The Poisoned Light
Obsahy(1)
Profesor Grant podepíše smlouvu s dr. Selínem o prodeji svého vynálezu studeného světla, avšak plány vynálezu zůstanou uschovány v Grantově bytě. Jednání tajně vyslechne iluzionista Durk, který se chce vynálezu zmocnit. Po několika dnech je Selín nalezen mrtev a jeho přítel ing. Bell upozorní policii na žárovku naplněnou jedovatým plynem. Durk vystupuje na oslavě narozenin Grantovy dcery Anny a zmocní se plánů vynálezu. Podle zanechaného otisku ruky policie zjistí Durkovu totožnost, i když podle jejích záznamů má být Durk ve vězení. Ukáže se však, že Durk za pomoci dozorce Karbana uprchl a nastrčil místo sebe slabomyslného bratra... (ČSFD)
(více)Recenze (25)
Skôr priemerná nemá kriminálka s takým malým sci-fi prvkom v podobe tajného vynálezu. O vynáleze som sa však žiadne detaily nedozvedel a neskôr už oň ani vôbec nešlo. "Kam by sme došli, keby sme sa bránili pokroku" je posledná veta, spomenutá už na začiatku filmu, ktorá s vynálezom súvisí. Iba vďaka krátšej stopáži to nenudí, aj keď párkrát som sa na hodinky pozrel. Taká bežná naivnosť, aké sa v tých rokoch točili. Záporákovi nesmú chýbať čierne kruhy pod očami, aby bolo všetkých jasné, komu máme fandiť a komu nie. Zaujalo ma, že v 20. rokoch sa reklamovali rozbité žiarovky. Dnes to znie ako vtip. Žiarovková konšpirácia asi ešte nebola na svete. ()
Viděno v den 100letého výročí od premiéry. Ambiciózní projekt, který dnes sráží absence hudebního doprovodu. Umím si nicméně představit film jako zvukový a tam bych šel možná s hodnocením nahoru. ()
Geniální film natočený a uvedený k premiéře pouhý týden po Příchozím z temnot. Tak takhle se dělá kumšt, vážení! Kdo dlouhá léta toužit po zafačovaném E. A. Longenovi, si přidá dalších 10 * ;) ()
Snaha priviesť americký štýl do československých luhov a hájov (ako o tom zaujímavo píše Douglas) neoslovila tak, aby som šiel s hodnotením vyššie. Faktom však ostáva, že každý, kto si na rodinnú oslavu ako zabávača pozve niekoho s desivo démonickým výzorom kúzelníka a mága Durka, si automaticky koleduje o problém. ()
Jeden převratný vynález a několik zájemců o něj. Někdo ho chce získat legálně, někdo uloupit. To je jednoduchá, ale možná překvapivě funkční kostra tohoto přes sto let starého českého němého filmu. Filmu, který si na nic nehraje, který je snad i okatě pojatý jakousi brakovou formou, a který je překvapivě vtipný a originální. Jistě, postavy jsou možná až příliš jednoduše stylizované do stylu klaďas / záporák, divák od začátku ví, kdo stojí na jaké straně, ale to ničemu nevadí, protože film nenudil, pobavil, a troufám si tvrdit, že utkví v paměti na velice dlouhou dobu. Nic moc jsem nečekal a dostalo se mi bezva zážitku. V případě projekce, kterou jsem viděl, navíc filmu a mému zážitku z něj výrazně pomohla i živá hudba v podání naší přední české violoncellistky Terezie Kovalové. [10. Noir Film Festival 2022] ()
Roztomilá sto let stará raritka a tak je třeba k tomu přistupovat. Hodnocení se mi zdá trochu přehnaný, ale to je subjektivní. Škoda, že chybí hudební doprovod a tak doporučuji vlastní podmaz. No občas jsem se v ději ztrácel, ale pointa je celkem průhledná. Fanda němých filmů už ze mě nebude, ale nelituji, že jsem si to doplnil.50% ()
Scénář i náznaky expresionistické estetiky mě příjemně překvapily. Ten iluzionista Durk je jak vystřižený z nějakého gore filmu H. G. Lewise. Navíc zde naleznete návod na jeden dokonalý trik. ()
"Nebojíte se, pane profesore převratu, který váš vynález způsobí?" . . . . // "Obava nesmí být žádným poutem. Kam bychom došli, kdybychom se bránili pokroku?" . . . Československá filmová kriminálka rozhodně nezačíná rokem 1933 a Vraždou v Ostrovní ulici, pozoruhodný kousek v tomhle žánru lze najít již dekádu před tím. Film je sice vzhledem na rok vzniku němý, ale ve srovnání se zmíněnou "Ostrovní ulicí", jejíž tvůrci se ve víru atraktivity zvukových možností zmohli spíše na studiovou inscenaci, Otrávené světlo mi připadalo více fascinující. Film se zajímavou zápletkou, ve které je skryta rovněž myšlenka o nebezpečí vynálezu (jak pro možnost jeho zneužití, tak pro ohrožení vynálezce ze strany zločinců), mě bavil svou mnohotvárností. Dochází i na drobný groteskní prvek v podobě kočky lozící dortem, ale jde spíše o drobné odlehčení. Celkově se vyprávění nese ve vážném stylu, má slušnou temnou atmosféru, na svou dobu zručně odvedené akční scény a dokonce již v roce 1921 retrospektivu! Záběry a aranže studiových scén jsou skutečně precizně vycizelované do detailů. První režisérův film ze stejného roku Příchozí z temnot mne neoslovil, přesto mohu říct, že Jan Stanislav Kolár patřil k poměrně invenčním tvůrcům němé éry čs. kinematografie. Příliš mi nesedla novodobá hudba použita pro restaurovanou kopii, ale zato tvůrci filmu z 20. let holt nemůžou. 80% (# Challenge Tour – 52 roků filmu za 52 týdnů) ()
Karel Lamač bol významným a plodným filmárom svojej doby a už jeho tretí film zniesol všetky znaky kvalitnej zábavy. Otrávené světlo má skvelý scenár a réžiu a vonkoncom nezaostávajú ani technické parametre filmu. Vrstevnatý dej, podporený flashbackmi, je atraktívne vtlačený do jednej hodiny a ponúka silnejší dojem. Je na škodu veci, že film nie je opatrený doprovodnou hudbou. ()
Tento film som chcela vidieť už dlho a keď ho Febiofest zaradil do tohtoročného programu, naviac so živým hudobným doprovodom, tak som pri tom nemohla chýbať. Spolovice kino, spolovice párty, celý film som tancovala na sedačke. Bolo to super. (Lumiere - Febiofest 2018 - 17.3.2018) ()
Sto let starý kousek a klenot naší němé éry má sice nějaké ty menší mouchy, ale jinak je to pořád velmi povedená podívaná. Herecké výkony většiny zúčastněných super - Emil Artur Longen a jeho uhrančivý pohled, Lamač a Anny Ondráková super, příběh i samotná atmosféra působivé, možná to chtělo více zapracovat na akčnějších scénách, ale jinak nemám moc co tomu vytknout. Určitě můžu doporučit a přidávám se k těm, kteří udělili nadprůměrné ohodnocení. 70% ()
S ťažkosťou musím oznámiť, že toto dielo, ktoré mi tak dlho unikalo a od ktorého som čakal majstrovské dielo ( pričom je, ale len v málo scénach ), nieje zadosťučinením. Nemú kinematografiu zbožňujem. Kategoricky, z každého štátu tohto sveta. Ale drajv, nadsázku a akčnosť žánru, v ktorom tento snímok vznikol, rozhodne nedosahuje. ()
Pokud se oprostím od (možná zbytečného) teoretizování nad tímto, již přes sto let starým, filmem, zbude jen detektivka, vyžadující alespoň nějaké teoretizování. ()
Na rozdíl od Příchozího z temnot, který spolu s Otráveným světlem vyšel na DVD, je Otrávené světlo zajímavější, poutavější, líp natočené a zahrané (i když chvílemi to z mimiky některých herců vypadalo pořád jak z grotesky, hlavně teda v jedné scéně na konci, kdy SPOILER na zloducha spadne lampa KONEC SPOILERU, to bylo totiž fakt na smích, ale zase ty akční scény nebyly špatné a celkově se mi to docela líbilo. A možná ta kamera mohla být trochu nápaditější. Jenom bych měl ještě výhrady k přidané hudbě, protože mi tam působila moc moderně, ale do hodnocení ji nezahrnu, protože ten film ji původně taky neměl. Na němý film fajn. 4* ()
Dva podobné snímky a jejich zhodnocení.¬ V roce 1921 byla v mladé československé republice natočena vzápětí po sobě dvě filmová díla podobného "dobrodružného" ražení, na nichž podíleli se tíž tvůrci, částečně i včetně hereckého obsazení. Šlo o snímky "Příchozí z temnot" a "Otrávené světlo" ve scaenáři a režii Jana S. Kolára, herce, scaenáristy a režiséra, po válce pak předního odborníka na historii předválečné filmové produkce. Následují má zhodnocení a porovnání obou snímků, připomínám, že moje hodnocení je vždy objektivní, zahrnujíc pohledy odborný, kulturní i divácký stejnou měrou, a zároveň je vždy i neformální jako nutná podmínka živého pohledu v oposici k pohledu zkostnatělému, "akademickému".¬ Fantasy horor "Příchozí" je natočen "tajemněji", jak to ostatně vyplývá i z genru, než kriminální drama "Otrávené světlo". Kvalita nátočtu — režie, kamery, střihu, hereckých výkonů, kulis, dramaturgie je srovnatelná. "Příchozí" je však o něco, byť ne o mnoho, divácky vděčnější, na čemž trvám i proti tomu svědčícím číslům (%) ukazujícím průměrné hodnocení (ČSFD 73/83, IMDb 63/71, TMDb 67/70). Moje přesvědčení i naproti uvedeným číslům je založeno na názoru, že u menšího počtu hodnocení projevuje se to, že v prvním "návalu" hodnocení je vždy více nadšenců, a ti snímek spíše nadhodnotí. Tomu odpovídají počty hodnotících u našich snímků — ČSFD 510/210, IMDb 94/27, TMDb 3/1, jsou ony vždy dva- či třikrát větší u "Příchozího" a různost hodnocení obou snímků je v přímé úměře k počtu hodnotících.¬ Pro onu "diváckou" složku pohledu hodnotím nepatrně výše "Příchozího" — v mnou používané středové devítičlenné stupnici (obdobě stupnice školní s případnými plusy či minusy k číslu) to je za 6 (vlastně školní dvojka), "Otrávené světlo" pak za 5 (školní dvě mínus). Zaokrouhlením do nestředové šestičlenné stupnice ČSFD vznikne dojem, jakoby byl "Příchozí" výrazněji lepší (4 * proti 3 *), což však není pravda a viníkem onoho dojmu je právě zaokrouhlení z mé stupnice. S tím ovšem nemohu dělati nic — šestičlenná stupnice zhrubuje pro svůj malý počet členů.¬ Na závěr ukážu rozdíl mezi plně objektivním plus neformálním hodnocením a hodnocením objektivním buď čátečně nebo vůbec ne. Tak známý odborník uživ. Douglas hodnotí oba snímky stejně, za 5 *, neboť z jeho úzkého pohledu filmového teoretika jsou oba snímky výborného provedení. Nebo, uživ. SOLOM., který se dívá hlavně na horory rozličné jakosti a hodnotí výrazně pocitově, dal oběma snímkům taktéž shodné hodnocení, a to 4 *, neboť jeho pohled mu řekl, že oba snímky jsou výrazně lepší než většina braku, na který se dívá. ()
Díky filmové řežbě jsem se dostal k dosud nejstaršímu československému filmu, který jsem prozatím viděl. Šlo o Otrávené světlo z roku 1921. Bylo vidět, že Karel Lamač se v prostředí filmu našel a byl dobrý již ve svých začátcích i s omezenou technologií a jeho další kariéra a filmy to jen potvrdily. Otrávené světlo je poměrně krátké, jen něco přes hodinu a ještě zkracované popisnýma titulkama. Přehrávání herců je sice při pochopitelné absenci zvuku citelné, ale je svým způsobem obdivuhodné, jak herci dokázali vytvořit napětí i bez řeči, zvuků, či hudby. Mnohdy právě jen přehnaným výrazem, což v tom případě snad ani nemůže být výtka. Psychologická rovina snímku je silná, některé scény dokázaly napnout a občas si tvůrci dovolili i odlehčení. Znovu musím pochválit dva hlavní tvůrce Karla Lamače a Jana S. Kolára za dobrý scénář i režii… dávám čtyři hvězdy a doporučení k tomu. ()
Minulý rok jsem dvojčeti tohoto filmu Příchozí z temnot dal hvězdičku navíc za vynikající živý "soundtrack". Tento rok tomu v rámci NoirFilmFestivalu 2022 bude jinak - tu hvězdičku navíc už nepřidám. Violoncellistka Terezie Kovalová opět film pozvedala, ale tato němá záležitost mě obloukem minula. Závěrečná, skoro až chaplinovská taškařice mě utvrdila v tom, že němé filmy prostě nikdy nebudou moje parketa. ()
Celkem povedená němá detektivka. Všimněte si hereckého obsazení - hned tři významní režiséři plus Josef-Šváb Malostranský, první český filmový herec. ()
Z českých tvůrců němé éry to byli zejména režiséři i scenáristé Karel Lamač a Jan Stanislav Kolár a s nimi kameraman Otto Heller, kdo se nejsystematičtěji pokoušel pochopit a posléze uplatnit estetické normy hollywoodského (či obecněji mezinárodního) stylu i vyprávění. Jan Stanislav Kolár velmi rád využíval při výstavbách zápletek tehdy oblíbeného narativního prostředku flashbackových vsuvek. Karel Lamač zase upřednostňoval přímočaře vystavěné vyprávění založené na vzájemném rozvíjení se několika dějových linií a pečlivě rozplánované analytické střihové skladbě. V jejich samostatných projektech Kolára a Lamače postupně nabývaly tyto osobní preference na dominanci, nicméně ve společně napsaném a režírovaném Otráveném světle dosáhli mimořádně hladkého a efektivního průniku. Šlo o jejich druhý v tvůrčím tandemu natočený film – a důležitou ženskou roli si v něm zahrála právě Anny Ondráková. ___ V Otráveném světle je zápletka vystavěna kolem motivu převratného vynálezu profesora Oskara Granta, který večerní a noční dobu proměňuje ve slunečný den. Jeho vynález sice může posunout vědecký vývoj prudce kupředu, ale zároveň jej lze snadno využít ke zločineckým záměrům. A zatímco se za týden očekává velkolepá oslava narozenin profesorovy dcery Anny (Anny Ondráková), profesor Grant ve spolupráci s agenty Světového svazu průmyslníků vyjednává, jak plány vynálezu zabezpečit před možným pokus o krádež. Mezitím ale dojde k vraždě pomocí jedovatého plynu v žárovce, již vyšetřuje odvážný inženýr Milan Bell (Karel Lamač). Ten začne mít podezření, že mezi profesorovým vynálezem a úkladnou vraždou může být spojitost. Vydá se proto po stopě zákeřného padoucha i jeho bandy, přičemž zároveň narůstající sympatie mezi Bellem a Anny, která je nejen krásná, ale i nebojácná. ___ Jan Stanislav Kolár a Karel Lamač (oba si ve filmu zároveň zahráli důležité role) rozpracovali vzorec kriminálního příběhu s fantastickými prvky. Hrdinové rozkrývají tajemství v minulosti, aby mohli odhalit záhady současné, zatímco padouchové neberou na nikoho ohledy. Na rozdíl od většiny jiných českých filmů své doby Otrávené světlo nečlení vyprávění na víceméně samostatně fungující epizody. Průběžně se rozpracovávají motivy představené hned v prvních scénách, a zároveň jsou prokládány odůvodněnými vstupy do minulosti. Tyto flashbacky pak tok vyprávění nerozbíjí, ale logicky propojují jeho jednotlivé části a ve správný okamžik objasňují události v přítomnosti skrze dění v minulosti. Hodinový film (při rychlosti projekce 24 okének za sekundu) proto tvoří dějově jednotný celek s dílčím vyvrcholením v polovině. Divákova pozornost je přitom pozorně vedena pomocí analytické střihové skladby, kdy se od celkových záběrů přestříhává na detailnější záběry jednajících postav a důležitých objektů, případně se posiluje napětí křížovým střihem mezi různými prostory. ___ Tyto narativní a stylistické postupy už byly sice v dané době běžné pro hollywoodský film, ale na poli celovečerního filmu představují v české němé kinematografii spíše odchylku. Zejména to platí do první poloviny dvacátých let – a jestli s nimi někdo záměrně pracoval, byl to právě Lamač, méně často Kolár či nárazově někteří jejich stálí spolupracovníci (Karel Anton, Přemysl Pražský). Otrávené světlo bezesporu představuje impozantní výsledek Lamačovy a Kolárovy spolupráce, který navíc vedle naznačených kompozičních postupů systematicky zapojuje i prostředky hvězdného systému. To se projevuje na Karlu Lamačovi a Anny Ondrákové v hlavních rolích. Anny Ondráková tu hraje – stejně jako o rok později v Drvoštěpovi – postavu, která se stejně jako ona jmenuje Anny. Spojuje v sobě dívčí rozpustilost, lehkou koketerii, ženskou emancipovanost a schopnost odvážně se střelnou zbraní v ruce jednat v situacích, které to vyžadují. ___ Míra využití sílícího hvězdného potenciálu Karla Lamače a Anny Ondrákové je v Otráveném světle nezpochybnitelná. Ačkoli je totiž v tomto příběhu řada dalších důležitých i méně důležitých postav, Karel Lamač i Anny Ondráková nad ostatními jednoznačně dominují. Jeden, druhý nebo oba zároveň se vyskytují ve více než padesáti procentech záběrů a nadpoloviční zastoupení pak mají i v trvání své přítomnosti na plátně. Jasně naznačované milostné pnutí jejich postav zároveň dynamicky rozvíjí dějovou linii kriminální a posiluje působivost dvojitého akčního finále, které stejně jako celá žánrová zápletka nepostrádá ani jemnou sebeironii. To vše ale koneckonců budete moci posoudit sami, až tento neprávem zapomenutý český němý film uvidíte - s trochou štěstí už brzy i na DVD! () (méně) (více)