Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Mladá kněžna přijíždí na své panství. Uvítací ceremonie ji nudí a tak docela ráda slyší o odbojném mlynáři, který odmítl přijít na zámek. Ten žije se svou matkou a schovankou Haničkou ve starém mlýně. Mlynář je osvobozen od roboty, má však povinnost, bude-li to vrchnost žádat, doprovodit ji s lucernou k lesnímu zámečku. Kněžně se mlynář líbí a proto svého práva využije. Haničku miluje vodník Michal a pronásleduje ji. Podučitel Zajíček složil pro kněžnu kasaci a chce ji požádat o místo učitele, aby se mohl oženit. Žena muzikanta Kláska jde hledat svého muže do lesa a tam potká Michala, který jí prozradí, že do mlýna šli drábové, aby porazili starou lípu a odvedli Haničku. Haničce se mezitím podařilo utéct. Klásková žene vodníka k zámečku, kde řekne mlynáři, co na něho vrchnost chystá. Mlynář vyčte kněžně, že ho podvedla, a ona, aby mu dokázala, že o ničem nevěděla, rozbije lucernu a tím zbaví mlynáře závazku vůči vrchnosti. Splní i Zajíčkovi jeho přání. Lípa je zachráněna a je zachráněna i Hanička, kterou lípa skryla ve svém nitru. (NFA)

(více)

Recenze (19)

Tosim 

všechny recenze uživatele

Když vidím zpracování klasiky českým filmem třicátých let, nejsem moc nadšen, ale zde se zachovává cit k látce a to je moc dobře! Opravdu povedené! ()

NinadeL 

všechny recenze uživatele

Lamačův první domácí remake po nuceném odchodu z Německa. Zajímavý je vývoj obsazení, po 13 letech Otomar Korbelář nahradil Theodora Pištěka, Jarmila Beránková Anny Ondrákovou a Jarmila Kšírová Andulu Sedláčkovou. Vodníci zůstali stejní v podání bratrů Fialových a stejně tak silný byl účinek na diváky. Není se ostatně čemu divit, pozdější zpracování byly vždy už jen horší, televizní. ()

Aky 

všechny recenze uživatele

K tomuto námětu by každé "vylepšování" ublížilo. Je to nezvyklý Jirásek, ale Jirásek, a tím má zůstat. Právě tohle sem, myslím, v této verzi povedlo. ()

Marthos 

všechny recenze uživatele

Lucerna, která přišla vhod. A včas. Lamač suverénně navazuje na své předchozí němé zpracování, ale... je to takové strojené, místy dokonce žoviální a film občas víc než Jiráska připomíná spíš operetní pódium. Kohout se sem vůbec nehodí, Kšírová oslní snad jen svým půvabem, ale naštěstí je tu ještě vynikající Korbelář, Pištěk a oba vodníci. Filipova televizní inscenace (1967) je na každý pád mnohem zajímavější, ať už režijně, scénicky, herecky i hudebně. ()

Flego 

všechny recenze uživatele

Lamačova fantasy historická rozprávka mala skvelé obsadenie aj vizuál. Téma je síce "jiráskovská", ale aj tak ma prekvapil pôvod predlohy. ()

corpsy 

všechny recenze uživatele

Oproti nemej Lamačovej verzii ide o mierny kvalitatívny zoskok. Ako som už neraz tvrdil, filmové umenie dosiahlo väčšinou v nemom období svoje najjemnejšie umelecké cítenie. Všetko je tu o schodík horšie. Triky, výprava a dokonca aj tí vodníci niesu až tak vizuálne presvedčivý, ako vo verzii z roku 1925. Na svoju dobu však snímok pôsobil určite strhujúco a diváci museli byť spokojní. ()

blackrain 

všechny recenze uživatele

Premiéra filmu proběhla krátce před Mnichovem a zánikem republiky, takže téma příběhu bylo opravdu velmi aktuální a možná i trochu troufalé, ale kdo mohl nadcházející události předpokládat? Postava mlynáře je krásnou ukázkou odporu proti zvůli vrchnosti a diktátu. ()

dr.fish 

všechny recenze uživatele

Musím říci, že rozverná veselohra je něco, co bych od Jiráska nečekal. Děj je natolik ulítlej, že jsem ho se zaujetím sledoval až do konce a vůbec se nenudil. Futurista s Fialou coby vodníci, to už je surrealismus....80% ()

farmnf 

všechny recenze uživatele

Zkusil jsem to ale nešlo to. Pištěk hraje, Korbelář také, ostatní říkají nějaké texty. Kohouta jsem se nedočkal. Možná to lidi sledovali v r. 1938, mě to ale v r. 2012 vážně nejde. ()

vitekpe 

všechny recenze uživatele

Tohle zpracovani me neoslovilo. Mozna se snazili o humor az prilis, nevim...malo verohodne. Takove divadlo oblastni urovne... ()

Vesecký 

všechny recenze uživatele

Abych mohl tomuto filmu dát čtyři hvězdičky, musím pominout příšerné herectví Jarmily Kšírové, která svou paní kněžnu recituje jak na ochotnickém divadle - ostatně, byla to především pěvkyně... Srovnám-li ho s klasickým televizním přepisem, také se mi jeví film slabší, ale mějme v úvaze rok jeho vzniku. Byl to rok ohrožení naší republiky, kdy mlynářova lípa - jako náš národní strom - měl symbolizovat víru v přetrvání tohoto národa. U starších filmů by nemělo být označení fantasy - prostě její námět byl pohádkový, třebaže jen v postavách obou vodníků, které hráli bratři Fialové v duchu představitelů zla, jak si to asi představoval i Jirásek. A proti tomu stojí komické role Kláska a Kláskové - Kohouta a Hajské, přičemž Kohoutovi role klarinetisty jako jedna z mála sedla. Výborný byl i koktavý Motyčka a své si sehrál i nepříliš známý Antonín Holzinger. ()

Schlierkamp 

všechny recenze uživatele

Československý film natočený podle stejnojmenné divadelní hry Aloise Jiráska z roku 1905. Příběh se vyznačuje propojením lidského světa se světem pohádkových bytostí, jež jsou ve filmu reprezentovány dvěma vodníky. Hlavní roli představuje mladý mlynář Libor (O. Korbelář), jenž jako nezávislý poddaný statečně projevuje odpor k vrchnosti. Jedinou službu, kterou nemůže odmítnout, je případný doprovod žadatele s lucernou od svého mlýna k zámečku ukrytému v lese. Tuto službu také musí vykonat, když ho o ni požádá mladá kněžna J. Kšírová, která navštíví své panství a je zvědavá na vzpurného poddaného. Romantický příběh, v jehož závěru nechá přísný a zásadový mlynář propuknout své city k mladé schovance Haničce, je vhodně doplněn vedlejšími postavami, jež děj obohatily a udělaly zajímavějším. Významnou postavu vrchního správce kněžnina panství sehrál T. Pištěk, jenž toužil zkrotit odbojného mlynáře a pokácet staletou lípu, o kterou vedl s mlynářem spor. Dvojici vodníků představovala bratrská dvojice E. Fiala a F. Futurista, jejich úloha však byla nepatrná a celkově se mi tyto nadpřirozené postavy jevily jako nevyužité a zbytečné. Naopak amatérské hudební těleso složené kolem místního učitele Zajíčka bylo zvoleno velmi vhodně. Nepřehlédnutelná byla též paní Klásková, hysterická a chorobně žárlivá žena jednoho z hudebníků, v podání D. Hajské. Režisér K. Lamač vytvořil první, velmi kvalitní, příjemné a zábavné filmové zpracování Jiráskova dramatu, které bylo později zfilmováno ještě několikrát, úroveň těchto pozdějších zpracování však budu muset teprve posoudit. ()

tavvva 

všechny recenze uživatele

Takový divný pelmel, ale s překvapivě příjemnými prvky a vlastně i "triky" :) Hodnotím s ohledem na dobu vzniku. ()

ostravak30 

všechny recenze uživatele

Na svoji dobu Lucerna mohla působit umělecky kvalitně. Nutno dodat, že jsem neviděl žádnou další verzi Lucerny. Jenže v době zvukového filmu mohla zaznít alespoň místy hudba. Na druhé straně i v tehdejší době hodně dobře působily bojové a davové scény. Ovšem vodníci mohli působit dvěma dojmy. Buď opravdu hodně komediálně až bizarně anebo hororově. Navíc se jedna scéna - replika opakovala, ale nejsem si jistý, zda to bylo chybou tvůrců nebo opotřebení materiálu. Celkově Lucerna dnes působí takto komicky, ale jsem si jist, že jako oslava výročí vzniku Československa mohla sklidit úspěch přestože k takovémuto výročí si umím představit trochu náročnější projekt. ()

Gig 

všechny recenze uživatele

Kouzelný film až by člověk řekl jedna z prvních českých pohádek. Když vidíte nebojácného Korbeláře, který je až povahou ve stylu Psohlavců, jenž bude bojovat za Lípu do roztrhání těla. Perfektní Theodor Pištěk, ale nejdokonalejší je dvojice bratrů Ference Futuristy a Emana Fialy v proměně za vodníky a geniální Jára Kohout. Krása. ()

Desmi 

všechny recenze uživatele

Konec pohádky mě zklamal, jinak měla i přes svůj věk své kouzlo. Zajímaví mi přišli vodníci, u nich se zřejmě inspiroval Troška, když natáčel Princeznu ze mlejna, vypadají velmi podobně. ()

jpapene 

všechny recenze uživatele

Bohužel mám srovnání s lucernou 1967. Dávám 70%. Otomar Korbelář - mlynář, Theodor Pištěk - majordomus, František Kreuzmann - lokaj p. Franc , Ferenc Futurista - starší vodník, Eman Fiala - mladší vodník, Jára Kohout - Klásek klarinetista, Darja Hajská - žena muzikanta Kláska Ti zaujali. Malebnější je úvod než v r. 1967. Ocenili prý film ke 20 výročí zrušení roboty. Nemůžu než být pořád okouzlen češtinou ze 38 roku. Takže i přesto doporučuji. ()

Reklama

Reklama