U pokladny stál...

Rozruch vyvolává rozruch, kamkoli přijde. Úvodní tobogan v nemocenské pojišťovně, kam přichází směnit zuby za bahno, absolvuje ještě co by bezvýznamný a všemi přehlížený prosťáček s ostrým jazýčkem, ale v luxusním lázeňském hotelu už se dík bezděčné záměně stává vykonavatelem rafinované pomsty. Je nabíledni, že Vlasta Burian se tu cítí jako ryba ve vodě, sype jeden geniální vtípek za druhým, vychutnává si své spoluhráče a na závěr si střihne geniální a dosud nepřekonanou baladu o deliriu tremens. Byla by ale chyba domnívat se, že film stojí a padá jen s Burianem, na place se tehdy sešla plejáda špičkových partnerů, kteří si na nepoměrně skromnějším prostoru vydobývají zaslouženou pozornost. Jaroslav Marvan obohatil svůj tradiční fond o precizně vyvedenou figurku nedbalého doktůrka holdujícího v míře ne právě malé alkoholu, Trégl kráčí k divácké nesmrtelnosti s doutníkem a legračním slamákem na hlavě a Čeňku Šléglovi, který je v závěrečné etudě vydán napospas Burianovým fantasmagoriím v oboru léčení zaníceného palce, se dostává velké herecké satisfakce za všechna příkoří, jímž musel později čelit. Pokladna jasně dokazuje, o jak velkou a nenahraditelnou osobnost jsme Lamačovou vynucenou emigrací přišli. A zdá se, že nejen my. P. S. Pane kolego, co si dáváte na noc? – Já si dávám rolety dolů. (04.10.2008)

Vlasta Burian v té nejlepší formě a ani další herci se svým herectvím nedají zahanbit, úroveň humoru ovšem proměnlivá. Jako film "U pokladny stál" v podstatě nedrží pohromadě, scénář se všemi těmi záměnami a rodinnými vazbami je v zásadě velmi konvenční a předvídatelný, ale jako série vtipných skečů je to ovšem naprosto skvělé. Navíc, všechny ty satirické šlehy zůstávají až nepříjemně aktuální i dnes... Celkový dojem: 75% (07.12.2011)

"Mně je přece úplně lhostejno, v jaký měně Vám ta slečinka vyplácí nemocenskou podporu, když Vám to dělá dobře." Vlasta Burian umí před kamerou řádit a nemocnice mu k tomu nabídla nekonečné množství instrumentů i nahrávačů na povedené hlášky. A Burian ty nahrávky umí zasmečovat tak, jako nikdo druhý. Nějaká ta slabší chvilka na mne přitom taky vykoukla, ale přesto pro mne je Kryštof Rozruch jednou z nejzábavnějších postav, kterou československé předválečné plátno dokázalo promítnout. (26.11.2015)

U pokladny stál rozhodně patří k nejlepším komediím, které se v české předválečné kinematografii podařilo natočit. Ze skvělého Buriana srší obrovské charisma, se svou rolí se doslova mazlí a vychutnává si ji. Díky skvělým výkonům dalších herců (např. Jaroslav Marvan, Čeněk Šlégl), kteří Buriana výtečně doplnili, si tak můžete vychutnat vynikající situační i verbální humor (dialogy vybroušené jako křišťál) s řadou nezapomenutelných scének. (10.01.2006)

U pokladny stál... společně s Revizorem se stane asi mojí nejmilejší českou předválečnou komedií s Burianem. Ovšem ani zde nechápu tu úpornou snahu nacpat do filmu příslib svatby a záměnu osob (vím, omílám to jak kafemlejnek). Vždyť ty nejvtipnější scény ani s jedním nesouvisí. A s výjimkou omylu v pokladně ani ty nejtrefnější vozící se po lidském pokrytectví a byrokracii. (14.01.2009)