Saxophon - Susi
Suzy Saxophone
Obsahy(1)
První a největší mezinárodní film s Anny Ondrákovou (dnes světová hvězda). Veselohra o 7 dílech. Děj: Praha, Paříž, Berlín, Londýn. Kolorovaná revue. Kritikou uznaný nejdokonalejší film. Velký mezinárodní výpravný film o 7 dílech. (oficiální text distributora)
Recenze (2)
Saxofon Suzi je kompaktní esencí fenoménu Anny Ondry. Celou předchozí dekádu Anny Ondráková sbírala zkušenosti, tužila spolupráci s nejvýznamnějšími filmaři, které měla na dosah ruky a postupně uspěla v Československu, Rakousku, Německu, Anglii a Francii. Po obrovském nástupu Velké čtyřky českého filmu (Ondráková, Lamač, Heller, Wasserman) do evropských kinematografií, zejména po Dcerách Eviných, se filmy jako Saxofon Suzi a Anny, pozor - policajt! stávají tím nejlepším obchodním artiklem, který reprezentoval naše špičky. Zároveň je vzdálil domácímu prostředí a svedl k dalším a dalším úspěchům, které vyvrcholili pod značkou společnosti Ondra-Lamač-Film. Šťastná náhoda tomu chtěla, že přivedla mezi ně také H. H. Zerletta, nejprve jako autora divadelní hry Saxofon Suzi a autora písňových textů k doprovodným šlágrům, který se později vypracoval na sólového režiséra. Saxofon Suzi je espritem humoru a ideálním příběhem jazzové éry. Dvojice kamarádek sužuje odlišné životní poslání a kontrast vlastních snů. Anni von Aspen by ráda uspěla v revue, zatímco její kamarádka Suzi Hillová by ráda do klasické školy. Náhoda cestou na párníku jim naštěstí pomůže, přivede Anni do náruče příjemného muže a pod novou identitou Suzi se může stát hlavní hrdinkou šau Die Susi bläst das Saxophone. Rozkošné jsou pak epizodky Pištěkova sluhy-Boltona, který vrcholí gagem ve skotské uniformě, což je možné také vykládat jako původní inspiraci pro celý pozdější film Dcera pluku. Margaret Kupferová bývala často oblíbenou představitelkou mateřských úloh ve filmech s Anny Ondrou a nyní tomu nebylo jinak, Gaston Jacquet se také s českými umělci nesetkal ojediněle. Čistě pro zajímavost je dobré si všimnout Hanse Alberse, který se velkým starem měl teprve stát, zatím to bylo jen na hodně vedlejší úložky. Škoda jen té zatrolené kopie, která byla příliš krátká a proto bylo okamžitě nutné, abych si ihned zreprízovala pro ucelený zážitek zvukový remake pod názvem Baby. Pak jsem dostala i dostatečné množství gagů z taneční a pěvecké školy, leč jsem zároveň seznala, že Anny jako napitý námořník je božská, ale přeci jenom v eletrizujících jazzových mini šatečkách je to ještě větší blaho. ()
Kongeniální spojení němého jazzového muzikálu (!) a komediálního talentu Anny Ondra. A i když film doprovází aura českých tvůrců (film režíroval Karel Lamač a v jedné z vedlejších rolí se objevil všudypřítomný Theodor Pištěk), lze na něm velice dobře identifikovat rapidní rozdíl mezi domácí a zahraniční filmovou výrobou. Pro Anny Ondru nebyl nejmenší důvod vracet se natrvalo zpátky. [Shlédnuto v rámci soukromé projekce v NFA, 16. 8. 2012] ()