Wehe, wenn er losgelassen
Kamera:
Otto HellerHudba:
Jára BenešHrají:
Vlasta Burian, Mabel Hariot, Harry Frank, Josef Holub, Karl Forest, Eugen Jensen, Friedl Haerlin, Friedrich Hölzlin, Anny Bondy, Jan W. Speerger (více)Obsahy(2)
S nástupem zvukového filmu na přelomu dvacátých a třicátých let bylo trendem natáčet několik jazykových verzí daného snímku, a tak jej distribuovat pro co největší publikum. Asi tím nejznámějším příkladem je americký snímek Drakula z roku 1931 s jeho anglickou i španělskou mutací. Tato praxe existovala i v tehdejším Československu, kde Vlasta Burian zářil jak v tuzemských kinech, tak v těch německých. Již jeho první zvukový snímek, natočený taktéž v německé verzi, C. a k. polní maršálek z něj učinil hvězdu první velikosti a s Karlem Lamačem pokračoval dalšími úspěšnými dvojjazyčnými snímky jako To neznáte Hadimršku (německy Unter Geschäftsaufsicht) o přepečlivém úředníkovi, který byl poslán do Prahy, aby zachránil zadluženou gramofonovou firmu. I přesto, že se v německé verzi snímku hlavní hrdina jmenuje Haselhuhn, tedy Jeřábek, jeho jméno uvádíme jako Hadimrška v souladu s českou verzí. (Česká televize)
(více)Recenze (8)
Dlouhých 15 let byl k dispozici jen sestřih tohoto filmu na DVD od Filmexportu. Až v roce 2021 ČT Art odvysílal německou verzi Hadimršky v plné délce. Reakce na tyto burianovské rarity jsou vcelku vstřícné, takže není důvod se bát v tomto trendu pokračovat. Samozřejmě chybí uvést ještě německé verze filmů On a jeho sestra, Pobočník Jeho Výsosti a Hrdina jedné noci. A je vysloveně nutné film doplnit kvalitnějšími titulky, protože například písně doprovodit jen textem známým z české verze je lajdáctví nejhrubšího zrna. Art sice naplánoval docela hezký červen 2021 s Burianem a odvysílal kromě německého Hadimršky a Maršálka i zprofanované němé Milenky starého kriminálníka, ale právě filmy tohoto druhy by měly patřit mezi notoricky známé. Existují samozřejmě ještě dva další němé filmy s Burianem a kohorta dalších skvělých českých filmů z této éry. Je neodpustitelné, že je česká veřejnost objevuje až s takovým zpožděním. ()
Stejně dobré a povedené jako verze česká, jen o pár minut kratší. Česká verze má navíc rozkošnější herečky v čele s úžasnou Světlou Svozilovou, tedy prvky, které jsem v této verzi trochu postrádal. Jinak je to ale rovnaké, a tedy rovnako kvalitní a zábavné. 75%. ()
Viděna HD verze na ČT Art - není to o nic horší než česká verze, všichni němečtí herci to hrají dobře. Ke konci je dokonce jedna scéna která v české verzi není (jak se "Puntík" chce oženit a vyplatit milión). ()
Oproti české verzi je německá stručnější a hrají zde i sympatičtější herci - např slečnu Angoru hraje 23 letá herečka, která vypadá mnohem více jako houska z kabaretu, než ta 33 letá v české verzi. Vlasta Burian využívá své expresivní oční bělma a kníry a jeho němčina je vzorná. Příběh je taková lehkomyslná veselohra. ()
Opět, stejně jako u filmu C. a K. polní maršálek, musím konstatovat, že česká verze je přece jen kapánek lepší. Hlavně Jindřich Plachta zářil mnohem víc než jeho německý protějšek. Ale jsou tu i Čeněk Šlégl nebo Jaroslav Marvan. Ti se mi líbili mnohem víc. Anebo jsem prostě jen Čech a mám české cítění, tak tíhnu přirozeně k české verzi. ()
Německá verze mě velmi překvapila tím, jak je "stejná", ale něco jí chybí. Herci jsou velmi podobní jako v české verzi, dokonce u majitele firmy a sekretářky jsem celou dobu myslela, že je hrají ti původní, ale všechny mluvící role jsou opravdu přeobsazeny kromě Buriana, který byl v němčině kouzelný a dělalo mi radost, že jsem rozuměla velké části textu. Co ale chybí jsou známí herci ve vedlejších rolích a hlášky v češtině, kdy to německy prostě nezní vtipně. A ačkoliv je Mici Angora v této verzi více odpovídající předloze, herecky Burianovi nestačí. Ale bylo to rozhodně zajímavé. ()
Klasická ľahká pamätnícka veselohra s Vlastom Burianom v úlohe prísneho úradník/revízora Hadimršku a samozrejme zámenou postáv. Vlasta Burian sa so svojimi grimasami drží na uzde a celkovo to vyzerá dosť naivne. ()
Překvapilo mne, že až na Buriana byly všechny "mluvící" role přeobsazeny herci, jejichž mateřštinou byla němčina. Navíc asi ne úplně špičkovými (odhaduji, že česká produkce si německou první ligu nemohla dovolit). Tím se trochu ztratil ten český "šmrnc" - pochybuji, že by se z německé verze zrodila nesmrtelná hláška "Krasavice inteligentní". Nejsem znalec historie filmařství, zřejmě klasický dabing české verze by byl technologicky či finančně komplikovanější než natočit z 75% nový film. A Vlasta se mohl blýsknout svou dokonalou němčinou. ()