Welt der Ritter
Knights
Scénář:
Christian FeyerabendHudba:
Hans Günter WagenerHrají:
Till C. Hagen (vypravěč), Linda Kotisová, Justin Svoboda, Juliana Moska, Martin Ešpandr, Jan DvořákObsahy(1)
Ve středověké Evropě se před tisíci lety objevily družiny neohrožených bojovníků. To byli rytíři. Příběhy, které se o nich vyprávějí, rytířské lásky, a vůbec pověst, která je opřádá..., to vše dosti zkresluje historickou realitu. Rytířský svět byl poněkud jiný -- žili ve studených hradech, kde se tužili v rytířských turnajích, a hojně holdovali největšímu "módnímu výstřelku" té doby, křížovým výpravám -- samozřejmě vedle ctnostných dam. V důsledku způsobu boje a života, který rytíři vedli, se mnozí z nich už v mladém věku setkali tváří v tvář se smrtí. (TV Spektrum)
(více)Recenze (10)
Slabší 4*. Jedná se o docela dobrý dokument o nesmrtelném fenoménu středověkého světa. I když je sestaven ze tří třičtvrtěhodinových částí, je pochopitelné, že není možné říci vše a že dochází k nezbytným redukcím. Toto "ztenčení" je ale provedeno celkem dobře. Není směřováno ke zmatečným dezinterpretacím. Jisté výtky směřují k nerealističnosti zbroje a k dobové neadekvátnosti zobrazovaných prostředí v hraných částech dokumentu. Tento nedostatek je ale možné oželet, neboť řada z natáčecích lokací se vyskytuje na našich majestátních hradech. Je možno navštívit např. Točník, Švihov a Lipnici. Srdce vlastence tedy může jistě zaplesat. Na této sérii oceňuji, že dobře představila zásadní momenty v historii středověkého rytířstva a také seznámila se všemi nuancemi, které se s tímto fenoménem pojí. Je možno se setkat se zrodem rytířů v 10.-11. století. Dále jsou zde vysvětleny feudální vztahy středověké společnosti. Dojde i na přiblížení rytířů-trubadúrů, rytířů-králů, miles Christi atd. Návštěva směřuje též na turnaje a hrady. Poslední díl se věnuje změnám v pozdně středověkém válečnictví, které vedly k úpadku rytířstva. Je tedy dodržena chronologická koncepce. Abych to shrnul - medievalistu tento dokument nenadchne, ale zároveň neurazí. Spíše mile potěší. ()
Demýtizace a zvěcnění rytířství, dějinného jevu i mravní kategorie a životního stylu spolu se základní uvozující informaci - zhruba tak se dá shrnout hlavní přínos tohoto německého dokumentu. ()
Kdo s oblibou brouzdá po HEMA kanálech, najde tu a tam pár nesrovnalostí. V zásadě je to ale velmi povedený dokument, který (na rozdíl od zdejší galerie) začíná poctivě u rytířů s drátěnou košilí a demýtizuje spoustu vžitých omylů o středověkém rytířství. ()
Symbolom udatnosti sú dodnes aj rytieri. A sčasti oprávnene, ak by dodržiavali zásady mravného kódexu, ku ktorým sa zaviazali. Bola to statočnosť, vernosť, štedrosť, zdvorilosť a česť. V skutočnosti len máloktorý z nich spĺňal všetky tieto hodnoty. Obraz muža na koni v krásnej zbroji pripravený obraňovať spravodlivosť, nevinných a hlavne chrániť bezbranné dámy, to je nielen romantická predstava, ale skôr fantázia na úrovni sci-fi. Pravdou skôr je, že to boli chlapi s vyššou hladinou testosterónu, ktorý sa väčšinou zo zištných účelov nechávali najímať kadejakému lordovi, aby za peniaze zabíjali tých, ktorým im ich sponzor odporučil. V čase, keď nebola vojna, sa hojne podieľali na systematickom obmedzovaní rastu populácie. Pri obsadzovaní pozemkov v prospech svojho pána vypaľovali a vyhladzovali mnoho dedín, ktorých obyvatelia sa mohli brániť akurát tak kosou. Týchto úctyhodných bojovníkov využívala aj cirkev a hneď pri prvej križiackej výprave sa vyznamenali na Blízkom východe. V roku 1099 dobyli Jeruzalem, kde sa správali podľa kresťanského kronikára takto rytiersky: „Ak by ste boli na tom mieste, brodili by ste sa po členky v krvi zavraždených... Ani jeden nezostal na žive. Neušetrili ani ženy a deti... Videli by ste aj niečo úžasné, keď naši panoši a chudobní pešiaci prekukli chytrosť Saracénov a mŕtvych ich rozpárali, aby im z vnútorností vybrali peniaze, byzantínmi, ktoré ešte živí prehltli svojimi ohavnými hrtanmi. Z tohto dôvodu po niekoľkých dňoch zniesli mŕtvoly na veľkú hromadu a spálili ich na popol a takto v popole našli zlato...“ Takže statoční rytieri? Skôr profesionálni zlodeji a nájomní vrahovia. ()
Atraktivní téma , výborné vyprávění. ()
Kvalita německých dokumentů je stejná jako kvalita německých pohádek ()
Opravdu si zaslouží dobré hodnocení dokument, v jehož jednom díle půlku času vystupuje Jan Lucemburský, aniž by se byť jen jednou zmínilo, že byl český král? Ani jeho větu před smrtí, že "toho bohdá nebude, aby český král z boje utíkal!"? To jako fakt? To Němcům tak vadí? Odmítám uvěřit, že na to jaksi zapomněli... A další věci nesedí. Jím dobývaný hrad vypadal jak z filmu Jack a obři a ve 14. století bychom v Evropě takový hledali jen stěží. Jeho kecy o tom, že je jen chudý rytíř a ne král, nebo císař, a proto nemá na obléhací stroje, považuju za jeden z největších úletů, který jsem v dokumentu poslední dobou viděl. Na a nakonec tu máme holý fakt, že v bitvě u Kresčaku byl smrtelně raněn do hlavy. A zde? Nějaký tatrman ho jako podřízl, hlava netknutá... Tohle prostě ne, má to být dokument, ne zaujaté divadlo pro voly. Jedna hvězda za námět, víc si ta slátanina nezaslouží. ()
Vizuálně působivé, v hraných (zde překvapivě kvalitních) sekvencích několik našich herců a fakt, že rytířství je zde podáváno objektivně z něj dělá jeden z nejlepších podobných dokumentů, které jsem v poslední době shlédl. Na rozdíl od sraček z dílny BBC, plných manipulací, nesmyslů a histrónů na čele s Bettany Hughes (ale nejen s ní). Jiří Bábek sice jako Maximilián působil poněkud přitrouble, což tenhle panovník rozhodně nebyl, ale budiž. Jinak mě potěšilo třeba to, že je zde řečeno natvrdo, že během německé selské války vzbouřenci vypalovali kostely a kláštery (podle některých blábolů se ale takhle chovali jenom husité, za které se musíme stydět) nebo je zde dobře popsaná výzbroj a výstroj a hlavně její vývoj. Nesmysly, že rytíři ve válečné zbroji nebyli schopni nasednout na koně bez kladky a nedokázali bojovat pěšky se táhnou nejen dějepisem jako červená nit. Stejně jako řada jiných, dokola opakovaných volovin. Tady to není a je zde ukázáno, že většina oné nádherné zbroje na zámcích už ve skutečně bojových podmínkách používána nebyla. Jediné, co je třab připomenout je fakt, že soumrak rytířstva jako bojové síly vzal za své už dřív, než v patnáctém století. Švýcarské milice si o Morgartenu dokázaly poradit s rytířským vojskem arcivévody Leopolda nakonec stejně, jako Angličané s Francouzi u Kresčaku, kde jejich vojsko stálo na pěchotěs dlouhými luky a sesedlých rytířích. Husitský systém s vozy si s rytířským vojskem uměl taky bezpečně poradit, ale byl to náročný a hlavně drahý systém jak z hlediska výcviku tak vybavení. Nakonec nejlevnější byli oni lancknechti, kteří ale svůj začátek nevzali v Říši, ale ve švýcarské konfederaci. Ale to jen tak na okraj. ()
Hezke zpracovani, bohuzel nekdy tak moc pohadkove nebo nepresne, pripadne nemecky sovinisticke, ze tomu jako dokumentu nejde dat velke hodnoceni ()