Vlk z Královských Vinohrad

Formálně povedený vypravěčský experiment na téma vlastní autobiografie, kterou nelze brát úplně za slovo, ale rozhodně můžeme pochopit, proč chtěl Jan Němec zabít Godarda. Tak proč to nakonec neudělat aspoň ve filmu, že? S přesvědčivostí výpravy a kulis si autor starosti nedělal. Na historický film rozpočet neměl, tak prostě natočil Cannes '68 (a jiná místa i časy) letos. Buď se s tím divák srovná, nebo to prostě nebyl ten pravý divák. A v neposlední řadě mě opět celkem bavil Jiří Mádl. (20.08.2019)

Nejsem si jistý, nakolik je zde znát ruka pana Kleina, který film dokončil za Jana Němce. Protože na rozdíl od jiných Němcových porevolučních opusů netrpí tolik roztěkaností a snahou říct hodně věcí naráz (ne že by to zde chybělo, ale je to jaksi učesáno a ukočírováno), a dokonce se zde line jistý a hodně zajímavý vnitřní příběh. Škoda jen, že jej hraje Mádl, který má podle mne jen dva výrazy - udivený a pobavený, pokud tedy nepočítám jeho pokusy tvářit se sem tam drsně, a řekl bych, že lepší herec by tomu dal větší šťávu. Moc se mi líbila scéna s výslechem a Kafkou, je příjemně podaná a vypointovaná, a navíc se do příběhu přesně hodí. Jasně, čiší z toho Němcovo megalomanství, touha po slávě a uznání, snaha předvést se jako velké macho. Ale když to vezmu jako netradičně natočený film, kdy jednotlivé scény znamenají střípky skládačky (třeba jako to má Greenaway u filmu Fallové), jež se na konci nějak spojí, docela mne to bavilo. (21.08.2019)

O Janu Němcovi jsem už něco málo věděl, takže tento příběh pro mě nebyl, zase až takovou novinkou. Na druhou stranu o to více, jsem si tento autobiografický snímek užil z hlediska provedení . Mám opravdu moc rád neotřelé a zajímavé nápady. Vlk z Královských Vinohrad spadá přesně do této kategorie. Vyloženě mě bavilo na film koukat, jako na hraný dokument s občasnými dobovými záběry. Mádl zapadl a Roden, tomu dává tou svou dikcí ,,je mi to fuk,, , potřebný audio komentář, jen kdyby občas tak nedrmolil. Film má dobrou stopáž, takže na pohodu. V tomto případě se jedná spíše o obsah, než o provedení, jde tu o filmařovu zpověď formou hraného dokumentu, ne o klasický biják. (09.07.2017)

Dovedete si představit větší blbost pod sluncem, než na filmové festivalu v Cannes místo filmů a krásnejch pruhovanejch holek masturbovat schůzí? Kladu si otázku, proč jsem nedal Vlkovi plný počet. Možná ze stejných důvodů jako někteří ostatní, které zadržela konfrontace s drze nízkorozpočtovou formou, ne příliš vzdálenou VHS záznamům svateb, jejichž produkci se nešťastný Němec nějakou dobu živil. Nicméně právě forma je na filmu tím zajímavějším. Němcovi se povedlo slabinu filmu, který by ve své extenzivní topografické a dějinné rozmáchlosti v serióznějším hávu spolykal stovky miliónů dolarů, zhodnotit jako velmi funkční způsob, jak přiblížit celý autobiografický příběh s tlustou patinou vzpomínky - absurdní, neúplnou, svévolnou či rovnou vybájenou, nečasovou, surreálnou, v každém případě autentickou. Vzpomínkou člověka, do kterého se JJ celou dobu stylizuje - do filmaře, který sice neprorazil tak, jak by si přál, neuměl politiku (a zabil popelníčkem Jean-Luc Godarda), ale jehož život, řízený stejně osudem jako jakýmsi kodexem vinohradského frajera, se vyznačuje deviatilitou, na níž věhlasnější kolegové (Menzel & Forman) ke svému profesnímu štěstí štěstí neměli. A mě se to líbilo. Snad to souvisí s jedním tajemstvím, které jsem ještě nikdy nikomu neprozradil: Miluju film. A takový jako Vlk žádný druhý není. (22.02.2020)

Z počátku jsem nevěřil, že to může fungovat. Nakonec to ale bylo v podstatě strhující! Porevoluční Jan Němec na mě působí (působil) jako zneuznaný, zahořklý snad génius, o jehož genialitě mohl divák toliko jeho nových věcí s úspěchem pochybovat. Mít ale jeden den na dosah Zlatou palmu a druhý den točit americký svatby za 150 dolarů kus a v tomhle režimu fungovat celých 15 let, to člověku asi vážně nepřidá. Zvlášť s vedomím, jak by to ta Palma nebo Oscar mohly radikálně změnit. Pro Oscara si šel v době, kdy už z něj pro svoji kariéru nemohl lautr nic vytěžit. Tohle je neveselej příběh. A dává odpověď na otázku po té jeho “nevysvětlitelné” zahořklosti. Vždyť přece Amerika... No jo, ale jaká..!? Asi jste tam, Johne, krapet vyšel z formy. Vlka jste ale udělal moc dobře. Mádl s Rodenem Vás rozhodně nenechali ve štychu. Líbilo se mi to, do filmařskýho nebe Vám posílám svůj dík a Vaši lásku k filmu Vám upřímně věřím. (29.12.2018)