Pure Mail

„NEDOKÁŽU POCHOPIT, JAK SE MŮŽEŠ ZAMILOVAT DO NĚKOHO, KOHO JSI NIKDY NEVIDĚLA.“ „ALE MŮŽEŠ. ZAČNI CHATOVAT A POCHOPÍŠ, MIKI…“ V této adaptaci vizuální novely se Ogata Kei, hlavní hrdina tohoto příběhu a vášnivý geek, seznámí na netu se slečnou s přezdívkou Eve. Začnou si psát více a více a jednoho dne mu Eve zašle své fotky. Díky tomu Ogata zjistí, že pravá identita této anonymní slečny je jeho spolužačka… » Co se mi líbilo: 1) Originalita. Ještě jsem neviděl zápletku, kde by chatování hrálo tak důležitou roli. Alespoň ne v anime, kde by kvůli tomu musel hlavní hrdina dřepět za monitorem. Ogata tu je vykreslen jako zajímavý mladý muž, kterého pronásledují zlé sny (a později je vysvětleno, co za nimi stojí). Ani Eve není zcela bez problémů; trápí ji její minulost. 2) Přijatelná erotika. Konečně se dostávám i k titulu, kde se nejede na hardcore. Sexuální scény tu jsou nenucené a přiměřené. » Co jsem nemusel: 1) Kresbu. Očekával jsem lepší provedení, ale dá se s drobnými výhradami akceptovat. 2) Otevřený konec. Mrzí mě, že příběh se ukončuje hodně předvídatelně, kdy je zřejmé, že Ogata si slečnu nakonec stejně neudrží. Je to smutné a vše tomu napovídá. » Shrnutí: Od dvoudílného OVA jsem příliš mnoho nečekal. Nicméně i tak jsem dostal zajímavý příběh o mladých dospělých studujících na vyšší střední. Pokud si chcete anime užít, směle do toho, jen buďte opatrní s anglickými titulky. V H-scénách jsou dost nepřesné; překladatel si v nich vysloveně vymýšlel. Ten kontrast vyřčených a napsaných slov je hodně citelný… Shlédnuto v japonském znění s anglickými titulky v severoamerickém vydání (13.02.2020)