First Lady of Czech Architecture
Obsahy(1)
Prof. Ing. arch. Alena Šrámková patří už desítky let mezi výrazné osobnosti české architektonické scény. Je svá, nepotřebuje se někomu zalíbit a její názory občas vyvolávají kontroverzní reakce, jak zachycuje i dokument J. Chytilové. Dokument o architektce Aleně Šrámkové zachycuje její životní osudy neoddělitelně spjaté s osudy jejích projektů a realizovaných staveb. Je laureátkou mnoha odborných ocenění jakými jsou Osobnost české architektury, Pocta České komory architektů, Medaile Za zásluhy či cena Ministerstva kultury za přínos v oblasti architektury. V současné době se věnuje nejen své profesi, ale také působí na fakultě architektury ČVUT v pražských Dejvicích, v budově, která patří zároveň mezi její největší realizace. Její tvorba nepodléhá střídání módních směrů, ale vychází z obecně platných zákonitostí architektury. „Klade důraz na morální opodstatnění architektonické formy a preferuje proto u ní hodnoty přísnosti, nestylovosti a nečasovosti," napsal o této mimořádné osobnosti přední historik architektury Rostislav Švácha. (Česká televize)
(více)Recenze (4)
Ta budova nové školy vnitřní uspořádání se mi moc líbila. https://www.ceskatelevize.cz/porady/11560542803-prvni-dama-ceske-architektury/ ()
Paní architektce je 88 let.. přijde mi jako velký diktátor s patentem na rozum...lidi je třeba vychovávat, tahle věta je pro mě vrchol zpupnosti...nezáhledl jsem byť jen náznak pokory... Kdo jsem, abych se stavěl do pozice toho co má právo vychovávat... Pár projektů se mi líbilo,projektantka ne...😎 ()
Dokument mě skutečně zaujal a před paní Alenou Šrámkovou smekám. Její muž, architekt Jan Šrámek, měl snahu se zalíbit. Ale jí bylo jedno, jestli se někomu něco na její práci nelíbí, hlavně, že se to líbilo jí. To mi připadá důležité. Řídit se sám sebou, dělat věci tak, jak jsem přesvědčena, že je to správné. Budova Hlavního nádraží (spolupráce s manželem), administrativní budova ČKD na Václavském náměstí, Obytná věž, Tyršův most v Přerově, Fakulta architektury a další stavby realizované podle jejích návrhů se vyznačují jednoduchostí. Měla ráda přiznaný materiál, vyznávala koncepci obyčejnosti v architektuře. A zdůrazňovala poctivost. ()
Dokument zajímavý a paní architekta byla velká osobnost, nicméně mě těší, že všichni architekti nejsou jakou ona. Občas té jednoduchostí a střízlivosti bylo až moc a stávala se neúnosnou, zraňujíc, jako kdyby měla na kolemjdoucího spadnout, uhranout ho vlastní ošklivostí... Její vlastní dům byl sice také jednoduchý, ale z té jednoduchosti sálala určitá ušlechtilost, elegance, lehkost, které se jí ne vždy dařilo dosahovat. Možná jsem přecitlivělý, ale z některých staveb (spíše pohledů) se mi svíraly vnitřnosti. To není dobrý stav. Zabíjet fantazii jen proto, aby člověk zůstal věcný, je jako se záměrně připravovat o sny. To bychom zase brzy skončili u paneláků. Stavba může být přísná, může být minimalistická, může být věcná, ale měla by být i hezká... To by měl být základ. Jinak ty baráky může navrhovat umělá inteligence, prostou geometrii a jednoduchost by jistě zvládla. ()