerou. Bylo by to asi k nepřežití kdyby ty dvě mluvící hlavy nebyly Ricardo Darín a Javier Cámara. Takhle vás to na konci i trošku dojme. Pořád to je ale jen ultimátně konzervativní dramedie. To, že se stala španělským filmem roku mi jen potvrzuje mojí domněnku, že letos to zde žádná filmová sláva nebyla, rozhodně ne taková, aby se prosadila výrazněji i v zahraničí. O tom, jak dynamicky točit dvě mluvící hlavy se podívejte ve filmu The End Of The Tour. ()

Reklama

Malarkey 

všechny recenze uživatele

Hybnou silou tohoto melancholického filmu jsou Ricardo Darín a Javier Cámara, kde jeden je sice ze Španělska, druhý z Argentiny, ale dohromady jsou oba charismatičtí tak, že tenhle film o ničem naprosto parádně vyrovnají svými dialogy ze života a o životě. Mně to ke kvalitám filmu naprosto stačilo. Na dialogovky jsou Španělé opravdu mistři. ()

Lacike 

všechny recenze uživatele

Zaujimava drama postavena na rozhovoroch par ludi v ktorej sa riesi bliziaca sa smrt hlavneho hrdinu. Vzhladom na temu prekvapi, ze sa film nesnazi o prehnane citove vidieranie, ale po väcsinu stopaze ma celkom pohodovu atmosferu a obcas nie je nudza ani o vtipnu situaciu. Paradoxne mi prave trochu toho citoveho vydierania, ktore by mi vohnalo slzu do oci chybalo, pretoze ma nakoniec film nedokazal vôbec dojat. Aspon par vyhrotenejsich scen by bodlo. Takto to pôsobi prilis vlazne. Najviac sa mi pacilo kamaratstvo medzi dvoma hlavnymi postavami. Z hercov najviac vynika Ricardo Darín. Vysledkom je prijemny film na jedno pozretie. Skoda, ze sa take filmy netocia aj u nas. 6/10. ()

evulienka3 

všechny recenze uživatele

Takí, ako ty, už vymreli. Si si toho vedomý?*Tak by si ma mohol vypchať a dať niekde do vitríny. Smiech cez slzy a slzy cez úsmev. Áno uznávam miestami možno trochu tlačili na pílu, ale nijak zásadne mi to neprekážalo. Vo filme s podobným námetom sa tomu zrejme nedá úplne vyhnúť. Krásny ľudský príbeh s výborným obsadením a pekným záverom. ()

Galerie (32)

Reklama

Reklama